74 C 263/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Miroslavem Rottnerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 39 594 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 100 Kč a částku 2 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 13 592 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 980,51 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 006,99 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 9 006,17 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení ve výši 14,75 %, úroku 8 % ročně z částky 8 627,75 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, částky ve výši 16 302 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 861,79 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 954,72 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 7 362,93 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení ve výši 15 %, úroku 8 % ročně z částky 7 099,22 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne 26. 8. 2025, a doplněnou podáními ze dne 14. 1. 2026 a 28. 1. 2026, domáhala proti žalované zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím, na kterou žalovaná ani přes to, že byla k její úhradě žalobkyní vyzývána neuhradila až do podání žaloby ničeho.

2. Za prvé se žalobkyně se žalobou uplatněného nároku domáhala z titulu neuhrazeného úvěru ve výši 10 000 Kč poskytnutého žalované na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 5. 1. 2023 mezi společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , , adresa, a žalovanou. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem za jejich poskytnutí ve výši 507 Kč, úhradami za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4 900 Kč, za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 385 Kč a za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši 1 800 Kč, tedy celkovou částku 18 592 Kč, splatit řádně a včas prostřednictvím 14 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 328 Kč. (Poslední splátku tak měla žalovaná uhradit nejpozději do 5. 3. 2024). Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas (poslední splátku uhradila dne 20. 2. 2024, a to jen ve výši 500 Kč), čímž vzniklo společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, právo na jednorázovou úhradu celé dosud nesplacené částky skládající se z jistiny (8 627,75 Kč), úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru (378,42 Kč), úhrad za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy (3 956 Kč), za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu (1 186,97 Kč), za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště (1 542,86 Kč). Dále vzniklo , právnická osoba, . právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 s účinností ke dni 25. 3. 2025 tuto pohledávku za žalovanou , právnická osoba, . postoupila žalobkyni. Kromě dlužné částky ve výši ke dni zesplatnění úvěru (20 692 Kč) požadovala žalobkyně dále zaplacení kapitalizovaného úroku z dlužné jistiny ve výši 1 006,99 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 980,51 Kč (vyčíslených za období od 6. 3. 2024 do 20. 2. 2025), úroku z úvěru ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 8 627,75 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky ve výši 9 006,17 Kč (jistina 8 627,75 Kč a úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 378,42 Kč) vždy od 21. 2. 2025 do zaplacení.

3. Za druhé se žalobkyně se žalobou uplatněného nároku domáhala z titulu neuhrazeného úvěru ve výši 12 000 Kč poskytnutého žalované na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 19. 9. 2022 mezi společností , právnická osoba, . a žalovanou. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem za jejich poskytnutí ve výši 609 Kč, úhradami za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 5 880 Kč, za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 653 Kč a za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši 2 160 Kč, tedy celkovou částku 22 302 Kč, splatit řádně a včas prostřednictvím 14 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 593 Kč. (Poslední splátku tak měla žalovaná uhradit nejpozději do 19. 11. 2023). Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas (poslední splátku uhradila dne 20. 2. 2024, a to jen ve výši 500 Kč), čímž vzniklo společnosti , právnická osoba, . právo na jednorázovou úhradu celé dosud nesplacené částky skládající se z jistiny (7 099,22 Kč), úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru (263,71 Kč), úhrad za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy (3 360 Kč), za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu (944,78 Kč), za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště (1 234,29 Kč). Dále vzniklo , právnická osoba, . právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 s účinností ke dni 25. 3. 2025 tuto pohledávku za žalovanou , právnická osoba, . postoupila žalobkyni. Kromě dlužné částky ve výši ke dni zesplatnění úvěru (18 902 Kč) požadovala žalobkyně dále zaplacení kapitalizovaného úroku z dlužné jistiny ve výši 954,72 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 861,79 Kč (vyčíslených za období od 20. 11. 2023 do 20. 2. 2025), úroku z úvěru ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 7 099,22 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky ve výši 7 362,93 Kč (jistina 7 099,22 Kč a úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 263,71 Kč) vždy od 21. 2. 2025 do zaplacení.

4. Žalobkyně ve své žalobní argumentaci poukázala na to, že , právnická osoba, . jakožto poskytovatel úvěru splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelské úvěry, které jí byly poskytnuty na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 5. 1. 2023 a smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 19. 9. 2022, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalované. Takový způsob prověření úvěruschopnosti byl daném případě podle žalobkyně dostatečný, což plyne dle jejího přesvědčení i z pasáží rozsudků Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97, a Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2021, č. j. 12 Co 367/2020-170, které na podporu této své argumentace citovala. Dále žalobkyně poukázala taktéž na závěr vyslovený v rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 3. 2023, č. j. 75 Co 61/2023-103, že břemeno tvrzení a důkazní o možnostech spotřebitele jistinu spotřebitelského úvěru vrátit nese sám spotřebitel, který zná své poměry a schopnosti a je na něm, aby v rámci soudního řízení tyto tvrdil a případně doložil.

5. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

6. Podáním ze dne 10. 3. 2026 se žalovaná omluvila z jednání soudu nařízeného na den 13. 3. 2026, o odročení soudního jednání však nepožádala. Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.

7. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

8. Výpis z obchodního rejstříku žalobkyně. Dle tohoto výpisu je žalobkyně akciovou společností s předměty podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru9. Žádost o úvěr ze dne 19. 9. 2022 (č.l. 30). Z této listiny vyplývá, že žalovaná adresovala dne 19. 9. 2022 společnosti , právnická osoba, . žádost o poskytnutí peněžních prostředků ve výši 12 000 Kč, a to na dobu 14 měsíců s tím, že budou-li jí poskytnuty, bude je vracet prostřednictvím splátek ve výši 1 593 Kč, které bude platit vždy 20. dne v měsíci. V žádosti žalovaná uvedla, že je na mateřské/rodičovské dovolené, její celkové měsíční příjmy, – což dokládá poštovními poukázkami, – dosahují 23 688 Kč (4 398 Kč sociální dávky, 19 290 Kč rodičovský příspěvek), její celkové měsíční výdaje dosahují 14 230 Kč (3 000 Kč bydlení, energie, 10 010 Kč doprava, jídlo, osobní náklady, 400 Kč srážky ze mzdy, 820 Kč splátky stávajících půjček) a její použitelný měsíční příjem tak představuje 9 458 Kč. Dále uvedla, že bydlí v nájmu, je svobodná, vyživuje dvě děti do 26 let, má základní vzdělání. Ohledně svých dalších dluhů pak čestně prohlásila, že souhrnná výše exekučně vymáhaných nebo žalovaných dluhů k datu sepsání žádosti v jejím případě činí 9 000 Kč, taktéž uvedla, že má dluh u věřitele „, právnická osoba, “ ve výši 27 000 Kč, na který jí zbývá doplatit 23 000 Kč a celková jejích nesplacených závazků tak činí 32 000 Kč.

