74 C 313/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 25 483,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 483,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 483,60 Kč od 3. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 131,42 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Mostě dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 25 483,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 483,60 Kč od 3. 9. 2020 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že se jedná o nárok vzniklý z titulu náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny žalovanou, který byl zjištěn na základě kontroly provedené dne 19. 12. 2019 na adrese [adresa]. Kontrolou bylo zjištěno, že elektroměrový rozvaděč se nacházel v průchodu domu a byl volně přístupný. Uvnitř elektroměrového rozvaděče byly osazeny elektroměrové desky, které byly vzájemně spojeny montážní pěnou, a nebylo možno s nimi manipulovat. Na pozici [číslo] po demontovaném elektroměru byla osazena krabička KP01 bez krytu a plomby. Vodiče uvnitř krabičky byly vodivě spojeny a byly pod napětím. Kryt hlavního jističe byl sundán a hlavní jistič byl v zapnuté poloze. Byl naměřen průtok proudu mimo měřící zařízení. Neoprávněný odběr byl toho dne za asistence Policie ČR zdokumentován a ukončen. Jelikož bylo místo neoprávněného odběru nepřístupné, nemohlo dojít k zdokumentování spotřebičů v místě neoprávněného odběru. K neoprávněnému odběru žalovanou docházelo v období od 1. 9. 2019 do 19. 12. 2019, tj. do dne, kdy došlo k ukončení neoprávněného odběru. Žalovaná odebrala elektřinu ve výši 2 584 kWh. Škoda za neoprávněný odběr (od 1. 9. 2019 do 19. 12. 2019) byla stanovena v hodnotě 14 696,45 Kč, když množství odebrané elektřiny (2 584 kWh) byla vynásobena částkou ve výší 4, [číslo], tedy cena dle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu za 1 kWh, to vše bylo navýšeno o sazbu DPH. Škodu dále tvoří náklady na zjištění neoprávněného odběru ve výši 10 787,15 Kč. Škodu způsobenou neoprávněným odběrem elektřiny žalobkyně vyčíslila ve faktuře [číslo] ze dne [datum], když touto fakturou žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky v celkové výši 25 483,60 Kč nejpozději do 2. 9. 2020. Žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyně závěrem navrhla vyhovět žalobě v plném rozsahu a přiznat ji plnou náhradu nákladů řízení.

2. Usnesením Okresního soudu v Mostě č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla věc postoupena Okresnímu soudu v Ústí nad Labem jako soudu místně příslušnému.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Z rozhodnutí [územní celek] č. j. P [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] včetně doručenky a průvodního dopisu soud zjistil, že žalovaná byla uznána vinnou z přestupku proti majetku, kterého se dopustila tím, že v době od 1. 9. 2019 do 19. 12. 2019 v pronajatém bytě na adrese [adresa], čímž žalobkyní jako poškozené způsobila škodu. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 26. 8. 2020.

5. Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] proběhla v odběrném místě [číslo] na adrese [adresa]. Dále z něj plyne, že při kontrole bylo zjištěno, že elektroměrový rozvaděč se nacházel v průchodu domu a byl volně přístupný. Uvnitř elektroměrového rozvaděče byly osazeny elektroměrové desky, které byly vzájemně zapěnovány a nebylo možno s nimi manipulovat. Na elektroměrové desce pro byt [číslo] na pozici po demontovaném elektroměru byla osazena krabička KP01 bez krytu a plomby. Vodiče uvnitř krabičky byly vodivě spojeny a byly pod napětím. Kryt hlavního jističe byl sundán a hlavní jistič byl v zapnuté poloze. Byl naměřen průtok proudu mimo měřící zařízení. Neoprávněný odběr byl dne 19. 12. 2019 za asistence Policie ČR zdokumentován a ukončen. Jelikož bylo místo neoprávněného odběru nepřístupné, nemohlo dojít k zdokumentování spotřebičů v místě neoprávněného odběru. Protokol byl podepsán společností [právnická osoba]

6. Z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] proběhla v odběrném místě [číslo] na adrese [adresa], při které bylo zjištěno, že došlo k porušení zajištění proti manipulaci. Dále z něj plyne, že došlo k přerušení dodávky elektřiny. Oznámení nebylo žalovanou podepsáno, ale bylo podepsáno společností [právnická osoba]

7. Z plné moci ze dne 6. 5. 2014 soud zjistil, že byla udělena žalobkyní dne 6. 5. 2014 ve prospěch společnosti [právnická osoba], která byla zejména zmocněna k provádění kontrol odběrných míst za účelem zjišťování neoprávněných odběrů.

