74 C 359/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastupování anonymizována čtyři slova , IČO sídlem adresa žalované o vydání bezdůvodného obohacení

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 442 920 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 442 920 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 19 720 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 462 640 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 19 720 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 75 587,45 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky ve výši 462 640 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 462 640 Kč od [datum] do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je neteří [jméno] [příjmení] narozeného dne [datum] a zemřelého dne [datum], když její otec [jméno] [příjmení] [datum narození], zemřelý dne [datum] byl bratrem [jméno] [příjmení] [jméno] smrti strýce [jméno] [příjmení] se žalobkyně dozvěděla až při projednání pozůstalosti po své matce [jméno] [příjmení] narozené [datum], zemřelé dne [datum]. V rámci pozůstalostního řízení po zemřelém [jméno] [příjmení] však bylo rozhodnuto usnesením [název soudu] č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], že celá pozůstalost připadá [země], která dědí dle zákonné posloupnosti s výhradou soupisu. Usnesením [název soudu] č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] byla stanovena cena aktiv v částce 472 411 Kč, výše pasiv v částce 9 771 Kč a čistá hodnota pozůstalosti tak činila 462 640 Kč. Usnesení [název soudu] č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] nabylo právní moci dne [datum]. Žalobkyně nebyla účastnicí pozůstalostního řízení po zemřelém [jméno] [příjmení], když dle zákonné dědické posloupnosti je žalobkyně dědičkou v třetí třídě. Uvedla, že notářka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pochybila, když dostatečným způsobem nezjistila zákonné dědice po zemřelém [jméno] [příjmení] a zcela opomněla žalobkyni jakožto neteř zůstavitele, když pozůstalost po zemřelém [jméno] [příjmení] měla připadnout právě žalobkyni. [země], tedy žalovaný se tak bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně o částku ve výši 462 640 Kč představující čistou hodnotu pozůstalosti. Žalovaný byl před podání žaloby vyzván k vrácení bezdůvodného obohacení, avšak žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně proto požaduje úrok z prodlení v zákonné výši z částky ve výši 462 640 Kč od [datum], tedy ode dne následujícího po právní moci usnesení č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], neboť tehdy se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení. Žalobkyně zdůraznila, že při určení výše bezdůvodného obohacení vycházela pouze z usnesení [název soudu] č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], když jiné podklady neměla k dispozici. Skutečnost, že pozůstalost po zůstaviteli [jméno] [příjmení] byla zatížena i jinými závazky nežli uvedenými v rozhodnutí pozůstalostního soudu, tedy že výše bezdůvodného obohacení může být nižší nežli požadovaná žalobou, se dozvěděla až po zahájení jednání a provedeném dokazování. Žalobkyně proto navrhla, aby jí byla přiznána plná náhrada nákladů řízení.

2. Žalovaný žalobní nárok neuznal. K věci uvedl, že pozůstalost nabyl na základě pravomocného usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nebylo dosud zrušeno. Nemohl se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatit, neboť právní titul, na základě kterého nabyl pozůstalost, nebyl zrušen (neodpadl). Zdůraznil, že žalobkyně se ani nedomáhá náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem pozůstalostního soudu, když taková žaloba by byla přinejmenším předčasná. Dále uvedl, že na základě usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] nabyl aktiva v celkové výši 528 911 Kč a uhradil pasiva v celkové výši 85 991 Kč, tedy rozdíl činí 442 920 Kč. Aktiva se skládají z hotovosti ve výši 82 411 Kč, kterou obdržel dne [datum] od [nemocnice] [anonymizována dvě slova], z hotovosti ve výši 500 Kč, která byla nalezena v bytě užívaném zůstavitelem a vložena na účet žalovaného u [anonymizováno] dne [datum], a z ceny družstevního podílu ve výši 446 000 Kč, která byla v částce 35 500 Kč uhrazena dne [datum] a v částce 410 500 Kč byla uhrazena dne [datum] [ulice] podíl byl prodán ve výběrovém řízení, a to nejvyšší nabídce. Žalovaný dále uvedl, že nalezené šperky byly dne [datum] předány Puncovnímu úřadu. Žalovaný uvedl, že pasiva se skládají z nákladů na pohřeb ve výši 9 729 Kč, které byly uhrazeny dne [datum], z nedoplatku za komunální odpad ve výši 42 Kč, který byl uhrazen dne [datum], z dluhu za užívání bytu v období od [datum] do [datum] v částce 54 567 Kč, který byl uhrazen dne [datum], z uhrazených plateb za služby spojené s užíváním bytu v částce 18 453 Kč, a z nákladů za zpracování znaleckého posudku k ocenění družstevního podílu v částce 3 200 Kč, které byly uhrazeny dne [datum]. Žalovaný uvedl, že až po provedeném dokazování vyšly najevo všechny okolnosti dané věci, které žalovaný nemohl v době podání žaloby ani v době nabytí pozůstalosti předpokládat, daný spor tak nezavinil, ani nevyvolal.

3. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že byla vyhotovena zástupcem žalobkyně pro žalovaného dne [datum], kterou byl žalovaný vyzván k vydání bezdůvodného obohacení získaného v rámci dědického řízení po zemřelém [anonymizována dvě slova] vyčísleného částkou ve výši 462 640 Kč, a to do 10 dnů ode dne doručení výzvy.

4. Z dopisu žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že byl vyhotoven žalovaným pro zástupce žalobkyně, ve kterém žalovaný uvedl, že mu dne [datum] byla doručena výzva k vrácení bezdůvodného obohacení získaného v rámci dědického řízení po zemřelém [anonymizována dvě slova] vyčísleného částkou ve výši 462 640 Kč. Dále z něj plyne, že žalovaný žalobkyni sdělil, že žádost považuje za spornou a vyzval ji k doložení nároku, nebo aby se obrátila na příslušný soud.

5. Z dopisu žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že byl vyhotoven žalovaným pro zástupce žalobkyně, ve kterém žalovaný uvedl, že z doložených dokladů je zřejmé, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byli bratři, tedy že žalobkyně je neteří [jméno] [příjmení] a svědčilo by jí ze zákona dědické právo, avšak zároveň žalobkyni sdělil, aby svůj nárok na vydání bezdůvodného obohacení uplatnila u soudu. Žalovaný sice žalobkyni sdělil, že výše čisté hodnoty pozůstalosti činila částku ve výši 462 640 Kč, ale že žalovaný měl v souvislosti se správou a prodejem pozůstalosti výdaje, když jejich výši však žalovaný nesdělil.

6. Z úmrtního listu [jméno] [příjmení] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] [datum narození] zemřel dne [datum].

7. Z rodného listu žalobkyně soud zjistil, že [jméno] (rozená) [příjmení] se narodila dne [datum] v [obec], jejím otcem byl [jméno] [příjmení] narozený dne [datum] v [obec], její matka byla [jméno] [příjmení], rozená [příjmení] narozená dne [datum] v [obec].

8. Z usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že bylo vydáno v pozůstalostním řízení vedeném [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] ve věci pozůstalosti po [jméno] [příjmení] narozené dne [datum], zemřelé dne [datum]. Rozhodnutím byla schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti po [jméno] [příjmení] narozené dne [datum], zemřelé dne [datum], když řízení o pozůstalosti se zúčastnila pozůstalá dcera [celé jméno žalobkyně] [datum narození] (žalobkyně) a pozůstalý syn [jméno] [příjmení] [datum narození]. Usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] nabylo právní moci dne [datum].

9. Z protokolu o předběžném šetření sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že byl vyhotoven v dědickém řízení vedeném [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] ve věci dědictví po [jméno] [příjmení] narozeném [datum], zemřelém dne [datum]. Dále z něj vyplývá, že z výslechu manželky zůstavitele [jméno] [příjmení] narozeného [datum], zemřelého dne [datum] notářka jako soudní komisařka zjistila, že měl manželku [jméno] [příjmení] narozenou [datum] a jedno dítě, dceru [celé jméno žalobkyně] narozenou [datum] (žalobkyně). Dále z něj plyne, že kolonka sourozenci byla proškrtnuta.

10. Z usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že bylo vydáno v pozůstalostním řízení vedeném [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] ve věci dědictví po [jméno] [příjmení] narozeném [datum], zemřelém dne [datum]. Rozhodnutím bylo dědické řízení po [jméno] [příjmení] narozeném [datum], zemřelém dne [datum] zastaveno, neboť zůstavitel zanechal majetek pouze nepatrné hodnoty. Usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] nabylo právní moci dne [datum].

