74 C 360/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce c) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce všichni zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 7 430 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali zaplacení částky 7 430 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 430 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne datum se žalobci domáhali proti žalované zaplacení částky ve výši 7 430 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 430 Kč od datum do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobci jako pronajímateli a žalovanou jako nájemcem byla dne datum uzavřena nájemní smlouva, kterou se žalobci zavázali přenechat žalované k užívání byt číslo nacházející se v 1. nadzemním podlaží domu adresa, jenž je součásti pozemku parcelní číslo zapsaného na list vlastnictví, katastrální uzemí, územní celek, okres okres (dále též jen„ byt“). Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do dne datum. Dle smlouvy byla žalovaná povinna hradit měsíčně nájemné ve výši 5 200 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 2 230 Kč. Nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu za anonymizováno až anonymizováno rok byly žalovanou uhrazeny. Nájemní smlouva byla ukončena ke dni datum, ale žalovaná užívala byt až do datum, když toho dne ho předala žalobcům. Tedy žalovaná užívala byt v období od datum do datum bez právního důvodu a je tak povinna žalobkyni uhradit bezdůvodné obohacení ve výši sjednaného nájemného. Bezdůvodné obohacení tak činí celkem částku ve výši 7 430 Kč a bylo splatné dne datum. K úhradě shora uvedené pohledávky byla žalovaná zástupkyní žalobců vyzvána výzvou ze dne datum. Žalovaná však ničeho neuhradila. Závěrem žalobci navrhli, aby soud žalobě vyhověl v plném rozsahu a přiznal jim právo na náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, proto soud provedl dokazování jen listinami předloženými žalobci.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí k list vlastnictví soud zjistil, že jako vlastníci nemovitých věcí – pozemku parcelní číslo, na kterém stojí dům adresa, zapsaný na list vlastnictví, kat. území část obce, územní celek jsou zapsáni žalobci, když každý z nich je zapsán jako vlastník podílu ve výši 1/3.

4. Z listiny označené jako smlouva o nájmu bytových prostor ze dne datum (dále jen„ nájemní smlouva“) soud zjistil, že listina byla dne datum podepsána žalovanou jako nájemcem a žalobci jako pronajímateli, když za žalobce smlouvu podepsala zástupkyně anonymizováno jméno příjmení Smlouvou se pronajímatelé zavázali přenechat nájemci do užívání byt číslo nacházející se v 1. nadzemním podlaží domu adresa v ulici ulice v okres a nájemce se zavázal hradit nájemné ve výši 5 200 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 2 230 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od datum do datum Smluvní strany si sjednali, že nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu jsou splatné nejpozději do 25. dne kalendářního měsíce, za který je nájemné požadováno. Přílohou nájemní smlouvy je protokol o předání bytu a zařízení.

5. Z evidenčního listu nájemníka ze dne datum vyplývá, že nájemníkem je žalovaná. Dále z něj plyne, že celková předepsaná částka činí 7 430 Kč, z toho nájemné činí 5 200 Kč, správní výdaje činí 150 Kč, společná elektřina činí 30 Kč, vodné a stočné činí 950 Kč, teplo činí 1 000 Kč, úklid činí 100 Kč. Evidenční list byl nájemníkem podepsán.

6. Z předžalobní upomínky ze dne datum vyplývá, že žalovaná byla zástupkyní žalobců vyzvána k úhradě částky ve výši 7 430 Kč z titulu neuhrazeného nájemného a záloh na služby spojené s užíváním bytu za anonymizováno roku rok. Upomínka byla žalované odeslána dne datum (podacího lístku).

7. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobci jakožto pronajímateli a žalovanou jakožto nájemcem byla dne datum podepsána listina označená jako nájemní smlouva, kterou se pronajímatelé zavázali přenechat nájemci do užívání byt číslo nacházející se v 1. nadzemním podlaží domu adresa v ulici ulice v okres a nájemce se zavázal hradit nájemné ve výši 5 200 Kč a služby spojené s užíváním bytu ve výši 2 230 Kč, když tato částka se skládá ze správních výdajů - 150 Kč, společné elektřiny - 30 Kč, vodného a stočného - 950 Kč, tepla - 1 000 Kč, úklidu - 100 Kč Smluvní strany si sjednali, že nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu jsou splatné nejpozději do 25. dne kalendářního měsíce, za který je nájemné požadováno. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to od datum do datum. Žalovaná byla před podáním žaloby upomenuta výzvou ze dne datum k úhradě částky ve výši 7 430 Kč z titulu neuhrazeného nájemného a záloh na služby spojené s užíváním bytu za anonymizováno roku rok, když výzva byla žalované odeslána dne datum.

8. Soud byl připraven žalobce při jednání poučit o neunesení břemene důkazního ohledně prokázání tvrzení, že žalovaná užívala byt i po ukončení nájemní smlouvy a že ho žalobcům předala až dne datum, tedy že byt užívala i v období od datum do datum. A že tedy žalobcům vznikl nárok na uhrazení bezdůvodného obohacení za užívání, zejména za situace, když do dne ukončení nájemní smlouvy žalovaná nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu řádně uhradila. Soud dodává, že poučení dle § 118a o. s. ř. o neunesení břemene tvrzení a důkazního soud zásadně poskytuje při jednání a tím, že se žalobci k jednání nedostavili, vzdali se tak možnosti být poučeni. Jen za účelem poučení dle § 118a o. s. ř. není třeba jednání odročovat.

9. Dle § 3074 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

10. Dle § 2201 občanského zákoníku se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

11. Dle § 2285 občanského zákoníku, pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

12. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Dle § 2295 odst. 1 občanského zákoníku, pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

14. Soud s ohledem na shora uvedená ustanovení dospěl k závěru, že mezi žalobci jakožto pronajímateli a žalovanou jako nájemcem byla platně uzavřena smlouva o nájmu bytu ve smyslu § 2201 občanského zákoníku, kterou se pronajímatelé zavázali přenechat nájemci do užívání byt a nájemce se zavázal hradit nájemné a služby spojené s užíváním bytu (§ 2246 občanského zákoníku). S ohledem na shora uvedené k ukončení nájmu došlo ke dni datum, když nájemní smlouva byla sjednána dobu určitou do datum.

15. Pokud by tedy žalovaná užívala byt i v období od datum do datum jednalo by nikoliv o nárok z titulu uzavřené nájemní smlouvy, ale z titulu bezdůvodného užívání ve smyslu § 2991 odst. 1 občanského zákoníku. Soud dodává, že i kdyby žalovaná užívala byt až do datum, nedošlo by k prodloužení nájemní smlouvy dle § 2285 občanského zákoníku.

16. Vzhledem k tomu, že se žalobcům nepodařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, že žalovaná užívala byt ještě v období od datum do datum, tedy že vznikl žalobcům nárok na úhradu bezdůvodného obohacení za užívání bytu, soud rozhodl v neprospěch žalobců a žalobu v celém rozsahu zamítl.

17. Na rozhodnutí o nákladech řízení soud aplikoval § 142 odst. 1 o. s. ř., když na náhradu nákladů řízení by měla právo žalovaná, která byla v řízení zcela úspěšná. Té však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, proto jí soud žádné nepřiznal a rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.