74 C 217/2022
č. j. 74 C 217/2022-83
V PLATNOSTICitované zákony (16)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13 § 14
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 685 § 1970 § 2201 § 2246 § 2247 § 2252 § 3074
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- Zákon, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, 67/2013 Sb. — § 7
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 58 995 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 41 506 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 272 Kč od 1. 5. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 272 Kč od 1. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 272 Kč od 1. 7. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 272 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 26 418 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 17 489 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15 337 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 38 Kč od 1. 5. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 38 Kč od 1. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 38 Kč od 1. 7. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 38 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 8 355,81 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 28. 6. 2022 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky ve výši 58 995 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně]) jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem byla dne 29. 3. 2013 uzavřena nájemní smlouva, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala přenechat žalované k užívání byt [číslo] nacházející se v 3. nadzemním podlaží domu v ulici [ulice a číslo] v [obec] (dále též jen„ byt“). Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s účinností ode dne 1. 7. 2013. Následně byla nájemní smlouva měněna dodatky, kterými byla měněna doba nájmu na dobu určitou, a to do 31. 7. 2019. Dle smlouvy byla žalovaná povinna hradit měsíčně nájemné, které se každoročně zvyšovalo o míru inflace, a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, popř. nedoplatek na vyúčtovaných službách. Od 1. 2. 2018 došlo k navýšení nájemného na částku ve výši 4 272 Kč, což právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované dopisem ze dne 13. 2. 2018. Právní předchůdkyně žalobkyně zanikla fúzí s žalobkyní proběhlou dle projektu fúze sloučením ze dne 28. 3. 2019. Žalovaná neuhradila nájemné za duben, květen, červen a červenec roku 2019 v celkové výši 17 088 Kč (4 x 4 272 Kč). Žalobkyně vyúčtovala žalované služby spojené s užíváním bytu za období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018, když žalované dle vyúčtování vznikl nedoplatkem na vyúčtovaných službách ve výši 15 337 Kč, který byl splatný do 31. 7. 2019. Žalobkyně vyúčtovala žalované služby spojené s užíváním bytu za období od 1. 1. 2019 do 31. 7. 2019, když žalované dle vyúčtování vznikl nedoplatkem na vyúčtovaných službách ve výši 26 418 Kč, který byl splatný do 31. 7. 2020. Žalovaná neuhradila služby spojené s užíváním bytu v celkové výši 38 Kč měsíčně (správa vodoměru SV, správa vodoměru TUV), které není součástí vyúčtování služeb. Žalovaná shora uvedené pohledávky písemně uznala dne 1. 8. 2019. K úhradě shora uvedených pohledávek byla žalovaná zástupcem žalobkyně vyzvána výzvou ze dne 20. 12. 2021. Žalovaná však ničeho neuhradila. Závěrem žalobkyně navrhla, aby soud žalobě vyhověl v plném rozsahu a přiznal jí právo na náhradu nákladů řízení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání se nedostavila.
3. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že předmětem podnikání žalobkyně je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Dále z něj vyplývá, že ke dni 28. 3. 2019 došlo k fúzi [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], a žalobkyně, kterou došlo ke sloučení těchto společností, když [právnická osoba], a.s., [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], zanikla a její jmění přešlo na žalobkyni.
4. Z nahlížení do katastru nemovitostí k [list vlastnictví] soud zjistil, že jako vlastník nemovitých věcí – pozemku p. [číslo] na kterém stojí dům [adresa] (na adrese [adresa], kat. území [obec], obec Ústí nad Labem je zapsána žalobkyně.