8. Z čestného prohlášení ze dne 19. 10. 2020 plyne, že žalobkyně prohlásila, že náklady vzniklé v souvislosti s neoprávněným odběrem ve výši 10 787,15 Kč žalobkyně dodavatelům ([právnická osoba] s. r. o. a společnosti [právnická osoba]), kteří byli zmocněni k odhalování neoprávněných odběrů, uhradila ke dni 21. 2. 2020, a to na základě faktury [číslo]. Dále z něj vyplývá, že náklady vzniklé v souvislosti s neoprávněným odběrem ve výši 10 787,15 Kč byly žalované vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne 12. 8. 2020.

9. Z výpočtu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny ze dne 11. 8. 2020 plyne, jakým způsobem žalobkyně určila výši škody v částce 25 483,60 Kč. [příjmení] ve výši 25 483,60 Kč se skládá z nákladů vzniklých v souvislosti se zjištěním neoprávněného odběru ve výši 10 787,15 Kč s DPH a ze škody způsobené neoprávněným odběrem ve výši 14 696,45 Kč (2 584 kWh x 4, 70040 Kč), to navýšeno o DPH.

10. Z faktury [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že fakturou byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 25 483,60 Kč, a to nejpozději do 2. 9. 2020.

11. Z upomínky platby ze dne 15. 9. 2020 soud zjistil, že fakturou byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 25 483,60 Kč, a to nejpozději do 22. 9. 2020.

12. Z předžalobní výzvy ze dne 23. 10. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 25 483,60 Kč s upozorněním na možnost podání žaloby. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne 29. 10. 2020 (kopie podacího archu).

13. Z oznámení dodavatele o úpravě ceny ze dne 17. 12. 2018 plyne, jaké konkrétní náklady vznikaly pověřené společnosti [právnická osoba] s odhalováním konkrétního typu neoprávněného odběru, když pro každý druh či typ neoprávněného odběru je stanovena jiná cena. V daném případě vznikly náklady ve výši dle položky ID 04, tedy ve výši 8 915 Kč bez DPH.

14. Z energetického regulačního věstníku ze dne 26. 9. 2018 a z energetického regulačního věstníku ze dne 22. 11. 2018 plyne výše ceny elektrické energie stanovené Energetickým regulačním úřadem.

15. Z faktury [číslo] ze dne [datum] včetně příloh plyne, že byla vystavena [právnická osoba] s. r. o. jako dodavatelem pro žalobkyni na částku ve výši 5 489 889,50 Kč. Dále z ní plyne, že jí byly vyúčtovány náklady spojené se zjištěnými neoprávněnými odběry. Příloha obsahuje seznam provedených kontrol, při kterých došlo ke zjištění neoprávněného odběru, když je mezi nimi uvedena i kontrola odběrného místa [číslo].

16. Ze sestavy plateb – bankovní výpisy vyplývá, že žalobkyně dne [datum] uhradila částku ve výši 5 489 889,50 Kč.

17. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Na základě zmocnění (plné moci ze dne 6. 5. 2014) provedla společnost [právnická osoba] dne 19. 12. 2019 kontrolu odběrného místa [číslo] na adrese [adresa], když žalovaná nebyla přítomna této kontrole. Při kontrole bylo zjištěno, že elektroměrový rozvaděč se nacházel v průchodu domu a byl volně přístupný. Uvnitř elektroměrového rozvaděče byly osazeny elektroměrové desky, které byly vzájemně zapěnovány a nebylo možno s nimi manipulovat. Na elektroměrové desce pro byt [číslo] na pozici po demontovaném elektroměru byla osazena krabička KP01 bez krytu a plomby. Vodiče uvnitř krabičky byly vodivě spojeny a byly pod napětím. Kryt hlavního jističe byl sundán a hlavní jistič byl v zapnuté poloze. Byl naměřen průtok proudu mimo měřící zařízení. Neoprávněný odběr byl dne [datum] za asistence Policie ČR zdokumentován a ukončen. Fakturou [číslo] ze dne [datum] vyčíslila [právnická osoba] s. r. o. náklady, které jí vznikly v souvislosti se shora uvedenou kontrolou ve výši 10 787,15 Kč s DPH (8 915 Kč bez DPH), když [právnická osoba] s. r. o. byla rovněž žalobkyní zmocněna ke zjišťování neoprávněných odběrů (čestné prohlášení). Náklady, které vznikly dodavatelským společnostem, [právnická osoba] a [právnická osoba], v souvislosti se shora uvedenou kontrolou odběrného místa žalobkyně těmto dodavatelským společnostem uhradila dne 21. 2. 2020. Žalobkyně dne 11. 8. 2020 vypočetla výši škody v částce 25 483,60 Kč, která se skládá z nákladů vzniklých v souvislosti se zjištěním neoprávněného odběru ve výši 10 787,15 Kč s DPH a z hodnoty odebrané elektřiny ve výši 14 696,45 Kč. Hodnota žalovanou odebrané elektřiny byla vypočtena tak, že množství odebrané elektřiny ve výši 2 584 kWh bylo vynásobeno cenou stanovenou Energetickým regulačním úřadem za 1 kWh v částce 4, 70040 Kč, to vše bylo následně navýšeno o sazbu DPH. Žalobkyně vyzvala žalovanou fakturou [číslo] ze dne 12. 8. 2020 k úhradě dlužné částky ve výši 25 483,60 Kč, a to nejpozději do 2. 9. 2020. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky rovněž dne 15. 9. 2020. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky dne 23. 10. 2020. Žalovaná ničeho neuhradila. Pravomocným rozhodnutím [územní celek] č. j. P [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] byla žalovaná uznána vinnou z přestupku proti majetku, kterého se dopustila tím, že v době od 1. 9. 2019 do 19. 12. 2019 v pronajatém bytě na adrese [adresa], čímž žalobkyni jako poškozené způsobila škodu.

