74 C 64/2026

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Miroslavem Rottnerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 10 100 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 105,01 Kč a částku 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 894,99 Kč, úroku 18,9 % ročně z částky 10 000 Kč od 3. 11. 2025 do 30. 11. 2025, úroku 11,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 13. 11. 2025 do zaplacení, úroku 11,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 12. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného úroku od 1. 8. 2025 do 2. 11. 2025 ve výši 486,74 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 290,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne 5. 12. 2025 a doplněnou podáním ze dne 4. 5. 2026, domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím, na kterou žalovaný ani přes výzvu žalobkyně neuhradil až do podání žaloby ničeho.

2. Žalobou uplatňovaný nárok odůvodnila žalobkyně za prvé tím, že dne datum uzavřela se žalovaným rámcovou smlouvu č. hodnota, na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. č. účtu a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Mezi žalobkyní a žalovaným bylo přitom ujednáno, že žalovaný bude disponovat s prostředky tomto účtu jen do výše dostupného zůstatku, bude na něm udržovat tolik prostředků, aby byly pokryty veškeré předpokládané platby a pokud dojde k tomu, že zůstatek prostředků na účtu bude záporný, vyrovná jej nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobkyní vyzván. Svůj závazek však nedodržel a na účtu mu vznikl nepovolený záporný zůstatek, který ke dni podání žaloby činí 100 Kč.

3. Za druhé se žalobou uplatňovaného nároku domáhala žalobkyně s odůvodněním, že dne 19. 11. 2023 žalovaný požádala žalobkyni o poskytnutí úvěru (kontokorentu) ve výši 10 000 Kč. Jelikož žalovaný splnil všechny předpoklady pro poskytnutí tohoto úvěru, žalobkyně s ním uzavřela téhož dne dodatek č. hodnota k rámcové smlouvě č. hodnota (smlouvu o poskytnutí kontokorentu), poskytnutí kontokorentu mu schválila a umožnila mu jeho čerpání prostřednictvím účtu č. účtu. Žalovaný však posléze porušil sjednané podmínky, žalobkyně proto přistoupila k zablokování kontokorentu, pročež jej žalovaný nemohl již nadále využívat, a posléze v souladu se vzájemnými smluvními ujednáními přistoupila dne 3. 11. 2025 k jeho zesplatnění, o čemž žalovaného vyrozuměla prostřednictvím zesplatňujícího dopisu - předžalobní výzvy z téhož dne. Ke dni zesplatnění činila nesplacená jistina úvěru 10 000 Kč a nesplacený (kapitalizovaný) smluvní úrok 486,74 Kč (ode dne 1. 8. 2025 do dne 2. 11. 2025). V předžalobní výzvě žalobkyně poskytla žalovanému dodatečnou lhůtu k zaplacení s tím, že pokud by žalovaný v této lhůtě svůj dluh vůči žalobkyni vyrovnal, nepožadovala by po něm žalobkyně zaplacení jeho příslušenství v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení ode dne zesplatnění do dne úhrady. Žalovaný však této možnosti nevyužil. Ke dni podání žaloby tak žalobkyně za žalovaným z titulu smlouvy o poskytnutí kontokorentu evidovala dluh skládající se z nesplacené jistiny, nezaplaceného smluvního úroku, přičemž od 30. dne po zesplatnění uplatnila žalobkyně smluvní úrok (jen ve snížené) výši 11,5 % ročně, a dále z úroku z prodlení z nesplacené části jistiny, který však žalobkyně uplatnila dle interních pravidel až od 10. dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, protože ve výzvě (zesplatňujícím dopise) poskytla žalovanému dodatečnou lhůtu k plnění. Konkrétně je pak podle žalobkyně dluh žalovaného z titulu této smlouvy tvořen částkou 10 000 Kč, kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 486,74 Kč za období od 1. 8. 2025 do 2. 11. 2025, smluvním úrokem 18,9 % ročně z částky 10 000 Kč od 3. 11. 2025 do 30. 11. 2025, smluvním úrokem 11,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 12. 2025 do zaplacení, a zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 13. 11. 2025 do zaplacení.

