74 C 391/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 75 660 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 28 080 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 080 Kč od 15. 2. 2021 do zaplacení, dále částku ve výši 12 780 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 780 Kč od 15. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 20 880 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 46 756,19 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 48 960 Kč od 19. 12. 2020 do 14. 2. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 20 880 Kč od 15. 2. 2021 do 30. 6. 2021, s úrokem z prodlení z částky 20 880 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a částky ve výši 13 920 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 25 163,30 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z 26 700 Kč od 19. 12. 2020 do 14. 2. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 13 920 Kč od 15. 2. 2021 do 30. 6. 2021, s úrokem z prodlení z částky 13 920 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 20. 8. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 48 960 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 46 756,19 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 48 960 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021, s úrokem z prodlení z částky 48 960 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a částky ve výši 26 700 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 25 163,30 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z 26 700 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021, s úrokem z prodlení z částky 26 700 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Žalobkyně uvedla, že původní věřitel ([právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec]) uzavřel s žalovaným dne 22. 8. 2007 smlouvu o půjčce č. 319100677 (dále jen„ smlouva o půjčce1“). Žalovaný na základě této smlouvy o půjčce1 převzal částku 20 000 Kč a zavázal se, i se souhrnným poplatkem 13 920 Kč, vrátit celkem částku 33 920 Kč, a to v 53 pravidelných týdenních splátkách ve výši 640 Kč. Žalovaný svoji povinnost hradit splátky řádně a včas nesplnil, když na pohledávku uhradil celkem částku 7 220 Kč. Pohledávka byla původním věřitelem s účinností od 5. 1. 2021 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 26 700 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 25 163,30 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z 26 700 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021, s úrokem z prodlení z částky 26 700 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Žalobkyně uvedla, že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 3. 10. 2007 smlouvu o půjčce č. 319712971 (dále jen„ smlouva o půjčce2“). Žalovaný na základě této smlouvy o půjčce2 převzal částku 30 000 Kč a zavázal se, i se souhrnným poplatkem 20 880 Kč, vrátit celkem částku 50 880 Kč, a to v 53 pravidelných týdenních splátkách ve výši 960 Kč. Žalovaný svoji povinnost hradit splátky řádně a včas nesplnil, když na pohledávku zaplatil pouze částku ve výši 1 902 Kč. Pohledávka byla původním věřitelem s účinností od 5. 1. 2021 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se žalobou dále domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 48 960 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 46 756,19 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 48 960 Kč od 19. 12. 2020 do 30. 6. 2021, s úrokem z prodlení z částky 48 960 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Závěrem žalobkyně navrhla vyhovět žalobě v plném rozsahu a přiznat jí právo na plnou náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o půjčce č. 319100677 ze dne 22. 7. 2007 soud zjistil, že dne 22. 7. 2007 původní věřitel ([právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec]) a žalovaný podepsali listinu označenou jako smlouva o půjčce č. 319100677, jejímž obsahem je závazek původního věřitele půjčit žalovanému částku 20 000 Kč a závazek žalovaného vrátit částku i se souhrnným poplatkem 13 920 Kč, tedy vrátit celkem částku 33 920 Kč, a to v 53 pravidelných týdenních splátkách ve výši 640 Kč, když první splátka je splatná 7. den ode dne podpisu smlouvy. Ze smlouvy dále vyplývá, že dne 22. 7. 2007 žalovaný převzal od původního věřitele částku 20 000 Kč. Ze smlouvy plyne, že nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky pro smlouvu o půjčce. Ze smluvních podmínek soud zjistil, že při 53 týdenních splátkách činí RPSN (roční procentní sazby nákladů) 206,8 % ročně, při 40 týdenních splátkách činí RPSN 294,1 % a při 27 týdenních splátkách činí RPSN 460,9 %.

