74 C 132/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 127 600 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 125 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 125 000 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 2 600 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5 033,86 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 298,96 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 127 600 Kč od 25. 6. 2022 do 28. 2. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 600 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 14,7 % ročně z částky 125 000 Kč od 24. 12. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 15 397,54 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 24. 3. 2023 domáhala zaplacení částky ve výši 127 600 Kč s příslušenstvím. Nárok vznikl z titulu nevrácených peněžních prostředků, které žalované poskytla [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) na základě smlouvy o úvěru ze dne 30. 7. 2021 Smlouvou o úvěru ze dne 30. 7. 2021 byl žalované poskytnut úvěr ve výši 125 000 Kč, když úvěr byl žalované poskytnut vyplacením na běžný účet. Žalovaná úvěr čerpala, čímž žalované v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky včetně sjednaných úroků ve výši 14,70 % ročně a poplatků, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 221,53 Kč. Dále se žalovaná zavázala hradit poplatek za pojištění schopnosti splácet ve výši 220 Kč. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, když neuhradila ničeho. Úvěr byl žalované poskytnut po zhodnocení úvěruschopnosti žalované, a to po vyhodnocení údajů uvedených v žádosti o úvěr, když deklarovaný příjem žalované činil 9 676 Kč, příjmy domácnosti činily 60 000 Kč a měla závazky s celkovou výši splátek 3 309,15 Kč. Výdaje žalované byly právním předchůdcem žalobkyně odhadnuty na základě statistických údajů ČSÚ. Právní předchůdce žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2022 s účinností ke dni 21. 6. 2022 postoupil pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy o úvěru včetně veškerého příslušenství na žalobkyni. Dlužná částka ve výši 127 600 Kč se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 125 000 Kč a z dlužných poplatků ve výši 2 600 Kč. Žalobkyně dále požadovala úhradu kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 5 033,86 Kč za období od 30. 7. 2021 do 13. 6. 2022, kapitalizovaných úroků ve výši 7 298,96 Kč za období od 30. 7. 2021 do 22. 12. 2021, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 127 600 Kč od 25. 6. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 14,70 % ročně z částky 125 000 Kč od 25. 6. 2022 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala po celou dobu pasivní.

3. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) a žalovaná podepsali dne [datum] listinu označenou jako smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizována dvě slova]. Obsahem smlouvy je závazek právního předchůdce žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 125 000 Kč a závazek žalované splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 221,53 Kč, a to včetně smluveného úroku ve výši 14,70 % ročně, poplatků a pojištění ve výši 220 Kč Smluvní strany si sjednaly, že úvěr bude čerpán tak, že částka ve výši 125 000 Kč bude vyplacena na běžný účet č. [bankovní účet]. Nedílnou součást smlouvy tvoří všeobecné obchodní podmínky, všeobecné produktové podmínky a sazebník poplatků právního předchůdce žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány. Ze všeobecných obchodních podmínek právního předchůdce žalobkyně plyne bližší úprava práv a povinností smluvních stran. Ze sazebníku poplatků právního předchůdce žalobkyně vyplývá výše poplatků účtovaných žalované.

4. Z informačního dopisu právního předchůdce žalobkyně včetně sazebníku poplatků platného od 1. 11. 2021 (č. l. 30-35) plyne, že došlo ke změně v systému a výši poplatků.

5. Z platební historie ke smlouvě [číslo] plyne, že úvěr ve výši 125 000 Kč byl čerpán dne [datum].

6. Z upomínky ze dne 29. 8. 2021 soud zjistil, že žalovaná byla právním předchůdcem žalobkyně vyzvána k úhradě neuhrazené splátky úvěru č. [bankovní účet] ve výši 3 046,73 Kč. Doklad o odeslání upomínky nebyl předložen.

7. Z upomínky ze dne 11. 12. 2021 soud zjistil, že žalovaná byla právním předchůdcem žalobkyně vyzvána k úhradě neuhrazené splátky úvěru č. [bankovní účet] ve výši 11 109,64 Kč. Doklad o odeslání upomínky nebyl předložen.

8. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 25. 12. 2021 soud zjistil, že bylo vystaveno právním předchůdcem žalobkyně pro žalovanou, kterým měla být žalovaná právním předchůdcem žalobkyně vyzvána k úhradě dluhu ve výši 135 064,84 Kč. Dále z něj plyne, že jím měla být žalovaná informována, že ke dni 23. 12. 2021 právní předchůdce žalobkyně zesplatnil úvěr vedený na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], a že zaniklo pojištění u [právnická osoba] Z dokladu o odeslání oznámení o prohlášení úvěru za splatný plyne, že bylo odesláno na adresu [adresa] (podací arch na č. l. 54).

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2022 včetně seznamu postoupených pohledávek a dohody ze dne 14. 6. 2022 a potvrzení ze dne 21. 6. 2022 soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně specifikovaných v příloze smlouvy na žalobkyni. Přílohu smlouvy o postoupení pohledávek tvoří seznam postoupených pohledávek, ve kterém je uvedena žalobou uplatňovaná pohledávka.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 6. 2022 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně žalované oznámil, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo] na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 6. 2022 bylo žalované odesláno dne 14. 7. 2022 na adresu [adresa] (podací lístek).

11. Z výzvy k plnění ze dne 13. 2. 2023 soud zjistil, že žalovaná byla zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo] ve výši 168 267,12 Kč, a to do 28. 2. 2023. Výzva byla žalované odeslána dne 13. 2. 2023 na adresu [adresa žalované] (podací lístek).

12. Z žádosti o úvěr ze dne 29. 7. 2021 vyplývá výše příjmu uvedeného žalovanou (19 676 Kč), výše příjmu domácnosti (60 000 Kč). V žádosti žalovaná uvedla adresu pro doručování, a to [adresa žalované].

13. Z výpisu z úvěrového účtu č. 2021 ze dne 30. 7. 2021, z výpisu z úvěrového účtu č. 2021 ze dne 31. 8. 2021, z výpisu z úvěrového účtu č. 2021 ze dne 30. 9. 2021, z výpisu z úvěrového účtu č. 2021 ze dne 29. 10. 2021, z výpisu z úvěrového účtu č. 2021 ze dne 30. 11. 2021, z výpisu z úvěrového účtu č. 2021 ze dne 31. 12. 2021, z výpisu z úvěrového účtu č. 2022 ze dne 31. 1. 2022, z výpisu z úvěrového účtu č. 2022 ze dne 28. 2. 2022, z výpisu z úvěrového účtu č. 2022 ze dne 31. 3. 2022, z výpisu z úvěrového účtu č. 2022 ze dne 29. 4. 2022, z výpisu z úvěrového účtu č. 2022 ze dne 31. 5. 2022, z výpisu z úvěrového účtu č. 2022 ze dne 14. 6. 2022, z výpisu z úvěrového účtu č. 2022 ze dne 15. 6. 2022, z výpisu z úvěrového účtu č. 2022 ze dne 16. 6. 2022, z výpisu z úvěrového účtu č. 2022 ze dne 17. 6. 2022, z výpisu z úvěrového účtu č. 2022 ze dne 20. 6. 2022, z výpisu z úvěrového účtu č. 2022 ze dne 21. 6. 2022 plyne, jaké poplatky byly právním předchůdcem žalobkyně žalované účtovány.

14. Z výpisu z běžného účtu č. [rok] ze dne [datum] plyne, že na účet žalované byla dne [datum] připsána částka ve výši 125 000 Kč s poznámkou čerpání úvěru [číslo]. Dále z něj vyplývá, že na účet žalované byla dne [datum] připsána částka ve výši 20 830 Kč od [anonymizováno] [obec], dne 12. 7. 2021 byla připsána částka ve výši 1 200 Kč s poznámkou okamžitá platba, dne 15. 7. 2021 částka 18 678 Kč od [anonymizována tři slova], dne 18. 7. 2021 částka 500 Kč s poznámkou okamžitá platba, dne [datum] částka ve výši 5 000 Kč s poznámkou okamžitá platba a hned téhož dne byla platba ve výši 5 000 Kč odepsána rovněž s poznámkou okamžitá platba.

15. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 20. 7. 2023 plyne, že bylo vyhotoveno právním předchůdcem žalobkyně až po podpisu smlouvy o úvěru ze dne [datum]. Dále z něj plyne, že výše evidovaného příjmu žalované (19 676 Kč), výše evidovaného příjmu domácnosti (60 000 Kč), výše dosavadních splátek (3 309,15 Kč). Přílohu vyjádření tvoří seznam závazků u právního předchůdce žalobkyně, dle kterého měla žalovaná u právního předchůdce žalobkyně dva závazky - ze smlouvy [anonymizováno] v celkové výši 10 000 Kč se splátkou 200 Kč měsíčně, ze smlouvy [příjmení] [příjmení] v celkové výši 298 240 Kč se splátkou 3 109,15 Kč měsíčně. Dále z ní plyne, že žalovaná žila v podnájmu.

16. Z potvrzení o výši příjmu ze dne 29. 7. 2021 plyne, že žalovaná měla za posledních 5 měsíců příjem celkem 90 700 Kč.

17. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně plyne, že žalobkyně je společnost zapsaná v obchodním rejstříku ČR.

18. Z vysvětlení pojmů a z formuláře pro standartní informace soud pro toto řízení ničeho nezjistil.

19. Po provedeném dokazování dospěl soud k níže uvedenému skutkovému závěru: Právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) a žalovaná podepsali dne [datum] listinu označenou jako smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet úvěr [anonymizována dvě slova], kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 125 000 Kč a závazek žalované splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 221,53 Kč, a to včetně smluveného úroku ve výši 14,70 % ročně, poplatků a pojištění ve výši 220 Kč Smluvní strany si sjednaly, že úvěr bude čerpán tak, že částka ve výši 125 000 Kč bude vyplacena na běžný účet č. [bankovní účet]. Nedílnou součást smlouvy tvoří všeobecné obchodní podmínky, všeobecné produktové podmínky a sazebník poplatků právního předchůdce žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány. Ze všeobecných obchodních podmínek právního předchůdce žalobkyně plyne bližší úprava práv a povinností smluvních stran. Ze sazebníku poplatků právního předchůdce žalobkyně vyplývá výše poplatků účtovaných žalované. Právní předchůdce žalobkyně žalované úvěr poskytl tak, že dne [datum] zaslal částku ve výši 125 000 Kč na její účet č. [bankovní účet]. Žalovaná neuhradila ničeho. Právní předchůdce žalobkyně vyhotovil dne 20. 12. 2020 oznámení o prohlášení úvěru za splatný, kterým měla být žalovaná právním předchůdcem žalobkyně vyzvána k úhradě dluhu ve výši 135 064,84 Kč a dále měla být informována, že právní předchůdce žalobkyně ke dni 23. 12. 2021 zesplatnil úvěr [číslo]. Oznámení o prohlášení úvěru za splatný bylo odesláno na adresu na Slovenko, nikoliv na adresu doručovací v České republice. Dne 14. 6. 2022 právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně podepsali smlouvou o postoupení pohledávek, jejíž přílohu tvoří seznam postupovaných pohledávek a potvrzení ze dne 21. 6. 2022, a dohoda ze dne 14. 6. 2022, když na základě těchto listin došlo k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně vyhotovil dne 29. 6. 2022 dopis adresovaný žalované, kterým jí oznámil, že pohledávka ze smlouvy [číslo] byla postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla zástupcem žalobkyně dne 13. 2. 2023 vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 168 267,12 Kč, a to do 28. 2. 2023, když výzva byla žalované odeslána na doručovací adresu [adresa žalované]. Žalovaná měla před podpisem smlouvy ze dne 30. 7. 2021 u právního předchůdce žalobkyně dva závazky – ze smlouvy [anonymizováno] v celkové výši 10 000 Kč se splátkou 200 Kč měsíčně, ze smlouvy [příjmení] [příjmení] v celkové výši 298 240 Kč se splátkou 3 109,15 Kč měsíčně. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že má průměrný příjem ve výši 19 676 Kč, příjmy celé domácnosti činí 60 000 Kč a žije v podnájmu. V žádosti žalovaná uvedla adresu pro doručování, a to [adresa žalované]. Žalovaná měla za posledních 5 měsíců příjem celkem 90 700 Kč (18 140 Kč měsíčně). Na účet žalované byla dne [datum] připsána částka ve výši 20 830 Kč od [anonymizováno] [obec], dne 12. 7. 2021 byla připsána částka ve výši 1 200 Kč s poznámkou okamžitá platba, dne 15. 7. 2021 částka 18 678 Kč od [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], dne 18. 7. 2021 částka 500 Kč s poznámkou okamžitá platba, dne [datum] částka ve výši 5 000 Kč s poznámkou okamžitá platba a hned téhož dne byla platba ve výši 5 000 Kč odepsána rovněž s poznámkou okamžitá platba.

20. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

21. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

22. Podle ustanovení § 2399 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

23. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 občanského zákoníku, část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

24. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

25. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

26. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

27. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

28. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

29. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

30. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

31. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

32. Z provedených důkazů plyne, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 30. 7. 2021 uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku.

33. Dle názoru soudu v daném případě právní předchůdce žalobkyně nedostál povinnosti mu zákonem stanovené v ustanovení § 86 nového zákona o spotřebitelském úvěru, když před poskytnutím úvěru s odbornou péčí neposoudil schopnost žalované splatit úvěr, když právní předchůdce žalobkyně sice ověřil výši příjmů žalované (z potvrzení o příjmech vyhotovené zaměstnavatelem), avšak vůbec nezjišťoval výši běžných výdajů zejména na bydlení, ošacení a stravu, natož že by si zjištěnou výši ověřil a zohlednil ji při zkoumání úvěruschopnosti žalované. Soud dále uvádí, že přestože právní předchůdce žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalované přihlédl k příjmům celé domácnosti, tyto příjmy si nijak neověřil. Soud zdůrazňuje, že pokud právní předchůdce žalobkyně zohlednil příjmy celé domácnosti, měl do hodnocení zahrnout i celé výdaje domácnosti a domácnost tak hodnotit jako celek. Právní předchůdce žalobkyně řádně nezohlednil skutečnost, že žalovaná měla již u právního předchůdce žalobkyně dva závazky, když nesplacená výše jednoho ze závazků činila 298 240 Kč. Právní předchůdce žalobkyně tak nezohlednil skutečnost, že žalovaná již v minulosti opakovaně nebyla schopna ze svých příjmů uhradit své výdaje a opakovaně požádala právního předchůdce žalobkyně o různé úvěry. Právní předchůdce žalobkyně vůbec nezjistil, jaké jsou konkrétní (skutečné) výdaje žalované, které jsou nezbytné (např. bydlení, strava, …), a které výdaje může žalovaná v případě poskytnutí úvěru omezit. Namísto toho právní předchůdce žalobkyně použil výdaje statistické (žalobkyně výši výdajů, které měly být zohledněny, soudu nesdělila). Právní předchůdce žalobkyně tak pouze porovnal výši příjmu, výši dosavadních splátek a výši splátky nově poskytovaného úvěru a hypotetické výdaje žalované. Právní předchůdce žalobkyně tak zejména nezjistil, jaké jsou„ volné“ peněžní prostředky žalované a zda z nich bude žalovaná schopna uhradit úvěr. Právní předchůdce žalobkyně tak z části neměl dostatek podkladů (ve vztahu k běžným výdajům), aby vyhodnotil, zda bude žalovaná schopna úvěr splácet, když zjištěné skutečnosti navíc dostatečným nezohlednil (ve vztahu k výši dosud neuhrazených závazků). Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nepostupoval při zkoumání úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí. Nedodržení povinnosti zkoumat schopnost žalované splatit úvěr s odbornou péčí má dle § 87 odst. 1 nového zákona o spotřebitelském úvěru za následek neplatnost smlouvy. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalované právním předchůdcem žalobkyně, je třeba, aby k takové neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, když se soud ztotožňuje s právními závěry uvedenými ve stanovisku generální advokátky Juliane Kokott ve věci C -679/2018„ Povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z úřední povinnosti porušení některých ustanovení práva na ochranu spotřebitelů je v ustálené judikatuře označována za opatření nezbytné k dosažení ochrany spotřebitele zamýšlené příslušnými směrnicemi. Tato skutečnost vychází z předpokladu, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli z hlediska jak vyjednávací síly, tak úrovně informovanosti. Existuje tedy nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Povinnost vnitrostátních soudů posuzovat z úřední povinnosti porušení předpisů na ochranu spotřebitele je tedy nezbytná, aby bylo narovnáno nerovné postavení mezi spotřebitelem a prodávajícím nebo poskytovatelem zásahem, který je nezávislý na smluvních stranách, ze strany vnitrostátního soudu.“ (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018, ze dne 20. 3. 2019). Závěry podepsaného soudu jsou v souladu i s rozhodnutím Evropského soudního dvora C -679/2018 ze dne 5. 3. 2020. Soud dodává, že porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru právní předchůdce žalobkyně nezasáhl pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušil veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání nejen žalovanou, ale také celou společnost (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Soud dodává, že zákonnou povinnost řádně zkoumat schopnost žalované splácet úvěr nelze přenášet na žalovanou, neboť splnění této povinnosti má chránit celou společnost i samotnou žalovanou, která nemusí svou finanční situaci vidět objektivně a nemusí být schopna dohlédnout všechna rizika spojená s poskytnutím úvěru.

34. Soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru nepostupoval s odbornou péčí a náležitě tak nezjistil schopnost žalované splatit poskytnutý úvěr, a proto je smlouva o úvěru (uzavřená dle § 2395 a násl. občanského zákoníku) neplatná, neboť se jedná o spotřebitelskou smlouvu, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku a k této neplatnosti tak soud přihlédl bez návrhu žalované (§ 588 občanského zákoníku).

35. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru je ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, nevznikl právnímu předchůdci žalobkyně nárok na úhradu úroků (běžících ve výši 14,7 % ročně, kapitalizovaných ve výši 7 298,96 Kč), ani na úhradu poplatků (2 600 Kč), neboť tyto byly sjednány v absolutně neplatné smlouvě. V řízení však bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku ve výši 125 000 Kč. Žalovaná se tak o tuto částku bezdůvodně obohatila na úkor právního předchůdce žalobkyně a je tak podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku povinna tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit. Pohledávka byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni. Jelikož smlouva je neplatná, nemohla být ani stanovena splatnost nároku na vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaná tak byla dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku povinna splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění žalobkyní požádána. Žalovaná byla poprvé vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 13. 2. 2023, když pouze tato výzva byla žalované zaslána na jí sdělenou doručovací adresu. Ve výzvě ze dne 13. 2. 2023 byla splatnost stanovena nejpozději do 28. 2. 2023. Žalovaná se tak ode dne 1. 3. 2023 dostala do prodlení, a je tak povinna uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

36. Žalobkyni tak vzniklo právo na vrácení bezdůvodného obohacení, soud proto žalobě, co do částky 125 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 125 000 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení, vyhověl (výrok I.).

37. Naopak žalobkyni nevzniklo právo na úhradu úroků a poplatků, soudu tak nezbylo než žalobu, co do částky ve výši 2 600 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5 033,86 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 298,96 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 127 600 Kč od 25. 6. 2022 do 28. 2. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 600 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 14,7 % ročně z částky 125 000 Kč od 24. 12. 2021 do zaplacení, zamítnout (výrok II.).

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 397,54 Kč, přičemž tato částka představuje 42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení po kapitalizaci příslušenství ke dni rozhodnutí soudu v rozsahu 71 % a úspěchu žalované v rozsahu 29 %). Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 104 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 127 600 Kč sestávající z částky 6 220 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 6 220 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 6 220 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 6 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 26 080 Kč ve výši 5 476,80 Kč.

39. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu advokáta za sepis doplnění žaloby ze dne 29. 8. 2023, neboť tvrzení obsažená v doplnění žaloby měla být obsažena přímo v žalobě tak, aby soud nemusel vyzývat k jejímu doplnění. Nejedná se tak o účelně vynaložené náklady.

40. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.