74 C 322/2020
č. j. 74 C 322/2020-47
V PLATNOSTICitované zákony (14)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 160
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 573 § 1958 § 1970 § 2201 § 2246 § 2247 § 2252 § 2295 § 2991 § 3074
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- Zákon, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, 67/2013 Sb. — § 7
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní titul Petrou Kaplanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 66 526 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 414 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 414 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 61 112 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 48 092 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 020 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky ve výši 66 526 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 48 092 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 020 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 414 Kč od [datum] do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně]) jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala přenechat žalované k užívání byt [číslo] nacházející se v 3. nadzemním podlaží domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec] (dále též jen„ byt“). Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou na tři měsíce s účinností ode dne [datum]. Následně byla nájemní smlouva měněna dodatkem [číslo] ze dne [datum], dodatkem [číslo] ze dne [datum], dodatkem [číslo] ze dne [datum], dodatkem [číslo] ze dne [datum], dodatkem [číslo] ze dne [datum], dodatkem [číslo] ze dne [datum] a dodatkem [číslo] ze dne [datum], kterými byla prodloužena doba nájmu do [datum]. Žalovaná předala byt právní předchůdkyni žalobkyně dne [datum]. Dle smlouvy byla žalovaná povinna hradit měsíčně nájemné ve výši 5 414 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, popř. nedoplatek na vyúčtovaných službách. Právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalované služby spojené s užíváním bytu za období od [datum] do [datum], když žalované dle vyúčtování vznikl nedoplatkem na vyúčtovaných službách ve výši 48 092 Kč, který byl splatný do [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalované služby spojené s užíváním bytu za období od [datum] do [datum], když žalované dle vyúčtování vznikl nedoplatkem na vyúčtovaných službách ve výši 13 020 Kč, který byl splatný do [datum]. Jelikož nájemní smlouva byla ukončena ke dni [datum], ale žalovaná předala byt právní předchůdkyni žalobkyně až dne [datum], užívala žalovaná byt v období od [datum] do [datum] bez právního důvodu a je tak povinna žalobkyni uhradit bezdůvodné obohacení ve výši sjednaného nájemného. Žalovaná neuhradila bezdůvodné obohacení za [anonymizováno] [rok], které činí částku ve výši 5 414 Kč, které bylo splatné dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně zanikla fúzí s žalobkyní proběhlou dle projektu fúze sloučením ze dne [datum]. K úhradě shora uvedených pohledávek byla žalovaná žalobkyní vyzvána výzvou ze dne [datum]. Žalovaná však ničeho neuhradila. Závěrem žalobkyně navrhla, aby soud žalobě vyhověl v plném rozsahu a přiznal jí právo na náhradu nákladů řízení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, proto soud provedl dokazování jen listinami předloženými žalobkyní.
3. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že předmětem podnikání žalobkyně je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Dále z něj vyplývá, že ke dni [datum] došlo k fúzi [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], a žalobkyně, kterou došlo ke sloučení těchto společností, když [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], zanikla a její jmění přešlo na žalobkyni.
4. Z nahlížení do katastru nemovitostí k [list vlastnictví] soud zjistil, že jako vlastník nemovitých věcí – pozemku [parcelní číslo], na kterém stojí dům [adresa], zapsaného na [list vlastnictví], kat. území [obec], obec Ústí nad Labem je zapsána žalobkyně.
5. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] (dále jen„ nájemní smlouva“) soud zjistil, že listina byla dne [datum] podepsána žalovanou jako nájemcem a právní předchůdkyní žalobkyně jako pronajímatelem, kterou se pronajímatel zavázal přenechat nájemci do užívání byt [číslo] nacházející se v [anonymizováno] nadzemním podlaží domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec] a nájemce se zavázal hradit nájemné ve výši 5 414 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši stanoveném v evidenčním listu nájemce. Smlouva byla uzavřena na 3 měsíce ode dne [datum] Smluvní strany si sjednali, že nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu jsou splatné nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce, za který je nájemné požadováno.
6. Z dodatku [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že listina byla dne [datum] podepsána žalovanou jako nájemcem a právní předchůdkyní žalobkyně jako pronajímatelem, když tímto dodatkem byla měněna nájemní smlouva ze dne [datum]. Dále z něho vyplývá, že jím byla měněna doba trvání smlouvy, a to do [datum].