5. Z nájemní smlouvy ze dne 29. 3. 2013 (dále jen„ nájemní smlouva“) soud zjistil, že listina byla dne 29. 3. 2013 podepsána žalovanou jako nájemcem a právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně]) jako pronajímatelem, kterou se pronajímatel zavázal přenechat nájemci do užívání byt [číslo] nacházející se v 3. nadzemním podlaží domu v ulici [ulice a číslo] v [obec] a nájemce se zavázal hradit nájemné ve výši 4 054 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši stanoveném v evidenčním listu nájemce. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s účinností ode dne 1. 7. 2013 Smluvní strany si sjednaly, že nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu jsou splatné nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce, za který je nájemné požadováno. Právní předchůdkyně žalobkyně se smlouvou zavázala vyúčtovat zálohy na služby spojené s užíváním bytu nejpozději do 30. 6. následujícího kalendářního roku.
6. Z přehledu poplatků za přidělení bytu, přehledu nájemného a záloh vyplývá, že nájemníkem je žalovaná. Dále z něj plyne, že celková předepsaná částka činí 5 684 Kč, z tohoto nájemné činí 3 419 Kč a výše záloh činí 2 265 Kč. Listina byla nájemníkem (žalovanou) podepsána.
7. Z dohody o změně nájemní smlouvy ze dne 29. 3. 2013 vyplývá, že listina byla dne 29. 3. 2013 podepsána žalovanou jako nájemcem a právní předchůdkyní žalobkyně jako pronajímatelem, když touto dohodou byla měněna nájemní smlouva ze dne 29. 3. 2013 tak, že do 30. 6. 2016 se pozastavuje účinnost článku IX. nájemní smlouvy (ujednání o smluvní pokutě).
8. Z dodatku ze dne 30. 3. 2018 vyplývá, že listina byla dne 30. 3. 2018 podepsána žalovanou jako nájemcem a právní předchůdkyní žalobkyně jako pronajímatelem, když tímto dodatkem byla měněna nájemní smlouva ze dne 29. 3. 2013. Dále z něho vyplývá, že jím byla s účinností od 1. 4. 2018 měněna doba trvání smlouvy z doby neurčité na dobu určitou, a to do 30. 6. 2018.
9. Z dodatku [číslo] ze dne 30. 6. 2018 vyplývá, že listina byla dne 30. 6. 2018 podepsána žalovanou jako nájemcem a právní předchůdkyní žalobkyně jako pronajímatelem, když tímto dodatkem byla měněna nájemní smlouva ze dne 29. 3. 2013. Dále z něho vyplývá, že jím byla měněna doba trvání smlouvy, a to do 30. 9. 2018.
10. Z dodatku [číslo] ze dne 30. 9. 2018 vyplývá, že listina byla dne 30. 9. 2018 podepsána žalovanou jako nájemcem a právní předchůdkyní žalobkyně jako pronajímatelem, když tímto dodatkem byla měněna nájemní smlouva ze dne 29. 3. 2013. Dále z něho vyplývá, že jím byla měněna doba trvání smlouvy, a to do 31. 12. 2018.
11. Z dodatku [číslo] ze dne 19. 12. 2018 vyplývá, že listina byla dne 19. 12. 2018 podepsána žalovanou jako nájemcem a právní předchůdkyní žalobkyně jako pronajímatelem, když tímto dodatkem byla měněna nájemní smlouva ze dne 29. 3. 2013. Dále z něho vyplývá, že jím byla měněna doba trvání smlouvy, a to do 30. 6. 2019.
12. Z dodatku [číslo] ze dne 30. 6. 2019 vyplývá, že listina byla dne 30. 6. 2019 podepsána žalovanou jako nájemcem a právní předchůdkyní žalobkyně jako pronajímatelem, když tímto dodatkem byla měněna nájemní smlouva ze dne 29. 3. 2013. Dále z něho vyplývá, že jím byla měněna doba trvání smlouvy, a to do 31. 7. 2019.
13. Z evidenčního listu nájemníka ze dne 29. 3. 2013 vyplývá, že majitelem domu je právní předchůdkyně žalobkyně a nájemníkem je žalovaná. Dále z něj plyne, že celková předepsaná částka činí 8 685 Kč, z toho nájemné činí 4 054 Kč, výtah činí 126 Kč, osvětlení činí 48 Kč, studená voda činí 930 Kč, teplá voda činí 1 730 Kč, teplo činí 800 Kč, domovník 69 Kč, Z SV do TUV činí 890 Kč, správa vodoměru SV činí 19 Kč, správa vodoměru TUV činí 19 Kč. Evidenční list byl nájemníkem podepsán dne 29. 3. 2013.