18. Soud neprovedl důkaz výslechem svědků - pracovníků dodavatelské společnosti ([jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]), která prováděla kontrolu, DVD s videozáznamem a fotografiemi z kontroly ze dne 19. 12. 2019, znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum], ceníkem dodavatelské společnosti [právnická osoba], neboť skutkový stav byl v dostatečném rozsahu zjištěn již provedenými důkazy a provedení těchto důkazů by tak bylo nadbytečné.

19. Soud se předně zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr posuzován. Podle § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Vzhledem k tomu, že k porušení povinnosti, tedy odběru elektřiny bez uzavřené smlouvy a bez měřícího zařízení (elektroměru) mělo dojít po 1. 1. 2014, je třeba s ohledem na ustanovení § 3079 odst. 3 občanského zákoníku aplikovat na tento právní vztah úpravu účinnou v době porušení povinnosti, tedy ustanovení občanského zákoníku.

20. Podle § 2894 odst. 1 občanského zákoníku povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

21. Podle § 51 odst. 1 písm. a), c) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy, je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, i odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán.

22. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

23. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že v posuzované věci se jedná o spor z titulu náhrady škody z důvodu neoprávněného odběru elektrické energie dle § 2894 a násl. občanského zákoníku ve spojení s § 51 odst. 1 písm. a), c) energetického zákona. Soud dospěl k závěru, že ode dne 1. 9. 2019 do 19. 12. 2019 žalovaná dle § 51 odst. 1 energetického zákona, odebírala elektřinu na odběrném místě neoprávněně. Žalobkyni tak vzniklo právo na náhradu škody. Výše škody byla stanovena dle § 9 odst. 1, 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. Žalobkyně tak má vůči žalované právo na zaplacení částky 14 696,45 Kč odpovídající škodě z důvodu neoprávněného odběru elektřiny na adrese [adresa]. Dle § 9 odst. 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, součást náhrady škody za neoprávněný odběr tvoří i nezbytně nutné náklady na zjištění neoprávněného odběru, v daném případě vyčíslené částkou ve výši 10 787,15 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná na výzvu žalobkyně učiněnou fakturou [číslo] ze dne 12. 8. 2020 nezaplatila žalovanou částku (25 483,60 Kč) do data splatnosti tj. do 2. 9. 2020, octla se od 3. 9. 2020 v prodlení s placením dluhu a proto je povinna žalobkyni uhradit i úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

25. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 131,42 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 020 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 483,60 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 1. 12. 2021 (z [obec] do [obec] a zpět) náhrada 1 410,76 Kč za 178 ujetých km v částce 1 010,76 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 4,7 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 050,76 Kč ve výši 1 060,66 Kč.

27. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně zastoupená stejným zástupcem podává typizované formulářové žaloby ve stejných věcech (např. sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]), které se v zásadě liší jen obdobím, kdy probíhal neoprávněný odběr a výší dlužné částky. Proto je na místě přiznat žalobkyni náhradu nákladů dle ustanovení § 14b advokátního tarifu, když tarifní hodnota nepřesahuje částku ve výši 50 000 Kč.

28. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu advokáta za sepis doplnění žaloby ze dne 5. 11. 2021, neboť tvrzení obsažená v doplnění žaloby měla být obsažena přímo v žalobě tak, aby soud nemusel vyzývat k jejímu doplnění. Nejedná se tak o účelně vynaložené náklady.

29. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.