4. Žalobkyně ve své žalobní argumentaci vyjádřila přesvědčení, že jakožto poskytovatel úvěru splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet peněžní prostředky, které mu poskytla na základě smlouvy o poskytnutí kontokorentu. Posouzení provedla na základě informací, které jí žalovaný sám poskytl. [Osobní údaje ověřuje žalobkyně proti informacím z dokladů žadatele, údaje o své finanční situaci poskytuje žalobkyni sám žadatel a žalobkyně je dále dle potřeby ověřuje. Dále žalobkyně posuzuje informace z interních a externích databází (používá úvěrovou zprávu z Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací, a dále informace z některých společností patřících do stejné skupiny jako žalobkyně).]

5. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.

6. Soud věc podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, neboť žalobkyně se z jednání soudu nařízeného na den 17. 6. 2026 podáním ze dne 5. 6. 2026 omluvila a žalovaný, ač byl k jednání řádně předvolán dne 20. 5. 2026, se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil.

7. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

8. Rámcová smlouva číslo hodnota ze dne datum. V této listině podepsané žalobkyní i žalovaným (ten tak učinil v mobilním bankovnictví zadáním vstupního hesla), si žalobkyně se žalovaným mimo jiné sjednali, že žalobkyně bude žalovanému poskytovat služby týkající se běžného účtu Anonymizováno (kód banky Anonymizováno) [čl. 2]. Zároveň si žalobkyně a žalovaný dohodli, že nedílnou součástí této listiny jsou také obchodní podmínky, ceník, přehled úrokových sazeb, podmínky pro používání karet, podmínky pro používání úvěru, podmínky pro používání hypotéky, podmínky pro používání kontokorentu, pojistné podmínky a rámcová pojistná smlouva, přehled cen pojištění, podmínky poskytování odměn a výhod (čl.1), že sjednávat, rušit a využívat bankovní služby může žalovaný prostřednictvím poboček žalobkyně, internetového a telefonického bankovnictví a pokud mu to žalobkyně umožní, může bankovní služby sjednávat a využívat i prostřednictvím mobilního bankovnictví nebo mobilní aplikace, přičemž pro jednání se žalovanou bude žalobkyně využívat zde uvedenou její emailovou adresu (e-mail) a telefonní číslo tel. číslo Anonymizováno) [čl. 3], jakož i to, že tato listina může být měněna dodatkem, který žalobkyně se žalovaným podepíše (čl. 4).

