74 C 340/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8 092 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 092 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 092 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 450 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 214 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 214 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 214 Kč od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení, které bylo zahájeno žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum], je zaplacení částky ve výši 8 092 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 450 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 214 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 214 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 214 Kč od [datum] do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně]) jako pronajímatelem a [jméno] [příjmení] narozenou dne [datum] jako nájemcem byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala přenechat nájemci k užívání byt [číslo] nacházející se v 2. nadzemním podlaží domu v ulici [ulice a číslo] v [obec] (dále též jen„ byt“). Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou na tři měsíce s účinností ode dne [datum]. Následně byla nájemní smlouva měněna dodatky [číslo] až [číslo] kterými byla prodloužena doba nájmu do [datum]. [příjmení] [jméno] [příjmení] dne [datum] zemřela, když k tomuto dni došlo k přechodu nájmu na žalovaného. Na základě přechodu nájmu právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému byt k užívání do [datum]. Žalovaný předal byt právní předchůdkyni žalobkyně dne [datum]. Dle smlouvy byl žalovaný povinen hradit měsíčně nájemné ve výši 2 214 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, popř. nedoplatek na vyúčtovaných službách. Žalovaný neuhradil nájemné za květen 2018 ve výši 1 450 Kč, za červen 2018 ve výši 2 214 Kč, za červenec 2018 ve výši 2 214 Kč a za srpen 2018 ve výši 2 214 Kč. Žalovaný dluh uznal. Právní předchůdkyně žalobkyně zanikla fúzí s žalobkyní proběhlou dle projektu fúze sloučením ze dne [datum]. K úhradě shora uvedených pohledávek byl žalovaný zástupcem žalobkyně vyzván výzvou ze dne [datum]. Žalovaný však ničeho neuhradil.

2. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyní žalobkyně jakožto pronajímatelem a [jméno] [příjmení] narozenou [datum] jakožto nájemcem byla dne [datum] podepsána listina označená jako nájemní smlouva, kterou se pronajímatel zavázal přenechat nájemci do užívání byt [číslo] nacházející se v 2. nadzemním podlaží domu v ulici [ulice a číslo] v [obec] a nájemce se zavázal hradit nájemné ve výši 2 214 Kč a služby spojené s užíváním bytu ve výši stanoveném v evidenčním listě (nájemní smlouva ze dne [datum], nahlížení do katastru nemovitostí k [list vlastnictví], výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně). Jako spolužijící osobu [jméno] [příjmení] uvedla žalovaného (evidenční list nájemce ze dne [datum], evidenční list nájemce ze dne [datum], evidenční list nájemce ze dne [datum], evidenční list nájemce ze dne [datum]). Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to na tři měsíce od [datum] (nájemní smlouva ze dne [datum]). Dne [datum] byl [jméno] [příjmení] narozenou [datum] a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek [číslo] kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne [datum], když došlo k prodloužení nájmu do [datum] (dodatek [číslo] ze dne [datum]). Dne [datum] byl [jméno] [příjmení] narozenou [datum] a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek [číslo] kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne [datum], když došlo k prodloužení nájmu do [datum] (dodatek [číslo] ze dne [datum]). Dne [datum] byl [jméno] [příjmení] narozenou [datum] a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek [číslo] kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne [datum], když došlo k prodloužení nájmu do [datum] (dodatek [číslo] ze dne [datum]). Dne [datum] byl [jméno] [příjmení] narozenou [datum] a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek [číslo] kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne [datum], když došlo k prodloužení nájmu do [datum] (dodatek [číslo] ze dne [datum]). Dne [datum] byl [jméno] [příjmení] narozenou [datum] a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek [číslo] kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne [datum], když došlo k prodloužení nájmu do [datum] (dodatek [číslo] ze dne [datum]). Dne [datum] byl [jméno] [příjmení] narozenou [datum] a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek [číslo] kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne [datum], když došlo k prodloužení nájmu do [datum] (dodatek [číslo] ze dne [datum]). Dne [datum] byl [jméno] [příjmení] narozenou [datum] a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek [číslo] kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne [datum], když došlo k prodloužení nájmu do [datum] (dodatek [číslo] ze dne [datum]). Dne [datum] byl [jméno] [příjmení] narozenou [datum] a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek [číslo] kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne [datum], když došlo k prodloužení nájmu do [datum] (dodatek [číslo] ze dne [datum]). Dne [datum] byl [jméno] [příjmení] narozenou [datum] a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek [číslo] kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne [datum], když došlo k prodloužení nájmu do [datum] (dodatek [číslo] ze dne [datum]). Dne [datum] byl [jméno] [příjmení] narozenou [datum] a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek [číslo] kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne [datum], když došlo k prodloužení nájmu do [datum] (dodatek [číslo] ze dne [datum]). Dne [datum] byl [jméno] [příjmení] narozenou [datum] a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek [číslo] kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne [datum], když došlo k prodloužení nájmu do [datum] (dodatek [číslo] ze dne [datum]). Dne [datum] byl [jméno] [příjmení] narozenou [datum] a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek [číslo] kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne [datum], když došlo k prodloužení nájmu do [datum] (dodatek [číslo] ze dne [datum]). Dne [datum] byl [jméno] [příjmení] narozenou [datum] a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek [číslo] kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne [datum], když došlo k prodloužení nájmu do [datum] (dodatek [číslo] ze dne [datum]). Dne [datum] byl [jméno] [příjmení] narozenou [datum] a právní předchůdkyní žalobkyně podepsán dodatek [číslo] kterým byla měněna nájemní smlouva ze dne [datum], když došlo k prodloužení nájmu do [datum] (dodatek [číslo] ze dne [datum]). [příjmení] [jméno] [příjmení] [datum narození] zemřela dne [datum] (úmrtní list). Dne [datum] žalovaný podepsal evidenční list nájemce, ve kterém je jako nájemce bytu [číslo] na adrese [ulice] uveden žalovaný (evidenční list ze dne [datum]). Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně vystavila oznámení o přechodu nájmu určené pro žalované, ve kterém mu oznamuje, že jelikož původní nájemce, [jméno] [příjmení], dne [datum] zemřel, a žalovaný s ním žil ve společné domácnosti, přešel na něj nájem bytu [číslo] nacházejícího se na adrese [adresa žalovaného] (oznámení o přechodu nájmu bytu z důvodu úmrtí nájemce). Oznámení nebylo podepsáno ani právní předchůdkyní žalobkyně, ani žalovaným (oznámení o přechodu nájmu bytu z důvodu úmrtí nájemce). Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný podepsali dohodu o skončení nájmu bytu, ve které uvedli, že nájem bytu [číslo] nacházející se na adrese [adresa žalovaného], který byl založen na základě přechodu nájmu, bude ukončen ke dni [datum] (dohoda o skončení nájmu bytu). Dne [datum] žalovaný podepsal protokol a předání a převzetí bytu, ze kterého plyne, že ke dni [datum] žalovaný předal právní předchůdkyni žalobkyně byt zpět k užívání (protokol a předání a převzetí bytu ze dne [datum]). Z opisu karty úhrad nájemného bytu za období od ledna 1990 do července 2018 plyne, že se jedná o výpis z interní databáze právní předchůdkyně žalobkyně za období od října 2004 do července 2019 ve vztahu k žalovanému, když z něj dále vyplývá, že žalovaný měl bydlet v bytě od [datum] do [datum] (opis karty úhrad nájemného bytu). Tento výpis z interní databáze však není v souladu s ostatními provedenými důkazy, když žalovaný předmětný byt užíval až od [datum], avšak nikoliv jako nájemce, ale jako osoba žijící ve společné domácnosti s nájemcem. Žalovaný podepsal dne [datum] listinu označenou jako uznání dluhu, ve které prohlásil, že uznává svůj dluh vůči právní předchůdkyni žalobkyně ve výši 10 614 Kč vzniklý z titulu neuhrazeného nájemného a nákladů za služby za období od [datum] do [datum] za užívání bytu [číslo] nacházející se na adrese [adresa žalovaného] (uznání dluhu ze dne [datum]). Z listiny však nevyplývá, z čeho se dluh skládá, zda představuje dlužné nájemné (v jaké výši) či nedoplatek na vyúčtovaných službách (v jaké výši). Žalovaný předmětný bytu [číslo] nacházející se na adrese [adresa žalovaného], když až do [datum] ho užíval jako spolužijící osoba s [jméno] [příjmení] a od [datum] jej užíval sám, což ve vztahu k období od [datum] do [datum] plyne zejména z nájemní smlouvy včetně jejích dodatků a evidenčních listů, kdy je v nich uveden jako osoba spolužijící, když tuto skutečnost potvrdil sám žalovaný ve vyjádření k žalobě (tedy to bylo mezi účastníky nesporné). Skutečnost, že žalovaný byt užíval i v období od [datum] do [datum], tedy i po smrti své matky vyplývá z evidenčního listu ze dne [datum], dohody o skončení nájmu, z protokolu o předání bytu i z uznání dluhu, když žalovaný tyto listiny podepsal (jejich pravost při jednání nesporoval). Tvrzení žalovaného, že byt po smrti matky ([jméno] [anonymizováno]) již neužíval, považuje soud za účelové, neboť ani nebyl schopen uvést, kdy jeho matka zemřela a tedy, od kdy byt neužíval, navíc nijak nevysvětlil, proč podepisoval shora uvedené listiny, když dle něj neodpovídaly skutečnosti. Soud dodává, že není rozhodné, zda byt fakticky (osobně) užíval nepřetržitě od [datum] až do [datum], ale že měl možnost ho užívat a rovněž proto, že v něm měl umístěny své věci, které nevyklidil a byt nepředal zpět právní předchůdkyni žalobkyně, která ho tak nemohla poskytnout jiné osobě. Žalovaný za užívání bytu v květnu, červnu, červenci a srpnu 2018 neuhradil ničeho. Předmětem podnikání žalobkyně je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor (výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně). Ke dni [datum] došlo k fúzi [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], a žalobkyně, kterou došlo ke sloučení těchto společností, když [právnická osoba], a.s., [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], zanikla a její jmění přešlo na žalobkyni (výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně). Žalovaný neuhradil ničeho, přestože byl zástupcem žalobkyně před podáním žaloby upomenut výzvou ze dne [datum], a to do 7 dnů od doručení výzvy (výzva ze dne [datum], kopie dodejky). Výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] (výzva ze dne [datum], kopie dodejky).

