74 C 356/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní titul Petrou Kaplanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 6 862 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 622 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 622 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 240 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 384,77 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení, které bylo zahájeno žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum], bylo zaplacení částky 6 622 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 622 Kč od [datum] do zaplacení, a dále částky 240 Kč. Žalobkyně uvedla, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] (dále jen„ smlouva“). Dle tvrzení strany žalující nárok ve výši 6 622 Kč vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě vedeném pod č. EAN OPM: [číslo], nacházející se pod adresou: [adresa žalovaného] (dále jen„ odběrné místo“) v období od [datum] do [datum]. Nárok ve výši 240 Kč představuje smluvní poplatek za odeslanou upomínku.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Na základě zjištění učiněných z žalobkyní předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení podepsali dne [datum] listinu označenou jako smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum], všeobecné obchodní podmínky žalobkyně účinné od 1. 6. 2018). Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do odběrného místa vedeného pod č. EAN OPM: [číslo], nacházejícího se na adrese [adresa žalovaného] (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne [datum]). Dle všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny žalobkyně účinných od [datum] může kterákoliv smluvní strana vypovědět smlouvu v tříměsíční výpovědní době, když výpovědní doba začne běžet od prvního kalendářního měsíce po doručení výpovědi (všeobecné obchodní podmínky žalobkyně účinné od 1. 6. 2018). Dle všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny žalobkyně účinných od [datum] (části poplatky) je žalovaný povinen uhradit poplatek ve výši 240 Kč za každou doručenou písemnou upomínku jakékoliv splatné platby (všeobecné obchodní podmínky žalobkyně účinné od 1. 6. 2018). Všeobecné obchodní podmínky účinné od 1. 6. 2018 nebyly žalovaným podepsány (všeobecné obchodní podmínky). Žalovaný dne [datum] požádal o ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. Fakturou [číslo] byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 10 334 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum] (faktura [číslo]). Na tuto fakturu žalovaný uhradil pouze částku ve výši 3 712 Kč, k úhradě tak zbývá 6 622 Kč. Upomínkou [číslo] ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 2 440 Kč, a to nejpozději do [datum] (upomínka [číslo] ze dne [datum]). Žalovaný na shora uvedené pohledávky ničeho dalšího neuhradil, přestože byl zástupcem žalobkyně vyzván k jejich úhradě (výzva k plnění ze dne [datum], podací arch).

4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) ve spojení s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) a ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku Smlouva byla v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami ukončena výpovědí, a to ke dni [datum], když toho dne uplynula tříměsíční výpovědní lhůta, která počala běžet dne [datum]. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny (6 622 Kč), k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury.

5. Soud se dále zabýval nárokem žalobkyně na úhradu poplatku za doručení písemné upomínky ve výši 240 Kč. K nároku na poplatek za doručení písemné upomínky ve výši 240 Kč soud uvádí, že tento poplatek není uveden ve smlouvě samotné, když je uveden pouze ve všeobecných obchodních podmínkách žalobkyně účinných od [datum], které však nebyly žalovaným podepsány. Soud shledal ujednání o poplatku za doručení písemné upomínky (240 Kč) neúčinným ve smyslu § 1753 občanského zákoníku, neboť žalovaný o tomto poplatku a jeho výši nebyl žalobkyní informován před podpisem smlouvy, když povinnost hradit poplatek plyne pouze ze všeobecných obchodních podmínkách žalobkyně účinných od [datum], které nebyly žalovaným podepsány, žalovaný tak účtování tohoto poplatku nemohl rozumně očekávat.

6. Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě ohledně nároku na úhradu ceny za odebranou elektřinu, žaloba tak byla v této části shledána důvodnou, soud proto s odkazem na citovaná zákonná ustanovení rozhodl tak, že žalobě co do částky 6 622 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 622 Kč od [datum] do zaplacení, vyhověl (výrok I.). Vzhledem k tomu, že ujednání o poplatku za doručení písemné upomínky (240 Kč) bylo shledáno neúčinným, rozhodl soud o zamítnutí žaloby co do částky 240 Kč (výrok II.).

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 384,77 Kč, přičemž tato částka představuje 93 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 96,5 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 3,5 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 862 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč (výrok III.).

8. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně zastoupená stejným zástupcem podává typizované formulářové žaloby ve stejných věcech (např. sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]), které se v zásadě liší jen číslem a datem uzavření smlouvy, fakturačním obdobím a výší dlužné částky. Proto je na místě přiznat žalobkyni náhradu nákladů dle ustanovení § 14b advokátního tarifu, když tarifní nepřevyšuje 50 000 Kč.

9. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.