74 C 56/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 144 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 421 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 421 Kč od [datum] do zaplacení a částku 1 438 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 438 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 285 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 285 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 220,98 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 421 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 421 Kč od [datum] do zaplacení, částky 285 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 285 Kč od [datum] do zaplacení a částky 1 438 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 438 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že původní věřitel ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) a žalovaný uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen„ smlouva“). Dle tvrzení strany žalující nárok ve výši 1 421 Kč vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě vedeném pod č. [anonymizována dvě slova]: [číslo], nacházející se pod adresou: [adresa žalovaného] (dále jen„ odběrné místo“) v období od [datum] do [datum]. Nárok ve výši 1 438 Kč vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě v období od [datum] do [datum]. Nárok ve výši 285 Kč představuje smluvní poplatek za zaslání tří písemných upomínek po 95 Kč za každou upomínku. Závěrem žalobkyně navrhla vyhovět žalobě v plném rozsahu a přiznat žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listiny ze dne [datum] označené jako smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] jejíž součástí byly obchodní podmínky původního věřitele, soud zjistil, že se uvedenou smlouvou původní věřitel ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) zavázal dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do odběrného místa a žalovaný se zavázal uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Ze všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny původního věřitele vyplývá, že žalovaný se v článku VI. (sankce) bodu 2 písm. a) zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši stanovené ceníkem smluvních pokut za každou písemnou upomínku jednotlivého porušení smlouvy. Z ceníku smluvních pokut (z oddílu smluvní pokuty) soud zjistil, že smluvní pokuta za písemnou upomínku činí 95 Kč. Všeobecné obchodní podmínky ani ceník smluvních pokut nebyly žalovaným podepsány. Ze smlouvy dále plyne, že cena elektřiny se řídí ceníkem platným ke dni [datum].

5. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 1 421 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 1 438 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum].

6. Z dopisu původního věřitele ze dne [datum] označeného jako upomínka soud zjistil, že jeho prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 2 476 Kč, a to nejpozději do [datum]. Z dopisu původního věřitele ze dne [datum] označeného jako upomínka soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 2 891 Kč, a to nejpozději do [datum]. Z dopisu původního věřitele ze dne [datum] označeného jako upomínka soud zjistil, že jeho prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 3 626 Kč, a to nejpozději do [datum]. Z dopisu původního věřitele ze dne [datum] označeného jako upomínka soud zjistil, že jeho prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 3 144 Kč, a to nejpozději do [datum].

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitel postoupil pohledávky, které jsou předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Postoupení shora uvedených pohledávek vzniklých ze smlouvy bylo žalovanému oznámeno dopisem zástupce původního věřitele ze dne [datum].

8. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 3 144 Kč vzniklé ze smlouvy. Předžalobní upomínka a oznámení o postoupení pohledávek byly žalovanému odeslány dne [datum] (podací arch).

9. Na základě zjištění učiněných z žalobkyní předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Původní věřitel ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) a žalovaný podepsali listinu označenou jako smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] to někdy po [datum], když žalobkyně netvrdila, kdy byla smlouva uzavřena, když smlouva je sice datována dne [datum] (datum narození žalovaného), ale jedná se zjevně o písařskou chybu, resp. nepřesnost ve vyplnění předtištěné smlouvy. Smlouva však ve svém textu odkazuje na ceník původního věřitele ze dne [datum], tedy byla zjevně uzavřena po tomto datu. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně, ze kterých plyne bližší úprava práv a povinností smluvních stran. Uvedenou smlouvou se původní věřitel ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) zavázal dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do odběrného místa a žalovaný se zavázal uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Fakturou [číslo] byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 1 421 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. Fakturou [číslo] byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 1 438 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. Žalovaný z tohoto titulu ničeho neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] má soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávky, které jsou předmětem tohoto řízení na žalobkyni.

10. Soud se předně zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzován. Vzhledem k tomu, že smlouva byla podepsána po [datum], je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) účinného od 1. 1. 2014 aplikovat na tento právní vztah úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení občanského zákoníku.

11. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.

12. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

13. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 energetického zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Původnímu věřiteli tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. Původní věřitel pohledávky následně v souladu s § 1879 občanského zákoníku postoupil na žalobkyni.

15. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

16. Podle § 1753 občanského zákoníku stanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, nepřijala-li je tato strana výslovně; k opačnému ujednání se nepřihlíží. Zda se jedná o takové ustanovení, se posoudí nejen vzhledem k jeho obsahu, ale i ke způsobu jeho vyjádření.

17. Soud se dále zabýval nárokem žalobkyně na úhradu poplatku za zaslané upomínky ve výši 285 Kč s příslušenstvím. K nároku na poplatky za zaslané upomínky (3x 95 Kč) soud uvádí, že z předložených listin vyplývá, že žalovaný se v článku VI. (sankce) bodu 2 písm. a) všeobecných obchodních podmínek podávek elektřina zavázal uhradit smluvní pokutu za každou písemnou upomínku jednotlivého porušení smlouvy. Z ceníků původního věřitele vyplývá (z oddílu smluvní pokuty), že původní věřitel účtoval smluvní pokutu za zaslání upomínky ve výši 95 Kč. Soud dospěl k závěru, na rozdíl od žalobkyně, že se jedná o smluvní pokutu dle § 2048 občanského zákoníku. Předně si ji smluvní strany jako smluvní pokutu sjednaly, když byla jako smluvní pokuta označena jak v ceníku smluvních pokut, tak i ve všeobecných obchodních podmínkách, když byla systematicky zařazena do článku VI. sankce (oddílu sankcí za porušení smlouvy). Dále rovněž proto, že povinnost ji uhradit vzniká v souvislosti s prodlením žalovaného a jedná se dle obsahu o paušalizovanou náhradu škody vzniklou právě v souvislosti s prodlením žalovaného. Soud shrnuje, že z žaloby a předložených listin vyplývá, že ujednáním o smluvní pokutě je obsaženo pouze ve všeobecných smluvních podmínkách a ceníku, když samotná smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ustanovení o smluvní pokutě neobsahuje. Soud konstatuje, že všeobecné obchodní podmínky ani ceníky nebyly žalovaným podepsány.

18. K ujednání o smluvní pokutě se vyjádřil i [název soudu] ve svém [anonymizováno] sp. zn. [ústavní nález], kdy vyslovil právní závěr, že uplatnění všeobecných obchodních podmínek ve spotřebitelských smlouvách má svá formální i obsahová omezení. Např. ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné. Opačný postup nezohledňuje v rozporu s čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ústavní aspekt materiální rovnosti mezi spotřebitelem a dodavatelem projevující se v rovině podústavního práva jako ochrana spotřebitele, a princip důvěry a poctivosti ve smluvních vztazích.

19. Soud shledal ujednání o smluvní pokutě za zaslané upomínky (3x 95 Kč) neúčinným dle § 1753 občanského zákoníku, neboť žalovaný o smluvních pokutách a jejich výši nebyl žalobkyní informován před podpisem smlouvy, když ujednání o smluvních pokutách je obsaženo pouze ve všeobecných obchodních podmínkách a cenících, které nebyly žalovaným podepsány, a žalovaný je tak nemohl rozumně očekávat.

20. Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě ohledně nároku na cenu za odebranou elektřinu, žaloba tak byla v této části shledána důvodnou, soud proto s odkazem na citovaná zákonná ustanovení rozhodl tak, že co do částky 1 421 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 421 Kč od [datum] do zaplacení a částku 1 438 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 438 Kč od [datum] do zaplacení, žalobě vyhověl (výrok I.).

21. Vzhledem k tomu, že ujednání o smluvních pokutách bylo shledáno neúčinným, rozhodl soud o zamítnutí žaloby co do částky 285 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 285 Kč od [datum] do zaplacení (výrok II.).

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 220,98 Kč, přičemž tato částka představuje 82 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 91 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 9 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 144 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

23. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně zastoupená stejným zástupcem podává typizované formulářové žaloby ve stejných věcech (např. sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]), které se v zásadě liší jen číslem a datem uzavření smlouvy, fakturačním obdobím a výší dlužné částky. Proto je na místě přiznat žalobkyni náhradu nákladů dle ustanovení § 14b advokátního tarifu.

24. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.