3. Podle § 3074 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

4. Podle § 685 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Nájemní smlouvu lze sjednat také na dobu výkonu určité práce nájemce.

5. Podle § 2201 občanského zákoníku se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

6. Podle § 2237 občanského zákoníku smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.

7. Podle § 2279 odst. 1 občanského zákoníku zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu.

8. Podle § 2295 občanského zákoníku pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

9. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

11. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Soud s ohledem na shora uvedená ustanovení dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně jakožto pronajímatelem a [jméno] [příjmení] jako nájemcem byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o nájmu bytu ve smyslu § 685 a násl. obč. zák., kterou se pronajímatel zavázal přenechat nájemci do užívání byt a nájemce se zavázal hradit nájemné a služby spojené s užíváním bytu. Nájemní smlouva ve znění jejích dodatků byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. Po ukončení nájemní smlouvy [jméno] [příjmení] dne [datum] zemřela. Jelikož byla nájemní smlouva ukončena uplynutím času ještě před smrtí nájemce, nemohlo dojít dle § 2279 odst. 1 občanského zákoníku k přechodu nájmu z [jméno] [příjmení] na žalovaného. V řízení vyšlo najevo, že se právní předchůdkyně žalobkyně domnívala, že k přechodu nájmu na žalovaného dle § 2279 odst. 1 občanského zákoníku došlo, proto mu byt, který byl předmětem nájemní smlouvy ze dne [datum], přenechala k užívání až do [datum]. Soud dospěl k závěru, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně však nedošlo k platnému uzavření nájemní smlouvy ve smyslu § 2201 občanského zákoníku, neboť nájemní smlouva by musela být dle § 2237 občanského zákoníku uzavřena v písemné formě, a k tomu nedošlo. K uzavření smlouvy mohlo dojít maximálně konkludentně. Žalovaný tak shora uvedený byt užíval v období od [datum] do [datum] bez právního důvodu, když mu tak vznikla povinnost vrátit právní předchůdkyni žalobkyně bezdůvodné obohacení v penězích, a to ve výši odpovídajícímu obvyklému nájemnému. Soud při stanovení výše obvyklého nájemného vycházel za analogického použití § 2295 občanského zákoníku z nájemného, za které byt užívala [jméno] [příjmení] po dobu více jak 5 let. Žalovaný však na bezdůvodné obohacení za období od května 2018 do srpna 2018 neuhradil ničeho a proto mu vznikla povinnost uhradit právní předchůdkyni za toto období bezdůvodné obohacení v celkové výši 8 856 Kč (4 x 2 214 Kč), žalobkyně však požadovala pouze úhradu částky ve výši 8 092 Kč, proto jí soud přiznal pouze požadovanou částku. Jelikož mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně nebyla platně uzavřena nájemní smlouva, nemohla být ani sjednána splatnost, proto bylo bezdůvodné obohacení dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku splatné na výzvu právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužné částky až předžalobní výzvou ze dne [datum], která mu byla odeslána dne [datum] a do jeho dispozice se dostala dne [datum], když splatnost byla stanovena do 7 dnů,. tj. do [datum]. Žalovaný se tak dostal ode dne [datum] do prodlení, a je tak povinen uhradit i úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ke dni [datum] došlo k fúzi [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], a žalobkyně, kterou došlo ke sloučení těchto společností, když [právnická osoba], a.s., [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], zanikla a její jmění přešlo na žalobkyni, když práva a povinnosti vzniklé dle nájemní smlouvy přešly na žalobkyni.

13. Soud závěrem dodává, že nepřihlédl k listině označené jako uznání dluhu ze dne [datum], neboť z ní není zřejmé, jaký dluh měl být žalovaným vůbec uznán, zda se jedná o nedoplatek na nájemném, zálohách či vyúčtovaných službách, a zda zahrnuje i dluh uplatněný žalobou.

14. Žalobkyni vzniklo právo na úhradu bezdůvodné obohacení za období od [datum] do [datum], soud proto žalobě, co do částky 8 092 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 092 Kč od [datum] do zaplacení, vyhověl (výrok I.).

15. Naopak žalobkyni nevzniklo právo na úhradu úroku z prodlení za období, kdy žalovaný nebyl v prodlení s úhradou dlužné částky, soudu tak nezbylo než žalobu, co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 450 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 214 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 214 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 214 Kč od [datum] do [datum], zamítnout (výrok II.).

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, když neúspěch spočíval v pouze nepatrné části předmětu řízení, nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady v částce 2 089 Kč se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 092 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

17. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně zastoupená stejným zástupcem podává typizované formulářové žaloby ve stejných věcech (např. sp. zn. 74 C 100/2022, 74 C 44/2022, 74 C 228/2021), které se v zásadě liší jen datem uzavření nájemní smlouvy a výší dlužné částky. Proto je na místě přiznat žalobkyni náhradu nákladů dle ustanovení § 14b advokátního tarifu, když tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.

18. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.