9. Obchodní podmínky účinné od 14. 9. 2019. Tyto obchodní podmínky žalobkyně obsahují mimo jiné následující ustanovení. Dohodli jsme se, že tyto obchodní podmínky určují základní pravidla pro poskytování našich služeb (část „Na úvod“, bod 1, str. 3). Mobilní bankovnictví – internetové bankovnictví ovládané prostřednictvím mobilní aplikace. Aplikace, kterou u nás můžete svoje účty zakládat a ovládat, může být z naší dílny nebo od spřátelených vývojářů, se kterými budeme mít uzavřenou smlouvu o vzájemné spolupráci. Podpis – potvrzení rámcové smlouvy, dodatku, samostatné smlouvy nebo dalších dokumentů. V internetovém bankovnictví podepisujete zadáním potvrzovacího kódu, který Vám zašleme nebo zadáním hesla a potvrzovacího kódu. Na pobočce se můžete podepsat perem nebo pomocí zařízení SignPad. V telefonním bankovnictví má podpis podobu Vašeho nahraného ústního souhlasu. Dokument v mobilním bankovnictví a rámcovou smlouvu v mobilní aplikaci podepíšete jednoduše stisknutím tlačítka a zadáním vstupního hesla. Elektronický a ústní podpis plnohodnotně nahrazují Váš podpis dokumentu perem. (část „Výklad pojmů“, str. 4 a 5). Dokumenty nám můžete posílat prostřednictvím internetového bankovnictví, na mailovou adresu e-mail, případně na jinou mailovou adresu, kterou Vám sdělíme, nebo na adresu našeho sídla. Pokud to jde, můžete dokumenty posílat i prostřednictvím mobilního bankovnictví nebo mobilní aplikace. Můžeme se ale dohodnout i jinak. Dokumenty jsou doručené, i když je předáte našemu zaměstnanci nebo zástupci pověřené společnosti. Pokud se nás na něco chcete zeptat, jděte bez okolků přímo k věci. Abyste dostali odpověď, kterou chcete, musí být z Vašeho dotazu jasné, na co se ptáte. My Vám dokumenty doručujeme do schránky dokumentů, jako přílohu zprávy v internetovém bankovnictví, mailem nebo na Vaši korespondenční, případně trvalou adresu, pokud se nedomluvíme jinak. Dokumenty, které Vám posíláme doporučeně poštou, jsou doručené v okamžiku, kdy je přijmete. Když se nám nepodaří Vám dokument doručit nebo ho odmítnete převzít, je okamžikem přijetí den, kdy se zásilka vrátí k nám. V ostatních případech platí, že dokumenty považujeme za doručené nejpozději desátý den po jejich odeslání. Dokumenty poslané prostřednictvím internetového bankovnictví jsou doručené okamžikem jejich uložení do Vaší schránky dokumentů. Dokumenty poslané mailem jsou doručené okamžikem, kdy je odešleme (část „Doručování dokumentů“, body 1 až 3, str. 8). Od rámcové smlouvy nebo také od jednotlivé bankovní služby můžeme odstoupit v případě, kdy podstatným způsobem porušíte své smluvní povinnosti nebo své zákonné povinnosti, které souvisejí s bankovními službami. Odstoupením od rámcové smlouvy tato smlouva zaniká, a to okamžikem, kdy je Vám doručeno písemné odstoupení. Za podstatné porušení povinností z rámcové smlouvy považujeme zejména: nedodržení podmínek stanovených v rámcové smlouvě nebo v jiném smluvním dokumentu; nepovolený debetní zůstatek nebo závazek po splatnosti delší než 30 dnů na běžném nebo spořicím účtu (část „Zánik bankovní služby a rámcové smlouvy“ body 14, 15 písm. a., d., str. 13). Jako majitelé účtu musíte udržovat na účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané odchozí úhrady včetně Vašich závazků vůči nám. Když na něm budete v minusu, musíte dluh zaplatit nejpozději pět pracovních dnů poté, co Vám o něm dáme vědět. Dokud peníze, které nám dlužíte, nezaplatíte, můžeme Vám (i několikrát) posílat upozornění (část „Nakládání s účtem a zřízení dispozičního práva k účtu“, bod 14, str. 18).

10. Obchodní podmínky účinné od 10. 9. 2025. Tyto obchodní podmínky žalobkyně obsahují mimo jiné následující ustanovení. Obchodní podmínky nejsou lehká četba. Nejsou tu pro zábavu, ale aby nastavily pravidla hry, upravily naše i Vaše práva a povinnosti, které se zavazujeme vzájemně dodržovat. Právě proto je Vaší povinností přečíst si je až do konce. Klíčová slova jsme pro přehlednost zvýraznili a na konec dokumentu zařadili slovníček použitých pojmů (str. 1). Vy nám posíláte dokumenty všemi dostupnými prostředky komunikace. Ověřeným způsobem komunikace jsou ale jen zprávy zaslané prostřednictvím IB nebo MB. My Vám dokumenty doručujeme do schránky dokumentů, jako přílohy zpráv v IB, mailem na Vaši mailovou adresu nebo poštou na Vaši korespondenční, případně trvalou adresu, pokud se nedomluvíme jinak. Dokumenty, které Vám posíláme, jsou doručené: a. prostřednictvím pošty převzetím. Když se Vám nepodaří dokument doručit nebo ho odmítnete převzít, je okamžikem přijetí den, kdy se zásilka vrátí k nám. Jinak platí, že dokumenty považujeme za doručené nejpozději desátý den po jejich odeslání, b. prostřednictvím IB, jakmile je uložíme do Vaší schránky dokumentů, c. mailem okamžikem odeslání. (část „Doručování dokumentů“, body 1 až 3, str. 4). Od rámcové smlouvy nebo také od jednotlivé bankovní služby můžeme odstoupit, pokud podstatným způsobem porušíte své smluvní nebo zákonné povinnosti, které souvisejí s bankovními službami. Odstoupením od rámcové smlouvy tato smlouva zaniká, a to okamžikem, kdy je Vám jakýmkoliv ze sjednaných způsobů komunikace poprvé doručeno písemné odstoupení. Za podstatné porušení povinností z rámcové smlouvy považujeme zejména: porušení nebo nedodržení podmínek stanovených ve smluvní dokumentaci včetně nedodržení nebo porušení sjednaných opatření pro ochranu bezpečnostních prvků, pro zamezení jejich neoprávněnému použití a pro zamezení neoprávněnému přístupu do Vašeho IB a MB, nepovolený minusový zůstatek na účtu nebo závazek po splatnosti delší než 30 dnů (část „Zánik rámcové smlouvy a jednotlivé služby“ body 13, 14 písm. a., d., str. 10 a 11). IB – internetové bankovnictví, tedy zabezpečené internetové stránky, pomocí kterých můžete zejména zakládat, měnit, rušit nebo využívat naše služby. Mobilní aplikace – aplikace právnická osoba nebo jiná bankovní aplikace pro ovládání našeho mobilního bankovnictví. Stáhnete si ji a nainstalujete do svého zařízení. Jejím prostřednictvím u nás můžete sjednávat a ovládat svoje účty a jiné vybrané služby. MB – jde o mobilní bankovnictví, tedy o internetové bankovnictví ovládané prostřednictvím mobilní aplikace. Vzniká až po propojení mobilní aplikace s Vaší rámcovou smlouvou. Do mobilního bankovnictví se musíte přihlásit (část „Slovníček aneb definice pojmů“, str. 19).

