74 C 154/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem příjmení jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 67 992 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 42 483 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 32 487 Kč od 1. 4. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 497 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 7. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 996 Kč od 1. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky 25 509 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 893 Kč od 1. 4. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 115 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 7. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 616 Kč od 1. 8. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 8 363,77 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Labem 37 % náhrady nákladů řízení ve výši, která bude stanovena v samostatném usnesení.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 49 380 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 49 380 Kč od 1. 4. 2021 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná byla do července roku 2021 vlastníkem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] kat. území [část obce], obec Ústí nad Labem. Žalobce v souladu s občanským zákoníkem vykonává správu domu - budovy [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] kat. území [část obce], obec Ústí nad Labem. Žalovaná byla v souladu s občanským zákoníkem povinna hradit příspěvky na správu a údržbu domu tzv. fond oprav ve výši 32 Kč/m2, tedy ve výši 2 499 Kč měsíčně. Žalovaná byla dále povinna hradit zálohy na služby spojené s užíváním bytu, když výše záloh činila částku 2 154 Kč. Žalobou požadovaná částka ve výši 49 380 Kč se skládá z nedoplatku na příspěvcích na správu a údržbu domu tzv. fondu oprav v celkové výši 32 487 Kč (13 x 2 499 Kč) za období od 3/ 2020 do 3/ 2021, z nedoplatku na zálohách za služby spojené s užíváním bytu v celkové výši 6 462 Kč (3 x 2 154 Kč), a to za období od 1/ 2021 do 3/ 2021 a z nedoplatku na vyúčtovaných službách za rok 2020 v částce ve výši 14 738,56 Kč, když z tohoto nedoplatku žalobce požaduje pouze částku ve výši 10 431 Kč, neboť ve zbývajícím rozsahu mu byla pohledávka přiznána pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Závěrem žalobce navrhl, aby soud žalobě vyhověl v plném rozsahu a přiznal mu právo na náhradu nákladů řízení.

2. Usnesením zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud připustil změnu žaloby, když v řízení bylo dále jednáno o nároku žalobce na zaplacení částky ve výši 67 992 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 49 380 Kč od 1. 4. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 612 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení. Došlo tak k rozšíření žaloby o další dlužné příspěvky na správu domu a pozemků v částce 9 996 Kč (4 x 2 499 Kč) za období od 4/ 2021 do 7/ 2021 a o nedoplatek na zálohách za služby spojené s užíváním bytu v celkové výši 8 616 Kč (4 x 2 154 Kč), a to za období od 4/ 2021 do 7/ 2021.

3. Usnesením zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl žalované ustanoven opatrovník.

4. Opatrovník k žalobě uvedl, že nárok neuznává, neboť žalobce nesplnil svoji povinnost tvrzení a zejména povinnost důkazní, když neprokázal nároky uplatňované žalobou.

5. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce plyne, že účelem společenství je správa domu a pozemku.

6. Z výpisu z nahlížení do katastru nemovitostí [list vlastnictví] ve spojení s [list vlastnictví] vyplývá, že žalovaná byla zapsána jako vlastník bytové jednotky [číslo] vymezené v budově [adresa], která se nachází na pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí], [územní celek].

7. Z listiny označené jako vývoj plateb nečleněný plyne, že žalované byla v období od ledna 2020 do ledna 2021 předepsána platba 4 653 Kč měsíčně. Z listiny označené jako vývoj plateb nečleněný plyne, že žalované byla v období od ledna 2021 do února 2021 předepsána platba 4 653 Kč měsíčně. Z listiny označené jako vývoj plateb nečleněný plyne, že žalované byla v období od ledna 2020 do května 2021 předepsána platba 4 653 Kč měsíčně. Z listiny označené jako vývoj plateb nečleněný plyne, že žalované byla v období od duben 2021 do července 2021 předepsána platba 4 653 Kč měsíčně.

8. Z vyúčtování služeb za období od 1/ 2020 do 12/ 2020 soud zjistil, že se jedná o vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020. Z vyúčtování dále plyne, že předepsané zálohy činily celkem 25 848 Kč a skutečný náklad (osvětlení, studenou vodu, teplou vodu, úklid, …) činil celkem 14 738,56 Kč, tedy žalované vznikl přeplatek ve výši 11 109,44 Kč. Dále z něj plyne, že žalovaná byla vyzvána k úhradě nedoplatku v celkové výši 241 084,56 Kč, když ke dni 31. 12. 2020 činil nedoplatek 252 196 Kč, který byl ponížen právě o přeplatek ve výši 11 109,44 Kč. Kolik bylo uhrazeno na předepsané zálohy z vyúčtování nelze zjistit, když takovou položku vyúčtování neobsahuje. Z kolonky ostatní položky započítané při vyúčtování nelze dovodit, že se jedná o položku uhrazené zálohy.