10. Poštovní poukázky červen až srpen 2022 (č.l. 31). Prostřednictvím těchto poštovních poukázek Úřad práce České republiky poukázal žalované v červnu 2022 celkem 24 174 Kč (14. 6. 2022 – 9 860 Kč, 16. 6. 2022 – 5 168 Kč, 27. 6. 2022 – 9 146 Kč), v červenci 2022 celkem 23 374 Kč (12. 7. 2022 – 19 006 Kč, 25. 7. 2022 – 4 368 Kč) a v srpnu 2022 celkem 22 798 Kč (9. 8. 2022 – 19 860 Kč, 12. 8. 2022 – 2 938 Kč).

11. Smlouva o úvěru společnosti , právnická osoba, č. , hodnota, ze dne 19. 9. 2022. Dle této listiny oboustranně podepsané dne 19. 9. 2022 a označované v jejím textu jako „Smlouva“ si společnost , právnická osoba, . označená v ní jako „Věřitel“ a žalovaná označená v ní jako „Dlužník“ dohodly, že jí tato společnost poskytne peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, za což jí žalovaná zaplatí 10 302 Kč (609 Kč úrok, 5 880 Kč úhrada za poskytnutí prostředků, 1 653 Kč náklady na vyhodnocení případu, 2 160 Kč inkasní poplatek za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště žalované), s tím, že poskytnuté peněžní prostředky společně touto částkou (celkem 22 302 Kč) žalovaná společnosti , právnická osoba, . splatí prostřednictvím 14 měsíčních splátek ve výši 1 593 Kč, přičemž první splátka je splatná do jednoho měsíce od podpisu této listiny a každá následující až do úplného zaplacení vždy do jednoho měsíce po datu splatnosti bezprostředně přecházející splátky. Tato listina obsahuje také následující ujednání „Pokud Dlužník nezaplatí jakoukoli splátku dle této Smlouvy řádně a včas, je povinen zaplatit Věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, ohledně níž je Dlužník v prodlení, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná v den následující po dní prodlení. Za prodlení s každou jednotlivou splátkou lze Dlužníkovi uložit smluvní pokutu v max. výší 500 Kč. V případě prodlení Dlužníka Věřitel zasílá Dlužníku upomínky, v nichž Dlužníka vyzývá k uhrazení dluhu. Pokud nastala splatnost druhé nebo třetí splátky úvěru a Dlužník je zároveň v prodlení s úhradou minimálně dvou ze tří prvních splátek, je Dlužník informován SMS zprávou o tom, že pokud ve stanovené lhůtě neuhradí alespoň jednu řádnou splátku, bude případ předán k vymáhání inkasnímu pracovníkovi a celková dlužná částka bude zcela zesplatnění; zaslání SMS zprávy není zpoplatněno. Pokud Dlužník neuhradí alespoň jednu řádnou splátku ve lhůtě dle předchozí věty, bude Dlužníku zasláno oznámení, kterým jej Věřitel informuje o postoupení jeho úvěru inkasnímu pracovníkovi Věřitele k vymáhání a současně stanoví Dlužníku 30denní lhůtu k uhrazení dlužných částek s tím, že nedojde-li k jejich úhradě v této lhůtě, bude celková dlužná částka zcela zesplatněna. Zaslání oznámení dle předchozí věty je zpoplatněno částkou 1 500 Kč, která se skládá z účelné vynaložených nákladů spojených se zasláním oznámení ve výši 250 Kč, účelně vynaložených nákladů za činnost inkasního pracovníka ve výši 750 Kč a smluvní pokuty ve výši 500 Kč. Pokud se Dlužník dostal do prodlení se zaplacením splátky dle této Smlouvy a nejedná se o případ dle předchozího odstavce, je zaslání upomínek zpoplatněno částkou 750 Kč za každou z nich, když tato částka se skládá z účelné vynaložených nákladů spojených se zasláním a vyhotovením upomínky ve výši 250 Kč a smluvní pokuty ve výši 500 Kč. Pokud Dlužník ani přes upomínky Věřitele neuhradí dlužné částky, bude Dlužníku zasláno oznámení, kterým jej Věřitel informuje o postoupení jeho úvěru inkasnímu pracovníkovi Věřitele k vymáhání a současně stanoví Dlužníku 30denní lhůtu k uhrazení dlužných částek s tím, že nedojde-li k jejich uhrazení, bude zesplatněna část (níže vymezené) celkové dlužné částky. Toto oznámení je zpoplatněno částkou 1 500 Kč, která je tvořena částkou 750 Kč podle třetí věty tohoto odstavce a částkou 750 Kč jako náhrady nákladů Věřitele za činnost inkasního pracovníka. Částky za upomínky a oznámení budou Dlužníku připsány k celkové dlužné částce. Zaplacením smluvní pokuty podle této Smlouvy není dotčeno právo Věřitele na náhradu účelně vynaložených nákladů a náhradu škody, která Věřiteli vznikla v souvislosti s prodlením Dlužníka, a úroky z prodleni ve výši stanovené právními předpisy, přičemž ke dni podpisu Smlouvy výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (změna této sazby je závislá na změně obecné závazných právních předpisů. Úrokem z prodlení bude úročena jak jistina spotřebitelského úvěru, tak narostlý, splatný a nezaplacený úrok.

12. Výpis plateb číslo smlouvy , Anonymizováno, . Z této listiny je patrné, že žalovaná z celkové částky 22 302 Kč, kterou měla společnosti , právnická osoba, . zaplatit na základě ujednání popsaného v předchozím bodě zde rovněž popsaným způsobem, zaplatila 9 400 Kč (ve dnech 20. 9., 14. 10., 18. 11., 16. 12. 2022 vždy částku 1 600 Kč, ve dnech 17. 4., 30. 6. a 24. 7. 2023 vždy částku 500 Kč, dne 19. 8. 2023 částku 1 000 Kč a posléze dne 20. 2. 2024 opět částku 500 Kč).