11. Z usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že bylo vydáno v pozůstalostním řízení vedeném [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] ve věci dědictví po [jméno] [příjmení] narozeném [datum], zemřelém dne [datum]. Rozhodnutím byla schválena dohoda dědiců o vypořádání dědictví po [jméno] [příjmení] narozeném [datum], zemřelém dne [datum], když řízení o pozůstalosti se zúčastnila pozůstalá dcera [celé jméno žalobkyně] [datum narození] (žalobkyně) a pan [jméno] [příjmení] [datum narození] jakožto jeden z právních nástupců [jméno] [příjmení], která po zahájení řízení zemřela. Usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] nabylo právní moci dne [datum].

12. Z originálu úmrtního listu [jméno] [příjmení] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] [datum narození] zemřel dne [datum].

13. Z přihlášky do dědictví [stát. instituce] ze dne [datum] plyne, že [stát. instituce] přihlásil do pozůstalostního řízení po zemřelém [jméno] [příjmení] narozeném [datum], zemřelém dne [datum] vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] pohledávku vzniklou z titulu nákladů na pohřeb zůstavitele. Přílohu přihlášky tvořila mimo jiné faktura č. [rok] [číslo] ze dne [datum] vystavená Pohřební službou„ [příjmení]“ jako dodavatelem pro [územní celek] jako odběratele na částku 9 729 Kč jako nákladů na pohřeb [jméno] [příjmení].

14. Ze sdělení [nemocnice] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ze dne [datum] plyne, že [nemocnice] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] sdělila pozůstalostními soudu, že po zemřelém [jméno] [příjmení] eviduje hotovost ve výši 82 411 Kč.

15. Z přihlášky do dědictví [stát. instituce] ze dne [datum] plyne, že [stát. instituce] přihlásil do pozůstalostního řízení po zemřelém [jméno] [příjmení] narozeném [datum], zemřelém dne [datum] vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] pohledávku vzniklou z titulu nedoplatku za provoz systému sběru a odstraňování komunálního odpadu za rok [rok] ve výši 42 Kč.

16. Ze stanovení ceny členských práv a povinností (družstevní byt) plyne, že cena členských práv a povinností (družstevní byt) byla pro účely pozůstalostního řízení po [jméno] [příjmení] narozeném [datum], zemřelém dne [datum] stanovena realitní kanceláří v částce 390 000 Kč.

17. Ze sdělení Ministerstva vnitra ČR ze dne [datum] soud zjistil, že k žádosti notářky jako soudní komisařky ve věci pozůstalostního řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] jí bylo Ministerstvem vnitra ČR, oddělením evidence obyvatel sděleno, že sourozenci [jméno] [příjmení] narozeného [datum] nebyli v informačním systému evidence obyvatel nalezeni.

18. Z originálu usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že bylo vydáno v pozůstalostním řízení vedeném [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] ve věci dědictví po [jméno] [příjmení] narozeném [datum], zemřelém dne [datum]. Rozhodnutím bylo potvrzeno, že celé dědictví po [jméno] [příjmení], tj. hotovost, která je uložena v [nemocnice] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], ve výši 82 411 Kč a družstevní podíl zůstavitele u [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], [IČO], včetně bytového zařízení a osobních věcí připadá [země], která dědí dle zákonné posloupnosti jako dědic s výhradou soupisu. Dále z něj plyne, že cena aktiv byla stanovena v částce 472 411 Kč, výše pasiv v částce 9 771 Kč a čistá hodnota pozůstalosti v částce 462 640 Kč. Rovněž z něj vyplývá, že mezi dluhy zůstavitele byla zařazena pohledávka [územní celek] ve výši 9 729 Kč vzniklá z titulu nákladů na pohřební výlohy a dále pohledávka [územní celek] ve výši 42 Kč vzniklá z titulu nedoplatku na svoz komunálního odpadu. Dále z něj plyne, že zůstavitel nezanechal závěť ani dědice ze zákona, proto pozůstalost připadla [země], na kterou se hledí jako na zákonného dědice. Řízení o pozůstalosti se zúčastnila [osobní údaje žalovaného] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [IČO], sídlem [adresa žalované]. Usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] nabylo právní moci dne [datum].

19. Z rodného listu [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se narodil dne [datum] v [obec], jeho otcem byl [jméno] [příjmení] narozený dne [datum] v [obec], jeho matka byla [jméno] [příjmení], rozená [příjmení] narozená dne [datum] v [obec].