14. Z protokolu o předání a převzetí bytu vyplývá, že ke dni 31. 7. 2019 žalovaná předala byt [číslo] nacházející se v 3. nadzemním podlaží domu v ulici [ulice a číslo] v [obec] žalobkyni zpět k užívání.
15. Z opisu karty úhrad nájemného bytu za období od února 2011 do července 2019 plyne, kolik bylo předepsáno k úhradě pro každý měsíc, jaká byla splatnost jednotlivých předepsaných plateb, kdy a kolik bylo každý měsíc uhrazeno na předepsané platby.
16. Z oznámení ze dne 20. 6. 2019 plyne, že se jedná o dopis vyhotovený žalobkyní určený pro žalovanou, kterým měla být žalované oznámena změna výše záloh na služby spojené s užíváním bytu z částky ve výši 8 992 Kč na částku ve výši 10 958 Kč.
17. Z vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 ze dne 15. 4. 2019 soud zjistil, že zálohy (nelze zjistit, zda se jedná o předepsané či uhrazené zálohy) činily celkem 56 184 Kč a náklad (osvětlení, studenou vodu, teplou vodu, …) činil celkem 71 521 Kč, tedy vznikl nedoplatek ve výši 15 337 Kč. Dále z něj plyne, že dluh z nezaplacených předpisů k 31. 12. 2018 činí 0 Kč, dluh z nezaplacených předpisů za předchozí období činí 0 Kč, dluh na penále činí celkem 445 Kč, tedy nedoplatek celkem činí částku 15 782 Kč. Nedoplatek byl splatný do 31. 7. 2019. Vyúčtování bylo žalované doručeno dne 26. 4. 2019 (kopie dodejky).
18. Z vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2019 do 31. 7. 2019 ze dne 30. 3. 2020 soud zjistil, že předepsané zálohy činily celkem 34 740 Kč, uhrazené zálohy činily 14 046 Kč a náklad (osvětlení, studenou vodu, teplou vodu, …) činil celkem 40 464 Kč, vznikl tedy nedoplatek ve výši 26 418 Kč. Nedoplatek byl splatný do 31. 7. 2020. Vyúčtování bylo žalované doručeno dne 23. 4. 2020 (kopie dodejky).
19. Z uznání dluhu ze dne 1. 8. 2019 soud zjistil, že bylo podepsáno žalobkyní a žalovanou. Dále z něj plyne, že žalovaná v něm prohlásila, že uznává svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 53 271 Kč vzniklý z titulu neuhrazeného nájemného a nákladů za služby za období od 1. 4. 2019 do 31. 7. 2019 za užívání bytu na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 2. 2011.
20. Z výzvy ze dne 27. 8. 2021 vyplývá, že žalovaná byla zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě částky ve výši 58 995 Kč. Upomínka byla žalované odeslána (kopie dodejky).
21. Z dopisu ze dne 13. 2. 2018 plyne, že se jedná o dopis vyhotovený právní předchůdkyní žalobkyně určený pro žalovanou, kterým měla být žalované oznámena změna výše nájemného na částku ve výši 4 272 Kč s účinností od 1. 2. 2018, když žalovaná má od 1. 2. 2018 celkem hradit částku 8 992 Kč.
22. Z příjmového pokladního dokladu [číslo] ze dne 2. 5. 2018 soud zjistil, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně dne 2. 5. 2018 nájemné za duben 2018 v částce 8 992 Kč.
23. Z příjmového pokladního dokladu [číslo] soud zjistil, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně nájemné za květen 2018 v částce 8 992 Kč.