11. Ceník účinný od 1. 2. 2019. Dle tohoto ceníku žalobkyně nebylo vedení účtů v korunách, eurech a dolarech včetně poskytnutí debetních karet zpoplatněno a služba výběry hotovosti ze všech bankomatů u nás i ve světě byla zpoplatněna částkou 100 Kč měsíčně. Ceník účinný od 5. 9. 2025. Dle tohoto ceníku žalobkyně nebylo vedení až deseti běžných účtů v jakékoliv nabízené měně (CZK, EUR, USD) zpoplatněno a služba výběry hotovosti ze všech bankomatů u nás i ve světě byla zpoplatněna částkou 100 Kč měsíčně.

12. Formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru. Tato listina obsahuje mimo jiné identifikační údaje žalobkyně, která je v ní označena jako věřitel, a základní informace o podmínkách poskytnutí peněžních prostředků ve výši 10 000 Kč (umožňuje přečerpání běžného účtu číslo č. účtu, není vázána žádným účelem, splácení průběžné, a to každým připsáním peněz na běžný účet, ze kterého lze kontokorent čerpat, je však nutné kontokorent alespoň jednou za rok od data prvního čerpání splatit, úroková sazba 18,9 % ročně, právo žalobkyně v případě opožděné platby účtovat úrok z prodlení v zákonné výši).

13. Úvěrová zpráva vytvořená dne 19. 11. 2023 (č. l. 22-27). Z této zprávy vyplývá, že žalovaný k datu vytvoření zprávy splácel od června 2023 jeden úvěr, na který mu zbývalo splatit 15 463 Kč a z kontokorentního úvěru s úvěrovým rámcem 5 000 Kč, který měl k dispozici od července 2022, a na který mu zbývalo mu zbývalo splatit 4 850 Kč.

14. Potvrzení o prověření úvěruschopnosti žadatele (č. l. 28). Dle tohoto potvrzení žalobkyně při hodnocení schopnosti žalovaného splácet kontokorentní úvěr ve výši 10 000 Kč (datum uzavření smlouvy 19. 11. 2023), vycházela žalobkyně za prvé z informací poskytnutých žalovaným (typ příjmu: student, výše čistého měsíčního příjmu: 10 000 Kč, ženatý: ne, druh bydlení: u rodičů, vyživované osoby: 0, jiné splátky/úvěrové rámce: 2 000 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti: 0 Kč, výdaje domácnosti (bydlení/léky-jídlo-doprava/splátky ostatních členů: 3 000 Kč), za druhé z údajů zjištěných z Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, insolvenčního rejstříku, z „exekuční minulosti“ žalovaného (zohlednění historických dotazů soudních exekutorů vznesených v rámci součinnosti dle § 33 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, ověření bezdlužnosti v rámci skupiny, jejíž je žalobkyně součástí), za třetí z výstupu „interního modelu pro stanovení minimálních výdajů“ (výdaje jednotlivce dle expertní analýzy: 4 860 Kč, výdaje domácnosti dle expertní analýzy: 4 860 Kč, výdaje na bydlení dle expertní analýzy: 3 880,26 Kč), které porovnala s údaji deklarovanými žalovaným.