20. Z rodného listu [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se narodil dne [datum] v [obec], jeho otcem byl [jméno] [příjmení] narozený dne [datum] v [obec], jeho matka byla [jméno] [příjmení], rozená [příjmení] narozená dne [datum] v [obec].

21. Z výpisu z účtu ze dne [datum] soud zjistil, že na účet žalovaného byla dne [datum] připsána částka 82 411 Kč od [nemocnice] [anonymizována dvě slova] s poznámkou [příjmení] [příjmení] pozůstalost.

22. Z výpisu z účtu ze dne [datum] soud zjistil, že na účet žalovaného byla dne [datum] připsána částka 410 500 Kč od [příjmení] [jméno].

23. Z výpisu z internetového bankovnictví ze dne [datum] soud zjistil, že na účet žalovaného byla dne [datum] připsána částka 35 500 Kč od [příjmení] [jméno].

24. Z výpisu z účtu ze dne [datum] soud zjistil, že na účet žalovaného byla dne [datum] vložena částka 500 Kč s poznámkou propadlá hotovost odúmrt [příjmení] [příjmení].

25. Ze smlouvy o převodu družstevního podílu ze dne [datum] soud zjistil, že byla dne [datum] podepsána [jméno] [příjmení] jako kupující a dne [datum] žalovaným jako prodávajícím, když smlouvou se žalovaný zavázal převést členská práva a povinnosti ve [anonymizována tři slova] [obec] spojená s právem nájmu bytu na kupující. Kupující se smlouvou zavázala uhradit kupní cenu v celkové výši 446 000 Kč, když částka ve výši 35 500 Kč byla uhrazena na účet žalovaného v rámci výběrového řízení dne [datum] a zbývající částka ve výši 410 500 Kč bude uhrazena na základě výzvy žalovaného jako prodávajícího.

26. Ze sdělení [anonymizována tři slova] [obec] ze dne [datum] plyne, že členská práva a povinnosti přešli z žalovaného na [jméno] [příjmení].

27. Z protokolu o předání ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný předal dne [datum] drahé kovy a kameny nabyté na základě usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] Puncovnímu úřadu.

28. Z výpisu z účtu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný dne [datum] uhradil pohřebné ve výši 9 729 Kč, a to převodem z bankovního účtu. Dále z něj vyplývá, že žalovaný dne [datum] uhradil nedoplatek na odpadech ve výši 42 Kč, a to převodem z bankovního účtu.

29. Ze sdělení [anonymizována tři slova] ze dne [datum] soud zjistil, že bylo vyhotoveno [anonymizována tři slova] [obec] pro žalovaného. Dále z něj plyne, že za období od [datum] do [datum] vznikl nedoplatek na službách spojených s užíváním ve výši 54 567 Kč, když žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu na účet [číslo] pod [variabilní symbol]. Přílohu sdělení tvoří výpis zálohového nájemného a služeb platný od [datum] a přehled plateb za období od [datum] do [datum]. Z výpisu vyplývá, že zálohové platby činí od [datum] celkem 1 934 Kč měsíčně.

30. Z vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že bylo vyhotoveno [anonymizována tři slova] [obec] pro [jméno] [příjmení]. Dle vyúčtování vznikl [jméno] [příjmení] za období od [datum] do [datum] na vyúčtovaných službách spojených s užíváním bytu dluh ve výši 1 890 Kč.

31. Z vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že bylo vyhotoveno [anonymizována tři slova] [obec] pro žalovaného. Dle vyúčtování vznikl žalovanému za období od [datum] do [datum] na vyúčtovaných službách spojených s užíváním bytu přeplatek ve výši 5 066 Kč.

32. Z vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že bylo vyhotoveno [anonymizována tři slova] [obec] pro žalovaného. Dle vyúčtování vznikl žalovanému za období od [datum] do [datum] na vyúčtovaných službách spojených s užíváním bytu přeplatek ve výši 1 579 Kč.

33. Z výpisu z účtu soud zjistil, že žalovaný dne [datum] uhradil částku ve výši 54 567 Kč a dne [datum] uhradil částku ve výši 1 890 Kč, a to převodem z bankovního účtu. Dále z něj vyplývá, že v období od [datum] do [datum] žalovaný hradil pravidelně každý měsíc částku ve výši 1 934 Kč, celkem 23 208 Kč (12 x 1 934 Kč). Dále z něj plyne, že na něj byla dne [datum] připsána částka ve výši 5 066 Kč.