24. Z příjmového pokladního dokladu [číslo] ze dne 21. 9. 2018 soud zjistil, že žalovaná uhradila dne 21. 9. 2018 právní předchůdkyni žalobkyně nájemné za srpen 2018 v částce 8 992 Kč.
25. Z příjmového pokladního dokladu [číslo] soud zjistil, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně nájemné za listopad 2018 v částce 8 992 Kč.
26. Z příjmového pokladního dokladu [číslo] soud zjistil, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně splátku nájemného za prosinec 2018 v částce 8 000 Kč.
27. Z příjmového pokladního dokladu [číslo] soud zjistil, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku 10 050 Kč, která představuje nájemné za leden 2019 v částce 8 992 Kč, doplatek nájemného za prosinec 2018 v částce 992 Kč a penále ve výši 66 Kč.
28. Z příjmového pokladního dokladu [číslo] soud zjistil, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku 18 062 Kč, která představuje nájemné za březen 2019 v částce 8 992 Kč, nájemné za únor 2019 v částce 8 992 Kč a penále v celkové výši 78 Kč.
29. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyní žalobkyně jakožto pronajímatelem a žalovanou jakožto nájemcem byla dne 29. 3. 2013 podepsána listina označená jako nájemní smlouva, kterou se pronajímatel zavázal přenechat nájemci do užívání byt [číslo] nacházející se v 3. nadzemním podlaží domu v ulici [ulice a číslo] v [obec] a nájemce se zavázal hradit nájemné ve výši 4 054 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši stanoveném v evidenčním listu nájemce, tj. ve výši 4 641 Kč Smluvní strany si sjednaly, že nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu jsou splatné nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce, za který je nájemné požadováno. Právní předchůdkyně žalobkyně se smlouvou zavázala vyúčtovat zálohy na služby spojené s užíváním bytu nejpozději do 30. 6. následujícího kalendářního roku. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s účinností ode dne 1. 7. 2013. Dne 30. 3. 2018 byl žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek, kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne 29. 3. 2013, když došlo ke změně doby trvání smlouvy z doby neurčité na dobu určitou do 30. 6. 2018. Dne 30. 6. 2018 byl žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek [číslo] kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne 29. 3. 2013, když došlo k prodloužení nájmu do 30. 9. 2018. Dne 30. 9. 2018 byl žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek [číslo] kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne 29. 3. 2013, když došlo k prodloužení nájmu do 31. 12. 2018. Dne 19. 12. 2018 byl žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek [číslo] kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne 29. 3. 2013, když došlo k prodloužení nájmu do 30. 6. 2019. Dne 30. 6. 2019 byl žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek [číslo] kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne 29. 3. 2013, když došlo k prodloužení nájmu do 31. 7. 2019. Dne 13. 2. 2018 právní předchůdkyní žalobkyně vyhotovila dopis určený pro žalovanou, kterým měla být žalované oznámena změna výše nájemného na částku ve výši 4 272 Kč s účinností od 1. 2. 2018, když celkem (včetně záloh) má žalovaná od 1. 2. 2018 hradit částku 8 992 Kč. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně nájemné včetně záloh na služby spojené s užíváním bytu za duben, květen, srpen, listopad, prosinec 2018 a leden, únor a březen 2019 ve výši 8 992 Kč v hotovosti. Ke dni 28. 3. 2019 došlo k fúzi [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], a žalobkyně, kterou došlo ke sloučení těchto společností, když [právnická osoba], a.s., [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], zanikla a její jmění přešlo na žalobkyni. Ke dni 31. 7. 2019 žalovaná předala byt žalobkyni zpět k užívání. Dne 15. 4. 2019 žalobkyně žalované vyúčtovala služby spojené s užíváním bytu za období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018, když náklady (osvětlení, studenou vodu, teplou vodu, …) celkem činily částku 71 521 Kč a zálohy činily částku ve výši 56 184 Kč, když z vyúčtování není zřejmé, zda se jedná o uhrazené zálohy či předepsané zálohy. Týmž vyúčtováním byla žalovaná vyzvána k úhradě celkového nedoplatku ve výši 15 782 Kč, který se skládá z nedoplatku na vyúčtovaných službách ve výši 15 337 Kč a z penále ve výši 445 Kč. Nedoplatek byl splatný do 31. 7. 