74 C 187/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 7 722 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 646 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 502 Kč od 1. 7. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 502 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 642 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 76 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 38 Kč od 1. 7. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 38 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 511,31 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řádu (dále jen „o. s. ř.“).

2. Předmětem řízení, které bylo zahájeno žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 31. 5. 2022, je zaplacení částky ve výši 7 722 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 540 Kč od 1. 7. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 540 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 642 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně]) jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla dne 14. 12. 2016 uzavřena nájemní smlouva, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala přenechat žalovanému k užívání byt [číslo] nacházející se v 10. nadzemním podlaží domu v ulici [adresa] v [obec] (dále též jen„ byt“). Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou na tři měsíce s účinností ode dne 1. 1. 2017. Následně byla nájemní smlouva měněna dodatky č. 1 až č. 6, kterými byla prodloužena doba nájmu do 31. 12. 2018. Žalovaný předal byt právní předchůdkyni žalobkyně dne 31. 7. 2017. Dle smlouvy byl žalovaný povinen hradit měsíčně nájemné ve výši 3 502 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, popř. nedoplatek na vyúčtovaných službách. Právní předchůdkyně žalobkyně zanikla fúzí s žalobkyní proběhlou dle projektu fúze sloučením ze dne 28. 3. 2019. Žalovaný neuhradil nájemné za červen a červenec 2019 v celkové výši 7 004 Kč (2x 3 502 Kč). Žalobkyně vyúčtovala žalovanému služby spojené s užíváním bytu za období od 1. 1. 2019 do 31. 7. 2019, když žalovanému dle vyúčtování vznikl nedoplatek na vyúčtovaných službách ve výši 642 Kč, který byl splatný do 31. 7. 2020. Žalovaný neuhradil služby spojené s užíváním bytu, a to domovníka, správu vodoměru SV a vodoměru TUV v paušální výši 38 Kč měsíčně, za červen a červenec 2019 v celkové výši 76 Kč (2x 38 Kč), když tyto služby nejsou předmětem vyúčtování. K úhradě shora uvedených pohledávek byl žalovaný zástupcem žalobkyně vyzván výzvou ze dne 20. 7. 2020, žalovaný však ničeho neuhradil.

3. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně je zapsána jako vlastník nemovitých věcí – pozemku p. [číslo] na kterém stojí dům [adresa] (na adrese [adresa], kat. území [obec], [územní celek] (nahlížení do katastru nemovitostí k [list vlastnictví]). Právní předchůdkyní žalobkyně jakožto pronajímatelem a žalovaným jakožto nájemcem byla dne 14. 12. 2016 podepsána listina označená jako nájemní smlouva, kterou se pronajímatel zavázal přenechat nájemci do užívání byt [číslo] nacházející se v 10. nadzemním podlaží domu v ulici [adresa] v [obec] a nájemce se zavázal hradit nájemné ve výši 3 502 Kč a služby spojené s užíváním bytu ve výši stanoveném v evidenčním listě (nájemní smlouva ze dne 14. 12. 2016, evidenční list nájemce platný od 31. 1. 2017, evidenční list nájemce platný od 31. 8. 2018). Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala vyúčtovat zálohy na služby spojené s užíváním bytu nejpozději do 30. 6. následujícího kalendářního roku (nájemní smlouva ze dne 14. 12. 2016). Smluvní strany si sjednaly, že nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu jsou splatné nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce, za který je nájemné požadováno (nájemní smlouva ze dne 14. 12. 2016). Smlouva byla uzavřena na 3 měsíce s účinností ode dne 1. 1. 2017 (nájemní smlouva ze dne 14. 12. 2016). Dne 20. 3. 2017 byl žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek [číslo] kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne 14. 12. 2016, když došlo k prodloužení nájmu do 30. 6. 2017 (dodatek [číslo] k nájemní smlouvě ze dne 14. 12. 2016). Dne 26. 6. 2017 byl žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek [číslo] kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne 14. 12. 2016, když došlo k prodloužení nájmu do 30. 9. 2017 (dodatek [číslo] k nájemní smlouvě ze dne 26. 6. 2017). Dne 30. 9. 2017 byl žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek [číslo] kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne 14. 12. 2016, když došlo k prodloužení nájmu do 31. 3. 2018 (dodatek [číslo] k nájemní smlouvě ze dne 30. 9. 2017). Dne 30. 3. 2018 byl žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek [číslo] kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne 14. 12. 2016, když došlo k prodloužení nájmu do 30. 6. 2018 (dodatek [číslo] k nájemní smlouvě ze dne 30. 3. 2018). Dne 30. 6. 2018 byl žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek [číslo] kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne 14. 12. 2016, když došlo k prodloužení nájmu do 30. 9. 2018 (dodatek [číslo] k nájemní smlouvě ze dne 30. 6. 2018). Dne 28. 9. 2018 byl žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek [číslo] kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne 14. 12. 2016, když došlo k prodloužení nájmu do 31. 12. 2018 (dodatek [číslo] k nájemní smlouvě ze dne 28. 9. 2018). Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali evidenční list nájemníka, ve kterém je jako majitel domu uvedena právní předchůdkyně žalobkyně a jako nájemník žalovaný (evidenční list nájemce platný od 31. 1. 2017). Žalovaný byl povinen hradit měsíčně celkem částku ve výši 4 866 Kč, která se skládá z nájemného ve výši 3 502 Kč a ze zálohy na služby spojené s užíváním bytu v celkové výši 1 364 Kč (evidenční list nájemce platný od 31. 1. 2017, opisy karty úhrad nájemného bytu za období od ledna 2017 do února 2022). Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali evidenční list nájemníka, ve kterém je jako majitel domu uvedena právní předchůdkyně žalobkyně a jako nájemník žalovaný (evidenční list nájemce platný od 31. 8. 2018). Žalovaný byl povinen hradit měsíčně celkem částku ve výši 5 384 Kč, která se skládá z nájemného ve výši 3 502 Kč a ze zálohy na služby spojené s užíváním bytu v celkové výši 1 882 Kč (evidenční list nájemce platný od 31. 8. 2018, opisy karty úhrad nájemného bytu za období od ledna 2017 do února 2022). Ke dni 28. 3. 2019 došlo k fúzi [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], a žalobkyně, kterou došlo ke sloučení těchto společností, když [právnická osoba], a.s., [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], zanikla a její jmění přešlo na žalobkyni (výpis z obchodního rejstříku žalobkyně). Ke dni 31. 7. 2019 žalovaný předal byt žalobkyni zpět k užívání (protokol o předání a převzetí bytu). Dne 30. 3. 2020 žalobkyně žalovanému vyúčtovala služby spojené s užíváním bytu za období od 1. 1. 2019 do 31. 7. 2019, když náklady (osvětlení, studenou vodu, teplou vodu, …) celkem činily částku 8 356 Kč, předepsané zálohy činily částku ve výši 12 908 Kč, uhrazené zálohy činily částku ve výši 7 714 Kč, když nedoplatek na vyúčtovaných službách činí částku ve výši 642 Kč (vyúčtování ze dne 30. 3. 2020). Vyúčtováním byl žalovaný vyzván k úhradě nedoplatku na vyúčtovaných službách ve výši 642 Kč, a to do 31. 7. 2020 (vyúčtování ze dne 30. 3. 2020). Vyúčtování bylo žalovanému odesláno (kopie dodejky). Žalovaný neuhradil na shora uvedené pohledávky ničeho, přestože byl před podáním žaloby upomenut výzvou ze dne 9. 11. 2021 (upomínka ze dne 20. 7. 2020, výzva k úhradě včetně kopie dodejky).

