70 C 394/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Nekolovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 155 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 155 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 1 155 Kč od datum do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

2. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva číslo na dobu neurčitou s pojistným splatným ročně. Na základě smlouvy o převodu pojistného kmene došlo ke dni datum k převodu pojistného kmene ze společnosti právnická osoba, IČO, na žalobkyni. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne datum. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužného pojistného, zároveň byl upozorněn na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení pojistného. Jelikož ve stanovené lhůtě nebylo pojistné uhrazeno, pojištění zaniklo ke dni datum. Žalovaný dluží na pojistném za období od datum do datum částku 1 155 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. Žalobkyně dále požadovala částku 1 200 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky dle ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, když po celé řízení zůstal zcela pasivní, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Vzhledem k této skutečnosti, jakož i k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, soud proto věc rozhodl dle ustanovení § 115a o. s. ř., bez jednání, a to na základě předložených listinných důkazů.

4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že dne datum uzavřela společnost právnická osoba, IČO, jako pojistitel a žalovaný jako pojistník pojistnou smlouvu (č. nabídky číslo), jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti ode dne datum na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal pojistiteli platit ročně pojistné ve výši 3 409 Kč splatné vždy k 19. dni 4. měsíce každého roku, a to s účinností od počátku pojištění, kdy bylo splatné pojistné za první pojistné období. Dopisem ze dne datum byl žalovaný upomenut o zaplacení dlužného pojistného a rovněž byl upozorněn, že pokud dlužné pojistné nebude uhrazeno do datum, pojištění zanikne. Dopisem ze dne datum bylo žalovanému sděleno, že pojištění zaniklo a žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužného pojistného ve výši 1 155 Kč. V upomínce žalobkyně ze dne datum byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky v celkové výši 1 355 Kč sestávající se z dlužného pojistného ve výši 1 155 Kč a nákladů upomínání ve výši 200 Kč. Žalovaný byla opětovně vyzván k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne datum.

5. Na základě smlouvy o převodu pojistného kmene došlo ke dni datum k převodu pojistného kmene ze společnosti právnická osoba na žalobkyni. Pojistný kmen zahrnoval i pojistnou smlouvu uzavřenou s žalovaným.

6. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi společností právnická osoba a žalovaným byla platně uzavřena pojistná smlouva dle ustanovení § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), podle které byl žalovaný povinen hradit sjednané pojistné, které však nebylo hrazeno včas a řádně. Za období od datum do datum, kdy pojištění zaniklo, tak na pojistném vznikl nedoplatek a žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu. Předmětná pojistná smlouva zanikla v souladu se skutečnostmi presumovanými zákonem, tedy z důvodu neplacení pojistného. Žalobou uplatněný nárok na dlužné pojistné ve výši 1 155 Kč je nárokem na zaplacení pojistného podle ustanovení § 2758 odst. 1 NOZ ve spojení s ustanovením § 2782 NOZ a žádaný úrok z prodlení odpovídá ustanovení § 1970 NOZ a ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Na žalobkyni přešly nároky z pojistné smlouvy v důsledku převodu pojistného kmene podle § 105b odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví.

7. Soud dále žalobkyni přiznal částku 1 200 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky dle ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. když bylo zřejmé, že předmětem řízení je vzájemný závazek podnikatelů.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 155 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, sepis žaloby) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21% z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. Za předžalobní výzvu zástupce žalobkyně žalobkyni náhrada nákladů řízení nenáleží, neboť předžalobní výzva zástupce žalobkyně byla nadbytečná, neboť žalobkyně sama již dříve zaslala žalovanému výzvu k zaplacení dlužného pojistného (ze dne datum), přičemž náklady na upomínání byly žalobkyni přiznány dle hmotného práva jako náklady spojené s uplatněním pohledávky a nelze připustit, aby za předžalobní výzvu zástupce žalobkyně tato obdržela dvojí náhradu.

9. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

10. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.