4. Ze smlouvy o půjčce č. 319712971 ze dne 3. 10. 2007 soud zjistil, že dne 3. 10. 2007 původní věřitel ([právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec]) a žalovaný podepsali listinu označenou jako smlouva o půjčce č. 319712971, jejímž obsahem je závazek původního věřitele půjčit žalovanému částku 30 000 Kč a závazek žalovaného vrátit částku i se souhrnným poplatkem 20 880 Kč, tedy vrátit celkem částku 50 880 Kč, a to v 53 pravidelných týdenních splátkách ve výši 960 Kč, když první splátka je splatná 7. den ode dne podpisu smlouvy. Ze smlouvy dále vyplývá, že dne 3. 10. 2007 žalovaný převzal od původního věřitele částku 30 000 Kč. Ze smlouvy plyne, že nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky pro smlouvu o půjčce. Ze smlouvy plyne, že nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky pro smlouvu o půjčce. Ze smluvních podmínek soud zjistil, že při 53 týdenních splátkách činí RPSN (roční procentní sazby nákladů) 206,8 % ročně, při 40 týdenních splátkách činí RPSN 294,1 % a při 27 týdenních splátkách činí RPSN 460,9 %.

5. Ze statistických údajů České národní banky vyplývá, že úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v roce 2007 činily průměrně v případě spotřebních úvěrů sazbu od 13,31 % do 13,96 % ročně.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že se jedná o společnost zapsanou v obchodním rejstříku České republiky, když předmětem jejího podnikání je i poskytování spotřebitelských úvěrů.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající ze smlouvy o půjčce1 a ze smlouvy o půjčce2 v celé výši včetně veškerého příslušenství na žalobkyni.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 včetně informace o zpracování osobních údajů soud zjistil, že původní věřitel oznámil žalovanému, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 došlo k postoupení pohledávky vyplývající ze smlouvy o půjčce1 a ze smlouvy o půjčce2 a zároveň ho vyzval k úhradě dluhu žalobkyni, a to do 10 dnů od doručení oznámení. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 1. 2. 2021 (podací arch).

9. Z předžalobní upomínky ze dne 29. 7. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl dne 29. 7. 2021 vyzván k úhradě žalobou uplatňovaných pohledávek s upozorněním na možnost podání žaloby (podací arch).

10. Po provedeném dokazování soud dospěl k níže uvedenému skutkovému závěru. Původní věřitel a žalovaný podepsali dne 22. 8. 2007 listinu označenou jako smlouva o půjčce č. 319100677, na základě které byla žalovanému předána částka ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal půjčku včetně souhrnného poplatku 13 920 Kč splácet v 53 pravidelných týdenních splátkách ve výši 640 Kč. Žalovaný na pohledávku uhradil celkem částku ve výši 7 220 Kč. Původní věřitel a žalovaný dále podepsali dne 3. 10. 2007 listinu označenou jako smlouva o půjčce č. 319712971, na základě které byla žalovanému předána částka ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal půjčku včetně souhrnného poplatku 20 880 Kč splácet v 53 pravidelných týdenních splátkách ve výši 960 Kč. Žalovaný na pohledávku uhradil celkem částku ve výši 1 902 Kč. Průměrná úroková sazba spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami činila v roce 2007 částku ve výši od 13,31 % do 13,96 % ročně. Původní věřitel následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 postoupil pohledávku vyplývající ze smlouvy o půjčce1 a ze smlouvy o půjčce2 v celé výši včetně veškerého příslušenství na žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 původní věřitel oznámil žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky vyplývající ze smlouvy o půjčce1 a ze smlouvy o půjčce2 a zároveň ho vyzval k úhradě dluhu žalobkyni, a to do 10 dnů od doručení oznámení. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 1. 2. 2021. Žalovaný ničeho neuhradil, přestože byl před podáním žaloby upomenut.

11. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

12. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák“), nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

13. Podle § 39 obč. zák., je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

14. Podle § 657 obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

15. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda byla platně uvařena smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák.

