74 C 198/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 470 Kč s úrokem s prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 470 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 2 530 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 670 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] ve výši 7,25 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 5 000 Kč s kapitalizovaným úrokem v částce 670 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka. Žalobkyně uvedla, že původní věřitel ([právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec]) uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva o půjčce“). Žalovaná na základě této smlouvy převzala částku 5 000 Kč a zavázala se, i se souhrnným poplatkem 3 200 Kč, vrátit celkem částku 8 200 Kč, a to v 40 pravidelných týdenních splátkách ve výši 205 Kč. Žalovaná svoji povinnost hradit splátky řádně a včas nesplnil, když na pohledávku zaplatil celkem částku ve výši 2 530 Kč. Pohledávka byla původním věřitelem postoupena na [právnická osoba] [anonymizováno], sídlem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizováno], [země], která ji následně postoupila na žalobkyni. Závěrem žalobkyně navrhla vyhovět žalobě v plném rozsahu a přiznat jí právo na plnou náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] původní věřitel ([právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec]) a žalovaná podepsali listinu označenou jako smlouva o půjčce [číslo] jejímž obsahem je závazek původního věřitele půjčit žalované částku 5 000 Kč a závazek žalované vrátit částku i se souhrnným poplatkem 3 200 Kč, tedy vrátit celkem částku 8 200 Kč, a to v 40 pravidelných týdenních splátkách ve výši 205 Kč, když první splátka je splatná 7. den ode dne podpisu smlouvy. Ze smlouvy dále vyplývá, že dne [datum] žalovaná převzala od původního věřitele částku 5 000 Kč. Ze smlouvy plyne, že nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky pro smlouvu o půjčce. Ze smluvních podmínek soud zjistil, že při 53 týdenních splátkách činní RPSN (roční procentní sazby nákladů) 206,8 % ročně a při 40 týdenních splátkách činní RPSN 294,1 %.

4. Ze statistických údajů České národní banky vyplývá, že úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v roce 2007 činily průměrně v případě spotřebních úvěrů sazbu od 13,31 % do 17,36 % ročně.

5. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] [anonymizováno], sídlem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizováno] soud zjistil, že se jedná o společnost zapsanou v obchodním rejstříku [země]. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že se jedná o společnost zapsanou v obchodním rejstříku [země].

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající ze smlouvy o půjčce v celé výši včetně veškerého příslušenství [právnická osoba] [anonymizováno], sídlem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizováno], [země].

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitel oznámil žalované, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky a zároveň ji vyzval k úhradě dluhu [právnická osoba] [anonymizováno], a to do 10 dnů od doručení oznámení. Oznámení bylo žalované odesláno dne [datum] (podací arch).

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizováno], sídlem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizováno], [země], oznámila žalované, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni a zároveň ji vyzvala k úhradě dluhu. Oznámení bylo žalované odesláno dne [datum] (podací arch).

9. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla dne [datum] vyzvána k úhradě žalobou uplatňované pohledávky s upozorněním na možnost podání žaloby (podací arch).

10. Z předložených listin soud dospěl k níže uvedenému skutkovému závěru. Původní věřitel a žalovaná podepsali dne [datum] listinu označenou jako smlouva o půjčce, na základě které byla žalované předána částka ve výši 5 000 Kč a žalovaná se zavázala půjčku včetně souhrnného poplatku 8 200 Kč splácet v 40 pravidelných týdenních splátkách ve výši 205 Kč. Žalovaná na pohledávku uhradila splátky v celkové výši 2 530 Kč. Průměrná úroková sazba spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami činila v roce 2007 částku ve výši od 13,31 % do 17,36 % ročně. Původní věřitel následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství [právnická osoba] [anonymizováno], která ji na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila na žalobkyni.

11. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dále jen „občanský zákoník“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

12. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák“), nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

13. Podle § 39 obč. zák., je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

14. Podle § 657 obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

15. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda byla platně uvařena smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák.

16. Ze smlouvy o půjčce a smluvních podmínek soud zjistil, že výše půjčky činila 5 000 Kč a souhrnný poplatek činil 3 200 Kč. Podle smluvních podmínek při 40 týdenních splátkách činí RPSN (roční procentní sazby nákladů) 294,1 % ročně. Dle smluvních podmínek se celková částka (8 200 Kč), kterou musí žalovaná vrátit, skládá z vypůjčené jistiny a souhrnného poplatku. Souhrnný poplatek se tak sestává částečně z úroků a částečně z nákladů původního věřitele s půjčkou. Konkrétní výši úroků však ze smlouvy o půjčce ani ze smluvních podmínek nelze zjistit. Vzhledem k tomu, že původní věřitel byl podnikatelem, jehož předmětem podnikání bylo poskytování úvěru a půjček, tedy poskytování půjček za účelem dosažení zisku, dospěl proto soud k závěru, že půjčky poskytoval za úrok a souhrnný poplatek ve výši 3 200 Kč je tak cenou peněz, za kterou původní věřitel půjčil žalované jistinu ve výši 5 000 Kč Cena peněz, resp. souhrnný poplatek, tak zahrnuje nejen čistý zisk z půjčené jistiny, ale zahrnuje i náklady v souvislosti s poskytnutím půjčky. Jen těžko si lze totiž představit, že by původní věřitel jakožto podnikatel půjčoval peníze zadarmo, resp. jen s navýšením o náklady s půjčením spojené. Soud tedy souhrnný poplatek přepočetl na úrokovou míru a zjistil, že jistina byla úročena úrokem ve výši 83,2 % ročně. Dle statistiky vedené Českou národní banky vyplývá, že obvyklá úroková míra v bankovním sektoru v roce 2007 byla ve výši od 13,31 % do 17,36 % ročně. V daném případě úrok 83,2 % přesahuje úrokové sazby v bankovním sektoru více jak třikrát, tedy několika násobně nežli je obvyklé. Otázkou přiměřenosti výše úroků se mnohokrát zabýval i [název soudu] např. v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], kdy uvedl, že v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník - s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V souladu s právními závěry [název soudu] soud dospěl k závěru, že sjednaný úrok je z důvodu své nepřiměřené výše neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 obč. zák.