9. Z listiny označené jako přehled vyměřených předpisů za rok 2020 ze dne 24. 2. 2020 plyne, z jakých položek se skládá předepsaná platba. Z listiny označené jako přehled vyměřených předpisů za rok 2021 ze dne 7. 6. 2021 plyne, z jakých položek se skládá předepsaná platba. Z listiny označené jako přehled vyměřených předpisů za rok 2020 ze dne 7. 6. 2021 plyne, z jakých položek se skládá předepsaná platba.

10. Z předžalobní výzvy ze dne 1. 2. 2021 vyplývá, že žalovaná byla výzvou vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 51 183 Kč s upozorněním na možnost podání žaloby. Výzva byla žalované odeslána dne 1. 2. 2021 (kopie podacího lístku).

11. Ze zápisu ze schůze konané dne 8. 2. 2019 plyne, že vlastníci souhlasili s navýšením ceny do fondu oprav z 25 Kč/m2 na 32 Kč/m2. Přílohu zápisu tvoří seznam přítomných vlastníků bytových jednotek, když byli přítomni vlastníci bytových jednotek s podílem v celkové výši 64 % (64 % podlahové plochy celého domu). Dále z něj plyne, že bytová jednotka žalované má plochu 78,1 a odpovídá jí podíl o velikosti 3 %.

12. Z rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že jím bylo žalobci mimo jiné přiznáno právo na úhradu nedoplatku na příspěvcích na správu a údržbu domu za leden a únor roku 2020, a dále právo na úhradu nedoplatku na zálohách za služby spojené s užíváním bytu za leden a únor roku 2020.

13. Z prohlášení žalobce ze dne 30. 9. 2021 plyne, že žalobce v něm prohlásil, že od 1. 4. 2019 došlo k navýšení příspěvku na správu domu a pozemků a že nový výpočtový list žalované vhodil do schránky, když na adresu uvedenou v katastru ho žalované neposílal, neboť předchozí zásilky určené pro žalovanou se vrátily jako nedoručené.

14. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaná byla v rozhodném období v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník bytové jednotky [číslo] vymezené v budově [adresa], která se nachází na pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí], [územní celek]. Žalovaná byla v rozhodném období od března 2020 do července 2021 povinna hradit příspěvek na správu domu a pozemků ve výši 2 499 Kč měsíčně (32 Kč x 78,1 m2), když o výši příspěvku, resp. jeho zvýšení se žalovaná mohla dozvědět na schůzi vlastníků bytových jednotek konané dne 8. 2. 2019. Žalovaná neuhradila 17 příspěvků na správu domu a pozemků za období od března 2020 do července 2021, tedy celkem částku 42 483 Kč (17 x 2 499 Kč). Žalované byla v rozhodném období od března 2020 do července 2021 předepsána záloha na služby spojené s užíváním bytu ve výši 2 154 Kč měsíčně. Žalovaná rovněž neuhradila řádně a včas zálohy za služby spojené s užíváním bytu za období od března 2020 do července 2021. Příspěvek na správu domu a pozemku (tzv. fond oprav) a zálohy na služby spojené s užíváním bytu byly splatné k poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce, za který měly být uhrazeny. Z uvedených důkazů dále plyne, že žalobce vyúčtoval žalované služby spojené s užíváním bytu za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020, když náklady (osvětlení, studenou vodu, teplou vodu, úklid, …) celkem činily částku 14 738,56 Kč a předepsané zálohy činily částku ve výši 25 848 Kč, výše skutečně uhrazených záloh ve vyúčtování není uvedena, když takovou položku vyúčtování neobsahuje. Z kolonky ostatní položky započítané při vyúčtování nelze dovodit, že se jedná o položku uhrazené zálohy. Dle vyúčtování za rok 2020 žalované vznikl přeplatek ve výši 11 109,44 Kč, když zároveň žalovaná byla vyzvána k úhradě nedoplatku ve výši 241 084,56 Kč. Žalovaná byla výzvou odeslanou dne 1. 2. 2021 zástupcem žalobcem vyzvána k úhradě dlužné částky 51 183 Kč, přesto žalovaná ničeho neuhradila.

15. Žalobce neprokázal, že žalovanou informoval, že výše záloh na služby spojené s užíváním bytu činila v rozhodném období částku 2 154 Kč. Soud se shoduje s tvrzením žalobce, že výše záloh je stanovována s ohledem na výši ceny za danou službu a množství, v jakém byla služby odebrána, tedy že se její výše mění v čase. Je tak třeba, aby žalobce o její aktuální výši žalovanou řádně informoval. Soud proto při jednání žalobce poučil dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o neunesení břemena důkazního. Po poučení žalobce soudu navrhl jako důkaz pouze listinu označenou jako prohlášení, které však neobsahuje žádnou zmínku o zálohách na služby spojené s užíváním bytu, když z něj naopak plyne, že žalobce rezignoval na doručování písemností na mu známou adresu žalované, tedy na adresu uvedenou v katastru nemovitostí.

