74 C 136/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 32 888 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 500 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 500 Kč splatných vždy k poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 20 388 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 063,41 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve 1 042,14 Kč, s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 13 974,23 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 635,03 Kč od 23. 4. 2024 do 25. 9. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 135,03 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou dne 5. 10. 2024 k Obvodnímu soudu pro Prahu 4 domáhala zaplacení částky ve výši 32 888 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalovanému společnost , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl úvěr ve výši 15 000 Kč, když tuto částku si žalovaný převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně jistinu ve výši 15 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 12 888 Kč ve 14měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Souhrnný poplatek se skládá z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, z poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč a za možnost splácení úvěru v hotovosti ve výši 2 700 Kč. Žalovaný své závazky nehradil řádně a včas. Žalovaný uhradil naposledy splátku ve výši 500 Kč dne 3. 11. 2022. Výše nesplacené jistiny tak činí 13 974,23 Kč, výše nesplaceného úroku činí 660,80 Kč, výše nesplaceného souhrnného poplatku činí 10 752,97 Kč. Žalobkyně dále požadovala úhradu smluvní pokuty ve výši 7 500 Kč. Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 063,41 Kč představuje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od prodlení do 22. 4. 2024. Požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 1 042,14 Kč představuje úrok z dlužné jistiny od 15. 11. 2023 do 22. 4. 2024. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 5. 2024 došlo k postoupení shora specifikované pohledávky společnosti , právnická osoba, . na žalobkyni. Žalobkyně dále požadovala úhradu úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 635,03 Kč (jistina ve výši 13 974,23 Kč + úrok ve výši 660,80 Kč) od 23. 4. 2024 do zaplacení, úroku ve výši 8 % ročně z částky 13 974,23 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce řádně zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr, když vycházel z údajů, které získal od žalovaného, které si ověřil z předložených listin. Všechny zjištěné údaje právní předchůdce žalobkyně zapsal do žádosti o úvěr. Žalovaný pohledávku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.

2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. , spisová značka, ze dne 25. 3. 2025 byla věc postoupena Okresnímu soudu v Ústí nad Labem jako soudu místně příslušnému.

3. Žalovaný k žalobě uvedl, že si je vědom, že smlouvu o úvěru uzavřel, peněžní prostředky si půjčil, avšak po uzavření smlouvy došlo k tomu, že se musel z tehdejšího podnájmu odstěhovat, následně se zhoršil jeho zdravotní stav, byl na operaci, a tedy neměl dostatek prostředků ke splacení dluhu. Neměl ani prostředky na úhradu nájemného. Nyní pracuje na DPP a chtěl by poskytnutou částku vrátit, ale nemá celou částku, byl by však schopen hradit částku 3 500 Kč měsíčně.

4. Dle názoru soudu tak žalovaný při soudním jednání vyjádřil svou vůli vyřešit spor mimosoudně, popřípadě uzavřít soudní smír, avšak přítomná zástupkyně žalobkyně uvedla, že nemá mandát uzavřít smír v žádné podobě. Jelikož se spor nepodařilo vyřešit smírně, soud přistoupil k dokazování.

5. Z listiny označené jako smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že byla podepsána žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně (, právnická osoba, ., IČO , IČO, , , adresa, ) dne , datum, . Na základě smlouvy byl žalovanému právním předchůdcem žalobkyně poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, když si tuto částku žalovaný převzal při jejím podpisu. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 27 888 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Částka ve výši 27 888 Kč je tvořena jistinou ve výši 15 000 Kč a náklady spotřebitelského úvěru ve výši 12 888 Kč, které se skládají z úroku ve výši 761 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, z nákladů na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč a z inkasa plateb v hotovosti ve výši 2 700 Kč. Ze smluvních podmínek, které jsou součástí smlouvy, soud zjistil bližší úpravu práv mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, když byl sjednán úrok ve výši 8 % ročně. Přílohu smlouvy tvoří předpis splátek úvěru.

6. Z žádosti o úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že byla podepsána žalovaným dne , datum, . Dále z ní plyne, že do předtištěného vzoru byly vyplněny (zaškrtnuty) údaje o žalovaném, když dle nich žije v nájmu a je zaměstnaný a pobírá invalidní důchod. Vyplývá z ní, že jako průměrný příjem do ní byla zapsána částka 12 611 Kč (mzda 7 888 Kč, renta 4 723 Kč), když jako ověření příjmu byla zaškrtnuta kolonka výplatní pásky, pracovní smlouva, výpis z účtu). Rovněž z ní plyne, že jako průměrné výdaje byla zapsána částka 2 500 Kč (bydlení 1 000 Kč, doprava/jídlo 1 000 Kč, srážky ze mzdy 500 Kč).

