74 C 59/2025
č. j. 74 C 59/2025-44
V PLATNOSTICitované zákony (12)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 562 § 573 § 1879 § 1958 § 1970 § 2395 § 2991
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 31 575 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 25 000 Kč od 24. 12. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 6 575 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 31 575 Kč od 15. 7. 2024 do 23. 12. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 575 Kč od 24. 12. 2024 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 842 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 31 575 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 31 575 Kč od 15. 7. 2024 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že původní věřitel (, právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, ) uzavřel dne , datum, s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), kterou se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku ve výši 25 000 Kč, kterou žalovaný obdržel na jím uvedený účet č. , č. účtu, , když původní věřitel platbu označil variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovaný se zavázal vrátit jistinu nejpozději do 14. 7. 2024. Žalobkyně dále uvedla, že smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, když žalovaný na webových stránkách , Anonymizováno, vyplnil registrační údaje do příslušného formuláře. Prostřednictvím formuláře na webových stránkách požádal o poskytnutí úvěru, kde si zvolil parametry úvěru. Žalovaný projevil vůli uzavřít smlouvu zaškrtnutím souhlasu a tím, že odeslal na účet původního věřitele verifikační platbu ve výši 0,01 Kč – 1 Kč. Po dokončení žádosti o úvěr, žalovaný obdržel předsmluvní informace ke smlouvě o úvěru. Poté původní věřitel zahájil schvalovací proces, při kterém zkoumal schopnost žalovaného splatit úvěr. Žalovaný svoji povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky řádně nesplnil, proto původnímu věřiteli vzniklo právo na úhradu jistiny ve výši 25 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 825 Kč a smluvního úroku z úvěru kapitalizovaného v částce 5 750 Kč. Původní věřitel následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 postoupil pohledávky vyplývající z uvedené smlouvy o úvěru v celé výši včetně veškerého příslušenství na žalobkyni. Závěrem žalobkyně navrhla vyhovět žalobě v plném rozsahu a přiznat jí právo na plnou náhradu nákladů řízení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, vyplývá, že ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , ve které je jako věřitel označena , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , a klient je označen jako žalovaný (číslo OP: , Anonymizováno, , telefonní číslo , tel. číslo, , email , e-mail, ), a dle které měla výše úvěru činit 25 000 Kč, nebyla připojena „žádná“ data v elektronické podobě, tedy k nim nebyl připojen žádný elektronický podpis (ani „prostý“ elektronický podpis) smluvních stran, dále k nim nebyl připojen ani vlastnoruční podpis smluvních stran.
4. Z obchodních podmínek původního věřitele (č. l. 22-31) soud zjistil, že k obchodním podmínkám původního věřitele nebyla připojena „žádná“ data v elektronické podobě, tedy k nim nebyl připojen žádný elektronický podpis (ani „prostý“ elektronický podpis) smluvních stran, dále k nim nebyl připojen ani vlastnoruční podpis smluvních stran. Dále z nich plyne bližší úprava práv a povinností.
5. Ze sdělení banky (č. l. 38) plyne, že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaný.
6. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, za období od 1. 4. 2024 do 30. 4. 2024 (č. l. 39) plyne, že na účet žalovaného byla dne 11. 4. 2024 připsána částka ve výši 25 000 Kč od původního věřitele s variabilním symbolem , var. symbol, .
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 včetně příloh a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že původní věřitel a žalobkyně podepsali dne 6. 12. 2023 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou původní věřitel postoupil pohledávky uvedené v příloze na žalobkyni. Přílohu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 tvoří seznam postoupených pohledávek, ve kterém je uvedena i pohledávka ze smlouvy o úvěru č. 614088004.
8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 18. 12. 2024 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 42 147 Kč. Výzva byla žalovanému odeslána dne 18. 12. 2024 (kopie podacího lístku).
9. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , ve které je jako věřitel označena , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , a klient je označen jako žalovaný (číslo OP: , Anonymizováno, , telefonní číslo , tel. číslo, , email , e-mail, ), a dle které měla výše úvěru činit 25 000 Kč, nebyla připojena „žádná“ data v elektronické podobě, tedy k nim nebyl připojen žádný elektronický podpis (ani „prostý“ elektronický podpis) smluvních stran, dále k nim nebyl připojen ani vlastnoruční podpis smluvních stran. Součástí smlouvy o úvěru jsou všeobecné obchodní podmínky původního věřitele, ze kterých plyne bližší úprava práv a povinností. K obchodním podmínkám původního věřitele nebyla připojena „žádná“ data v elektronické podobě, tedy k nim nebyl připojen žádný elektronický podpis (ani „prostý“ elektronický podpis) smluvních stran, dále k nim nebyl připojen ani vlastnoruční podpis smluvních stran (obchodní podmínky původního věřitele). Původní věřitel zaslal na účet žalovaného dne 11. 4. 2024 částku ve výši 25 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, . Původní věřitel a žalobkyně podepsali dne 6. 12. 2023 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou původní věřitel postoupil pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy o úvěru v celé výši včetně veškerého příslušenství na žalobkyni. Zástupce žalobkyně vyhotovil dne 18. 12. 2024 výzvu k úhradě před podáním žaloby, kterou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 42 147 Kč. Výzva byla žalovanému odeslána dne 18. 12. 202410. Soud neprovedl dokazování listinami označenými jako výpis z běžného účtu ze dne 8. 7. 2023, výpis z běžného účtu ze dne 11. 4. 2024, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2024, neboť nebyly navrženy jako důkaz, když ze samotné žaloby neplyne potřeba je provést (samotná žaloba se o nich nezmiňuje). Žalobkyně neuvedla, jaké konkrétní tvrzení by mělo být danými listinami prokázáno, když to (jednoznačně) nevyplývá ani ze samotné žaloby.
11. Soud byl připraven žalobkyni při jednání poučit o neunesení břemene důkazního ohledně prokázání skutečnosti, že dne , datum, došlo k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, , a že smlouvu uzavřel právě žalovaný, když žalobkyně zejména neprokázala, že údaje v systému původního věřitele vyplnil právě žalovaný a že údaje v něm uložené nebyly změněny ani původním věřitelem (ve svůj prospěch), ani třetí osobou, když se žalobkyně svou neúčastí na jednání práva na poučení vzdala. Dle tvrzení žalobkyně byla smlouva uzavřena elektroniky, když žalobkyně ani netvrdila, že by smlouva měla být podepsána elektronickým podpisem. S ohledem na skutečnost, že v daném případě mělo dojít k uzavření smlouvy elektroniky prostřednictvím komunikace na dálku je připojení vlastnoručního podpisu smluvních stran z logiky věci vyloučeno. Dle žalobkyně měl žalovaný vyjádřit souhlas se smlouvou úhradou tzv. verifikační platby, avšak nenavrhla důkaz prokazující úhradu verifikační platby. Provedenými důkazy navíc nebylo prokázáno, že registraci na webových stránkách původního věřitele (, Anonymizováno, ) provedl právě žalovaný, když původní věřitel osobně nikdy neověřil totožnost klienta, ani nebyla totožnost ověřena třetí sobou například Českou poštou (po registraci a při uzavření smlouvy). Identitu klienta žalobkyně dovozuje pouze z obsahu vyplněných údajů, které mohly být do systému původního věřitele vloženy třetí osobou bez vědomí žalovaného. I kdyby tyto informace byly vyplněny skutečně žalovaným, nebylo dalšími provedenými důkazy prokázáno, že žalovanému byl znám obsah smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a že s ní vyslovil souhlas. Soud zdůrazňuje, že žalobkyně vůbec nenavrhla důkazy k prokázání svého tvrzení, že údaje uvedené v elektronickém systému (na webových stránkách) původního věřitele, v rámci kterého mělo dojít k uzavření smlouvy ve smyslu § 562 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dál jen „občanský zákoník“), jsou chráněny proti změnám, ať již zásahům zvenčí (způsobenými třetími osobami) či zásahům z pozice administrátora. Závěrem soud dodává, že poučení dle § 118a o. s. ř. o neunesení břemene tvrzení a důkazního soud zásadně poskytuje při jednání, když žalobkyně se svou neúčastí na jednání práva na poučení vzdala. Jen za účelem poučení dle § 118a o. s. ř. není třeba jednání odročovat.
12. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
16. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně neprokázala své tvrzení, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , nevznikl původnímu věřiteli nárok na úhradu smluvní pokuty (825 Kč) a úroků z úvěru (5 750 Kč).
17. V řízení však bylo zjištěno, že původní věřitel poskytl žalovanému částku ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se tak o tuto částku bezdůvodně obohatil na úkor původního věřitele a je tak dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku povinen tuto částku původnímu věřiteli vrátit. Žalovaný byl dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění původním věřitel požádán. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužné částky výzvou k úhradě ze dne 18. 12. 2024, která se do jeho dispozice dostala dne 23. 12. 2024 (odesláno dne 18. 12. 2024 a do dispozice se dostala dle § 573 občanského zákoníku dne 23. 12. 2024, srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2926/2009), když téhož dne byla pohledávka splatná. Jelikož žalovaný ničeho dalšího neuhradil, a ode dne následujícího (24. 12. 2024) se tak dostal do prodlení a je povinen uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pohledávka byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku původním věřitelem postoupena na žalobkyni.
18. Žalobkyni vzniklo právo na vrácení bezdůvodného obohacení, soud proto žalobě co do částky 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 25 000 Kč od 24. 12. 2024 do zaplacení, vyhověl (výrok I.).
19. Jelikož žalobkyni nevzniklo právo na úhradu smluvní pokuty, úroků a části úroků z prodlení soudu tak nezbylo než žalobu, co do částky ve výši 6 575 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 31 575 Kč od 15. 7. 2024 do 23. 12. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 575 Kč od 24. 12. 2024 do zaplacení, zamítnout (výrok II.).
20. Závěrem soud dodává, že jelikož žalobkyně neprokázala, že dne 11. 4. 2024 byla uzavřena smlouvy o úvěru, soud se již nezabýval otázkou, zda původní věřitel zkoumal před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného hradit úvěr s odbornou péčí. Žalobkyně dostatečným způsobem neuvedla, jaké konkrétní informace zjistil původní věřitel o schopnosti žalovaného splácet úvěr, a ani neoznačila žádné důkazy k prokázání svého tvrzení, že původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí.
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 842 Kč, přičemž tato částka představuje 50 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení po kapitalizaci příslušenství ke dni rozhodnutí soudu v rozsahu 75 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 25 %). Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 264 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 575 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení (18. 12. 2024) dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění (18. 12. 2024) dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „adv. tar.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 575 Kč sestávající z z částky 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba ze dne 11. 3. 2025) dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (dle § 14b odst. 6 písm. a adv. tar.) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 000 Kč ve výši 420 Kč.
22. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně zastoupená stejným zástupcem podává typizované formulářové žaloby ve stejných věcech (sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ), které se liší pouze číslem úvěrové smlouvy, datem prodlení žalovaného a výší dlužné částky. Proto je na místě přiznat žalobkyni náhradu nákladů dle ustanovení § 14b advokátního tarifu, když tarifní hodnota nepřesahuje částku ve výši 50 000 Kč.
23. Soud žalobkyni dále nepřiznal odměnu advokáta za sepis doplnění žaloby ze dne 16. 7. 2025, neboť tvrzení obsažená v doplnění žaloby měla být obsažena přímo v žalobě tak, aby soud nemusel vyzývat k jejímu doplnění. Nejedná se tak o účelně vynaložené náklady.
24. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.