74 C 175/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa a manžela: osobní údaje manžela o rozvod manželství

I. Manželství celé jméno manželky, rozené celé jméno manželky, narozené datum a celé jméno manžela, narozeného datum uzavřené dne datum před Úřadem městského obvodu obec, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.

2. Manželka se návrhem ze dne datum domáhala rozvodu manželství účastníků s odůvodněním, že manželství účastníků již přestalo plnit svoji funkci, když téměř dva roky spolu účastníci nežijí jako manželé a netvoří manželské resp. rodinné společenství. Uvedla, že se s manželem seznámila ve země a po dvouleté známosti uzavřeli dne datum manželství. Z manželství se nenarodily žádné děti. Ze společné domácnosti vedené ve země se manželka odstěhovala na počátku roku rok zpět do České republiky. Uvedla, že příčinu rozvratu spatřuje v různých názorech manželů na výchovu dětí a fungování rodinné domácnosti, když postoje manželů jsou ovlivněny jejich rozdílným náboženským cítěním.

3. Manžel se k návrhu o rozvod manželství připojil podání ze dne datum, a proto soud podle § 384 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen„ z. ř. s.”) pokládá návrh za návrh společný. V návrhu na připojení k návrhu na rozvod manželství manžel uvedl, že se s manželkou seznámil ve země a asi po dvouleté známosti uzavřeli manželství v České republice, a to dne datum. Zdůraznil však, že nikdy nevedli společnou domácnost v České republice, když zde ani neměl trvalý pobyt. Uvedl, že z manželství se nenarodily žádné děti. Společná domácnost byla vedena ve země, když manželka opustila společnou domácnost v anonymizováno roku rok. Uvedl, že příčinu rozvratu spatřuje v různých názorech manželů na výchovu dětí a fungování rodinné domácnosti, když postoje manželů jsou ovlivněny jejich rozdílným náboženským cítěním.

4. Manžel požádal o projednání rozvodu manželství v jeho nepřítomnosti, neboť se trvale zdržuje na území země země a s ohledem na nepříznivou situaci v souvislostí s pandemií viru SARS-CoV-19, by pro něj cestování do jiné země v důsledku zavedených omezení cestování mohlo být buď zcela nemožné, nebo by mohlo být výrazně ztížené. S ohledem na v současné době přijatá omezení vstupu do České republiky za účelem zabránění šíření viru SARS-CoV-19, soud upustil od výslechu manžela, neboť jeho dostavení se k jednání by za současnému situace bylo spojeno s těžko překonatelnou překážkou (389 z. ř. s.). Soud proto vycházel z tvrzení manžela uvedených v podání ze dne datum.

5. Dle článku 3 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, je Okresní soud v Ústí nad Labem soudem příslušeným k projednání věci, neboť manželka, která podala návrh na rozvod, má v České republice obvyklé bydliště a měla ho v České republice i rok před podáním návrhu na rozvod. Manžel se zdržuje na území země země, která sice není již členem Evropské unie, ale do konce přechodného období (do datum) je stále vázána předpisy Evropské unie. Soud zdůrazňuje, že pro aplikaci předpisů Evropské unie není rozhodné občanství účastníků, ale obvyklé bydliště účastníků, resp. v případě manžela jeho domicil.

6. Dle § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení.

7. Dle § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem.

8. Dle § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, je právem rozhodným právo České republiky, neboť manželé jsou občany různých států (manželka – České republiky, manžel – anonymizována dvě slova), když navíc manželka má obvyklý pobyt v České republice a manžel má obvyklý pobyt ve země země.

9. Z oddacího listu ze dne datum vyplývá, že v knize manželství matričního úřadu okres město, okres okres svazku anonymizováno ročníku rok na listu anonymizováno s pořadovým číslo je zapsáno, že dne datum v adresa uzavřeli manželství muž celé jméno manžela, datum narození a žena celé jméno manželky, datum narození.

10. Z účastnického výslechu manželky plyne, že manželství s manželem uzavřela dne datum. Z manželství se nenarodily žádné děti. S manželem žila ve země, když počátkem roku rok se manželka odstěhovala ze společné domácnosti.

11. Mezi účastníky (na základě jejich tvrzení uvedených v návrhu na rozvod a připojení se k návrhu na rozvod) je nesporné, že manželství uzavřeli po dvouleté známosti, a to dne datum v obec. Z manželství se nenarodily žádné děti. Manželé společně žili ve země, když manželka opustila společnou domácnost v anonymizováno rok. Obnovení manželského soužití považují za vyloučené. Příčinu rozpadu manželství vidí zejména v rozdílných názorech na výchovu dětí a fungování rodinné domácnosti s ohledem na rozdílné náboženské cítění manželů.

12. Soud má za to, že v řízení bylo prokázáno, že v knize manželství matričního úřadu okres město, okres okres zapsáno, že dne datum v adresa uzavřeli manželství muž celé jméno manžela, datum narození a žena celé jméno manželky, datum narození. Z manželství se nenarodily žádné děti. Manželé netvoří manželské společenství, intimně se nestýkají po dobu téměř 2 let, ani jeden z manželů nechce manželské společenství obnovit, když toto plyne jednak z návrhu na rozvod a z účastnického výslechu manželky (ve vztahu k manželce) a dále z vyjádření manžela.

13. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

14. Podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

15. V posuzovaném případě ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož netvoří manželské společenství, ani jeden z manželů nechce manželské soužití obnovit a v manželství setrvat.

16. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 o. z., soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v rozdílných názorech manželů na výchovu dětí a fungování rodinné domácnosti s ohledem na rozdílné náboženské cítění manželů. Oba manželé se tak na rozpadu manželství podíleli stejnou měrou.

17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395 z. ř. s.). Manželé jsou povinni do 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozsudku požádat obecní (městský) úřad v místě svého bydliště o vydání nového občanského průkazu s vyznačenou změnou rodinného stavu. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku oznámit příslušnému matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení.