74 C 196/2024
č. j. 74 C 196/2024-70
V PLATNOSTICitované zákony (10)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 160
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 562 § 1879 § 1958 § 1970 § 2395 § 2991
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 86
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 21 324,10 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 085,24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 085,24 Kč od 10. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 7 238,86 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 319,99 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 707,46 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 530,18 Kč od 28. 9. 2023 do 9. 11. 2023, s úrokem u prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 444,94 Kč od 10. 11. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 22,02 % ročně z částky 17 897,95 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání platebního rozkazu) doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 30. 4. 2024 domáhala zaplacení částky ve výši 21 324,10 Kč s příslušenstvím. Nárok vznikl z titulu nevrácených peněžních prostředků, které žalovanému poskytla společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen právní předchůdce žalobkyně) na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku, když proces uzavírání smlouvy je podrobně popsán ve smluvních podmínkách. Žalovaný podal online žádost o úvěru, ke které přiložil požadované dokumenty. Po přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného, právní předchůdce žalobkyně akceptoval žádost žalovaného, když mu tuto skutečnost oznámil prostřednictvím SMS zprávy a oznámením v účtu , Anonymizováno, , který byl žalovanému zřízen. Smlouvou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal, když mu částka ve výši 20 000 Kč byla zaslána na účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve splátkách uvedených v účtu , Anonymizováno, . Žalovaný se dále zavázal uhradit sjednané poplatky a úroky. Jelikož žalovaný nehradil splátky řádně a včas, právní předchůdce žalobkyně v souladu se smlouvou ke dni 24. 7. 2022 úvěr zesplatnil. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 5 914,76 Kč. Právní předchůdce žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 s účinností ke dni 27. 9. 2023 postoupil pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy o úvěru včetně veškerého příslušenství na žalobkyni. Dlužná částka ve výši 21 324,10 Kč se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 17 897,95 Kč, z dlužných poplatků ve výši 632,23 Kč a z kapitalizovaného úroku z jistiny do dne zesplatnění ve výši 2 793,92 Kč. Žalobkyně dále požadovala úhradu úroku ve výši 22,02 % ročně z aktuálně dlužné jistiny za období od 25. 7. 2022 do 27. 9. 2023 kapitalizovaného částkou ve výši 4 707,46 Kč, úroku ve výši 22,02 % ročně z částky ve výši 17 897,95 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z aktuálně dlužné jistiny za období od 25. 7. 2022 do 27. 9. 2023 kapitalizovaného částkou ve výši 3 319,99 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky ve výši 18 530,18 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí, když vycházel z informací poskytnutých žalovaným a z informací získaných náhledem do veřejných rejstříků.
2. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, provedl soud dokazování jen listinami předloženými žalobkyní.
3. Z listiny osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že k ní nebyl připojen ani podpis právního předchůdce žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, ) ani podpis žalovaného, a to ani vlastnoruční ani elektronický. V listině je jako věřitel označen právní předchůdce žalobkyně a jako zákazník žalovaný. Právní předchůdce žalobkyně se smlouvou zavázal poskytnout zákazníku úvěr ve výši 20 000 Kč a zákazník se zavázal úvěr uhradit ve splátkách, které budou zákazníkovi sděleny rozpisem plateb, který mu je dostupný prostřednictvím účtu , Anonymizováno, na www., Anonymizováno, .cz. Součást smlouvy tvoří smluvní podmínky, ze kterých plyne bližší úprava práv a povinností, když tyto nebyly podepsány ani právním předchůdcem žalobkyně ani žalovaným.
4. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 20. 5. 2024 plyne, že dne 17. 11. 2023 byla na účet žalovaného připsána částka ve výši 20 000 Kč s poznámkou , Anonymizováno, půjčka od , právnická osoba5. Z čestného prohlášení včetně přílohy plyne, že právní předchůdce žalobkyně prohlásil, že odeslal zesplatňovací dopisy ke smlouvám o úvěru uvedeným v příloze.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 včetně seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o uhrazení úplaty soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně ji podepsali dne 21. 9. 2023, když smlouvou došlo k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně specifikovaných v příloze smlouvy na žalobkyni. Přílohu smlouvy o postoupení pohledávek tvoří seznam postoupených pohledávek, ve kterém je uvedena žalobou uplatňovaná pohledávka.
7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému oznámil, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru na žalobkyni. Dále z něj plyne, že oznámením byl žalovaný vyzván k úhradě částky ve výši 23 126,92 Kč, a to do 10 dnů od doručení oznámení. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 27. 10. 2023 (podací arch).
8. Z výzvy k plnění ze dne 15. 2. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě částky ve výši 31 983,81 Kč, a to do 1. 3. 2024 s upozorněním na možnost podání žaloby. Výzva byla žalovanému odeslána dne 16. 2. 2024 (podací lístek).
9. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně plyne, že se jedná o společnost zapsanou ve veřejném rejstříku České republiky, když jejím předmětem podnikání je poskytování či zprostředkování úvěru.
10. Po provedeném dokazování soud dospěl k níže uvedenému skutkovému závěru: K listině označené jako osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, nebyl připojen ani podpis právního předchůdce žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, ) ani podpis žalovaného, a to ani vlastnoruční ani elektronický. Ve smlouvě byl jako věřitel označen právní předchůdce žalobkyně a jako zákazník žalovaný. Právní předchůdce žalobkyně se smlouvou zavázal poskytnout zákazníkovi úvěr ve výši 20 000 Kč a zákazník se zavázal úvěr uhradit ve splátkách, které budou zákazníkovi sděleny rozpisem plateb, který mu je dostupný prostřednictvím účtu , Anonymizováno, na www., Anonymizováno, .cz. Součást smlouvy tvoří smluvní podmínky, ze kterých plyne bližší úprava práv a povinností, když tyto nebyly podepsány ani právním předchůdcem žalobkyně ani žalovaným. Dne 17. 11. 2023 byla účet žalovaného připsána částka ve výši 20 000 Kč s poznámkou , Anonymizováno, půjčka od , právnická osoba, Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 5 914,76 Kč. Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně podepsali dne 21. 9. 2023 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou došlo k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně včetně pohledávky uplatňované žalobou na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně oznámením ze dne 29. 9. 2023 žalovanému oznámil, že žalobou uplatňovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni a zároveň ho vyzval k úhradě částky ve výši 23 126,92 Kč, a to do 10 dnů od doručení oznámení. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 27. 10. 2023. Žalovaný byl zástupcem žalobkyně dne 15. 2. 2024 vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 31 983,81 Kč, a to do 1. 3. 2024.
11. Soud neprovedl dokazování standartními informacemi o spotřebitelském úvěru, výpisem z interní databáze žalobkyně (v pdf označeným jako přehled plateb), poslední výzvou k úhradě ze dne 30. 5. 2022, poslední výzvou k úhradě ze dne 29. 3. 2022, neboť jako důkaz nebyly navrženy.
12. Soud neprovedl dokazování denní historií, neboť takto označená listina nebyla soudu předložena.
13. Soud neprovedl dokazování kopií občanského průkazu žalovaného, výpisem z účtu, upomínkami, rozpisem plateb, neboť nebyly jako důkaz řádně označeny, a to zejména názvem, datem vyhotovení (časovým obdobím) a číslem (v případě účtu).
14. Soud byl připraven žalobkyni při jednání poučit o neunesení břemene důkazního ohledně prokázání skutečnosti, že dne 17. 11. 2021 došlo k uzavření smlouvy o úvěru a že smlouvu uzavřel právě žalovaný, když zejména neprokázala, že údaje v systému vedeném právním předchůdcem žalobkyně vyplnil právě žalovaný, že údaje v něm uložené nebyly změněny ani žalobkyní (ve svůj prospěch), ani třetí osobou, že žalovaný zaslal právnímu předchůdci žalobkyně před uzavřením smlouvy sken svého dokladu totožnosti, když žalobkyně se svou neúčastí na jednání práva na poučení vzdala. Provedenými důkazy nebylo prokázáno, že registraci na webových stránkách právního předchůdce žalobkyně (www., Anonymizováno, .cz) provedl právě žalovaný, když právní předchůdce žalobkyně osobně nikdy neověřil totožnost zákazníka, ani nebyla totožnost ověřena třetí osobou například Českou poštou. Identitu zákazníka žalobkyně dovozuje pouze ze skutečnosti, že tak byl ve smlouvě označen. I kdyby shora uvedené informace byly vyplněny skutečně žalovaným, nebylo dalšími provedenými důkazy prokázáno, že žalovaný požádal o úvěr, že žalovanému byl znám obsah smlouvy o úvěru ze dne 17. 11. 2021 a že s ní vyslovil souhlas, když k prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně nenavrhla žádné důkazy. Žalobkyně rovněž neprokázala, že žalovanému odeslala SMS zprávu s akceptací žádosti žalovaného o úvěr. Soud zdůrazňuje, že žalobkyně vůbec nenavrhla důkazy k prokázání tvrzení, že údaje uvedené v systému právního předchůdce žalobkyně, v rámci kterého mělo dojít k uzavření smlouvy, jsou chráněny proti změnám, ať již zásahům zvenčí (způsobenými třetími osobami) či zásahům z pozice administrátora. Závěrem soud dodává, že poučení dle § 118a o. s. ř. o neunesení břemene tvrzení a důkazního soud zásadně poskytuje při jednání. Jen za účelem poučení dle § 118a o. s. ř. není třeba jednání odročovat.
15. Soud dodává, že z provedeného dokazování jednoznačně plyne, že smlouva nebyla podepsána, ale byla uzavřena v rámci elektronického systému vedeného právním předchůdcem žalobkyně ve smyslu § 562 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dál jen „občanský zákoník“), když žalobkyně zároveň neprokázala, že by záznamy v něm uvedené byly činěny systematicky a posloupně a že byly chráněny proti změnám. Soud dále uvádí, že podpis na listině sice může být nahrazen mechanickými prostředky ale jen tam, kde je to obvyklé, když obvyklé to je v případě právního předchůdce žalobkyně jakožto podnikatele nikoliv však ve vztahu k žalovanému jako spotřebiteli. Závěrem soud dodává, že v souladu článkem 25 bodu 2 Nařízení EU č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu pouze kvalifikovaný elektronický podpis, nikoliv „prostý elektronický podpis“, když nařízení takový pojem nezná.
16. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
19. Žalobkyně sice neprokázala, že by mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku, v řízení však bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši 20 000 Kč. Žalovaný uhradil jen částku ve výši 5 914,76 Kč, k úhradě tak zbývá částka ve výši 14 085,24 Kč. Žalovaný se tak o tuto částku bezdůvodně obohatil na úkor právního předchůdce žalobkyně a je tak podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku povinen tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit. Pohledávka byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni. Žalovaný tak byl dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění požádán. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 29. 9. 2023, která mu byla odeslána dne 27. 10. 2023 a která se do dispozice žalovaného dostala dne 30. 10. 2023, když splatnost byla stanovena do 10 dnů ode dne doručení výzvy, tj. do 9. 11. 2023. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou dlužné částky ode dne 10. 11. 2023 je tak povinen uhradit žalobkyni z této částky úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
20. Žalobkyni tak vzniklo právo na vrácení bezdůvodného obohacení, soud proto žalobě, co do částky 14 085,24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 085,24 Kč od 10. 11. 2023 do zaplacení, vyhověl (výrok I.).
21. Naopak žalobkyni nevzniklo právo na úhradu úroků a poplatků soudu tak nezbylo než žalobu, co do částky ve výši 7 238,86 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 319,99 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 707,46 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 530,18 Kč od 28. 9. 2023 do 9. 11. 2023, s úrokem u prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 444,94 Kč od 10. 11. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 22,02 % ročně z částky 17 897,95 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zamítnout (výrok II.).
22. Soud dospěl k závěru, že i kdyby žalobkyně prokázala, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo dne 17. 11. 2021 k uzavření smlouvy o úvěru, žalobkyně dostatečným způsobem neuvedla, jakým konkrétním způsobem a jaké konkrétní informace zjistil právní předchůdce žalobkyně o schopnosti žalovaného splácet úvěr (kolik činily příjmy a výdaje žalovaného). Jelikož žalobkyně neuvedla, jakým konkrétním způsobem a jaké konkrétní informace zjistil právní předchůdce žalobkyně o schopnosti žalovaného splácet úvěr, neunesla by tak v tomto rozsahu břemeno tvrzení, soud by proto vycházel z toho, že v daném případě právní předchůdce žalobkyně nedostál povinnosti mu zákonem stanovené v ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), když před poskytnutím úvěru s odbornou péčí neposoudil schopnost žalovaného splatit úvěr. Nedodržení povinnosti zkoumat schopnost žalovaného splatit úvěr s odbornou péčí má dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za následek neplatnost smlouvy o úvěru. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru č. , hodnota, by byla absolutně neplatná, nevznikl by právnímu předchůdci žalobkyně nárok na úhradu poplatku a úroků, neboť tyto nároky byly sjednány v absolutně neplatné smlouvě a vzniklo by právnímu předchůdci žalobkyně pouze právo na vrácení bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 občanského zákoníku.
23. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 142 odst. 2 o. s. ř., když v řízení byl převážně úspěšný žalovaný a měl by právo na poměrnou náhradu nákladů řízení, avšak tomu dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, proto mu soud žádné náklady nepřiznal a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).
24. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.