4. Podle § 3074 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

5. Soud s ohledem na shora uvedená ustanovení dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně jakožto pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla dne 14. 12. 2016 platně uzavřena smlouva o nájmu bytu ve smyslu § 2201 a násl. občanského zákoníku, kterou se pronajímatel zavázal přenechat nájemci do užívání byt a nájemce se zavázal hradit nájemné a služby spojené s užíváním bytu (§ 2246 občanského zákoníku) Nájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou, když doba trvání smlouvy byla dodatky několikrát měněna, když byla sjednána do 31. 12. 2018. Ke dni 28. 3. 2019 došlo k fúzi [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], a žalobkyně, kterou došlo ke sloučení těchto společností, když [právnická osoba], a.s., [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], zanikla a její jmění přešlo na žalobkyni, když práva a povinnosti vzniklé dle nájemní smlouvy přešly na žalobkyni. Jelikož žalovaný užíval byt i po 31. 12. 2018 a žalobkyně nevyzvala žalovaného k vyklizení předmětného bytu, došlo dle § 2285 občanského zákoníku k prodloužení doby nájmu do 31. 12. 2019. Žalovaný a žalobkyně se dohodli, že nájemní smlouva skončí dříve, a to ke dni 31. 7. 2019. Dle nájemní smlouvy a dle § 2247 občanského zákoníku byl žalovaný povinen hradit vedle nájmu zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu byly splatné nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce, za který je nájemné požadováno. Nájemné za červen 2019 bylo splatné dne 30. 6. 2019 a nájemné za červenec 2019 bylo splatné dne 31. 7. 2019. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnil, když neuhradil nájemné za červen a červenec roku 2019 v celkové výši 7 004 Kč (2x 3 502 Kč), dostal se s jejich úhradou do prodlení. Žalobkyně tak má právo nejen na úhradu dlužného nájemného, ale i na úhradu úroků z prodlení v zákonné výši dle § 1970 občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých nájmů.

6. Dle nájemní smlouvy byl žalovaný dle § 2247 občanského zákoníku povinen hradit vedle nájmu zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Žalobkyně dne 30. 3. 2020 vyúčtovala žalovanému služby spojené s užíváním bytu za období od 1. 1. 2019 do 31. 7. 2019 (§ 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty), když žalovanému vznikl na vyúčtovaných službách nedoplatek ve výši 642 Kč, který byl splatný do 31. 7. 2020. Ode dne následujícího (1. 8. 2020) se tak žalovaný dostal do prodlení s úhradou nedoplatku, a je proto povinen uhradit žalobkyni i úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. Dle nájemní smlouvy byla právní předchůdkyně žalobkyně, násl. žalobkyně byla povinna žalovanému vyúčtovat účtovat služby spojené s užíváním bytu, a to včetně služeb označených jako domovník, správa vodoměru SV a vodoměru TUV, a to i přestože jejich výše byla dána paušální částkou v celkové výši 38 Kč měsíčně, neboť z nájemní smlouvy neplyne, že by měly být hrazeny zvlášť a že by se nevyúčtovávaly. Naopak z nájemní smlouvy vyplývá, že měl hrazen nájem a dále jen zálohy na služby spojené s užíváním bytu specifikované v evidenčním listu, když tyto zálohy měly být následně vyúčtovány.

8. Žalobkyni vzniklo právo na úhradu nájemného a nedoplatku na vyúčtovaných službách, soud proto žalobě, co do částky 7 646 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 502 Kč od 1. 7. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 502 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 642 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, vyhověl (výrok I.).

9. Naopak žalobkyni nevzniklo právo na úhradu nevyúčtovaných služeb, soudu tak nezbylo než žalobu, co do částky 76 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 38 Kč od 1. 7. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 38 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení, zamítnout (výrok II.).

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 511,31 Kč, přičemž tato částka představuje 98 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 99 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 1 %). Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 722 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 10. 2022 částka 278 Kč představující jednu třetinu (téhož dne se zástupce zúčastnil u podepsaného soudu tří jednání) z náhrady za cestovné v částce 234 Kč (doložené jízdné veřejnou hromadnou dopravou z [obec] do [obec] a zpět) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 978 Kč ve výši 625,38 Kč.

11. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně zastoupená stejným zástupcem podává typizované formulářové žaloby ve stejných věcech (např. sp. zn. 74 C 100/2022, 74 C 44/2022, 74 C 228/2021, 74 C 340/2021, 74 C 48/2022), které se v zásadě liší jen datem uzavření nájemní smlouvy a výší dlužné částky. Proto je na místě přiznat žalobkyni náhradu nákladů dle ustanovení § 14b advokátního tarifu, když tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.

12. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.