7. Z dodatku [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že listina byla dne [datum] podepsána žalovanou jako nájemcem a právní předchůdkyní žalobkyně jako pronajímatelem, když tímto dodatkem byla měněna nájemní smlouva ze dne [datum]. Dále z něho vyplývá, že jím byla měněna doba trvání smlouvy, a to do [datum].
8. Z dodatku [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že listina byla dne [datum] podepsána žalovanou jako nájemcem a právní předchůdkyní žalobkyně jako pronajímatelem, když tímto dodatkem byla měněna nájemní smlouva ze dne [datum]. Dále z něho vyplývá, že jím byla měněna doba trvání smlouvy, a to do [datum].
9. Z dodatku [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že listina byla dne [datum] podepsána žalovanou jako nájemcem a právní předchůdkyní žalobkyně jako pronajímatelem, když tímto dodatkem byla měněna nájemní smlouva ze dne [datum]. Dále z něho vyplývá, že jím byla měněna doba trvání smlouvy, a to do [datum].
10. Z dodatku [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že listina byla dne [datum] podepsána žalovanou jako nájemcem a právní předchůdkyní žalobkyně jako pronajímatelem, když tímto dodatkem byla měněna nájemní smlouva ze dne [datum]. Dále z něho vyplývá, že jím byla měněna doba trvání smlouvy, a to do [datum].
11. Z dodatku [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že listina byla dne [datum] podepsána žalovanou jako nájemcem a právní předchůdkyní žalobkyně jako pronajímatelem, když tímto dodatkem byla měněna nájemní smlouva ze dne [datum]. Dále z něho vyplývá, že jím byla měněna doba trvání smlouvy, a to do [datum].
12. Z dodatku [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že listina byla dne [datum] podepsána žalovanou jako nájemcem a právní předchůdkyní žalobkyně jako pronajímatelem, když tímto dodatkem byla měněna nájemní smlouva ze dne [datum]. Dále z něho vyplývá, že jím byla měněna doba trvání smlouvy, a to do [datum].
13. Z evidenčního listu nájemníka ze dne [datum] vyplývá, že majitelem domu je právní předchůdkyně žalobkyně a nájemníkem je žalovaná. Dále z něj plyne, že celková předepsaná částka činí 8 686 Kč, z toho nájemné činí 5 414 Kč, osvětlení činí 72 Kč, studená voda činí 680 Kč, teplá voda činí 720 Kč, teplo činí 1 560 Kč, Z SV do TUV činí 240 Kč. Evidenční list byl nájemníkem podepsán dne [datum].
14. Z přehledu poplatků za přidělení bytu, přehledu nájemného a záloh vyplývá, že nájemníkem je žalovaná. Dále z něj plyne, že celková předepsaná částka činí 8 686 Kč, z tohoto nájemné činí 5 414 Kč a výše záloh činí 3 272 Kč. Listina byla nájemníkem podepsána.
15. Z protokolu o předání a převzetí bytu vyplývá, že ke dni [datum] žalovaná předala byt [číslo] nacházející se v [anonymizováno] nadzemním podlaží domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec] právní předchůdkyni žalobkyně zpět k užívání.
16. Z opisu karty úhrad nájemného bytu za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] plyne, kolik bylo předepsáno k úhradě pro každý měsíc, jaká byla splatnost jednotlivých předepsaných plateb, kdy a kolik bylo každý měsíc uhrazeno na předepsané platby. Dále z ní plyne, že nebyla uhrazena předepsaná platba na [anonymizováno] [rok] ve výši 9 783 Kč (5 414 Kč nájemné, záloha na služby 4 369 Kč), která byla splatná [datum].
17. Z vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum] ze dne [datum] soud zjistil, že zálohy činily celkem 52 428 Kč a náklad (osvětlení, studenou vodu, teplou vodu, …) činil celkem 97 584,75 Kč, tedy vznikl nedoplatek ve výši 45 156,75 Kč. Dále z něj plyne, že dluh z nezaplacených předpisů k [datum] činí 8 349 Kč, dluh na penále činí celkem 1 409 Kč, tedy nedoplatek celkem činí částku 54 915 Kč. Nedoplatek byl splatný do [datum]. Vyúčtování bylo žalované odesláno (kopie obálky).