15. Dodatek č. hodnota ze dne 19. 11. 2023 k Rámcové smlouvě číslo hodnota. Tato listina, kterou žalobkyně i žalovaný (ten v mobilním bankovnictví) podepsali dne 19. 11. 2023 a jejíž součástí jsou dle dohody žalobkyně a žalovaného i podmínky pro používání kontokorentu, obsahuje dále ujednání, že žalobkyně poskytne žalovanému na základě jeho žádosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to při přečerpání běžného účtu číslo č. účtu, a žalovaný je bude žalobkyni splácet spolu s úrokem za jejich poskytnutí ve výši 18,9 % průběžně, každým připsáním peněz na běžný účet číslo č. účtu, přičemž podmínkou je, že takto čerpané prostředky splatí do jednoho roku od data jejich čerpání. Pokud by žalobkyně musela vyzvat žalovaného, aby vše zaplatil dříve, než původně počítala, bude mu dále vše, co žalobkyni dluží, úročeno aktuálním úrokem. Pokud žalovaný přesto žalobkyni dluh nezaplatí, bude ho žalobkyně navíc úročit i zákonným úrokem z prodlení.

16. Podmínky pro používání kontokorentu účinné od 21. 4. 2022. Tyto podmínky obsahují mimo jiné následující ustanovení. Za případ porušení smlouvy o kontokorentu pokládáme, zejména když: a. jste v prodlení s úhradou jakéhokoliv závazku vůči nám, a to i z jiné smlouvy; b. porušíte jakoukoliv jinou svou povinnost nebo nesplníte jakýkoliv svůj závazek popsaný v rámcové smlouvě, ve smlouvě o kontokorentu, v obchodních podmínkách, těchto podmínkách pro používání kontokorentu nebo v jiné smlouvě, kterou s námi máte uzavřenou (část „Co považujeme za případ porušení, str. 4). Pokud dojde k případu porušení nebo jiné závažné skutečnosti, pak podle toho, o jak vážné porušení jde, máme právo: požadovat předčasné splacení kontokorentu, tj. prohlásit svým rozhodnutím kontokorent za ihned splatný a požádat Vás o jeho předčasné splacení (tzv. zesplatnění). Při zesplatnění je Vaší povinností nám splatit: (i) celý kontokorent, (ii) smluvní úroky a úroky z prodlení naúčtované ke dni zesplatnění, popřípadě další částky, na které máme právo podle smlouvy o kontokorentu a dosud nám nebyly uhrazeny. Součtem všech těchto částek provedeme výpočet tzv. celkové částky, kterou Vám oznámíme. Pokud celkovou částku neuhradíte do 10 dnů od zesplatnění, máme právo celkovou částku úročit vedle sjednaného úroku z kontokorentu také zákonným úrokem z prodlení ve výši sjednané níže (část „Postupy v případě porušení toho, na čem jsme se dohodli“, písm. f., str. 4).

17. Podmínky pro používání kontokorentu účinné od 1. 4. 2025. Tyto podmínky obsahují mimo jiné následující ustanovení. Za případ porušení smlouvy o kontokorentu pokládáme, zejména když: jste v prodlení s úhradou jakéhokoliv dluhu vůči nám, a to i z jiné smlouvy; b. porušíte jakoukoliv jinou svou povinnost nebo nesplníte jakýkoliv svůj závazek popsaný v rámcové smlouvě ve smlouvě o kontokorentu, v obchodních podmínkách, těchto podmínkách pro používání kontokorentu nebo v jiné smlouvě, kterou s námi máte uzavřenou (část „Co považujeme za případ porušení bod 1, str. 3). Když porušíte to, na čem jsme se spolu dohodli, nebo dojde k jiné závažné skutečnosti, pak podle toho, o jak vážné porušení jde, máme právo: požadovat předčasné splacení kontokorentu, to je prohlásit kontokorent za ihned splatný a požádat Vás o jeho předčasné splacení (tzv. zesplatnění). Při zesplatnění je Vaší povinností nám splatit: (i) celý kontokorent, (ii) smluvní úroky a úroky z prodlení naúčtované ke dni zesplatnění, popřípadě další částky, na které máme právo podle smlouvy o kontokorentu a dosud nám nebyly uhrazeny. Součtem všech těchto částek provedeme výpočet celkové částky, kterou Vám oznámíme. Pokud celkovou částku neuhradíte do 10 dnů od zesplatnění, máme právo celkovou částku úročit úroky z prodlení. (část „Postupy v případě porušení toho, na čem jsme se dohodli“, bod 1, písm. f., str. 4).

