74 C 61/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 440 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částky 1 140 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 140 Kč od 30. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 300 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 868,68 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řádu (dále jen „o. s. ř.“).

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 440 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 140 Kč od 30. 6. 2021 do zaplacení - nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného ve výši 1 140 Kč včetně příslušenství (úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 140 Kč od 30. 6. 2021 do zaplacení) a smluvní pokuty ve výši 300 Kč, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy č. 7370024164 uzavřené mezi účastníky řízení dne 29. 3. 2021 Smlouva byla ukončena ke dni 11. 10. 2021, neboť žalovaný řádně nehradil pojistné. Dlužná částka ve výši 1 140 Kč představuje nedoplatek na pojistném za období od 29. 6. 2021 do 11. 10. 2021.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: K listině označené jako návrh pojistné smlouvy č. 7370024164 byla podepsána pouze žalobkyní, podpis žalovaného (ani prostý elektronický) nebyl k listině připojen (návrh pojistné smlouvy č. 7370024164). Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tovární značka MERCEDES-BENZ, [registrační značka], [příjmení]: V [bankovní účet], které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala klientovi označenému jako žalovaný poskytnout, pojistné bylo stanoveno částkou ve výši 3 992 Kč ročně, 998 Kč čtvrtletně (návrh pojistné smlouvy č. 7370024164). Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 29. 3. 2021, když smlouva měla být uzavřena na dobu neurčitou (návrh pojistné smlouvy č. 7370024164). Splatnost první splátky pojistného byla stanovena nejpozději do 15 dnů ode dne vytvoření návrhu pojistné smlouvy, když jako datum vytvoření návrhu je uvedeno 29. 3. 2021 (návrh pojistné smlouvy č. 7370024164). Součást pojistné smlouvy tvoří všeobecné pojistné podmínky žalobkyně, ze kterých plyne bližší úprava a povinnosti smluvních stran, a ceník žalobkyně, ze kterého plyne výše poplatků (návrh pojistné smlouvy č. 7370024164, sazebník poplatků žalobkyně platný pro smlouvy uzavřené od 1. 9. 2013, sazebník poplatků žalobkyně platný pro smlouvy uzavřené od 1. 12. 2015). Dne 29. 3. 2021 žalovaný uhradil první splátku pojistného ve výši 998 Kč (doklad o přijetí platby v hotovosti, práce se splátkami). Žalobkyně žalovaného dopisem zde dne 8. 9. 2021 upomenula k úhradě dlužné částky v celkové výši 1 298 Kč, která se skládá z dlužného pojistného ve výši 998 Kč za období od 29. 6. 2021 do 28. 9. 2021 a z administrativního poplatku ve výši 300 Kč, s upozorněním, že pokud nebude pojistné uhrazeno do 1 měsíce ode dne doručení upomínky, dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pojištění zanikne (upomínka ze dne 8. 9. 2021, kopie dodejky). Žalovaný dlužné pojistné řádně a včas neuhradil, proto mu žalobkyně dopisem ze dne 20. 10. 2021 oznámila, že ke dni 11. 10. 2021 došlo k zániku pojistné smlouvy a vyzvala ho k úhradě dlužného pojistného za období za období od 29. 6. 2021 do 11. 10. 2021 a dlužných poplatků v celkové výši 1 940 Kč (oznámení o ukončení smlouvy ze dne 20. 10. 2021, práce se splátkami). Žalovaný ničeho nezaplatil, přestože byl vyzván zástupcem žalobkyně (předžalobní výzva ze dne 11. 11. 2021 včetně podacího archu).

5. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a ustanovení zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (§ 1 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, dále jen„ z. p. o. p. v.“). Na věc soud aplikoval zejména ustanovení § 2758 odst. 2 o. z., když pojistná smlouva měla být uzavřena na dobu delší jednoho roku (na neurčito), tedy měla být uzavřena písemně. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že smlouva nebyla podepsána žalovaným (žalobkyně to ani netvrdila). Nedostatek písemné formy lze dle § 2758 odst. 2 o. z. zhojit splněním dvou podmínek, a to uhrazením prvního pojistného řádně a včas, když současně musí být pojistné zaplaceno pojistníkem. V řízení bylo zjištěno, že první pojistné bylo uhrazeno řádně a včas, a zároveň bylo uhrazeno žalovaným. Obě podmínky pro zachování písemné formy byly splněny, proto soud posoudil smlouvu č. 7370024164 uzavřenou mezi účastníky dne 29. 3. 2021 jako platně uzavřenou pojistnou smlouvu (§ 3 odst. 4 z. p. o. p. v. a § 2758 a násl. o. z.). Nárok žalobkyně, jakožto pojistitele zavázané v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění na pojistné za dobu za období od 29. 6. 2021 do 11. 10. 2021, tj. do zániku pojištění (k tomu došlo dle (§ 12 odst. 1 písm. a) z. p. o. p. v.), soud shledal důvodným (§ 2782 odst. 1 o. z.), když k jeho zaplacení byl žalovaný jakožto pojistník zavázán (§ 2758 odst. 1 o. z.). Se splněním uvedené povinnosti se žalovaný ocitl v prodlení (§ 1970 o. z.), když žalobkyni za dobu prodlení vzniklo právo požadovat úrok z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení).

6. Pro případ porušení povinnosti žalovaného hradit pojistné byla v obchodních podmínkách a sazebníku stanovena smluvní pokuta dle § 2048 o. z. (v sazebníku označeno jako poplatek za upomínku), když tato povinnost vzniká v souvislosti s prodlením žalovaného a jedná se dle obsahu o paušalizovanou náhradu škody vzniklou právě v souvislosti s prodlením žalovaného. Soud ujednání o smluvní pokutě shledal neúčinným dle § 1753 o. z., neboť ustanovení obchodních podmínek upravující utvrzení dluhu nemohl žalovaný rozumně očekávat a nepřijal je výslovně. Soud dospěl k závěru, aby bylo jednáno v souladu s principem poctivosti, je nutné ujednání zajišťující nebo utvrzující smluvenou povinnost (smluvní pokutu nebo jiné obdobně ustanovení) zásadně nemůže být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, tedy listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11).

7. Vzhledem k tomu, že ujednání o smluvní pokutě bylo shledáno neúčinným, rozhodl soud o zamítnutí žaloby co do částky 300 Kč (výrok II.). Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě ohledně nároku na pojistné a žaloba tak byla v této části shledána důvodnou, soud proto s odkazem na citovaná zákonná ustanovení rozhodl tak, že co do částky 1 140 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 140 Kč od 30. 6. 2021 do zaplacení žalobě vyhověl (výrok I.).

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 868,68 Kč, přičemž tato částka představuje 58,34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 79,17 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 20,83 %). Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 440 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

9. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně zastoupená stejným zástupcem podává typizované formulářové žaloby ve stejných věcech (např. sp. zn. 74 C 398/2021), které se liší pouze číslem pojistné smlouvy, datem prodlení žalovaného a výší dlužné částky. Proto je na místě přiznat žalobkyni náhradu nákladů dle ustanovení § 14b advokátního tarifu, když tarifní hodnota nepřesahuje částku ve výši 50 000 Kč.

10. Soud žalobkyni dále nepřiznal odměnu advokáta za sepis doplnění žaloby ze dne 10. 3. 2022, neboť tvrzení obsažená v doplnění žaloby měla být obsažena přímo v žalobě tak, aby soud nemusel vyzývat k jejímu doplnění. Nejedná se tak o účelně vynaložené náklady.

11. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.