18. Z vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum] ze dne [datum] soud zjistil, že zálohy činily celkem 8 738 Kč a náklad (osvětlení, studenou vodu, teplou vodu, …) činil celkem 17 389 Kč, tedy vznikl nedoplatek ve výši 8 651 Kč. Dále z něj plyne, že dluh z nezaplacených předpisů k [datum] činí 54 940 Kč, dluh na penále činí celkem 3 659 Kč, dluh z nezaplacených předpisů za předchozí období činí 2 935 Kč, tedy nedoplatek celkem činí částku 70 185 Kč. Nedoplatek byl splatný do [datum]. Vyúčtování bylo žalované odesláno (kopie obálky).
19. Z výzvy ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná byla zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě žalobou požadované částky. Upomínka byla žalované odeslána dne [datum] (kopie obálky).
20. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyní žalobkyně jakožto pronajímatelem a žalovanou jakožto nájemcem byla dne [datum] podepsána listina označená jako nájemní smlouva, kterou se pronajímatel zavázal přenechat nájemci do užívání byt [číslo] nacházející se v [anonymizováno] nadzemním podlaží domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec] a nájemce se zavázal hradit nájemné ve výši 5 414 Kč a služby spojené s užíváním bytu ve výši stanoveném v evidenčním listě, tedy ve výši 3 272 Kč Smluvní strany si sjednali, že nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu jsou splatné nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce, za který je nájemné požadováno. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to na tři měsíce od [datum]. Dne [datum] byl žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek [číslo] kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne [datum], když došlo k prodloužení nájmu do [datum]. Dne [datum] byl žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek [číslo] kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne [datum], když došlo k prodloužení nájmu do [datum]. Dne [datum] byl žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek [číslo] kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne [datum], když došlo k prodloužení nájmu do [datum]. Dne [datum] byl žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek [číslo] kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne [datum], když došlo k prodloužení nájmu do [datum]. Dne [datum] byl žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek [číslo] kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne [datum], když došlo k prodloužení nájmu do [datum]. Dne [datum] byl žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek [číslo] kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne [datum], když došlo k prodloužení nájmu do [datum]. Dne [datum] byl žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek [číslo] kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne [datum], když došlo k prodloužení nájmu do [datum]. Ke dni [datum] žalovaná předala byt právní předchůdkyni žalobkyně zpět k užívání, tedy žalovaná užívala byt i v období od [datum] do [datum]. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyúčtovala služby spojené s užíváním bytu za období od [datum] do [datum], když náklady (osvětlení, studenou vodu, teplou vodu, …) celkem činily částku 97 584,75 Kč a zálohy (zda se jedná o předepsané či uhrazené zálohy nelze z vyúčtování zjistit) činily částku ve výši 52 428 Kč, zda se jedná o zálohy předepsané či skutečné uhrazené ve vyúčtování není uvedeno. Týmž vyúčtováním byla žalovaná vyzvána k úhradě celkového nedoplatku ve výši 54 915 Kč, když je v něm uvedeno, že nedoplatek z nezaplacených předpisů k [datum] činí 8 349 Kč a penále činí 1 409 Kč. Nedoplatek byl splatný do [datum]. Z čeho se skládá nedoplatek z nezaplacených předpisů k [datum] ve výši 8 349 Kč (zda se jedná o neuhrazené zálohy na služby či nájem) nelze z vyúčtování zjistit. Dne [datum] žalobkyně žalované vyúčtovala služby spojené s užívání bytu za období od [datum] do [datum], když náklady (osvětlení, studenou vodu, teplou vodu, …) celkem činily částku 17 389 Kč a zálohy (zda se jedná o předepsané či uhrazené zálohy nelze z vyúčtování zjistit) činily částku ve výši 8 738 Kč, zda se jedná o zálohy předepsané či skutečné uhrazené ve vyúčtování není uvedeno. Týmž vyúčtováním byla žalovaná vyzvána k úhradě celkového nedoplatku ve výši 70 185 Kč, kdy je v něm uvedeno, že nedoplatek z nezaplacených předpisů k [datum] činí 54 940 Kč, dluh z nezaplacených předpisů za předchozí období činí 2 935 Kč a penále činí 3 659 Kč. Nedoplatek byl splatný do [datum]. Z čeho se skládá nedoplatek z nezaplacených předpisů k [datum] ve výši 54 940 Kč (zda se jedná o neuhrazené zálohy na služby či nájem) nelze z vyúčtování zjistit. Z uvedených důkazů dále plyne, že nebyla uhrazena předepsaná platba na [anonymizováno] [rok] ve výši 9 783 Kč (5 414 Kč nájemné, záloha na služby 4 369 Kč), u níž byla splatnost uvedena na den [datum]. Žalovaná neuhradila na shora uvedené pohledávky ničeho, přestože byla žalobkyní před podáním žaloby upomenuta výzvou ze dne [datum], když výzva byla žalované odeslána dne [datum].