13. Žádost o úvěr ze dne 5. 1. 2023 (č.l. 29). Z této listiny vyplývá, že žalovaná adresovala dne 5. 1. 2023 společnosti , právnická osoba, . žádost o poskytnutí peněžních prostředků ve výši 15 000 Kč, a to na dobu 14 měsíců s tím, že budou-li jí poskytnuty, bude je vracet prostřednictvím splátek ve výši 1 992 Kč, které bude platit vždy 15. dne v měsíci. V žádosti žalovaná uvedla, že je na mateřské/rodičovské dovolené, její celkové měsíční příjmy, – což dokládá poštovními poukázkami, – dosahují 21 992 Kč (rodičovský příspěvek), její celkové měsíční výdaje dosahují 14 230 Kč (3 000 Kč bydlení, energie, 10 010 Kč doprava, jídlo, osobní náklady, 200 Kč srážky ze mzdy, 820 Kč splátky stávajících půjček) a její použitelný měsíční příjem tak přestavuje 7 967 Kč. Dále uvedla, že bydlí v nájmu, je svobodná, vyživuje dvě děti do 26 let, má základní vzdělání. Ohledně svých dalších dluhů pak čestně prohlásila, že souhrnná výše exekučně vymáhaných nebo žalovaných dluhů k datu sepsání žádosti v jejím případě činí 6 000 Kč, taktéž uvedla, že má dluh u věřitele „, právnická osoba, “ ve výši 25 000 Kč, na který jí zbývá doplatit 17 000 Kč.

14. Poštovní poukázky říjen až prosinec 2022 (č.l. 32). Prostřednictvím těchto poštovních poukázek Úřad práce České republiky poukázal žalované v říjnu 2022 celkem 21 704 Kč (12. 10. 2022 – 9 860 Kč, 17. 10. 2022 – 5 187 Kč, 19. 10. 2022 – 6 657 Kč), v listopadu 2022 celkem 15 047 Kč (14. 11. 2022 – 9 860 Kč a 2 938 Kč, 16. 11. 2022 – 2 249 Kč) a v prosinci 2022 celkem 29 240 Kč (1. 12. 2022 – 7 345 Kč, 12. 12. 2022 – 4 690 Kč, 13. 12. 2022 – 17 205 Kč).

15. Smlouva o úvěru společnosti , právnická osoba, č. , hodnota, ze dne 5. 1. 2023. Dle této listiny oboustranně podepsané dne 5. 1. 2023 a označované v jejím textu jako „Smlouva“ si společnost , právnická osoba, . označená v ní jako „Věřitel“ a žalovaná označená v ní jako „Dlužník“ dohodly, že jí tato společnost poskytne peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, za což jí žalovaná zaplatí 8 592 Kč (507 Kč úrok, 4 900 Kč úhrada za poskytnutí prostředků, 1 385 Kč náklady na vyhodnocení případu, 1 800 Kč inkasní poplatek za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště žalované), s tím, že poskytnuté peněžní prostředky společně touto částkou (celkem 18 592 Kč) žalovaná společnosti , právnická osoba, . splatí prostřednictvím 14 měsíčních splátek ve výši 1 328 Kč, přičemž první splátka je splatná do jednoho měsíce od podpisu této listiny a každá následující až do úplného zaplacení vždy do jednoho měsíce po datu splatnosti bezprostředně přecházející splátky. Tato listina obsahuje také následující ujednání „Pokud Dlužník nezaplatí jakoukoli splátku dle této Smlouvy řádně a včas, je povinen zaplatit Věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, ohledně níž je Dlužník v prodlení, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná v den následující po dní prodlení. Za prodlení s každou jednotlivou splátkou lze Dlužníkovi uložit smluvní pokutu v max. výší 500 Kč. V případě prodlení Dlužníka Věřitel zasílá Dlužníku upomínky, v nichž Dlužníka vyzývá k uhrazení dluhu. Pokud nastala splatnost druhé nebo třetí splátky úvěru a Dlužník je zároveň v prodlení s úhradou minimálně dvou ze tří prvních splátek, je Dlužník informován SMS zprávou o tom, že pokud ve stanovené lhůtě neuhradí alespoň jednu řádnou splátku, bude případ předán k vymáhání inkasnímu pracovníkovi a celková dlužná částka bude zcela zesplatnění; zaslání SMS zprávy není zpoplatněno. Pokud Dlužník neuhradí alespoň jednu řádnou splátku ve lhůtě dle předchozí věty, bude Dlužníku zasláno oznámení, kterým jej Věřitel informuje o postoupení jeho úvěru inkasnímu pracovníkovi Věřitele k vymáhání a současně stanoví Dlužníku 30denní lhůtu k uhrazení dlužných částek s tím, že nedojde-li k jejich úhradě v této lhůtě, bude celková dlužná částka zcela zesplatněna. Zaslání oznámení dle předchozí věty je zpoplatněno částkou 1 500 Kč, která se skládá z účelné vynaložených nákladů spojených se zasláním oznámení ve výši 250 Kč, účelně vynaložených nákladů za činnost inkasního pracovníka ve výši 750 Kč a smluvní pokuty ve výši 500 Kč. Pokud se Dlužník dostal do prodlení se zaplacením splátky dle této Smlouvy a nejedná se o případ dle předchozího odstavce, je zaslání upomínek zpoplatněno částkou 750 Kč za každou z nich, když tato částka se skládá z účelné vynaložených nákladů spojených se zasláním a vyhotovením upomínky ve výši 250 Kč a smluvní pokuty ve výši 500 Kč. Pokud Dlužník ani přes upomínky Věřitele neuhradí dlužné částky, bude Dlužníku zasláno oznámení, kterým jej Věřitel informuje o postoupení jeho úvěru inkasnímu pracovníkovi Věřitele k vymáhání a současně stanoví Dlužníku 30denní lhůtu k uhrazení dlužných částek s tím, že nedojde-li k jejich uhrazení, bude zesplatněna část (níže vymezené) celkové dlužné částky. Toto oznámení je zpoplatněno částkou 1 500 Kč, která je tvořena částkou 750 Kč podle třetí věty tohoto odstavce a částkou 750 Kč jako náhrady nákladů Věřitele za činnost inkasního pracovníka. Částky za upomínky a oznámení budou Dlužníku připsány k celkové dlužné částce. Zaplacením smluvní pokuty podle této Smlouvy není dotčeno právo Věřitele na náhradu účelně vynaložených nákladů a náhradu škody, která Věřiteli vznikla v souvislosti s prodlením Dlužníka, a úroky z prodleni ve výši stanovené právními předpisy, přičemž ke dni podpisu Smlouvy výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (změna této sazby je závislá na změně obecné závazných právních předpisů. Úrokem z prodlení bude úročena jak jistina spotřebitelského úvěru, tak narostlý, splatný a nezaplacený úrok.

16. Výpis plateb číslo smlouvy , Anonymizováno, . Z této listiny je patrné, že žalovaná z celkové částky 18 592 Kč, kterou měla společnosti , právnická osoba, . zaplatit na základě ujednání popsaného v předchozím bodě zde rovněž popsaným způsobem, zaplatila 2 900 Kč (dne 6. 1. 2023 částku 1 400 Kč, dne 26. 6. 2023 částku 1 000 Kč a ve dnech 30. 6. a 24. 7. 2023 a 20. 2. 2024 vždy částku 500).

17. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025. Tato listina označovaná ve svém textu jako „Smlouva“ podepsaná , právnická osoba, . označenou v ní jako „Postupitel“ dne 12. 3. 2025 a žalobkyní označenou v ní jako „Postupník“ dne 10. 3. 2025 obsahuje mimo jiné následující ujednání. Postupitel postupuje touto Smlouvou Postupníkovi své pohledávky za dlužníky uvedenými v příloze č. 1 této Smlouvy, která je nedílnou součástí této smlouvy, a Postupník postupované pohledávky přijímá, a to v souladu s podmínkami stanovenými v této Smlouvě. Pohledávky vznikly na základě úvěrových smluv uvedených v příloze č. 1 této Smlouvy. Postupitel tímto postupuje na Postupníka pohledávky a spolu s pohledávkami přecházejí na Postupníka ke dni účinnosti této Smlouvy všechna práva z úvěrových smluv, a to zejména neuhrazené jistiny úvěrů, neuhrazené řádné úroky vyčíslené ke dni splatnosti poslední splátky ze splátkového kalendáře sjednaného v úvěrové smlouvě a neuhrazené poplatky (společně dále jen „Pohledávky“), jejichž výše je stanovena v příloze č. 1 této Smlouvy. Pro účely této Smlouvy jsou postupovaná neuhrazená jistina a postupované neuhrazené řádné úroky a neuhrazené poplatky z úvěrových smluv uvedených v příloze č. 1 této Smlouvy dále označovány jako Řádné pohledávky. Na Postupníka přechází právo i a) ze smluvní pokuty, b) na řádné úroky počínající běžet ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky ze splátkového kalendáře sjednaného v úvěrové smlouvě, c) na úroky z prodlení počínající běžet ode dne prodlení dlužníka. Výše zmíněné části pohledávky uvedené pod písm. a), b) a c) tohoto článku nejsou součástí Řádné pohledávky. Pohledávkami se rovněž rozumí pohledávky za dlužníky nebo třetími osobami z titulu náhrady škody nebo z titulu bezdůvodného obohaceni vzniklé v souvislosti s uzavřením, plněním či porušením příslušné úvěrové smlouvy. Smluvní strany se dohodly, že za postoupení Řádných pohledávek bude sjednána úplata v dohodě o úplatě. Předmětem této Smlouvy je dále závazek Postupníka postoupené Pohledávky převzít a zaplatit řádně a včas dohodnutou Úplatu (čl. 1). Řádné pohledávky jsou specifikovány v příloze č. 1 této Smlouvy, která tvoří její nedílnou součást (čl. 2). Postupník je povinen zaplatit Postupiteli za postoupení Řádných pohledávek úplatu, jejíž výše a platební podmínky jsou stanoveny v samostatné dohodě o úplatě, která je součástí Smlouvy (dále jen jako „Úplata“) [čl. 3]. Úplatu podle čl. 3 uhradí Postupník Postupiteli nejpozději do 15 dnů ode dne podpisu této Smlouvy oběma smluvními stranami (čl. 4.1). Vlastnická práva k převáděným Pohledávkám přecházejí na Postupníka dnem zaplacení Úplaty dle čl. 4.1 výše (čl. 5.1).

18. Příloha č. 1 smlouvy o postoupení pohledávek – Seznam pohledávek ze dne 12. 3. 2025. Z obsahu této listiny je patrné, že se jedná o přílohu listiny popsané v předchozím bodě, obsahuje seznam pohledávek, jež měl být předmětem postoupení a v tomto seznamu postoupených pohledávek je jednak na str. 7 pod poř. č. 295 uvedena pohledávka v celkové výši 15 692 Kč identifikovaná mimo jiné číslem smlouvy , Anonymizováno, , jednak na str. 28 pod poř. č. 1209 uvedena pohledávka v celkové výši 12 902 Kč identifikovaná mimo jiné číslem smlouvy , Anonymizováno, , přičemž obě pohledávky jsou taktéž identifikovány jménem, příjmením a rodným číslem žalované. Potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 25. 3. 2025. Z této listiny, jejíž přílohou je potvrzení o transakci provedené dne 25. 3. 2025 z účtu žalobkyně ve prospěch účtu společnosti , právnická osoba, ., je zřejmé, že se žalobkyně v souladu ujednáními taktéž obsaženými v listině popsané v předchozím bodě dne 25. 3. 2025 uhradila dohodnutou úplatu za příslušné pohledávky.

19. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 4. 2025 (smlouva č. , hodnota, ). Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 4. 2025 (smlouva č. , hodnota, ). Těmito oznámením vyrozuměla , právnická osoba, . žalovanou, že svou pohledávky za ní z „úvěrové smlouvy číslo , hodnota, uzavřené dne 19.09.2022“ a „úvěrové smlouvy číslo , hodnota, uzavřené dne 05.01.2023“, jež činila ke dni 20. 2. 2025 s příslušenstvím celkem 23 718,51 Kč a 25 179,50 Kč postoupila žalobkyni.

20. Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 17. 7. 2025 a podací lístek , právnická osoba, ze dne 17. 7. 2025. Touto výzvou odeslanou žalované prostřednictvím , právnická osoba, dne 17. 7. 2025 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě pohledávek v celkové výši 46 905,17 Kč z titulu „Smlouvy o úvěru č. , hodnota, “ a „Smlouvy o úvěru č. , hodnota, “, jež měly být ve dnech 5. 1. 2023 a 19. 9. 2022 uzavřeny mezi společností , právnická osoba, . a žalovanou, a to do 1. 8. 2025. Zároveň byla žalovaná informována, že v případě, že pohledávky nebudou ve stanovené lhůtě uhrazeny, bude se dále navyšovat první z nich o úroky ve výši 8 % ročně z jistiny ve výši 8 627,75 Kč a o úroky z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně ze součtu jistiny ve výši 8 627,75 Kč a úroku ve výši 378,42 Kč, a druhá o úroky ve výši 8 % ročně z jistiny ve výši 7 099,22 Kč a o úroky z prodlení v zákonné výši 15 % ročně ze součtu jistiny ve výši 7 099,22 Kč a úroku ve výši 263,71 Kč, běžící vždy ode dne následujícího po sepisu této výzvy až do úplného zaplacení.

21. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci.