34. Z faktury [číslo] plyne, že byla dne [datum] vystavena [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pro žalovaného na částku ve výši 3 200 Kč jakožto nákladů za vyhotovení znaleckého posudku obvyklé ceny družstevního podílu v bytovém družstvu – členská práva a povinnosti v bytovém družstvu spojená s nájmem bytu [číslo] na adrese [adresa]. Dále z ní plyne, že částka byla splatná dne [datum] na účet č. [bankovní účet].

35. Z výpisu z účtu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný dne [datum] uhradil na účet č. [bankovní účet] částku ve výši 3 200 Kč, a to převodem z bankovního účtu.

36. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně je dcerou [jméno] [příjmení] narozeného dne [datum] a [jméno] [příjmení], rozené [příjmení] narozené dne [datum], když žalobkyně je jediným dítětem [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] narozený dne [datum] a [jméno] [příjmení] narozený dne [datum] jsou bratři, tedy [jméno] [příjmení] narozený dne [datum] je strýcem žalobkyně. [jméno] [příjmení] zemřel dne [datum] a [jméno] [příjmení] zemřel dne [datum]. Pozůstalostní řízení po zemřelém [jméno] [příjmení] bylo vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], když v tomto řízení bylo notářce jako soudní komisařce Ministerstvem vnitra ČR k jejímu dotazu sděleno, že [jméno] [příjmení] nemá žádné sourozence, proto žalobkyně nebyla účastnicí pozůstalostního řízení. Pravomocným usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo potvrzeno, že celá pozůstalost po zůstaviteli [jméno] [příjmení], tj. hotovost, která je uložena v [nemocnice] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], ve výši 82 411 Kč a družstevní podíl zůstavitele u [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], [IČO], včetně bytového zařízení a osobních věcí připadá [země] (žalovanému), která dědí dle zákonné posloupnosti jako dědic s výhradou soupisu. V pozůstalostním řízení sp. zn. [spisová značka] byla stanovena cena aktiv pozůstalosti v částce 472 411 Kč, která se skládá z hotovosti ve výši 82 411 Kč a z členského podílu v [anonymizována dvě slova] oceněna částkou ve výši 390 000 Kč, výše pasiv byla stanovena v částce 9 771 Kč a čistá hodnota pozůstalosti v částce 462 640 Kč. Mezi dluhy zůstavitele byla zařazena pohledávka [územní celek] ve výši 9 729 Kč vzniklá z titulu nákladů pohřebních výloh a dále pohledávka [územní celek] ve výši 42 Kč vzniklá z titulu nedoplatku na svoz komunálního odpadu. Žalovaný obdržel na základě usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] od [nemocnice] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] dne [datum] částku ve výši 82 411 Kč a dne [datum] částku ve výši 500 Kč nalezenou v bytě, který zůstavitel [jméno] [příjmení], později žalovaný, užíval jako člen [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec]. Žalovaný uhradil dne [datum] dluhy zůstavitele přihlášené do pozůstalostního řízení. Žalovaný rovněž uhradil dluh na službách spojených s užíváním bytu za trvání pozůstalostního řízení ve výši 54 567 Kč, a to dne [datum]. Dne [datum] byla [jméno] [příjmení] jako kupující a dne [datum] žalovaným jako prodávajícím podepsána smlouva o převodu družstevního podílu, když smlouvou se žalovaný zavázal převést členská práva a povinnosti ve [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] spojená s právem nájmu bytu na kupující. Kupující se smlouvou zavázala uhradit kupní cenu v celkové výši 446 000 Kč, když částka ve výši 35 500 Kč byla uhrazena na účet žalovaného dne [datum] a zbývající částka ve výši 410 500 Kč byla uhrazena dne [datum] [ulice] [anonymizována dvě slova] [obec] dne [datum] oznámilo, že členská práva a povinnosti přešla z žalovaného na [jméno] [příjmení]. V souvislosti s převodem členských práv a povinností žalovanému vznikly náklady na znalecké ocenění těchto práv ve výši 3 200 Kč, které žalovaný zaplatil znalci [datum]. Žalovaný za období, od právní moci usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým nabyl členská práva a povinnost ve [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], do jejich převodu na [jméno] [příjmení] hradila nájemné a služby spojené s užíváním bytu, když v období od [datum] do [datum] hradil pravidelně každý měsíc částku ve výši 1 934 Kč, celkem tak uhradil 23 208 Kč (12 x 1 934 Kč), dále uhradil nedoplatek na službách spojených s užíváním bytu za období od [datum] do [datum] v částce 1 890 Kč, když zároveň byl žalovanému vrácen přeplatek ve výši 5 066 Kč vzniklý na službách spojených s užíváním bytu za období od [datum] do [datum]. Žalovanému byl dále vrácen přeplatek ve výši 1 579 Kč vzniklý na službách spojených s užíváním bytu za období od [datum] do [datum]. Žalovaný tak vynaložil na splnění závazků spojených s členskými právy a povinnostmi ve [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] (na nákladech spojených s užíváním bytu a nájemném) celkem částku ve výši 73 020 Kč (54 567 Kč + 23 208 Kč + 1 890 Kč – 5 066 Kč – 1 579 Kč). Žalovaný tak obdržel z pozůstalosti po [jméno] [příjmení] celkem aktiva ve výši 528 911 Kč (82 411 Kč + 500 Kč + 446 000 Kč). Žalovaný uhradil na závazcích celkem částku ve výši 85 991 Kč (9 729 Kč + 42 Kč + 73 020 Kč). Žalobkyně před podáním žaloby výzvou ze dne [datum], která byla žalovanému doručena dne [datum], vyzvala žalovaného k úhradě bezdůvodného obohacení, a to ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy, tj. do [datum]. Žalovaný ničeho neuhradil. Na výzvu žalobkyně žalovaný reagoval, když uvedl, že žalobkyni sice svědčí dědické právo, ale zároveň jí sdělil, že pokud trvá na svém nároku, musí ho uplatnit soudní cestou. V podání ze dne [datum] sice uvedl, že došlo k navýšení pasiv pozůstalosti, avšak přesnou částku, o kterou se pasiva navýšila, neuvedl.