16. Soud neprovedl důkaz sdělením správce ohledně položky„ ostatní položky započítané při vyúčtování“, neboť skutkový stav byl dostatečným způsobem zjištěn již provedenými důkazy, když provedení tohoto důkazu by bylo nadbytečné.

17. Podle § 1180 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

18. Podle § 1189 odst. 1 občanského zákoníku, správa domu a pozemku zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. Správa domu zahrnuje i činnosti spojené s přípravou a prováděním změn společných částí domu nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením, udržováním nebo zlepšením zařízení v domě nebo na pozemku sloužících všem spoluvlastníkům domu.

19. Podle § 1194 odst. 1 občanského zákoníku, společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem.

20. Podle § 1189 odst. 1 občanského zákoníku, společenství vlastníků může nabývat majetek a nakládat s ním pouze pro účely správy domu a pozemku.

21. S ohledem na shora uvedená ustanovení soud dospěl k závěru, že žalovaná byla v souladu s § 1180 odst. 1 občanského zákoníku, povinna žalobci jakožto správci domu, ve kterém se nacházel byt žalované, hradit pravidelně měsíčně příspěvek na správu domu a pozemků, protože však příspěvky nehradila řádně a včas (za období od března roku 2020 do července 2021 ve výši 42 483 Kč = 17 x 2 499 Kč), dostala se s jejich úhradou do prodlení, a proto žalobci vzniklo právo na úhradu dlužných příspěvků a rovněž i na úhradu úroků z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých příspěvků. Příspěvek na správu domu a pozemku (tzv. fond oprav) byl splatný k poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce, za který měl být uhrazen, tedy příspěvek za červenec 2021 byl splatný dne 31. 7. 2021, tedy s jeho úhradou se žalovaná dostala do prodlení až dne 1. 8. 2021. Ke dni 1. 4. 2021 byly splatné příspěvky za období od března 2020 do března 2021 v celkové výši 32 487 Kč. Ke dni 1. 7. 2021 byly splatné příspěvky za období od dubna 2021 do června 2021 v celkové výši 7 497 Kč. Ke dni 1. 8. 2021 byly splatné příspěvky za období od dubna 2021 do července 2021 v celkové výši 9 996 Kč.

22. S ohledem na shora uvedené soud proto žalobě, co do neuhrazených příspěvků za správu domu a pozemků včetně úroků z prodlení vyhověl a přiznal žalobci právo na úhradu částky ve výši 42 483 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 32 487 Kč od 1. 4. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 497 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 7. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 996 Kč od 1. 8. 2021 do zaplacení (výrok I.).

23. Naopak soud žalobci nepřiznal úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 154 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 7. 2021, neboť příspěvek za červenec 2021 byl splatný až dne 31. 7. 2021, tedy s jeho úhradou se žalovaná dostala do prodlení až dne 1. 8. 2021 (výrok II.).

24. Podle § 1181 odst. 1 občanského zákoníku, vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období.

25. Podle § 1181 odst. 2 občanského zákoníku, není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1.

26. V rozsudku sp. zn. 25 Cdo 1977/2015 Nejvyšší soud ČR uvedl, že dluží-li nájemce bytu pronajímateli splatné zálohy na úhradu za plnění spojená s užíváním bytu, vzniká mu nárok na poplatek z prodlení z těchto dlužných záloh za dobu od jejich splatnosti do doby, kdy byly zaplaceny, popřípadě kdy měl žalobce provést jejich vyúčtování. Zaplacení samotných záloh se pronajímatel po datu, kdy mělo dojít k vyúčtování, již domáhat nemůže, ale do té doby vzniklý nárok na poplatek z prodlení z těchto záloh mu nezaniká.

27. Soud dále dospěl k závěru, že žalovaná byla souladu § 1181 odst. 1 občanského zákoníku, povinna žalobci jakožto správci domu hradit pravidelně měsíčně zálohy na služby spojené s užíváním bytu a rovněž i nedoplatky na vyúčtovaných službách spojených s užíváním bytu. Jelikož žalobce neprokázal, že žalovanou informoval o výši záloh na služby spojené s užíváním, nemohla žalovaná znát její výši, nemohla je tak řádně hradit a nemohla se tak dostat do prodlení s jejich úhradou.

28. Soud proto žalobu, co do požadovaných záloh za období od ledna 2021 do července 2021 včetně úroku z prodlení, tedy pro částku ve výši 15 078 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 462 Kč od 1. 4. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 616 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení, zamítl (výrok II.).