22. Dne 19. 9. 2022 se žalovaná obrátila na společnost , právnická osoba, . s žádostí o poskytnutí peněžních prostředků v celkové výši 12 000 Kč. Zároveň žalovaná této společnosti sdělila některé informace o svých osobních a majetkových poměrech. [Má základní vzdělání, je svobodná, vyživuje dvě děti do 26 let, bydlí v nájmu, je na mateřské/rodičovské dovolené, její měsíční příjmy dosahují 23 688 Kč, její měsíční výdaje dosahují 14 230 Kč (3 000 Kč bydlení, energie, 10 010 Kč doprava, jídlo, osobní náklady, 400 Kč srážky ze mzdy, 820 Kč splátky stávajících půjček) a k dispozici jí tak zbývá 9 458 Kč. Výše exekučně vymáhaných nebo žalovaných dluhů ke dni 19. 9. 2022 u ní činí 9 000 Kč, má dluh, na který jí zbývá doplatit 23 000 Kč, a celková jejích nesplacených závazků tak dosahuje 32 000 Kč.] Dle jí předložených poštovních poukázek dosáhla žalovaná za období červen až srpen 2022 průměrného čistého příjmu ve výši 22 448 Kč. Mezi společností , právnická osoba, . a žalovanou byla taktéž dne 19. 9. 2022 podepsána listina označená „Smlouva o úvěru č. , hodnota, “. Po jejím podpisu žalovaná obdržela od , právnická osoba, . částku 12 000 Kč, kterou se zavázala splatit spolu s částkou 10 302 Kč (sestávající z úroku ve výši 609 Kč, úhrady za poskytnutí prostředků ve výši 5 880 Kč, nákladů na vyhodnocení případu ve výši 1 653 Kč, poplatku za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště ve výši 2 160 Kč) prostřednictvím 14 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 593 Kč, přičemž první splátka byla splatná do jednoho měsíce od podpisu „Smlouvy o úvěru č. , hodnota, “. Pro případ, že nebude jednotlivé splátky splácet řádně a včas souhlasila žalovaná s tím, že v takovém případě vznikne , právnická osoba, . právo požadovat po ní smluvní pokuty, poplatky a náklady ve „Smlouvě o úvěru č. , hodnota, “ podrobně specifikované Žalovaná sjednané splátky řádně a včas neplatila a z celkové částky 22 302 Kč uhradila pouze 9 400 Kč.

23. Dne 5. 1. 2023 se žalovaná znovu obrátila na společnost , právnická osoba, ., a to s žádostí o poskytnutí peněžních prostředků v celkové výši 15 000 Kč. Zároveň žalovaná této společnosti opět sdělila některé informace o svých osobních a majetkových poměrech. [Má základní vzdělání, je svobodná, vyživuje dvě děti do 26 let, bydlí v nájmu, je na mateřské/rodičovské dovolené, její měsíční příjmy dosahují 21 992 Kč, její měsíční výdaje dosahují 14 030 Kč (3 000 Kč bydlení, energie, 10 010 Kč doprava, jídlo, osobní náklady, 200 Kč srážky ze mzdy, 820 Kč splátky stávajících půjček) a k dispozici jí tak zbývá 7 967 Kč. Výše exekučně vymáhaných nebo žalovaných dluhů ke dni 5. 1. 2023 u ní činí 6 000 Kč, má dluh, na který jí zbývá doplatit 17 000 Kč, a celková jejích nesplacených závazků tak činí 23 000 Kč.] Dle jí předložených poštovních poukázek dosáhla žalovaná za období říjen až prosinec 2022 průměrného čistého příjmu ve výši 21 997 Kč. Mezi společností , právnická osoba, . a žalovanou byla taktéž dne 5. 1. 2023 podepsána listina označená „Smlouva o úvěru č. , hodnota, “. Po jejím podpisu žalovaná obdržela od , právnická osoba, . částku 10 000 Kč, kterou se zavázala splatit spolu s částkou 8 592 Kč (sestávající z úroku ve výši 507 Kč, úhrady za poskytnutí prostředků ve výši 4 900 Kč, nákladů na vyhodnocení případu ve výši 1 385 Kč, poplatku za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště ve výši 1 800 Kč) prostřednictvím 14 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 593 Kč, přičemž první splátka byla splatná do jednoho měsíce od podpisu „Smlouvy o úvěru č. , hodnota, “. Pro případ, že nebude jednotlivé splátky splácet řádně a včas souhlasila žalovaná s tím, že v takovém případě vznikne , právnická osoba, . právo požadovat po ní smluvní pokuty, poplatky a náklady ve „Smlouvě o úvěru č. , hodnota, “ podrobně specifikované Žalovaná sjednané splátky řádně a včas neplatila a z celkové částky 18 592 Kč uhradila pouze 2 900 Kč.

24. Dne 13. 2. 2025 se , právnická osoba, . a žalobkyně dohodly, že za podmínek stanovených v listině nazvané „Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025“ budou pohledávky ve výši 15 692 Kč a ve výši 12 902 Kč, které , právnická osoba, . evidovala za žalovanou za prvé z titulu „Smlouvy o úvěru č. , hodnota, “ a za druhé z titulu „Smlouva o úvěru č. , hodnota, “, postoupeny žalobkyni. Podmínky, jimiž , právnická osoba, . a žalobkyně podmínily účinnost postoupení těchto pohledávek žalobkyni, žalobkyně splnila nejpozději ke dni 25. 3. 2025, kdy , právnická osoba, . uhradila za příslušné pohledávky dohodnutou úplatu. O tom, že , právnická osoba, . pohledávky, které za ní evidovala na základě dvou výše zmíněných smluv, postoupila žalobkyni, byla žalovaná vyrozuměna dvěma samostatnými oznámeními , právnická osoba, . ze dne 2. 4. 2025. Výzvou ze dne ze dne 17. 7. 2025 žalobkyně následně vyzvala žalovanou k úhradě pohledávek v celkové výši 46 905,17 Kč z titulu „Smlouvy o úvěru č. , hodnota, “ a „Smlouvy o úvěru č. , hodnota, “, jež měly být ve dnech 5. 1. 2023 a 19. 9. 2022 uzavřeny mezi , právnická osoba, . Ani přes tuto výzvu však žalovaná již nic nezaplatila.

25. Žaloba je důvodná zčásti.

26. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

27. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

28. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.29. „Smlouvu o úvěru č. , hodnota, “ a „Smlouvu o úvěru č. , hodnota, “ soud na základě jejich obsahu posoudil jako smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, které žalovaná uzavřela v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) [v řízení nebylo tvrzeno, že by ji snad neměla uzavírat mimo samostatný výkon povolání či podnikání a nic takového ani v jeho průběhu nevyšlo byť náznakem najevo], a , právnická osoba, . v postavení podnikatele poskytujícího spotřebitelský úvěr [§ 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru].

30. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31. 12. 2023 platilo, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

31. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

32. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice 2008/48“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

33. Podle čl. 23 směrnice 2008/48 členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

34. Soudní dvůr již v rozsudku ze 18. 12. 2014, CA Consumer Finance SA proti Ingrid Bakkaus a další, C-449/13, bod 32 uzavřel, že „ustanovení směrnice 2008/48 musí být vykládána v tom smyslu, že: zaprvé brání vnitrostátní právní úpravě, podle které břemeno důkazu o nesplnění povinností stanovených v článcích 5 a 8 směrnice 2008/48 nese spotřebitel, a zadruhé brání tomu, aby byl soud na základě standardní doložky nucen na spotřebitele pohlížet tak, že uznal úplné a řádné splnění předsmluvních povinností poskytovatele úvěru, neboť tato doložka vede k obrácení důkazního břemene v otázce splnění uvedených povinností, čímž může být narušena účinnost práv přiznaných směrnicí 2008/48“, a dále v bodech 36 a 37 tohoto rozsudku uvedl: „směrnice 2008/48 neobsahuje taxativní výčet informací, s jejichž pomocí má poskytovatel úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a neupřesňuje ani, zda tyto informace mají být kontrolovány, a pokud ano, jakým způsobem. V souladu se svým zněním naopak čl. 8 odst. 1 směrnice 2008/48 ve spojení s bodem 26 jejího odůvodnění přiznává poskytovateli úvěru prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele, či nikoli, a zda je má ověřit pomocí jiných údajů. Z toho vyplývá, že poskytovatel úvěru musí zaprvé v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí dokladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“35. V rozsudku ze dne 5. 3. 2020, OPR-Finance s.r.o. proti GK, C-679/18, bod 46 Soudní dvůr dospěl k závěru, že „články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“36. Z judikatury Nejvyššího soudu i Ústavního soudu vyplývá jednoznačný závěr, že nerespektování požadavků vyplývajících z čl. 8 odst. 1 směrnice 2008/48 (a tedy i z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) poskytovatelem úvěru má s ohledem na nutnost eurokonformního výkladu (srov. rozsudky Evropského soudního dvora ze dne 10. 5. 1984, Sabine von Colson a Elisabeth Kamann proti Land Nordrhein-Westfalen, C-14/83 a ze dne 13. 11. 1990, Marleasing proti Comercial Internacional de Alimentación, C-106/89) vnitrostátní právní úpravy (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve vazbě na čl. 23 směrnice 2008/48) za následek neplatnost úvěrové smlouvy uzavřené bez řádného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti. Poskytovatel úvěru má tedy jednoznačnou zákonnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost poskytovaný úvěr splatit, kterou v žádném případě nemůže přenášet na spotřebitele, neboť součástí jeho odborné péče (s níž je podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru povinen vykonávat veškerou svou činnost) je právě i přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele [tedy jeho schopnosti poskytovaný úvěr splácet, jak vyplývá z § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru]. Předpokládána je přitom taková obezřetnost úvěrujícího, že se nespoléhá toliko na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem o úvěr, ale sám tyto údaje musí adekvátně prověřit (například potvrzením o příjmu vystaveným zaměstnavatelem, telefonickým ověřením u zaměstnavatele či výpisem z bankovního účtu, kam byla příslušná částka připsána, prověřením spotřebitele v rámci dostupných registrů, jakými jsou evidence dlužníků, insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, porovnáním tvrzených údajů s pravidelně publikovanými informacemi podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu atd.) [srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018, a usnesení ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018, ze dne 1. 7. 2020, sp. zn. 20 Cdo 1522/2020, nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, a usnesení ze dne 6. 10. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 3/20]. K tomu soud dodává, že v oblasti práva veřejného dospěl k totožným závěrům ve své judikatuře i Nejvyšší správní soud (srov. rozsudky ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, ze dne 31. 1. 2024, č. j. 6 As 8/2023-57).

37. S ohledem na výše uvedené je evidentní, že soud v obdobných typech řízení, jako je toto, je povinen ex officio zkoumat, zda poskytovatel úvěru dostál své povinnosti prověřit adekvátně úvěruschopnost spotřebitele a poskytovatel úvěru (či jeho právní nástupce) musí – pod hrozbou sankce prohlášení uzavřené smlouvy za neplatnou – v řízení před soudem splnění této své povinnosti prokázat.

38. Soud má v posuzovaném případě za to, že , právnická osoba, . této povinnosti předtím, než v reakci na žádosti žalované o úvěr ze dne 19. 9. 2022 a ze dne 5. 1. 2023 přistoupila vždy téhož dne k uzavření Smlouvy o úvěru č. , hodnota, a Smlouvu o úvěru č. , hodnota, se žalovanou, nedostála, ačkoliv na posuzování úvěruschopnosti žalované zcela nerezignovala.

39. Co se týče příjmové stránky žalované, zde postupu , právnická osoba, . nelze podle názoru soud ani ve vztahu k jedné z uvedených smluv cokoliv vytknout. Zde totiž , právnická osoba, . nevycházela pouze z tvrzení žalované, že její příjmy dosahovaly v době předcházející uzavření těchto smluv 23 688 Kč, resp. 21 992 Kč, ale tato její tvrzení si nechala doložit i příslušnými doklady v podobě poštovních poukázek adresovaných žalované , právnická osoba, , z nichž navíc vyplývá, že tvrzení ohledně výše jejích příjmů se v podstatě zakládá na pravdě. (Průměrná výše jejích příjmů z nich vypočtená totiž odpovídala částkám 22 448 Kč a 21 997 Kč, tedy částkám v podstatě shodným s tím, co žalovaná sama uváděla.)

40. Jinak je tomu ovšem v případě výše výdajů tvrzených žalovanou. Zde totiž , právnická osoba, . k žádnému ověření nepřistoupila.

41. Zcela nelogicky tak vycházela v případě Smlouvy o úvěru č. , hodnota, pouze z toho, že žalovaná uvedla, že její měsíční výdaje dosahují 14 230 Kč (3 000 Kč bydlení, energie, 10 010 Kč doprava, jídlo, osobní náklady, 400 Kč srážky ze mzdy, 820 Kč splátky stávajících půjček) a k dispozici jí tak zbývá pro další účely 9 458 Kč, aniž by se zabývala tím, nakolik je reálné, aby žalovaná, která uvedla, že žije v nájemním bydlení, vydávala za bydlení a další náklady s tím spojené (energie) měsíčně jen částku 3 000 Kč, zda je skutečně možné, že – pokud dle svých tvrzení – vyživovala (kromě sebe) i dvě děti ve věku do 26 let, by byla schopna opravdu vydávat na zajištění (v podstatě) veškerých dalších potřeb měsíčně pouze 10 010 Kč, a zda skutečně na splátky svých stávajících závazků vynakládá měsíčně toliko 820 Kč, když tyto její závazky – aniž by bylo zřejmé, jedná-li se pouze o jistinu nebo celkový dluh – dosahují 32 000 Kč, a jejich splacení by tak v případě takto nízkých splátek trvalo žalované nejméně dalších 39 měsíců.