2019. Dne 30. 3. 2020 žalobkyně žalované vyúčtovala služby spojené s užíváním bytu za období od 1. 1. 2019 do 31. 7. 2019, když předepsané zálohy činily celkem 34 740 Kč, uhrazené zálohy činily 14 046 Kč a náklad (osvětlení, studenou vodu, teplou vodu, …) činil celkem 40 464 Kč, tedy vznikl nedoplatek ve výši 26 418 Kč. Nedoplatek byl splatný do 31. 7. 2020. Žalovaná neuhradila na shora uvedené pohledávky ničeho, přestože byla zástupcem žalobkyně před podáním žaloby upomenuta výzvou ze dne 27. 8. 2021. Žalovaná podepsala listinu označenou jako uznání dluhu ze dne 1. 8. 2019, ve které prohlásila, že uznává svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 53 271 Kč vzniklý z titulu neuhrazeného nájemného a nákladů za služby za období od 1. 4. 2019 do 31. 7. 2019 za užívání bytu na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 2. 2011. K listiny však nevyplývá, že z čeho se dluh skládá, zda představuje dlužné nájemné (v jaké výši) či nedoplatek na vyúčtovaných službách (v jaké výši). Navíc se jedná o jiný dluh nežli uplatněný žalobou, neboť vznikl na základě jiné nájemní smlouvy, tedy měl jím být uznán jiný dluh nežli uplatněný žalobou.
30. Soud neprovedl důkaz nájemní smlouvou ze dne 20. 1. 2011, neboť jí mělo být prokázáno, že ještě před uzavřením nájemní smlouvy ze dne 29. 3. 2013 byl mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou smluvní vztah, když tato smlouva má dokreslovat celkové vztahy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Provedení takového důkazu by bylo nadbytečné, neboť se nevytahuje k projednávané věci.
31. Podle § 3074 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.
32. Podle § 685 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Nájemní smlouvu lze sjednat také na dobu výkonu určité práce nájemce.
33. Podle § 2201 občanského zákoníku se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
34. Podle § 2246 odst. 1 občanského zákoníku strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.
35. Soud s ohledem na shora uvedená ustanovení dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně jakožto pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem byla dne 29. 3. 2013 platně uzavřena smlouva o nájmu bytu ve smyslu § 685 a násl. obč. zák., kterou se pronajímatel zavázal přenechat nájemci do užívání byt a nájemce se zavázal hradit nájemné a služby spojené s užíváním bytu (§ 2246 občanského zákoníku). Ode dne 1. 1. 2014 se nájemní smlouva dle § 3074 odst. 2 občanského zákoníku nadále řídila ustanovením občanského zákoníku (§ 2201 a násl. občanského zákoníku) Nájemní smlouva byla sjednána na dobu neurčitou, když následně byla doba trvaní smlouvy změněna na dobu určitou. Poté byla doba trvání smlouvy několikrát měněna dodatky, když doba trvání smlouvy byla sjednána do 31. 7. 2019. Dle nájemní smlouvy a dle § 2247 občanského zákoníku byla žalovaná povinna hradit vedle nájmu ve výši 4 054 Kč (§ 2246 občanského zákoníku) i zálohy na služby spojené s užíváním bytu 4 631 Kč. Nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu byly splatné nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce, za který je nájemné požadováno. Následně právní předchůdkyně žalobkyně dne 13. 2. 2018 navrhla zvýšení nájemného na částku 4 272 Kč, když žalovaná tuto změnu nájemného přijala (konkludentně), když zvýšené nájemné opakovaně hradila (v hotovosti uhradila nájemné za duben, květen, srpen, listopad, prosinec 2018 a leden, únor a březen 2019). Ke dni 28. 3. 2019 došlo k fúzi [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], a žalobkyně, kterou došlo ke sloučení těchto společností, když [právnická osoba], a.s., [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], zanikla a její jmění přešlo na žalobkyni, když práva a povinnosti vzniklé dle nájemní smlouvy přešly na žalobkyni. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnila, když neuhradila nájemné za období od dubna do července roku 2019 v celkové výši 17 088 Kč (4x 4 272 Kč), dostala se s jejich úhradou do prodlení. Nájemné za duben 2019 ve výši bylo splatné dne 30. 4. 2019, nájemné za květem 2019 bylo splatné dne 31. 5. 2019, nájemné za červen 2019 bylo splatné dne 30. 6. 2019 a nájemné za červenec 2019 bylo splatné dne 31. 7. 2019. Žalobkyně tak má právo nejen na úhradu dlužného nájemného, ale i na úhradu úroků z prodlení v zákonné výši dle § 1970 občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých nájmů.