18. Výpis z běžného účtu – číslo č. účtu ze dne 5. 12. 2025. Jedná o výpis z běžného účtu žalovaného za období od 14. 11. 2024 do 5. 12. 2025. Vyplývá z něho, že počáteční stav tohoto účtu ke dni 14. 11. 2024 byl - 10 259,86 Kč, stav ke dni 1. 11. 2025 byl - 9 376,38 Kč, konečný stav ke dni 30. 11. 2025 byl - 100 Kč a že z tohoto účtu bylo uhrazeno celkem 1 894,99 Kč na „Obchodní úrok kontokorentu“ (150,15 Kč dne 1. 12. 2024, 160,52 Kč dne 1. 1. 2025, 1. 2. 2025, 1. 9. 2025 a 1. 11. 2025, 144,99 Kč dne 1. 3. 2025, 160,46 Kč dne 1. 4. 2025, 155,34 Kč a dne 1. 5. 2025 a 1. 10. 2025, 160,50 Kč dne 1. 6. 2025, 155,26 Kč dne 1. 7. 2025, 160,51 Kč dne 1. 8. 2025, 10,36 Kč dne 3. 11. 2025). Přehled čerpání a splácení kontokorentu. Dle tohoto přehledu žalovaný ke dni 30. 11. 2024 vyčerpal částku 10 000 Kč a dne 3. 11. 2025 přistoupila žalobkyně k zesplatnění kontokorentu.

19. Výzva k zaplacení dluhu ze dne 3. 11. 2025. Jedná se o výzvu žalobkyně adresovou žalovanému, jejímž prostřednictvím žalobkyně z důvodu, že jí dosud žalovaný nezaplatil vše, co jí dlužil, vyzvala žalovaného k „předčasnému uhrazení“ všech jeho dluhů, které vyčíslila na částku 10 586,74 Kč (10 486,74 Kč kontokorent, 100 Kč běžný účet číslo hodnota), do 12. 11. 2025.

20. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci.

21. Žalobkyně a žalovaný si dne 12. 10. 2019 ujednali, že žalobkyně bude žalovanému poskytovat své služby za podmínek stanovených jednak v listině nazvané „Rámcová smlouva číslo hodnota“, jednak za podmínek uvedených v dalších listinách (obchodní podmínky, ceník, podmínky pro používání karet, podmínky pro používání úvěru, podmínky pro používání hypotéky, podmínky pro používání kontokorentu, pojistné podmínky a rámcová pojistná smlouva, přehled cen pojištění, podmínky poskytování odměn a výhod), s tím, že tato listina může být měněna dodatkem, které žalobkyně se žalovaným podepíše. Součástí těchto ujednání také bylo, že sjednávat, rušit a využívat poskytované služby může žalovaný prostřednictvím poboček žalobkyně, internetového a telefonického bankovnictví a pokud mu to žalobkyně umožní, může tak činit i prostřednictvím mobilního bankovnictví nebo mobilní aplikace. Žalobkyně se žalovaným si taktéž dohodli, že od rámcové smlouvy nebo také od jednotlivé bankovní služby může žalobkyně odstoupit, pokud žalovaný podstatným způsobem poruší své smluvní nebo zákonné povinnosti, které souvisejí s bankovními službami, přičemž odstoupením od rámcové smlouvy tato smlouva zaniká, a to okamžikem, kdy bude žalovanému jakýmkoliv ze sjednaných způsobů komunikace poprvé doručeno písemné odstoupení, a že v takovém případě má žalobkyně právo po něm požadovat úhradu jakýchkoliv pohledávek žalobkyně vůči žalovanému, které vznikly za dobu trvání rámcové smlouvy, a to i když k jejich zaúčtování dojde až po jejím zániku, s tím, že za podstatné porušení povinností z rámcové smlouvy se považuje mimo jiné zejména porušení nebo nedodržení podmínek stanovených v rámcové smlouvě nebo v jiném smluvním dokumentu, jakož i nepovolený minusový zůstatek nebo závazek po splatnosti delší než 30 dnů na běžném nebo spořicím účtu.