42. V případě v případě Smlouvy o úvěru č. , hodnota, pak stejně nelogicky vycházela pouze z toho, že žalovaná uvedla, že její měsíční výdaje dosahují 14 030 Kč (3 000 Kč bydlení, energie, 10 010 Kč doprava, jídlo, osobní náklady, 200 Kč srážky ze mzdy, 820 Kč splátky stávajících půjček) a k dispozici jí tak zbývá pro další účely 7 967 Kč, aniž by se opět zabývala tím, nakolik je reálné, aby žalovaná, která uvedla, že žije v nájemním bydlení, vydávala za bydlení a další náklady s tím spojené (energie) skutečně jen částku 3 000 Kč, zda je skutečně možné, že – pokud dle svých tvrzení – vyživovala (kromě sebe) i dvě děti ve věku do 26 let, by byla schopna opravdu vydávat na zajištění (v podstatě) veškerých dalších potřeb pouze 10 010 Kč, a zda skutečně na splátky svých stávajících závazků vynakládá toliko 820 Kč, když tyto její závazky – aniž by bylo zřejmé, jedná-li se pouze o jistinu nebo celkový dluh – dosahují nejméně 23 000 Kč, přičemž jen na splátky, k nimž se zavázala na základě Smlouvy o úvěru č. , hodnota, , měla žalovaná v té době vynakládat 1 593 Kč (a to již počínaje dnem 19. 10. 2022).

43. Zjištění skutečných výdajů žalované by přitom jistě nebylo nikterak složité, stejně jakou tomu v případě zjišťování jejích skutečných příjmů (viz bod 39 výše). Postačilo by si kupříkladu vyžádat od ní alespoň nájemní smlouvu nebo potvrzení o výši nájemného. Stejně bylo jistě možné vyžádat si konkrétní informace o výdajích žalované na služby s bydlením související (energie, teplo, voda) či na služby elektronických komunikací. Jistě by také bylo možné tímto postupem získat alespoň rámcové informace o ostatních běžných výdajích žalované (na potraviny, ošacení, záliby, jízdné apod.) či ohledně skutečné výše splátek (pomine-li soud, že ke dni 5. 1. 2023, kdy došlo k uzavření Smlouvy o úvěru č. , hodnota, , již muselo být bez jakýchkoliv pochyb jasné, že na splátky svých závazků musí žalovaná vynakládat téměř dvojnásobek toho, co sama tvrdila). Nic z toho však , právnická osoba, . neučinila.

44. Ačkoliv se v této věci jedná o úvěry v relativně nižší výši (12 000 Kč a 10 000 Kč), podle přesvědčení soudu nelze ani tak přehlížet zcela zásadní nedostatky v procesu posouzení úvěruschopnosti žalované, jež poskytnutí obou úvěrů předcházely. Nelze tedy než učinit dílčí závěr, že , právnická osoba, . v žádném případě nesplnila povinnost adekvátně prověřit schopnost žalované splácet úvěry, který jí byly poskytován na základě Smlouvy o úvěru č. , hodnota, a Smlouvy o úvěru č. , hodnota, .

45. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

46. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

47. Jak již bylo uvedeno výše, důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru (v daném případě , právnická osoba, .) postupovat s odbornou péči a náležitě prověřit schopnost spotřebitele (v daném případě žalované) splatit poskytovaný úvěr, jak to vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je neplatnost úvěrové smlouvy (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, § 580 odst. 1 o. z.), k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Soud proto uzavírá, že Smlouvu o úvěru č. , hodnota, a Smlouvu o úvěru č. , hodnota, shledal z důvodu porušení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 odst. 1 a § 580 o. z. neplatnými.48. , právnická osoba, . tudíž nemohl vzniknout nárok na zaplacení žalobou z titulu Smlouvy o úvěru č. , hodnota, požadovaných částek v podobě úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru (263,71 Kč), úhrad za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy (3 360 Kč), za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu (944,78 Kč), za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště (1 234,29 Kč), smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč, kapitalizovaného úroku z dlužné jistiny ve výši 954,72 Kč, úroku z úvěru ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 7 099,22 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 263,71 Kč vždy od 21. 2. 2025 do zaplacení (viz bod 3) ani z titulu Smlouvy o úvěru č. , hodnota, požadovaných částek v podobě úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru (378,42 Kč), úhrad za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy (3 956 Kč), za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu (1 186,97 Kč), za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště (1 542,86 Kč), smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, kapitalizovaného úroku z dlužné jistiny ve výši 1 006,99 Kč, úroku z úvěru ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 8 627,75 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 378,42 Kč vždy od 21. 2. 2025 do zaplacení (viz bod 2), neboť byly-li tyto sjednány ve smlouvách, které soud shledal neplatnými, nemohou být ani těmito jejich ujednáními účastníci vázáni. Takové nároky pak nemohly z logiky věci vzniknout ani žalobkyni, protože , právnická osoba, . nemohla v souladu se zásadou nemo plus iuris ad alium transferre potest, quam ipse habet na nikoho takové nároky žádným způsobem převést.

49. Uplatňuje-li žalobce nárok na plnění z neplatné smlouvy, je třeba tento nárok posoudit podle pravidel, jimiž se řídí vypořádání bezdůvodného obohacení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2147/99).

50. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2)

51. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

52. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

53. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

54. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že mezi , právnická osoba, . a žalovanou nedošlo k uzavření smluv o spotřebitelském úvěru (tyto byly od počátku neplatné), avšak bylo prokázáno, že žalovaná od , právnická osoba, . obdržela částku 12 000 Kč a 10 000 Kč, posoudil soud žalobou uplatněné nároky podle § 2991 o. z. jako nároky na vydání bezdůvodného obohacení ve výši odpovídající maximálně žalobou nárokovaným částkám 20 692 Kč a 18 902 Kč (viz body 2 a 3).

55. Žalobkyni byly sice pohledávky , právnická osoba, . (právní předchůdkyně žalobkyně) za žalovanou ke dni 25. 3. 2025, kdy byly splněny podmínky sjednané mezi , právnická osoba, . a žalobkyní ve smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025, postoupeny z titulu smluv o spotřebitelském úvěru, avšak nic nebrání tomu, aby postupník nabyl pohledávku od věřitele z titulu bezdůvodného obohacení, i když ji strany postupní smlouvy po právní stránce kvalifikovaly odlišně. Správná právní kvalifikace postupované pohledávky totiž není podmínkou platnosti postoupení, postačí, aby byla v postupní smlouvě identifikována dostatečně určitě, což bylo v tomto případě splněno (srov. rozsudky Nevyššího soudu ze dne 22. 3. 2006, sp. zn. 32 Odo 523/2005, ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009, ze dne 23. 11. 2025, sp. zn. 32 Cdo 3885/2014, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 1. 2024, sp. zn. 33 Cdo 1787/2023). Soud proto uzavírá, že uvedenou smlouvou byly žalované pohledávky nejméně v celkové výši 12 902 Kč a 15 692 Kč (viz bod 24) v souladu s § 1879 o. z. postoupeny žalobkyni, a ta se tak stala podle § 1880 odst. 1 o. z. jejich nabyvatelem, čímž je dána aktivní legitimace žalobkyně ve věci nejméně v tomto rozsahu.