36. Podle § 2247 odst. 1 občanského zákoníku si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Dle odstavce 3 téhož ustanovení způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis.
37. Dle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.
38. Podle § 2252 odst. 1 občanského zákoníku požádá-li o to nájemce, umožní mu pronajímatel zpravidla nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období nahlédnout do vyúčtování nákladů na poskytnuté služby za minulý kalendářní rok, jakož i pořídit si z vyúčtování výpisy, opisy nebo kopie; totéž platí o dokladech týkajících se účtovaných nákladů.
39. V usnesení sp. zn. 26 Cdo 4760/2016 ze dne 14. 2. 2017 Nejvyšší soud ČR uvedl, že nejsou-li vyúčtování za služby u nájmu bytu řádná, nejsou způsobilá vyvolat splatnost nedoplatků z nich plynoucích.
40. Dle nájemní smlouvy byla žalovaná dle § 2247 občanského zákoníku povinna hradit vedle nájmu zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Žalobkyně dne 15. 4. 2019 vyúčtovala žalované služby spojené s užíváním bytu za období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018, když jí vznikl nedoplatek v částce 15 337 Kč, který byl splatný do 31. 7. 2019. Dle shora uvedených ustanovení je třeba ve vyúčtování mimo jiné uvést výši zaplacených záloh a vyčíslit rozdíl mezi uhrazenými zálohami a skutečnými náklady. Vyúčtování služeb za rok 2018 tak nemá zákonem předepsané náležitosti, když z něj nelze zjistit výši uhrazených záloh a rozdíl mezi uhrazenými zálohami a skutečnými náklady. Soud uvádí, že k náležitostem vyúčtování se vyjádřil i Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 26 Cdo 4760/2016 ze dne 14. 2. 2017, ve kterém uvedl, že„ Nejsou-li vyúčtování za služby u nájmu bytu řádná, nejsou způsobilá vyvolat splatnost nedoplatků z nich plynoucích.“ Soud tak dospěl k závěru, že vyúčtování služeb za rok 2018 není řádným vyúčtováním, neboť nemá obligatorní náležitosti stanovené zákonem a s ohledem na shora uvedené právní závěry tak nenastala splatnost nedoplatku z něj plynoucího. Žalobkyni tak nevzniklo právo na úhradu nedoplatku na službách spojených s užíváním bytu za rok 2018 a žalovaná se tak ani nemohla dostat do prodlení s úhradou tohoto nedoplatku. Žalobkyně dále dne 30. 3. 2020 vyúčtovala žalované služby spojené s užíváním bytu za období od 1. 1. 2019 do 31. 7. 2019 (§ 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty), když žalované vznikl na vyúčtovaných službách nedoplatek ve výši 26 418 Kč, který byl splatný do 31. 7. 2020. Vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2019 do 31. 7. 2019 má zákonem předepsané náležitosti, když je v něm uvedena jak výše uhrazených záloh tak výše skutečných nákladů. Ode dne následujícího po splatnosti nedoplatku (1. 8. 2020) se žalovaná dostala do prodlení s úhradou nedoplatku, a je proto povinna uhradit žalobkyni i úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
41. Dle nájemní smlouvy byla právní předchůdkyně žalobkyně, násl. žalobkyně byla povinna žalované vyúčtovat účtovat služby spojené s užíváním bytu, a to včetně služeb označených jako správa vodoměru SV a vodoměru TUV, a to i přestože jejich výše byla dána paušální částkou v celkové výši 38 Kč měsíčně, neboť z nájemní smlouvy neplyne, že by měly být hrazeny zvlášť a že by se nevyúčtovávaly. Naopak z nájemní smlouvy vyplývá, že měl hrazen nájem a dále jen zálohy na služby spojené s užíváním bytu specifikované v evidenčním listu, když tyto zálohy měly být následně vyúčtovány.