22. Žalobkyně na základě vzájemných ujednání popsaných v předchozím bodě pro žalovaného zřídila a nadále vedla účet č. účtu, přičemž žalovaný souhlasil s tím, že bude jeho povinnost udržovat na účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané odchozí úhrady včetně jeho závazků vůči žalobkyni a pokud v důsledku některých realizovaných transakcí na tomto účtu dostane „do nepovoleného přečerpání“, musí takto vzniklých dluh vůči žalobkyni zaplatit nejpozději pět pracovních dnů poté, co jí o něm dá vědět, a to připsáním peněz na tento účet. Žalovaný tyto dohodnuté podmínky nerespektoval a jeho účet počínaje nejpozději ke dni 1. 11. 2025, začal vykazovat záporný zůstatek, jenž ke dni 30. 11. 2025 činil 100 Kč.

23. Dne 19. 11. 2023 se žalobkyně se žalovaným dohodli na změně „Rámcové smlouvy číslo hodnota“, a to prostřednictvím listiny nazvané „Dodatek číslo hodnota k Rámcové smlouvě číslo hodnota“, která spočívala v tom, že žalobkyně umožní žalovanému za podmínek v této listině uvedených a dále za podmínek uvedených v další listině (podmínky pro používání kontokorentu) využívat další službu v podobě možnosti opakovaně čerpat prostřednictvím jeho běžného účtu č. účtu peněžní prostředky až do výše 10 000 Kč, které žalovaný – pokud této možnosti využije – bude žalobkyni splácet spolu s úrokem za jejich poskytnutí ve výši 18,9 % průběžně, prostřednictvím každého připsání peněžních prostředků na její běžný účet. Žalovaný v rámci vzájemných ujednání souhlasil mimo jiné s tím, že v případě, že nebude řádně a včas dohodnutým způsobem poskytnuté peněžní prostředky splácet, může po něm žalobkyně požadovat okamžité vrácení všeho, co aktuálně žalobkyni dluží s tím, že žalobkyně má i v takovém případě nárok až do úplného zaplacení nárok i na sjednaný úrok za poskytnutí peněžních prostředků, jakož že může po žalovaném požadovat i úrok z prodlení v zákonné výši.

24. Před tím, než se žalobkyně se žalovaným dohodli způsobem popsaným v předchozím bodě, žalobkyně posuzovala, zda by byl žalovaný za takových podmínek schopen poskytnuté peněžní prostředky splácet. Vycházela přitom z následujících informací o osobních a majetkových poměrech poskytnutým žalovaným (typ příjmu: student, výše čistého měsíčního příjmu: 10 000 Kč, ženatý: ne, druh bydlení: u rodičů, vyživované osoby: 0, jiné splátky/úvěrové rámce: 2 000 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti: 0 Kč, výdaje domácnosti (bydlení/léky-jídlo-doprava/splátky ostatních členů: 3 000 Kč), z údajů zjištěných z Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, insolvenčního rejstříku, z „exekuční minulosti“ žalovaného, z ověření bezdlužnosti žalovaného v rámci skupiny jejíž je žalobkyně součástí, a z výstupu „interního modelu pro stanovení minimálních výdajů“ (výdaje jednotlivce dle expertní analýzy: 4 860 Kč, výdaje domácnosti dle expertní analýzy: 4 860 Kč, výdaje na bydlení dle expertní analýzy: 3 880,26 Kč), které porovnala s údaji uváděnými žalovaným. Dále měla žalobkyně k dispozici informace o tom, že k datu 19. 11. 2023 žalovaný splácel dva úvěry (od června roku 2023 úvěr, na který mu zbývalo splatit 15 463 Kč a kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem 5 000 Kč, který měl k dispozici od července 2022, na který mu zbývalo splatit 4 850 Kč). Žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný jí bude schopen poskytnuté peněžní prostředky za sjednaných podmínek vrátit. Proto mu jejich čerpání za výše uvedených podmínek výše umožnila. Žalovaný této možnosti využil a již dne 30. 11. 2024 vyčerpal celou částku až do poskytnutého limitu 10 000 Kč.