21. Podle § 3074 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.
22. Podle § 2201 občanského zákoníku se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
23. Podle § 2246 odst. 1 občanského zákoníku strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.
24. Podle § 2247 odst. 1 občanského zákoníku si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Dle odstavce 3 téhož ustanovení způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis.
25. Dle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.
26. V usnesení sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] [název soudu] vyslovil závěr, že dluží-li nájemce bytu pronajímateli splatné zálohy na úhradu za plnění spojená s užíváním bytu, vzniká mu nárok na poplatek z prodlení z těchto dlužných záloh za dobu od jejich splatnosti do doby, kdy byly zaplaceny, popřípadě kdy měl žalobce provést jejich vyúčtování. Zaplacení samotných záloh se pronajímatel po datu, kdy mělo dojít k vyúčtování, již domáhat nemůže, ale do té doby vzniklý nárok na poplatek z prodlení z těchto záloh mu nezaniká.
27. Podle § 2252 odst. 1 občanského zákoníku požádá-li o to nájemce, umožní mu pronajímatel zpravidla nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období nahlédnout do vyúčtování nákladů na poskytnuté služby za minulý kalendářní rok, jakož i pořídit si z vyúčtování výpisy, opisy nebo kopie; totéž platí o dokladech týkajících se účtovaných nákladů.
28. V usnesení sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] [název soudu] uvedl, že nejsou-li vyúčtování za služby u nájmu bytu řádná, nejsou způsobilá vyvolat splatnost nedoplatků z nich plynoucích.
29. Soud s ohledem na shora uvedená ustanovení dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně jakožto pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem byla platně uzavřena smlouva o nájmu bytu ve smyslu § 2201 občanského zákoníku, kterou se pronajímatel zavázal přenechat nájemci do užívání byt a nájemce se zavázal hradit nájemné a služby spojené s užíváním bytu (§ 2246 občanského zákoníku). Dle nájemní smlouvy byla žalovaná dle § 2247 občanského zákoníku povinna hradit vedle nájmu zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] vyúčtovala žalované služby spojené s užíváním bytu za období od [datum] do [datum] v částce – 45 156,75 Kč, když nedoplatek byl splatný do [datum]. Dle shora uvedených ustanovení je třeba ve vyúčtování mimo jiné uvést výši zaplacených záloh a vyčíslit rozdíl mezi uhrazenými zálohami a skutečnými náklady. Jak bylo již uvedeno shora z vyúčtování služeb za rok [rok] nelze zjistit výši uhrazených záloh a rozdíl mezi uhrazenými zálohami a skutečnými náklady, vyúčtování tak nesplňuje náležitosti stanovené zákonem. Je třeba podotknout, že ani výše žalobkyní tvrzeného nedoplatku (48 092 Kč) neodpovídá předloženému vyúčtování, dle kterého vznikl žalované nedoplatek pouze ve výši 45 156,75 Kč. Následně přešla práva a povinnosti vzniklé dle nájemní smlouvy na žalobkyni. Žalobkyně dne [datum] vyúčtovala žalované služby spojené s užíváním bytu za období od [datum] do [datum] v částce – 8 651 Kč, když nedoplatek byl splatný do [datum]. Jak bylo již uvedeno shora z vyúčtování služeb za rok [rok] nelze zjistit výši uhrazených záloh a rozdíl mezi uhrazenými zálohami a skutečnými náklady, vyúčtování tak nesplňuje náležitosti stanovené zákonem. Dle shora uvedených ustanovení je třeba ve vyúčtování mimo jiné uvést výši zaplacených záloh a vyčíslit rozdíl mezi uhrazenými zálohami a skutečnými náklady. Je třeba podotknout, že ani výše žalobkyní tvrzeného nedoplatku (13 020 Kč) neodpovídá předloženému vyúčtování, dle kterého vznikl žalované nedoplatek pouze ve výši 8 651 Kč. Soud uvádí, že k náležitostem vyúčtování se vyjádřil i [název soudu] ve svém rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], ve kterém uvedl, že„ Nejsou-li vyúčtování za služby u nájmu bytu řádná, nejsou způsobilá vyvolat splatnost nedoplatků z nich plynoucích.