7. Z dohody o provedení práce plyne, že byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, . jako zaměstnavatelem a žalovaným jako zaměstnancem, dle které žalovaný provede pro společnost sjednané práce v maximálním rozsahu 300 hodin, a to nejpozději do 31. 12. 2022.

8. Ze mzdových listů za červen a červenec roku 2022 plyne, že žalovanému byla společností , právnická osoba, . vyúčtovaná mzda vždy v částce 7 888 Kč.

9. Z dopisu ze 31. 5. 2021 vyplývá, že žalovaný pobírá invalidní důchod ve výši 190,30 Eur.

10. Z printscreenu mobilního bankovnictví plyne, že žalovanému byla v červenci roku 2022 vyplacena částka ve výši 192,80 Eur od sociální pojišťovny.

11. Z výpisu z interní databáze – transakční historie plyne, že na pohledávku vzniklou ze smlouvy č. , hodnota, bylo celkem uhrazeno 2 500 Kč. Dále z ní plyne, kdy a jaká částka byla uhrazena.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024 včetně potvrzení o zaplacení kupní ceny soud zjistil, že byla dne 20. 5. 2024 podepsána právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní, když na základě ní došlo k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Přílohu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024 tvoří seznam postupovaných pohledávek, když je mezi nimi uvedena žalobou uplatňovaná pohledávka.

13. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 6. 2024 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému oznámil, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru č. 0428348 na žalobkyni. Doklad o odeslání, resp. doručení oznámení žalovanému nebyl předložen.

14. Z předžalobní výzvy ze dne 10. 9. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě žalobou uplatňované pohledávky, a to do 25. 9. 2024. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 11. 9. 2024 (podací lístek).

15. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně plyne, že se jedná o společnost zapsanou ve veřejném rejstříku České republiky.

16. Soud má za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně podepsali dne , datum, listinu označenou jako smlouva o úvěru č. , hodnota, . Žalovaný si při podpisu smlouvy převzal v hotovosti částku 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 27 888 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Částka ve výši 27 888 Kč je tvořena jistinou ve výši 15 000 Kč a náklady spotřebitelského úvěru ve výši 12 888 Kč, které se skládají z úroku ve výši 761 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, z nákladů na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč a z inkasa plateb v hotovosti ve výši 2 700 Kč. Ze smluvních podmínek, které jsou součástí smlouvy, soud zjistil bližší úpravu práv mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, když byl sjednán úrok ve výši 8 % ročně. Žalovaný před podáním žaloby uhradil na tuto pohledávku pouze částku ve výši 2 500 Kč. Pohledávka včetně příslušenství byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024 postoupena žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně dne 14. 6. 2024 oznámil žalovanému, že došlo k postoupení shora uvedené pohledávky ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, na žalobkyni. Předžalobní výzvou ze dne 10. 9. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě žalobou uplatňované pohledávky, a to do 25. 9. 2024. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 11. 9. 2024. Žádost o úvěru ze dne , datum, byla podepsána žalovaným dne , datum, , když do předtištěného vzoru byly vyplněny (zaškrtnuty) údaje o žalovaném, když dle nich žije v nájmu a je zaměstnaný a pobírá invalidní důchod. Vyplývá z ní, že jako průměrný příjem do ní byla zapsána částka 12 611 Kč (mzda 7 888 Kč, renta 4 723 Kč), když jako ověření příjmu byla zaškrtnuta kolonka výplatní pásky, pracovní smlouva, výpis z účtu). Rovněž z ní plyne, že jako průměrné výdaje byla zapsána částka 2 500 Kč (bydlení 1 000 Kč, doprava/jídlo 1 000 Kč, srážky ze mzdy 500 Kč). Dle dohody o provedení práce žalovaný provede sjednané práce pro společnost , právnická osoba, . jako zaměstnavatele, a to v maximálním rozsahu 300 hodin nejpozději do 31. 12. 2022. V červnu a červenci roku 2022 byla žalovanému společností , právnická osoba, . vyúčtovaná mzda vždy v částce 7 888 Kč. Žalovaný pobírá invalidní důchod ve výši 190,30 Eur.

17. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

18. Podle ustanovení § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

22. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce druhého téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