16. Ze smlouvy o půjčce1 a smluvních podmínek soud zjistil, že výše půjčky činila 20 000 Kč a souhrnný poplatek činil 13 920 Kč. Podle smluvních podmínek při 53 týdenních splátkách činí RPSN (roční procentní sazby nákladů) 206,8 % ročně. Dle smluvních podmínek se celková částka (33 920 Kč), kterou musí žalovaný vrátit, skládá z vypůjčené jistiny a souhrnného poplatku. Ze smlouvy o půjčce2 a smluvních podmínek soud zjistil, že výše půjčky činila 30 000 Kč a souhrnný poplatek činil 20 880 Kč. Podle smluvních podmínek při 53 týdenních splátkách činí RPSN (roční procentní sazby nákladů) 206,8 % ročně. Dle smluvních podmínek se celková částka (50 880 Kč), kterou musí žalovaný vrátit, skládá z vypůjčené jistiny a souhrnného poplatku. Souhrnný poplatek (souhrnné poplatky) se tak sestává částečně z úroků a částečně z nákladů původního věřitele s půjčkami. Konkrétní výši úroků však ze smlouvy o půjčce1, ani ze smlouvy o půjčce2 či z jejich smluvních podmínek nelze zjistit. Vzhledem k tomu, že původní věřitel byl podnikatelem, jehož předmětem podnikání bylo poskytování úvěru a půjček (známo soudu z úřední činnosti), tedy poskytování půjček za účelem dosažení zisku, dospěl proto soud k závěru, že půjčky poskytoval za úrok - souhrnný poplatek (souhrnné poplatky). Tedy souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč je tak cenou peněz, za kterou původní věřitel půjčil žalovanému jistinu ve výši 20 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 20 880 Kč je tak cenou peněz, za kterou původní věřitel půjčil žalovanému jistinu ve výši 30 000 Kč Cena peněz, resp. souhrnný poplatek (souhrnné poplatky), tak zahrnuje nejen čistý zisk z půjčené jistiny, ale zahrnuje i náklady v souvislosti s poskytnutím půjček. Jen těžko si lze totiž představit, že by původní věřitel jakožto podnikatel půjčoval peníze zadarmo, resp. jen s navýšením o náklady s půjčením spojené. Soud souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč přepočetl na úrokovou míru a zjistil, že jistina byla úročena úrokem ve výši 69,6 % ročně. Soud souhrnný poplatek ve výši 20 880 Kč přepočetl na úrokovou míru a zjistil, že jistina byla úročena úrokem ve výši 69,6 % ročně. Dle statistiky vedené Českou národní banky vyplývá, že obvyklá úroková míra v bankovním sektoru v roce 2007 byla ve výši od 13,31 % do 13,96 % ročně. V daném případě úrok 69,6 % přesahuje úrokové sazby v bankovním sektoru více jak třikrát, tedy několika násobně nežli je obvyklé. Otázkou přiměřenosti výše úroků se mnohokrát zabýval i Nejvyšší soud ČR např. v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy uvedl, že v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník - s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V souladu s právními závěry Nejvyššího soudu ČR soud dospěl k závěru, že sjednaný úrok je z důvodu své nepřiměřené výše neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 obč. zák.

17. Dále se soud zabýval oddělitelností ujednání o úrocích, resp. o souhrnném poplatku od ostatních ujednání smlouvy o půjčce1 a smlouvy o půjčce2 a dospěl k závěru, že toto ujednání není oddělitelné od ostatních částí smluv, naopak je jejich integrální součástí. K tomuto závěru vede soud zejména skutečnost, že z předtištěného formuláře smlouvy o půjčce1 a smlouvy o půjčce2, resp. z jejich smluvních podmínek, vyplývá, že byla pevně stanovena (navrhovatelem, kterým byl původním věřitelem) výše RPSN (v případě 27-ti splátek 460,9 %, 40-ti splátek 294,1 % a 53-ti splátek 206,8 %) a z ní vyplývající výše splátek a výše souhrnného poplatku, když jiná možnost připuštěna nebyla. Tedy bez sjednání RPSN, potažmo souhrnného poplatku (souhrnných poplatků), by nedošlo k poskytnutí půjček žalovanému. Dále nelze přehlédnout, že ve smlouvách byla uvedena celková dlužná částka včetně souhrnného poplatku (souhrnných poplatků), kterou byl žalovaný povinen původnímu věřiteli zaplatit. Po vypočtení souhrnného poplatku byl tedy žalovaný povinen zaplatit jednu nedělitelnou částku. A konečně bez zaplacení souhrnného poplatku (souhrnných poplatků) by tedy nedošlo ke splacení půjček, tedy zaplacení půjček je podmiňováno zaplacením souhrnného poplatku (souhrnných poplatků). Z těchto okolností lze podle soudu jednoznačně uzavřít, že neplatně sjednaný úrok, ve smlouvách označený jako souhrnný poplatek (souhrnné poplatky), činí absolutně neplatnou celou smlouvu o půjčce1 i celou smlouvu o půjčce2 (rovněž pro rozpor s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 obč. zák.).

18. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

19. Podle § 517 odst. 2 obč. zák., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

20. Na základě všech vyložených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla dne 22. 8. 2007 uzavřena smlouva o půjčce1, když žalovaný si na základě ní převzal částku ve výši 20 000 Kč, uzavřená smlouva o půjčce1 je však ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, a proto žalovanému vznikla v souladu s § 451 obč. zák. povinnost vrátit původnímu věřiteli na základě výzvy částku 20 000 Kč. Naopak původnímu věřiteli nevzniklo právo na zaplacení souhrnného poplatku (13 920 Kč), když tento nárok byl sjednán v absolutně neplatné smlouvě. V řízení bylo dále zjištěno, že žalovaný před podáním žaloby uhradil původnímu věřiteli částku 7 220 Kč, tedy k úhradě zbývá částka ve výši 12 780 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o půjčce1 je neplatná, nemohla být sjednána splatnost této částky. Žalovaný tak byl povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění původním věřitelem požádán. Žalovaný byl poprvé vyzvána k úhradě dlužné částky oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, které bylo žalovanému odesláno dne 1. 2. 2021. Oznámení o postoupení pohledávky se do dispozice žalovaného dostalo dne 4. 2. 2021 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2926/2009), když splatnost byla stanovena do 10 dnů od doručení tedy do 14. 2. 2021. Jelikož žalovaný částku na výzvu původního věřitele neuhradil vzniklo tak původnímu věřiteli od 15. 2. 2021 právo na úhradu úroků z prodlení z této částky dle § 517 odst. 2 obč. zák., a to ve výši specifikované v nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

21. Na základě všech vyložených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla dne 3. 10. 2007 uzavřena smlouva o půjčce2, když žalovaný si na základě této smlouvy převzal částku ve výši 30 000 Kč, uzavřená smlouva o půjčce2 je však ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, a proto žalovanému vznikla v souladu s § 451 obč. zák. povinnost vrátit původnímu věřiteli na základě výzvy částku 30 000 Kč. Naopak původnímu věřiteli nevzniklo právo na zaplacení souhrnného poplatku (20 880 Kč), když tento nárok byl sjednán v absolutně neplatné smlouvě. V řízení bylo dále zjištěno, že žalovaný před podáním žaloby uhradil původnímu věřiteli částku 1 902 Kč, tedy k úhradě zbývá částka ve výši 28 080 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o půjčce2 je neplatná, nemohla být sjednána splatnost této částky. Žalovaný tak byl povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění původním věřitelem požádán. Žalovaný byl poprvé vyzvána k úhradě dlužné částky oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, které bylo žalovanému odesláno dne 1. 2. 2021. Oznámení o postoupení pohledávky se do dispozice žalovaného dostalo dne 4. 2. 2021 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2926/2009), když splatnost byla stanovena do 10 dnů od doručení tedy do 14. 2. 2021. Jelikož žalovaný částku na výzvu původního věřitele neuhradil vzniklo tak původnímu věřiteli od 15. 2. 2021 právo na úhradu úroků z prodlení z této částky dle § 517 odst. 2 obč. zák., a to ve výši specifikované v nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

22. Podle § 524 obč. zák. může věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

23. Závěrem soud konstatuje, že shora uvedené pohledávky byly postoupeny v souladu s § 524 obč. zák. původním věřitelem na žalobkyni.

24. Soud proto shledal žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 28 080 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 080 Kč od 15. 2. 2021 do zaplacení, dále částku ve výši 12 780 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 780 Kč od 15. 2. 2021 do zaplacení, za důvodnou (výrok I.).

25. Naopak soud neshledal důvodnou žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala přiznání částky ve výši 20 880 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 46 756,19 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 48 960 Kč od 19. 12. 2020 do 14. 2. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 20 880 Kč od 15. 2. 2021 do 30. 6. 2021, s úrokem z prodlení z částky 20 880 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a částky ve výši 13 920 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 25 163,30 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z 26 700 Kč od 19. 12. 2020 do 14. 2. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 13 920 Kč od 15. 2. 2021 do 30. 6. 2021, s úrokem z prodlení z částky 13 920 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, neboť žalobkyni právo na požadované plnění nevzniklo (výrok II.).

26. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 142 odst. 2 o. s. ř., když v řízení byl převážně úspěšný žalovaný a měl by právo na (poměrnou část) náhradu nákladů řízení. Dle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady nevznikly, proto mu soud žádné nepřiznal (výrok III.).

27. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.