“ Soud tak dospěl k závěru, že vyúčtování služeb za rok [rok] a za rok [rok] nejsou řádnými vyúčtováními, neboť nemají obligatorní náležitosti stanovené zákonem a s ohledem na shora uvedené právní závěry tak nenastala splatnost nedoplatků z nich plynoucích. Právní předchůdkyni žalobkyně (resp. žalobkyni) tak nevzniklo právo na úhradu nedoplatku na službách spojených s užíváním bytu za rok [rok] (ani nedoplatku tvrzeného žalobkyní ve výši 48 092 Kč, ani plynoucího z vyúčtování), ani na úhradu nedoplatku na službách spojených s užíváním bytu za rok [rok] (ani nedoplatku tvrzeného žalobkyní ve výši 13 020 Kč, ani plynoucího z vyúčtování) a žalovaná se tak ani nemohla dostat do prodlení s úhradou těchto dluhů.
30. Soud proto shledal nedůvodnou žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 61 112 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 48 092 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 020 Kč od [datum] do zaplacení, proto žalobu v této části zamítl (výrok II.).
31. Následně se soud zabýval nárokem na vydání bezdůvodného obohacení.
32. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
33. Dle § 2295 odst. 1 občanského zákoníku, pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.
34. V rozsudku sp. zn. [spisová značka] [název soudu] vyslovil závěr, že odpovědnost za bezdůvodné obohacení je objektivního charakteru, přičemž předpokladem jejího vzniku není protiprávní úkon ani jeho zavinění. Jestliže po skončení nájmu nájemkyně neodevzdala nebytové prostory, užívala je bez právního důvodu, získala tím tedy na úkor pronajímatele bezdůvodné obohacení, a to bez ohledu na skutečnost, zda takový stav zavinila či nikoliv.
35. S ohledem na shora uvedené k ukončení nájmu došlo ke dni [datum], když nájemní smlouva ve znění jejích dodatků byla sjednána dobu určitou do [datum]. Žalovaná však byt právní předchůdkyni žalobkyně předala až dne [datum]. V období od [datum] do [datum] žalovaná tak užívala byt bez právního důvodu (bez platně uzavřené smlouvy) a tímto užíváním (či pouhou možností byt užívat) se bezdůvodně obohatila na úkor právní předchůdkyně žalobkyně částkou ve výši 5 414 Kč (za bezdůvodné obohacení za užívání v [anonymizováno] [rok]). Vzhledem k tomu, že užívání bytu nelze jako takové vrátit, je žalovaná povinna nahradit právní předchůdkyni žalobkyně toto obohacení v penězích, a to dle § 2295 odst. 1 občanského zákoníku ve výši ujednaného nájemného (5 414 Kč). Žalovaná neuhradila bezdůvodné obohacení za období od [datum] do [datum]. Na základě fúze právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně přešlo právo na úhradu bezdůvodného obohacení na žalobkyni. Bezdůvodné obohacení bylo dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku splatné na výzvu žalobkyně. Žalovaná byla poprvé vyzván k úhradě dluhu výzvou ze dne [datum]. Výzva byla žalované odeslána dne [datum] a doručena jí tak byla dne [datum] (§ 573 občanského zákoníku, srov. rozsudek [název soudu] sp. zn. [spisová značka]), tedy nárok na bezdůvodné obohacení se stal splatným dne [datum]. Jelikož žalovaná ničeho neuhradila, ode dne následujícího ([datum]) se tak dostala do prodlení a je povinna uhradit žalobkyni i úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
36. Soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky ve výši 5 414 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 414 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.).
37. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 142 odst. 2 o. s. ř., když převážně úspěšná byla žalovaná a měla by právo na poměrnou náhradu nákladů řízení. Dle obsahu spisu však žalované žádné náklady nevznikl, proto jí žádné nepřiznal (výrok III.).
38. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.