74 C 312/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní titul Petrou Kaplanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 019 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 600 Kč s rokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 600 Kč od datum do datum kapitalizovaným částkou 46,15 Kč, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částky 1 419 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 419 Kč od datum do datum kapitalizovaným částkou 108,85 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 456,71 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 019 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 019 Kč od datum do datum kapitalizovaným částkou 155 Kč - nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného ve výši 1 419 Kč včetně příslušenství (kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 419 Kč od datum do datum v částce 108,85 Kč) a z poplatků za odeslání upomínek ve výši 600 Kč (2x 300 Kč), které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy číslo uzavřené mezi účastníky řízení dne datum.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řádu (dále jen „o. s. ř.“).

4. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastníci řízení podepsali dne datum pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tovární značka anonymizováno, registrační značka, příjmení: anonymizováno, které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala žalovanému poskytnout, a závazek žalovaného hradit žalobkyni pojistné v částce 2 279 Kč pololetně (pojistná smlouva ze dne datum). Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den datum (pojistná smlouva ze dne datum). Účastníci řízení si smlouvou sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní (všeobecné pojistné podmínky, zvláštní pojistné podmínky a sazebník žalobkyně). Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné ve výši 2 741 Kč, když žalobkyně žalovaného dopisem ze dne datum upomenula k úhradě dlužného pojistného s upozorněním, že pokud nebude pojistné uhrazeno do datum, pojistní smlouva k tomuto dni zanikne (upomínka ze dne datum, kopie dodejky). Žalovaný dlužné pojistné řádně a včas neuhradil, proto mu žalobkyně dopisem ze dne datum oznámila, že ke dni datum došlo k zániku pojistné smlouvy a vyzvala ho k úhradě dlužného pojistného za období od datum do datum v celkové výši 1 419 Kč a nákladů za upomínku ve výši 300 Kč (přehled předepsaného a uhrazeného pojistného, oznámení ukončení smlouvy ze dne datum). Žalobkyně žalovaného upomenula o zaplacení dlužného pojistného dne datum, datum a datum (upomínka ze dne datum, oznámení o ukončení pojistní smlouvy ze dne datum, pokus o smír ze dne datum), za což nárokuje poplatek za upomínání ve výši 600 Kč. Žalovaný ničeho nezaplatil, přestože byl vyzván zástupcem žalobkyně (předžalobní výzva ze dne datum, včetně podacího archu).

5. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a ustanovení zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (§ 1 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, dále jen„ z. p. o. p. v.“). Smlouvu účastníků ze dne datum soud posoudil jako platně uzavřenou pojistnou smlouvu (§ 3 odst. 4 z. p. o. p. v. a § 2758 a násl. o. z.). Nárok žalobkyně, jakožto pojistitele zavázané v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění na pojistné za dobu za období od datum do zániku pojištění (k tomu došlo dle § 2804 o. z.), soud shledal důvodným (§ 2782 odst. 1 o. z.), když k jeho zaplacení byl jakožto pojistník zavázán žalovaný (§ 2758 odst. 1 o. z.). Se splněním uvedené povinnosti se žalovaný ocitl v prodlení (§ 1970 o. z.), když žalobkyni za dobu prodlení vzniklo právo požadovat úrok z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení).

6. Pro případ porušení povinnosti žalovaného hradit pojistné byla v obchodních podmínkách a sazebníku stanovena smluvní pokuta dle § 2048 o. z. (v sazebníku označeno jako poplatek za upomínku), když tato povinnost vzniká v souvislosti s prodlením žalovaného a jedná se dle obsahu o paušalizovanou náhradu škody vzniklou právě v souvislosti s prodlením žalovaného. Soud ujednání o smluvní pokutě shledal neúčinným dle § 1753 o. z., neboť ustanovení obchodních podmínek upravující utvrzení dluhu nemohl žalovaný rozumně očekávat a nepřijal je výslovně. Soud dospěl k závěru, aby bylo jednáno v souladu s principem poctivosti, je nutné ujednání zajišťující nebo utvrzující smluvenou povinnost (smluvní pokutu nebo jiné obdobně ustanovení) zásadně nemůže být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, tedy listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis (srovnej nález název soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález).

7. Vzhledem k tomu, že ujednání o smluvní pokutě bylo shledáno neúčinným, rozhodl soud o zamítnutí žaloby co do částky 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 600 Kč od datum do datum kapitalizovaným částkou 46,15 Kč (výrok I.). Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a ohledně nároku na pojistné a žaloba byla v této části shledána důvodnou, soud proto s odkazem na citovaná zákonná ustanovení rozhodl tak, že co do částky 1 419 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 419 Kč od datum do datum kapitalizovaným částkou 108,85 Kč žalobě vyhověl (výrok II.).

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 603,94 Kč, přičemž tato částka představuje 40,56 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70,28 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 29,72 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 019 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

9. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně zastoupená stejným zástupcem podává typizované formulářové žaloby ve stejných věcech (např. sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka, spisová značka), které se v zásadě liší jen číslem a datem uzavření smlouvy, pojistným obdobím a výší dlužné částky, když tarifní hodnota nepřesahuje 50 000 Kč. Proto je na místě přiznat žalobkyni náhradu nákladů dle ustanovení § 14b advokátního tarifu (viz. předchozí odstavec).

10. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.