29. Dle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

30. Jak bylo již uvedeno shora z vyúčtování služeb za rok 2020 nelze zjistit výši uhrazených záloh a dále rozdíl mezi uhrazenými zálohami a skutečnými náklady, vyúčtování tak nemá náležitosti stanovené zákonem. Soud podotýká, že ani výše žalobcem tvrzeného nedoplatku na službách za rok 2020 (14 738,56 Kč) neodpovídá předloženému vyúčtování, dle kterého vznikl žalované přeplatek ve výši 11 109,44 Kč. Soud dodává, že jelikož vyúčtování vyhotovil žalobce, je třeba tedy jeho obsah (smysl jednotlivých částí) vyložit tak, jak ho mohla chápat druhá strana (žalovaná), nikoliv jaký smysl mu přikládá žalobce. Soud zdůrazňuje, že žalovaná vyúčtování dostává pouze jednou ročně, tedy by mělo být jednoznačné a pro žalovanou srozumitelné. Z vyúčtování služeb za rok 2020 lze v rozporu s tvrzeními žalobce zjistit, že žalované vznikl přeplatek ve výši 11 109,44 Kč, když žalobcem evidovaný nedoplatek 252 196 Kč byl ponížen právě o přeplatek ve výši 11 109,44 Kč. Žalovaná tak z vyúčtování nemohla dovodit, že jí vznikl nedoplatek. Dle soudu je třeba ve vyúčtování uvádět výši skutečně uhrazených záloh také proto, aby si žalovaná mohla ověřit, kolik z jí odeslaných plateb bylo žalobci doručeno a kolik z nich žalobce započetl na zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Je teoreticky možné, že se žalovaná subjektivně domnívá, že služby spojené s užíváním bytu řádně hradila, avšak peněžní prostředky omylem zaslala na jiný účet a právě z řádného vyúčtování by zjistila, že jí odeslané platby nebyly žalobci doručeny či že byly započteny na jiné pohledávky například na starší dluhy. Soud dodává, že k náležitostem vyúčtování se vyjádřil i Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 26 Cdo 4760/2016 ze dne 14. 2. 2017, ve kterém uvedl, že„ Nejsou-li vyúčtování za služby u nájmu bytu řádná, nejsou způsobilá vyvolat splatnost nedoplatků z nich plynoucích.“ Soud tak dospěl k závěru, že vyúčtování služeb za rok 2020 není řádným vyúčtováním, neboť nemá obligatorní náležitosti stanovené zákonem a s ohledem na shora uvedené právní závěry tak nenastala splatnost nedoplatku, resp. přeplatku z něho plynoucího. Žalobci tak nevzniklo právo na úhradu nedoplatku na službách spojených s užíváním bytu za rok 2020 (tvrzeného žalobcem ve výši 14 738,56 Kč, resp. ve výši 10 431 Kč, kterou žalobce požadoval uhradit) a žalovaná se tak ani nemohla dostat do prodlení s jeho úhradou.

31. Soud proto shledal nedůvodnou žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 10 431 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 431 Kč od 1. 4. 2021 do zaplacení, když žalobu v této části zamítl (výrok II.).

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení převážně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 363,77 Kč, přičemž tato částka představuje 26 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobce v řízení po kapitalizaci příslušenství ke dni rozhodnutí soudu v rozsahu 63 % a úspěchu žalované v rozsahu 37 %). Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v celkové výši 3 400 Kč (2 461 Kč + 931 Kč) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 49 380 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 550 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (rozšíření žaloby ze dne 3. 8. 2021; ke dni podání návrhu byla tarifní hodnota pouze 49 380 Kč, když změna žaloby byla připuštěna až dne 12. 8. 2021) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., a z odměny stanovené dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 67 992 Kč v částce 3 820 Kč za účast na jednání soudu dne 29. 9. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 3 820 Kč za účast na jednání soudu dne 20. 10. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 3 485,49 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 29. 9. 2021 náhrada 1 709,44 Kč za 182 ujetých km (z [obec] do [obec] a zpět) v částce 1 109,44 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6.1 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 20. 10. 2021 náhrada 1 776,05 Kč za 182 ujetých km (z [obec] do [obec] a zpět) v částce 1 176,05 Kč (33,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6.1 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 775,49 Kč ve výši 4 992,85 Kč (výrok III.).

33. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

34. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení ve vztahu ke státu soud aplikoval § 148 odst. 1 o. s. ř., když uložil žalobci, který byl neúspěšný co do 37 % předmětu řízení, uhradit státu 37 % náhrady nákladů řízení státu, které mu vznikly v souvislosti se zastupováním žalované opatrovníkem (výrok IV.).