74 C 377/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o neúčinnost smlouvy o převodu obchodního podílu

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že smlouva o převodu obchodního podílu ze dne [datum], kterou paní [jméno] [příjmení] postoupila žalovanému obchodní podíl ve [právnická osoba] – [právnická osoba] – [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 14 427,75 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] se žalobce domáhal určení, že smlouva darovací ze dne [datum], kterou [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa žalovaného] č. st. [číslo], st. [číslo], [číslo] a budovy [adresa], vše v [katastrální uzemí], [územní celek] (dále jen„ nemovité věci“), je vůči žalobci právně neúčinná. Žaloba byla odůvodněna tím, že směnečným platebním rozkazem Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo [jméno] [příjmení] uloženo zaplatit žalobci směnečný peníz ve výši 30 506 206,43 Kč s příslušenstvím a směnečnou odměnu ve výši 101 687,35 Kč a náklady řízení ve výši 1 797 704 Kč. Proti směnečnému platebnímu rozkazu podala [jméno] [příjmení] námitky, o kterých Krajský soud v Praze do dne podání žaloby nerozhodl. Po vydání směnečného platebního rozkazu [jméno] [příjmení] převedla darovací smlouvou ze dne [datum] vlastnické právo k nemovitým věcem na žalovaného, který je jejím synovcem. [jméno] [příjmení] dále převedla na žalovaného obchodní podíl ve [právnická osoba] – [právnická osoba] – [právnická osoba] Díky těmto právním úkonům nemá již [jméno] [příjmení] žádný postižitelný majetek, ze kterého by mohla uhradit pohledávku žalobce přiznanou mu směnečným platebním rozkazem Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Žalobce zdůraznil, že dle jeho názoru mají [jméno] [příjmení] a žalovaný velmi úzký vztah a jsou tak osobami blízkými ve smyslu § 116 občanského zákoníku, když toto vyplývá ze skutečnosti, že [jméno] [příjmení] darovala svou jedinou nemovitou věc, ve které navíc bydlela, žalovanému, což svědčí o jejich vzájemném silném citovém poutu. Uvedl, že [jméno] [příjmení] převedla na žalovaného obchodní podíl ve [právnická osoba] – [právnická osoba] – [právnická osoba] pouze za cenu 30 000 Kč, když však majetek společnosti činil cca [číslo] mil. Kč, tedy i v případě tohoto převodu šlo fakticky o jeho darování. S ohledem na výše uvedené je žalobce toho názoru, že [jméno] [příjmení] uzavřením darovací smlouvy zkrátila uspokojení pohledávky žalobce.

2. Usnesením podepsaného soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla připuštěna změna žaloby, kterou se žalobce domáhal určení, že smlouva darovací ze dne 8. 9. 2012, kterou paní [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa žalovaného] č. st. [číslo], st. [číslo], [číslo] a budovy [adresa], vše v katastrálním území Neratovice, obec Neratovice, je vůči žalobci právně neúčinná, a dále se domáhal určení, že smlouva o převodu obchodního podílu ze dne 15. 10. 2012, kterou paní [jméno] [příjmení] postoupila žalovanému obchodní podíl ve [právnická osoba] – [právnická osoba] – [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa].

3. Usnesením podepsaného soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl nárok žalobce - na určení, že smlouva o převodu obchodního podílu ze dne 15. 10. 2012, kterou paní [jméno] [příjmení] postoupila žalovanému obchodní podíl ve [právnická osoba] – [právnická osoba] – [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], je vůči žalobci právně neúčinná – vyloučen k samostatnému řízení za účelem přezkoumání věcné příslušnosti. Řízení o tomto je vedeno pod sp. zn. [spisová značka].