37. Podle § 3069 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) při dědění se použije právo platné v den smrti zůstavitele.

38. Podle § 1637 odst. 1 občanského zákoníku nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Dle odstavce druhého téhož ustanovení nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti.

39. Podle § 1634 odst. 1 občanského zákoníku nedědí-li žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti, připadá dědictví státu a na stát se hledí, jako by byl zákonný dědic; stát však nemá právo odmítnout dědictví, ani právo na odkaz podle § [číslo] odst. 1 věty třetí.

40. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

41. Podle § 189 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) tomu, kdo nebyl účastníkem jako dědic v době vydání rozhodnutí o pozůstalosti, nebrání právní moc rozhodnutí o pozůstalosti v tom, aby se svého práva k pozůstalosti domáhal žalobou.

42. Soud dospěl k závěru, že jelikož žalobkyně nebyla účastníkem pozůstalostního řízení po zemřelém [jméno] [příjmení], nebrání jí pravomocné rozhodnutí [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým bylo potvrzeno, že celá pozůstalost po zůstaviteli [jméno] [příjmení], připadá [země] (žalovanému), aby se v souladu s § 189 odst. 2 z. ř. s. domáhala proti žalovanému svého dědického práva. Žalobkyni jako neteři zůstavitele svědčí dědické právo dle § 1637 odst. 2 občanského zákoníku v tzv. třetí třídě, neboť její otec a bratr zůstavitele zemřel dříve nežli zůstavitel. Žalobkyni tak svědčí lepší právo nežli na základě kterého žalovaný nabyl pozůstalost zůstavitele [jméno] [příjmení], když žalovaný nabyl pozůstalost dle § 1634 občanského zákoníku jako odúmrť. Žalobkyni tak vzniklo právo domáhat se po žalovaném vydání pozůstalosti. Jelikož žalovaný v mezidobí zpeněžil část pozůstalosti – družstevní podíl, tedy členská práva a povinnosti v bytovém družstvu spojená s právem nájmu, nemohla se žalobkyně již domáhat vydání hmotných věcí, ale pouze toho, oč se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil (§ 2991 občanského zákoníku), když zbývající část pozůstalosti představuje peněžní prostředky. Žalovaný na základě usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] nabyl aktiva ve výši 528 911 Kč. Zároveň však žalovaný musel uhradit dluhy zůstavitele. Vzhledem k tomu, že žalovaný nabyl pozůstalost na základě pravomocného rozhodnutí soudu, které nebylo zrušeno, když ani z průběhu pozůstalostního řízení nemohl žalovaný zjistit, že žalobkyni svědčí dědické právo, nabyl tak pozůstalost v dobré víře. Žalovaný tak má právo i na úhradu nákladů spojených se správou a zpeněžením pozůstalosti. Aktiva pozůstalosti je tak nutné ponížit o pasiva pozůstalosti a dále o náklady spojené se správou a zpeněžením části pozůstalosti v celkové výši 85 991 Kč, tedy žalovaný se obohatil o částku ve výši 442 920 Kč. Žalovaný byl dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění žalobkyní požádán. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum], když splatnost byla stanovena do 10 dnů ode dne doručení výzvy, když výzva byla žalovanému doručena dne [datum]. Pohledávka tak byla splatná do [datum]. Jelikož žalovaný ničeho neuhradil, ode dne následujícího ([datum]) se tak dostal do prodlení a je povinen uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

43. Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku ve výši 442 920 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 442 920 Kč od [datum] do zaplacení, neboť v této části shledal žalobu důvodnou.

44. Soud naopak shledal nedůvodnou žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 19 720 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 462 640 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 19 720 Kč od [datum] do zaplacení, proto byla žaloba v této části zamítnuta.

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů v částce 75 587,45 Kč, i když žalobkyně nebyla v řízení zcela úspěšná. Neúspěch žalobkyně spočíval částečně v nepřiznání části úroků z prodlení, když tato část předmětu řízení je pouze nepatrnou částí ve vztahu k celému předmětu řízení. Neúspěch žalobkyně dále spočíval v části přiznaného bezdůvodného obohacení. Soud uvádí, že žalobkyně ohledně výše bezdůvodného obohacení vycházela z informací, které jí byly známy v době podání žaloby. Žalovaný sice žalobkyni před podáním žaloby sdělil, že se správou a zpeněžením pozůstalosti měl další náklady, avšak jejich výši žalobkyni nesdělil, natož že by jí doložil. Žalovaný výši závazků spojených s pozůstalostí sdělil až k výzvě soudu, když až po provedeném dokazování byla jejich výše řádně vysvětlena a prokázána. Nelze tak klást k tíži žalobkyně, že po provedeném dokazování, tedy poté co vyšla najevo výše bezdůvodného obohacení, avšak před vyhlášením rozhodnutí (k čemuž došlo na jednom jednání), nevzala žalobu částečně zpět a nechala již rozhodnutí na úvaze soudu. Soud zdůrazňuje, že žalobkyně se snažila předejít sporu a vyřešit spor smírnou cestou a žalovaný, přestože dospěl k závěru, že žalobkyni svědčí dědické právo, jí sdělil, že má svůj nárok uplatnit žalobou podanou k příslušnému soudu. Žalovaný tak mohl předejít soudnímu sporu a nákladům s ním spojeným, avšak neučinil tak. V řízení sice vyšlo najevo, že žalovaný v rámci pozůstalostního řízení nemohl zjistit, že zůstavitel má dědice. I v rámci nahlížení do spisu by žalovaný zjistil, že notářka jako soudní komisařka nepochybila, když zjišťovala sourozence zůstavitele a s ohledem na sdělení Ministerstva vnitra, dospěla k závěru, že nemá žádné sourozence, potažmo že nemá žádné dědice dle zákonné posloupnosti a rozhodla o připadnutí dědictví [země]. Avšak je třeba připomenout, že to byla [země], byť jiná její organizační složka, kdo pochybil, když nezjistil, že zůstavitel má sourozence. S ohledem na shora uvedené by tak nebylo spravedlivé, aby žalobkyni nebyla přiznána náhrada nákladů řízení, když žalobkyně situaci nijak nezpůsobila a snažila se ji vyřešit smírnou cestou.

46. Náklady ve výši 75 587,45 Kč se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 23 132 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 442 920 Kč sestávající z částky 10 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 10 100 Kč za výzvu k plnění se skutkovým a právním rozborem dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 10 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 10 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 792,93 Kč za 196 ujetých km (z [obec] do [obec] a zpět) v částce 1 192,93 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,2 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 43 342,93 Kč ve výši 9 112,52 Kč.

47. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.