74 C 13/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO sídlem jméno FO zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 2 160 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 21. 3. 2025 se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 2 160 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 331,1 Kč a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná se jako odběratel elektřiny z distribuční soustavy považuje dle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, za poplatníka televizního poplatku s povinností platit poplatek, pokud žalobkyni k její písemné výzvě neoznámí opak. Jelikož žalovaná v zákonné lhůtě na písemnou výzvu žalobkyně nereagovala, žalobkyně ji zařadila do evidence poplatníků. Žalovaná nedostála své poplatkové povinnosti a dluží žalobkyni televizní poplatky za období od 1. 7. 2023 do 30. 10. 2024 v celkové výši 2 160 Kč (16 x 135 Kč). Kapitalizovaný úrok z prodlení v částce 331,1 Kč vznikl za období od prodlení s úhradou jednotlivých žalobou uplatňovaných televizních poplatků (vždy od 16. dne v měsíci) do 20. 3. 2025.

2. Okresní soud v Ústí nad Labem vydal dne , datum, elektronický platební rozkaz č. j. , spisová značka, , proti kterému podala žalovaná dne , datum, včasný odpor. Dle § 174 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), se platební rozkaz podáním odporu ruší. V daném věci tak podáním odporu došlo ke dni , datum, ke zrušení elektronického platebního rozkazu č. j. , spisová značka, . Zrušený elektronický platební rozkaz nelze obnovit.

3. V podání ze dne 8. 4. 2025 (doručené soudu dne 8. 4. 2025) žalovaná uvedla, že podaný odpor ze dne 3. 8. 2025 bere zpět. Dle § 41a odst. 4 o. s. ř. může účastník úkon (například odpor) odvolat (vzít zpět) jen tehdy, když odvolání úkonu dojde soudu nejpozději současně s tímto úkonem. V daném případě mohla žalovaná odvolat odpor (vzít zpět odpor) nejpozději dne 3. 4. 2025. Jelikož zpětvzetí odporu soudu došlo až dne 8. 4. 2025, není zpětvzetí odporu účinné, tj. soud ke zpětvzetí odporu ze dne 8. 4. 2025 nepřihlíží.

4. Podáním ze dne 22. 5. 2025, došlým soudu dne 23. 5. 2025, vzala žalobkyně podanou žalobu v celém rozsahu zpět a navrhla zastavení řízení, neboť žalovaná uhradila dne 8. 4. 2025 na žalobou uplatňovanou pohledávku částku ve výši 2 991,10 Kč, žalobkyně proto požadovala přiznání náhrady nákladů v celkové výši 500 Kč.

5. V podání ze dne 25. 5. 2025 žalovaná uvedla, že trvá na zpětvzetí odporu a žádá obnovení právní moci platebního rozkazu. Žalovaná dále uvedla, že dne 8. 4. 2025 uhradila žalobou uplatněnou částku. K podání přiložila doklad o úhradě.

6. K podání žalované soud uvádí, že elektronický platební rozkaz č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , nikdy nenabyl právní moci, když byl podáním odporu dne , datum, zrušen. V řízení tak bylo pokračováno a rozhodováno o podaném zpětvzetí žaloby.

7. Dle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odstavce 2 téhož ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Dle odstavce 3 téhož ustanovení jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Dle odstavce 4 téhož ustanovení neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není anebo o zpětvzetí návrhu na zrušení, neplatnost nebo neexistenci partnerství.

8. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala po zahájení řízení žalobu zcela zpět, avšak před zahájením jednání ve věci samé, soud řízení zastavil, aniž by bylo třeba souhlasu žalované.

9. Dle § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalované (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaná (jiný účastník řízení).

10. Z potvrzení o odchozí úhradě ze dne 25. 5. 2025 plyne, že na účet uvedený v žalobě byla dne 8. 4. 2025 uhrazena částka ve výši 3 859 Kč (celková částka vyčíslená v žalobě).

11. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba byla vzata zpět, protože žalovaná uhradila žalobou uplatňovanou částku včetně jejího příslušenství (jistinu ve výši 2 160 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 331,10 Kč), tedy žaloba byla vzata zpět pro chování žalované, proto je žalovaná povinna uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 500 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 100 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

12. Soud nepřiznal , Anonymizováno, . jakožto žalobkyni náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech za zastoupení advokátem. Činnost , Anonymizováno, není výkonem veřejné moci, nicméně lze na ni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci. Je pak žádoucí, aby si činnosti spojené se správou a výběrem , Anonymizováno, poplatků zajišťovala sama (nález Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12 nebo ze dne 6. 2. 2015, sp. zn. I. ÚS 3705/14). Soud však dospěl k závěru, že žalobkyně má právo na paušální náhradu nákladů podle § 151 odst. 3 o. s. ř., na kterou by jí, kdyby nebyla zastoupena, vzniklo právo.

13. Soud dodává, že žalobkyně navíc úhradu jiných nákladů převyšujících částku ve výši 500 Kč nepožadovala.

14. K nákladovému výroku soud uvádí, že rozhodnutí o nákladech řízení je rozhodnutím konstitutivním, tedy právo na náhradu nákladů řízení vzniká až rozhodnutím soudu, proto soud uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná již uhradila žalobkyni částku ve výši 1 367,90 Kč určenou na náklady řízení, je na účastnících, aby si po právní moci tohoto usnesení vypořádali vzájemné vztahy (např. započtením již uhrazené částky proti pohledávce na nákladech řízení a vrácením bezdůvodného obohacení).

15. Dle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.

16. Žalobkyně po podání žaloby uhradila dne 28. 3. 2025 soudní poplatek ve výši 400 Kč. Vzhledem ke shora uvedeným ustanovením tak žalobkyni nelze vrátit ani část uhrazeného soudního poplatku.