42. Soud závěrem dodává, že nepřihlédl k listině označené jako uznání dluhu ze dne 1. 8. 2019, neboť z ní není zřejmé, jaký dluh měl být žalovanou vůbec uznán, zda se jedná o nedoplatek na nájemném, zálohách či vyúčtovaných službách, když navíc měl být uznán dluh vzniklý na základě jiné nájemní smlouvy, tedy jiný dluh nežli uplatněný žalobou.
43. Žalobkyni vzniklo právo na úhradu dlužného nájemného a nedoplatku na vyúčtovaných službách za rok 2019, soud proto žalobě, co do částky 43 506 Kč (17 088 Kč + 26 418 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 272 Kč od 1. 5. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 272 Kč od 1. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 272 Kč od 1. 7. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 272 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 26 418 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, vyhověl (výrok I.).
44. Naopak žalobkyni nevzniklo právo na úhradu nedoplatku na vyúčtovaných službách za rok 2018 a právo na úhradu nevyúčtovaných služeb, soudu tak nezbylo než žalobu, co do částky 15 489 Kč (15 337 Kč + 38 Kč + 38 Kč + 38 Kč + 38 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15 337 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 38 Kč od 1. 5. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 38 Kč od 1. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 38 Kč od 1. 7. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 38 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení, zamítnout (výrok II.).
45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 355,81 Kč, přičemž tato částka představuje 34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 67 % a úspěchu žalované v rozsahu 33 %). Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 950 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 58 995 Kč sestávající z částky 3 460 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 730 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 3 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 460 Kč za účast na jednání soudu dne 12. 10. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 3 460 Kč za účast na jednání soudu dne 16. 11. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 1 515,99 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou veřejnou dopravou dne 12. 10. 2022 částka 278 Kč představující jednu třetinu z náhrady (téhož dne se zástupce žalobkyně zúčastnil 3 jednání) za cestovné v částce 234 Kč (podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 16. 11. 2022 náhrada 524,66 Kč představující jednu polovinu z náhrady (téhož dne se zástupce žalobkyně zúčastnil 2 jednání) za cestovné za 185 ujetých km (z [obec] do [obec] a zpět) v částce 1 049,32 Kč (6 Kč za kilowatthodinu dle vyhlášky č. 511/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 16,2 kWh /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 872,66 Kč ve výši 3 753,26 Kč.
46. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu advokáta za sepis předžalobní výzvy jako výzvy se skutkovým a právním rozborem ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) a. t., neboť výzva ze dne 27. 8. 2021 neobsahuje žádné právní hodnocení. Soud proto dospěl k závěru, že se jedná pouze o jednoduchou výzvu ve smyslu § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a přiznal tak žalobkyni za tuto výzvu odpovídající odměnu (viz. odstavec shora).
47. Soud žalobkyni dále nepřiznal odměnu advokáta za sepis podání ze dne 15. 11. 2022, neboť tvrzení obsažená v podání měla být obsažena přímo v žalobě (oprava písařské chyby), když především se jedná o podání sloužící jako průvodní dopis k přiloženým důkazům. Nejedná se tak zčásti o účelně vynaložené náklady a ve zbytku o podání ve věci samé.
48. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.