26. Dle názoru soudu v daném případě právní předchůdce žalobkyně nedostál povinnosti mu zákonem stanovené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když před poskytnutím shora uvedeného úvěru s odbornou péčí neposoudil schopnost žalovaného splatit úvěr. Žalobkyně sice uvedla, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal příjmy a výdaje žalovaného, když si však ověřil pouze příjmy žalovaného, ale již si neověřil výdaje žalovaného, a to za situace, kdy výdaje měly činit pouze částku ve výši 2 500 Kč, tedy nedosahovaly ani částky životního minima. Žalovaný navíc uvedl, že žije v nájmu, tedy jen výdaje na bydlení s vysokou pravděpodobností musely přesahovat částku 2 500 Kč. Právní předchůdce žalobkyně tak měl zjistit, jaké jsou výdaje žalovaného, z čeho se skládají, a výši jednotlivých výdajů ověřit, a zjistit, zda je žalovaný případně schopen své dosavadní výdaje omezit. Právní předchůdce žalobkyně navíc zjištěné údaje dostatečným způsobem nezohlednil, když mimo invalidního důchodu, který by vysoce pravděpodobně nepostačoval k úhradě výdajů žalovaného, byl žalovaný zaměstnán pouze do konce roku 2022 a jen na dohodu o provedení práce, tedy s omezenou možností výdělku. Navíc s ohledem na skutečnost, že žalovaný je osobou s handicapem, je pro žalovaného obtížnější najít si vhodné zaměstnání. Soud proto dospěl k závěru, že před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobkyně nezjistil, jaké jsou skutečně „volné“ peněžní prostředky žalovaného a zda z nich bude žalovaný schopen uhradit splátky úvěru. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nepostupoval při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí. Nedodržení povinnosti zkoumat schopnost žalovaného splatit úvěr s odbornou péčí má dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za následek neplatnost smlouvy o úvěru. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobkyně, soud k takové neplatnosti smlouvy přihlédne i bez návrhu žalovaného (§ 87 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru). Soud dodává, že porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru právní předchůdce žalobkyně nezasáhl pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušil veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání nejen žalovaného, ale také celou společnost (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Soud dodává, že zákonnou povinnost řádně zkoumat schopnost žalovaného splácet zápůjčku/úvěr nelze přenášet na žalovaného, neboť splnění této povinnosti má chránit celou společnost i samotného žalovaného, který nemusí svou finanční situaci vidět objektivně a nemusí být schopen dohlédnout všechna rizika spojená s poskytnutím úvěru.

27. Soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru nepostupoval s odbornou péčí a náležitě tak nezjistil schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr (§ 2395 občanského zákoníku), a proto je smlouva o úvěru č. , hodnota, neplatná, neboť se jedná o spotřebitelskou smlouvu, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku a k této neplatnosti tak soud přihlédl bez návrhu žalovaného.

28. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru č. , hodnota, je ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, nevznikl právnímu předchůdci žalobkyně nárok na úhradu nákladů spotřebitelského úvěru (11 413,77 Kč), smluvní pokuty (7 500 Kč) a úroků (ani běžících ve výši 8 % p. a., ani kapitalizovaných 1 042,14 Kč), neboť tyto nároky byly sjednány v absolutně neplatné smlouvě. V řízení však bylo zjištěno, že žalovanému byla na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se tak o tuto částku bezdůvodně obohatil na úkor právního předchůdce žalobkyně, a je tak podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku povinen tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit. Pohledávka byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni. Žalovaný do dne postoupení pohledávky uhradil částku ve výši 2 500 Kč, k úhradě tak zbývá 12 500 Kč. Jelikož je smlouva o úvěru neplatná, nemohla být ani stanovena splatnost jednotlivých nároků na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, žalovaný tak byl dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění požádán. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 10. 9. 2024, které mu byla odeslána dne 11. 9. 2024, když splatnost byla stanovena do 25. 9. 2024. Jelikož žalovaný ničeho dalšího neuhradil, od 26. 9. 2024 se tak dostal do prodlení a je povinen uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

29. Žalobkyni vzniklo právo na vrácení bezdůvodného obohacení, soud proto žalobě, co do částky 12 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 500 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení, vyhověl (výrok I.).

30. S ohledem na návrh žalovaného, rozhodl soud o povinnosti žalovaného splnit uvedené povinnosti v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 3 500 Kč. Důvodem pro toto rozhodnutí byla zejména finanční situace žalovaného a výše přiznané částky, kdy přiznaná částka bude uhrazena v přiměřené lhůtě (cca do 4 měsíců). Soud takto rozhodl podle § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř. a určil dále (dle § 565 občanského zákoníku), že nesplní-li žalovaný byť i jedinou splátku řádně a včas, stane se celý dluh splatný ihned. Soud má za to, že tento možný následek nesplacení bude pro žalovaného dostatečnou výstrahou, aby splátky plnil řádně a včas.

31. Jelikož žalobkyni nevzniklo právo na úhradu nákladů úvěru, smluvní pokuty a úroků, soudu tak nezbylo než žalobu, co do částky 20 388 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 063,41 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve 1 042,14 Kč, s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 13 974,23 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 635,03 Kč od 23. 4. 2024 do 25. 9. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 135,03 Kč od 26. 9. 2024 do zaplacení, zamítnout (výrok II.).

32. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 142 odst. 2 o. s. ř., když v řízení byl převážně úspěšný žalovaný a měl by právo na poměrnou náhradu nákladů řízení. Žalovaný však náhradu nákladů nepožadoval, proto mu soud náhradu nákladů nepřiznal (výrok III.).