4. Usnesením Vrchního soudu v Praze [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy.

5. Žalobce dále uvedl, že rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], a kterým byl směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zrušen, bylo napadeno dovoláním a je zde reálná možnost, že toto rozhodnutí bude dovolacím soudem zrušeno. Není tedy postaveno najisto, zda pohledávka existuje, či nikoliv. Zdůraznil, že ani Krajský soud v Praze ani Vrchní soud v Praze neshledaly směnku, která byla předmětem směnečného řízení neplatnou, ale pouze dospěly k závěru, že směnka není vymahatelná. Pohledávka žalobce tedy existuje. Žalobce proto navrhl, aby žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno.

6. Žalovaný žalobní nárok neuznal, a to ani z části. K věci uvedl, že mezi základní podmínky, které musí být splněny, aby byl žalobce úspěšný se svou žalobou na určení, že nějaký úkon je neúčinný, patří zejména existence vykonatelné pohledávky, příslušná doba a existence zkracujícího úkonu. V daném případě žalobce nikdy neměl za [jméno] [příjmení] ani za žalovaným žádnou pohledávku, ať už vykonatelnou či nevykonatelnou. Žalobce takovou pohledávkou nedisponoval ani na počátku tohoto řízení. Navíc ve směnečném řízení vedeném před Krajským soudem v Praze bylo zjištěno, že pohledávka mající původ ve směnce neexistuje. Dle žalovaného proto není splněna základní podmínka pro to, aby žalobce mohl být v řízení úspěšný. K zahájenému dovolací řízení, kterým se žalobce snaží dosáhnout zrušení pravomocného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], uvádí, že s ohledem na právní jistotu účastníků je nutné vycházet vždy z pravomocného rozhodnutí soudu prvního stupně popř. soudu druhého stupně jako soudu odvolacího. Taková rozhodnutí jsou závazná až do té doby, než by případně cestou mimořádných opravných prostředků došlo k jejich změně či zrušení. Proto i v tomto případě je třeba vycházet z pravomocného rozhodnutí Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] a z pravomocného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterými nebylo vyhověno návrhu žalobce na zaplacení pohledávky vůči [jméno] [příjmení]. Žalovaný proto navrhl, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta a žalovanému byla přiznána náhrada nákladů řízení.

7. Ze směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že tímto rozhodnutím bylo [jméno] [příjmení] narozené dne [datum] uloženo zaplatit žalobci směnečný peníz ve výši 30 506 206,43 Kč, úrok 6 % ročně z částky 30 506 206,43 Kč od 15. 2. 2010 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 101 687,35 Kč a náhradu nákladů ve výši 1 797 704 Kč, a to do tří dnů ode dne doručení směnečného platebního rozkazu, nebo aby v téže lhůtě podala námitky. Doložka právní moci nebyla na rozhodnutí vyznačena.

8. Z rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že tímto rozhodnutím byl směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ponechán v platnosti. Doložka právní moci nebyla na rozhodnutí vyznačena.

9. Z rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že tímto rozhodnutím výrokem I. byl směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve vztahu k [jméno] [příjmení] v celém rozsahu zrušen. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 26. 4. 2021.

10. Z rozsudku Vrchního soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že tímto rozhodnutím byl výrok I. rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] potvrzen. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 26. 4. 2021.

11. Z výpisu info soud ke sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že věc vedená Krajským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka] je pravomocně skončena, když však ve věci bylo podáno dovolání a věc byla dne 21. 7. 2021 předložena dovolacímu soudu.

12. Z provedeného dokazování vyplývá, že dne 4. 9. 2012 Krajský soud v Praze vydal směnečný platební rozkaz č. j. [číslo jednací], kterým bylo [jméno] [příjmení] narozené dne 12. 3. 1958 uloženo zaplatit žalobci směnečný peníz ve výši 30 506 206,43 Kč, úrok 6 % ročně z částky 30 506 206,43 Kč od 15. 2. 2010 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 101 687,35 Kč a náhradu nákladů ve výši 1 797 704 Kč, a to do tří dnů ode dne doručení směnečného platebního rozkazu, nebo aby v téže lhůtě podala námitky, když tento nikdy nenabyl právní moci. Ke dni podání žaloby na něm nebyla vyznačena doložka právní moci. Dne 21. 5. 2020 byl Krajským soudem v Praze vyhlášen rozsudek č. j. [číslo jednací], kterým byl výrokem I. tohoto rozsudku směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve vztahu k [jméno] [příjmení] v celém rozsahu zrušen. Výrok I. rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl výrokem I. rozsudku Vrchního soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] potvrzen. Rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] nabyl právní moci dne 26. 4. 2021. Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo podáno dovolání, o kterém nebylo dosud dovolacím soudem rozhodnuto.