17. Dále se soud zabýval oddělitelností ujednání o úrocích, resp. o souhrnném poplatku od ostatních ujednání a dospěl k závěru, že toto ujednání není oddělitelné od ostatních částí smlouvy, naopak je jeho integrální součástí. K tomuto závěru vede soud zejména skutečnost, že z předtištěného formuláře smlouvy o půjčce, resp. smluvních podmínek, vyplývá, že byla pevně stanovena (navrhovatelem, kterým byl právní předchůdce žalobkyně) výše RPSN (v případě 27-ti splátek 460,9 %, 40-ti splátek 294,1 % a 53-ti splátek 206,8 %) a z ní vyplývající výše splátek a výše souhrnného poplatku, když jiná možnost připuštěna nebyla. Tedy bez sjednání RPSN, potažmo souhrnného poplatku, by nedošlo k poskytnutí půjčky žalované. Dále nelze přehlédnout, že ve smlouvě byla uvedena celková dlužná částka včetně souhrnného poplatku, kterou byla žalovaná povinna původnímu věřiteli zaplatit. Po vypočtení souhrnného poplatku byla tedy žalovaná povinna zaplatit jednu nedělitelnou částku. A konečně bez zaplacení souhrnného poplatku by tedy nedošlo ke splacení půjčky, tedy zaplacení půjčky je podmiňováno zaplacením souhrnného poplatku. Z těchto okolností lze podle soudu jednoznačně uzavřít, že neplatně sjednaný úrok, ve smlouvě označený jako souhrnný poplatek, činí absolutně neplatnou celou smlouvu o půjčce (rovněž pro rozpor s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 obč. zák.).

18. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

19. Podle § 517 odst. 2 obč. zák., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

20. Na základě všech vyložených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce, když žalovaná převzala částku ve výši 5 000 Kč, uzavřená smlouva je však ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, a proto žalované vznikla v souladu s § 451 obč. zák. povinnost vrátit původnímu věřiteli na základě výzvy částku 5 000 Kč. Naopak původnímu věřiteli nevzniklo právo na zaplacení souhrnného poplatku (3 200 Kč), když tento nárok byl sjednán v absolutně neplatné smlouvě. V řízení bylo dále zjištěno, že žalovaná před podáním žaloby uhradila původnímu věřiteli částku 2 530 Kč, tedy k úhradě zbývá částka ve výši 2 470 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o půjčce je neplatná, nemohla být sjednána splatnost této částky. Žalovaná tak byla povinna splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění původním věřitelem požádána. Žalovaná byla poprvé vyzvána k úhradě dlužné částky oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], které bylo žalované odesláno dne [datum]. Oznámení o postoupení pohledávky se do dispozice žalované dostalo dne [datum] (srov. rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka]), když splatnost byla stanovena do 10 dnů od doručení tedy do [datum]. Jelikož žalovaná částku na výzvu původního věřitele neuhradila vzniklo tak původnímu věřiteli od [datum] právo na úhradu úroků z prodlení z této částky dle § 517 odst. 2 obč. zák., a to ve výši specifikované v nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

21. Podle § 524 obč. zák. může věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

22. Závěrem soud konstatuje, že pohledávka byla postoupena v souladu s § 524 obč. zák. původním věřitelem na [právnická osoba] S.a.r.l., která ji následně v souladu s § 524 obč. zák. postoupila na žalobkyni.

23. Soud proto shledal žalobu v části, ve které žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 470 Kč s úrokem s prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 470 Kč od [datum] do zaplacení, za důvodnou (výrok I.).

24. Naopak soud neshledal důvodnou žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala přiznání částky 2 530 Kč s kapitalizovaným úrokem v částce 670 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 530 Kč od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] ve výši 7,25 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, neboť žalobkyni právo na požadované plnění nevzniklo (výrok II.).

25. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 142 odst. 2 o. s. ř., když v řízení byla převážně úspěšná žalovaná a měla by právo na (poměrnou část) náhradu nákladů řízení. Dle obsahu spisu však žalované žádné náklady nevznikly, proto jí soud žádné nepřiznal (výrok III.).

26. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.