74 C 358/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 608,64 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 608,64 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 608,64 Kč od 13. 6. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řádu (dále jen „o. s. ř.“).

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 608,64 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 608,64 Kč od 13. 6. 2020 do zaplacení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný povinen žalobkyni platit podle pojistné smlouvy č. 2019716895 uzavřené mezi účastníky řízení, když smlouva byla uzavřena písemně ve smyslu § 1743 odst. 1 občanského zákoníku tak, že žalovaný jako pojistník uhradil první splátku pojistného. Po úhradě první splátky pojistného žalobkyně zaslala žalovanému potvrzení o uzavření pojistné smlouvy. Smlouva byla ukončena k 26. 5. 2020, neboť žalovaný řádně nehradil pojistné. Dlužná částka ve výši 608,64 Kč představuje nedoplatek na pojistném za období od 10. 3. 2020 do 25. 5. 2020.

3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Listina označená jako návrh smlouvy pojištění vozidel č. 2019716895 byla podepsána pouze žalobkyní, podpis žalovaného (ani„ prostý“ elektronický) nebyl k listině připojen (návrh smlouvy pojištění vozidel č. 2019716895). Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tovární značky Kia, [registrační značka], které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala klientovi označenému jako žalovaný poskytnout, pojistné bylo stanoveno částkou ve výši 3 092 Kč ročně, ve výši 773 Kč čtvrtletně (návrh smlouvy pojištění vozidel č. 2019716895). Počátek pojištění byl smlouvou stanoven na den 10. 12. 2019, když splatnost první splátky pojistného byla stanovena nejpozději do 17. 12. 2019 a smlouva měla být uzavřena na dobu neurčitou (návrh smlouvy pojištění vozidel č. 2019716895, všeobecné pojistné podmínky). Ze všeobecných pojistných podmínek žalobkyně plyne bližší úprava práv a povinností smluvních stran (všeobecné pojistné podmínky). Dne 12. 12. 2019 byla na účet žalobkyně připsána částka ve výši 33 Eur (v přepočtu 812,36 Kč) z účtu [bankovní účet] (výpis z účtu žalobkyně, platební bilance). Dne 30. 12. 2019 žalobkyně vyhotovila listinu určenou pro žalovaného označenou jako pojistka ke smlouvě č. 2019716895, ve které je uvedeno, že se vydává jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy, a ze které plyne výše pojistného, jeho splatnost a počátek pojištění (pojistka ke smlouvě č. 2019716895, kopie mezinárodní automobilové pojistné karty). Doklad o odeslání, resp. doručení pojistky ke smlouvě č. 2019716895 ze dne 30. 12. 2019 žalovanému nebyl soudu předložen. Dne 8. 4. 2020 žalobkyně vyhotovila listinu určenou pro žalovaného označenou jako upozornění na neuhrazené pojistné, kterou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužného pojistného ve výši 734 Kč do 25. 5. 2020 a dále byl žalovaný upozorněn na možnost zániku pojistné smlouvy ke dni 26. 5. 2020 v případě neuhrazení pojistného (upozornění na neuhrazené pojistné ze dne 8. 4. 2020). Doklad o odeslání, resp. doručení upozornění na neuhrazené pojistné ze dne 8. 4. 2020 žalovanému nebyl soudu předložen. Dne 29. 5. 2020 žalobkyně vyhotovila listinu určenou pro žalovaného označenou jako oznámení o ukončení pojištění, kterou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužného pojistného ve výši 609 Kč za období od 10. 3. 2020 do 25. 5. 2020, a to do 12. 6. 2020 a dále byl žalovaný upozorněn na skutečnost, že ke dni 26. 5. 2020 zanikla pojistná smlouva (oznámení o ukončení pojištění ze dne 29. 5. 2020, přehled předpisů a plateb pojistné smlouvy). Doklad o odeslání, resp. doručení oznámení o ukončení pojištění ze dne 29. 5. 2020 žalovanému nebyl soudu předložen. Žalovaný byl předžalobní upomínkou ze dne 16. 2. 2021 vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 1 376,74 Kč (předžalobní upomínka ze dne 16. 2. 2021, podací arch).

4. Dle § 1743 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) i pozdní přijetí nabídky má účinky včasného přijetí, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu alespoň ústně vyrozumí osobu, které nabídku učinil, že přijetí považuje za včasné, nebo se začne chovat ve shodě s nabídkou.

5. Dle § 2758 odst. 2 občanského zákoníku není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou.

6. Na věc soud aplikoval zejména ustanovení § 2758 odst. 2 občanského zákoníku, které je ustanovením speciálním ve vztahu k § 1743 odst. 1 občanského zákoníku, když pojistná smlouva měla být uzavřena na dobu delší jednoho roku (na neurčito), tedy měla být uzavřena písemně. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že smlouva nebyla podepsána žalovaným (žalobkyně to ani netvrdila). Nedostatek písemné formy lze dle § 2758 odst. 2 občanského zákoníku zhojit splněním dvou podmínek, a to uhrazením prvního pojistného řádně a včas, když současně musí být pojistné zaplaceno pojistníkem. V řízení bylo zjištěno, že první pojistné nebylo uhrazeno řádně a včas, a navíc ani nebylo zjištěno, kým bylo uhrazeno, zda žalovaným či třetí osobou. Tedy ani jedna ze dvou podmínek pro zachování písemné formy nebyla splněna. Žalobkyně sice uvedla, že po úhradě první splátky pojistného žalovaného informovala, že považuje pojistnou smlouvu za uzavřenou, a to dopisem – pojistkou ke smlouvě č. 2019716895 ze dne 30. 12. 2019, avšak neprokázala, že žalovaného informovala, že došlo k uzavření pojistné smlouvy s ním jakožto pojistníkem, když nepředložila doklad o doručení dopisu ze dne 30. 12. 2019 žalovanému. Žalobkyně rovněž neprokázala, že žalovanému bylo doručeno upozornění na neuhrazené pojistné ze dne 8. 4. 2020 či oznámení o ukončení pojistného ze dne 29. 5. 2020, když rovněž nepředložila doklad o doručení těchto listin žalovanému. Žalobkyně prokázala doručení pouze předžalobní výzvy. Soud byl připraven žalobkyni poskytnout poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o neunesení břemene důkazního ohledně shora uvedených skutečností, ale žalobkyně se k jednání nedostavila a připravila se o možnost být poučena. Soud tedy dospěl k závěru, že mezi účastníky nebyla platně uzavřena pojistná smlouva, když nedostatek písemné formy způsobuje její neplatnost, neboť požadavek na písemnou formu byl stanoven kogentním ustanovením občanského zákoníku, když v daném případě jím má být navíc zajištěna ochrana slabší strany (spotřebitele). Žalobkyně v řízení rovněž neprokázala, že by žalovanému poskytla pojistnou ochranu a že by se tedy mohla domáhat nároku na vrácení bezdůvodného obohacení za poskytnutou pojistnou ochranu. Soud byl připraven žalobkyni poskytnout poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o neunesení břemene důkazního, ale tím, že se žalobkyně k jednání nedostavila, se připravila o možnost být poučena. Závěrem soud dodává, že poučení dle § 118a o. s. ř. o neunesení břemene tvrzení a důkazního soud zásadně poskytuje při jednání, když jen za účelem poučení dle § 118a o. s. ř. není třeba jednání odročovat.

7. Jelikož žalobkyni nevznikl nárok na úhradu dlužné částky, nemohl se žalovaný ani dostat do prodlení s její úhradou. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

8. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud aplikoval ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když v řízení byl zcela úspěšný žalovaný, tomu však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, proto mu soud žádné nepřiznal.