13. Soud neprovedl důkaz výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] ke dni [datum], výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] ke dni 1. 10. 2012, usnesením Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], informací o řízení V [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], výpisem ze základních registrů, údaji z katastru nemovitostí (přehled vlastnictví) pro [jméno] [příjmení] ke dni 1. 10. 2011, ke dni 29. 7. 2012 a ke dni 13. 11. 2012, neboť těmito důkazy, měl být prokázán nárok, o kterém bylo rozhodnuto v původním řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Soud neprovedl důkaz smlouvou o převodu obchodního podílu ze dne 15. 10. 2012, úplným výpisem z obchodního rejstříku [právnická osoba] – [právnická osoba] – [právnická osoba], [IČO], účetními závěrkami [právnická osoba] – [právnická osoba] – [právnická osoba], [IČO], usnesením Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací], sdělením Nejvyššího soudu ČR o přijetí dovolání, darovací smlouvou ze dne [datum], kopií webových stránek [webová adresa] ke dni 10. 1. 2012, kopií webových stránek [webová adresa] ke dni 10. 1. 2012, neboť skutkový stav byl pro rozhodnutí dostatečným způsobem zjištěn a provedení dalších důkazů by tak bylo nadbytečné.

14. Soud neprovedl důkaz spisem Krajského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], neboť se jedná o nezpůsobilý důkazní návrh.

15. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

16. Dle ustanovení § 42a odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“) věřitel se může domáhat, aby soud určil, že dlužníkovy právní úkony, pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou vůči němu právně neúčinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li nárok proti dlužníkovi z jeho odporovatelného úkonu již vymahatelný anebo byl-li již uspokojen.

17. V rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] Nejvyšší soud ČR uvedl, že odpůrčí žaloba je tedy právním prostředkem sloužícím k uspokojení vymahatelné pohledávky věřitele v řízení o výkon rozhodnutí (exekučním řízení), a to postižením věcí nebo jiných majetkových hodnot, které odporovaným právním úkonem ušly z dlužníkova majetku, popřípadě vymožením peněžité náhrady ve výši odpovídající prospěchu získanému z odporovatelného právního úkonu (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999 sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2000). … "vymahatelnou pohledávkou" se ve smyslu ustanovení § 42a odst.1 obč. zák. rozumí taková pohledávka, jejíž splnění lze vynutit cestou výkonu rozhodnutí (exekuce), tj. pohledávka, která byla věřiteli přiznána vykonatelným rozhodnutím nebo jiným titulem, podle kterého lze nařídit výkon rozhodnutí (exekuci). … Odpůrčí žalobě lze vyhovět tehdy, jestliže pohledávka žalujícího věřitele byla vymahatelnou v době rozhodování soudu (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 1999 sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2000). V případě, že v době rozhodování soudu o odpůrčí žalobě není pohledávka žalobce za dlužníkem ještě vymahatelná a že se žalobce domáhá přiznání této pohledávky v jiném řízení (například u soudu), je zpravidla dán důvod k přerušení řízení o odpůrčí žalobě podle ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř.