56. Na vypořádání vztahů účastníků řízení se tedy vzhledem k výše uvedenému aplikují pravidla týkající se bezdůvodného obohacení. Žalované byly právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuty částky 12 000 Kč a 10 000 Kč, oproti nimž žalovaná dosud předchůdkyni žalobkyně vrátila 9 400 Kč a 2 900 Kč. Ve výši odpovídající rozdílu těchto částek (2 600 Kč a 7 100 Kč) se tak žalovaná na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 a § 2993 o. z. bezdůvodně obohatila. Tyto částky je tudíž povinna žalobkyni vydat, což dosud neučinila.

57. Obecně platí, že bezdůvodné obohacení je splatné vždy na výzvu věřitele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 33 Odo 871/2005, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 29 Cdo 577/2019 a ze dne 25 5. 2021, sp. zn. 28 Cdo 903/2021) a dlužník je po takové výzvě povinen svůj dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě svých dluhů do 1. 8. 2025, avšak dosud neuhradila ničeho. Ode dne následujícího (2. 8. 2025) by tak měl žalobkyni v souladu s § 1970 o. z. náležet zákonný úrok z dosud nesplacených částek uvedených v předchozím bodě.

58. Je však potřeba mít na paměti, že § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru představuje speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy, jež se uplatní přednostně vůči obecné právní úpravě bezdůvodného obohacení obsažené v § 2991 a násl. o. z. To znamená, že nárok na zákonné úroky podle § 1970 o. z. v případech, kdy jedná o vypořádání plnění z neplatné smlouvy, na něž dopadají kromě jiných právních předpisů také ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, vzniká až v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny úvěru v době podle § 87 odst. 1 tohoto zákona (tj. poté, co ji nevrátí v době přiměřené jeho možnostem), nikoliv již marným uplynutím data, k němuž byl k jejímu vrácení vyzván [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021].

59. Soud proto uložil žalované výrokem I tohoto rozsudku povinnosti zaplatit žalobkyni částku 7 100 Kč a částku 2 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Vycházel přitom z tohoto, že žalovaná byla po celou dobu řízení před soudem pasivní, na soudní písemnosti nijak nereagovala, k nařízenému jednání se nedostavila a soud jí tak nemohl v souladu s § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučit o povinnosti tvrdit a prokázat výši svých příjmů, pokud by měla v úmyslu navrhnout, aby jí soud poskytl pro splnění uložené povinnosti lhůtu jinou (delší) nebo jí umožnil plnění rozsudkem uložené povinnosti ve splátkách. [Poučení podle § 118a o. s. ř. se totiž poskytují jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. 29 Odo 832/2006, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2014, sp. zn. 28 Cdo 3945/2013 a ze dne 23. 11. 2023, sp. zn. 23 Cdo 2422/2023).] Soud proto dospěl k závěru, že není v daném případě není účelné stanovovat jinou lhůtu k plnění, než tu podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť neměl žádnou oporu pro případný závěr, že by jiná (velkorysejší) lhůta či způsob plnění v daném případě jakoukoliv zvýšily pravděpodobnost toho, že žalovaná uloženou povinnost splní dobrovolně a vyhne se tak nepříznivým důsledkům spojeným s nařízením výkonu rozhodnutí či exekuce.

60. Výrokem II pak soud zamítl žalobu co do částek 13 592 Kč a 16 302 Kč (odpovídající rozdílu částek 20 692 Kč a 18 902 Kč, jejichž zaplacení se žalobkyně podanou žalobou domáhala, a částek 7 100 Kč a 2 260 Kč, nichž soud žalobě vyhověl), co do částky kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 980,51 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 9 006,17 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení ve výši 14,75 %, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 861,79 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 7 362,93 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení ve výši 15 % (jelikož žalovaná se s úhradou žádné částky, jejíhož zaplacení domáhala žalobkyně podanou žalobou dosud nemohla ocitnou v prodlení, a tudíž žalobkyni ani nemohl vzniknout nárok na zaplacení jakýchkoliv úroků z prodlení), kapitalizovaného úroku ve výši 1 006,99 Kč, úroku 8 % ročně z částky 8 627,75 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 954,72 Kč a úroku 8 % ročně z částky 7 099,22 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení [jelikož žalobkyně se v důsledku neplatnosti úvěrových smluv nemohla stát nabyvatelem tohoto příslušenství žalovaných pohledávek odpovídajícího (smluvnímu) úroku za poskytnuté peněžní prostředky, a nemohl jí tudíž ani vzniknout nárok na jeho zaplacení].

61. Co se týče jednotlivých námitek, které žalobkyně v průběhu řízení uplatnila, považuje je soud za vypořádané úvahami uvedenými v odůvodnění tohoto rozsudku. Není totiž povinností soudů, zabývat se každou jednotlivou námitkou, kterou účastník řízení v průběhu řízení před soudem uplatní, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jejich závěrů je sama o sobě dostatečná (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08, usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 6. 2012, sp. zn. III. ÚS 3122/09, ze dne 1. 4. 2014, sp. zn. I. ÚS 162/13, a ze dne 13. 8. 2015, sp. zn. IV. ÚS 750/14).

62. O náhradě nákladů řízení (výrok III) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení byla převážně úspěšná žalovaná [jen co se týče výše žalobou nárokované jistiny – nehledě na nárokované příslušenství žalovaných pohledávek, v němž byla žaloba zcela neúspěšná – dosáhla žalobkyně úspěchu v rozsahu 24,5 % a žalovaná úspěchu v rozsahu 75,5 %, neboť žalobkyně měla úspěch v částce 9 700 Kč (7 100 Kč a 2 600 Kč), v níž bylo žalobě vyhověno, žalovaná měla naopak procesní úspěch v částce 29 894 Kč (13 592 Kč a 16 302 Kč), v níž došlo k částečnému zamítnutí žaloby]. Žalobkyně by tak byla povinna zaplatit poměrnou část náhrady nákladů řízení žalované. Té však v řízení žádné náklady nevznikly.

63. Lhůtu ke splnění všech tímto rozsudkem uložených povinností soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. určil třídenní, neboť pro stanovení jiné lhůty – jak vyložil i výše – neshledal důvod.