18. Soud uzavírá, že s ohledem na shora uvedené může být žalobce úspěšný se svou odpůrčí žalobou pouze v případě, že ke dni rozhodnutí soudu disponuje vymahatelnou pohledávkou. V řízení bylo zjištěno, že ke dni podání žaloby žalobce neměl vymahatelnou pohledávku, avšak žalobce se jejího přiznání domáhal v jiném řízení, a to v řízení vedeném Krajským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Podepsaný soud proto řízení v souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu ČR toto řízení přerušil do pravomocného skončení řízení vedeného Krajským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce však v řízení vedeném Krajským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka] nebyl úspěšný, když směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne 4. 9. 2012, kterým žalobce v tomto řízení prokazoval existenci své vymahatelné pohledávky, byl vůči [jméno] [příjmení], jejíž právní úkon napadl podanou žalobou, v celém rozsahu zrušen. Řízení vedené Krajským soudem v Praze pod sp. zn. 49 Cm 488/2012 bylo ke dni rozhodnutí tohoto soudu pravomocně skončeno, avšak ve vztahu mezi žalobcem a [jméno] [příjmení], jejíž právní úkon byl žalobou napaden, v neprospěch žalobce. Ke dni rozhodnutí tohoto soudu žalobce neměl vymahatelnou pohledávku, tedy nebyl aktivně legitimován k podání odpůrčí žaloby.

19. Soud dodává, že nepostačuje, že žalobce má existující pohledávku, ale musí mít pohledávku vymahatelnou, tedy takovou, kterou lze vynutit soudní cestou ať již v rámci výkonu rozhodnutí či exekuce. K námitce žalobce, že pravomocné rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne 9. 4. 2021, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne 21. 5. 2020, bylo napadeno dovoláním, soud uvádí, že není oprávněn přezkoumávat pravomocná rozhodnutí Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne 21. 5. 2020 a Vrchního soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne 9. 4. 2021, ani hodnotit možnou úspěšnost podaných dovolání, když toto přísluší pouze Nejvyššímu soudu ČR jako soudu dovolacímu. Soud v daném případě, i s přihlédnutím k délce tohoto řízení, vycházel ohledně existence či spíše neexistence vymahatelné pohledávky žalobce ze shora označených pravomocných rozhodnutí. Dle mínění soudu postačuje, že věc byla pravomocně skončena a není třeba vyčkávat na uplynutí lhůt pro podání mimořádných opravných prostředků, popř. do rozhodnutí o těchto mimořádných opravných prostředcích. Shora uvedená pravomocná rozhodnutí dávají proto soudu dostatečnou právní jistotu, že žalobce nemá vymahatelnou pohledávku.

20. S ohledem na shora uvedené proto soud dospěl k závěru, že žalobce není aktivně legitimován k podání odpůrčí žaloby, a proto byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 427,75 Kč Tyto náklady se sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k žalobě ze dne 8. 9. 2021) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 250 Kč za účast na jednání dne 13. 10. 2021, které se nekonalo, dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. ze dne 13. 10. 2021 a z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dne 11. 2. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 12. 11. 2021 včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a hotové výdaje vzniklé v souvislosti s cestou realizovanou dne 11. 2. 2022 náhrada 1 973,76 Kč za 198 ujetých km (z [obec] do [obec] a zpět) v částce 1 373,76 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,2 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 923,76 Kč ve výši 2 503,99 Kč.

22. Soud při stanovení tarifní hodnoty vycházel z částky ve výši 35 000 Kč v souladu s § 9 odst. 3 písm. a) a. t., když hodnota věci (obchodního podílu), které byly předmětem žalobou napadeného právního úkonu, nebyla zjištěna, když ke zjištění její hodnoty soud neprovedl žádné dokazování. Účastníci ani nenavrhli žádné důkazy ke zjištění jejich hodnoty. Soud je toho názoru, že provést ocenění věcí pouze pro účely stanovení výše tarifní hodnoty by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení, neboť by vedlo pouze k dalšímu prodloužení řízení a vzniku dalších nákladů řízení.

23. Soud žalovanému nepřiznal náhradu za podání ze dne 12. 11. 2021, neboť se nejednalo o podání ve věci samé, když neobsahuje tvrzení nutná k úspěšnosti ve věci samé.

24. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.