25. Jelikož žalovaný neudržoval v rozporu se vzájemnými ujednáními na účtu č. účtu kladný zůstatek a ani dohodnutým způsobem nesplácel poskytnuté peněžní prostředky, žalobkyně jej proto výzvou ze dne 3. 11. 2025 vyzvala k okamžité úhradě všeho, co mu k tomuto datu dlužil, a to do 12. 11. 2025. Konkrétně žalobkyně požadovala po žalovaném z titulu poskytnutého kontokorentu částku 10 486,74 Kč a z titulu běžného účtu 100 Kč. Ke dni 1. 11. 2025 vykazoval účet č. účtu žalovaného záporný zůstatek 9 376,38 Kč a ke dni 30. 11. 2025 záporný zůstatek 100 Kč a oproti vyčerpané částce 10 000 Kč žalovaný do dne 3. 11. 2025 zaplatil prostřednictvím tohoto účtu žalobkyni celkem 1 894,99 Kč.

26. Žaloba je důvodná zčásti.

27. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

28. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

29. Podle § 2664 o. z. s peněžními prostředky na účtu může majitel účtu a za podmínek ujednaných ve smlouvě i jeho zmocněnci nakládat ujednaným způsobem. Nevyplývá-li ze zmocnění opak, nezaniká smrtí zmocnitele.

30. Podle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

31. Na základě zjištěného skutkového stavu má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 12. 10. 2019 na základě „Rámcové smlouvy číslo hodnota“ uzavřena smlouva o (platebním) účtu ve smyslu zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku a podle § 2662 a násl. o. z. Žalobkyně se za podmínek ujednaných v této smlouvě zavázala zřídit a vést pro žalovaného účet č. účtu (§ 2662 o. z.). Žalovaný se oproti tomu v uvedené smlouvě mimo jiné zavázal (§ 2664 o. z.), že na tomto účtu bude udržovat kladný zůstatek. Pro případ, že by tento svůj závazek nedodržel, měla žalobkyně právo ho vyzvat k nápravě a případně i v souladu se smluvními ujednáními od smlouvy odstoupit (§ 2001 o. z.), přičemž v takovém případě mohla požadovat úhradu jakýchkoliv svých pohledávek vůči žalovanému, které vznikly za dobu trvání smlouvy.

32. Žalovaný své povinnosti řádně neplnil, když nejpozději ke dni 1. 11. 2025 již účtu č. účtu kladný zůstatek neudržoval. Žalovaný proto byl povinen poté, co žalobkyně využila smluvního ujednání, které jí umožňovalo v případě, že účet vedený pro žalovaného vykazuje záporný zůstatek, od smlouvy o účtu odstoupit, o čemž jej vyrozuměla výzvou ze dne 3. 11. 2025, zaplatit žalobkyni částku ve výši 100 Kč, přestavující pohledávku žalobkyně za žalovaným (dluh žalovaného vůči žalobkyni) v podobě záporného zůstatku na účtu č. účtu, a to nejpozději k datu 12. 11. 2025 v této výzvě stanovenému, což dosud žalovaný neučinil. Soud proto výrokem I tohoto rozsudku žalovanému uložil, aby částku 100 Kč žalobkyni zaplatil.

33. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

34. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 35. „Dodatek číslo hodnota k Rámcové smlouvě číslo hodnota“ soud na základě jeho obsahu posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou podle § 2395 a násl. o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaný uzavřel v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) [v řízení nebylo tvrzeno, že by ji snad neměl uzavírat mimo samostatný výkon povolání či podnikání a nic takového ani v jeho průběhu nevyšlo byť náznakem najevo], a žalobkyně v postavení podnikatele poskytujícího spotřebitelský úvěr [§ 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru].

36. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31. 12. 2023 platilo, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

37. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

38. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice 2008/48“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

39. Podle čl. 23 směrnice 2008/48 členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

40. Soudní dvůr již v rozsudku ze 18. 12. 2014, CA Consumer Finance SA proti Ingrid Bakkaus a další, C-449/13, bod 32 uzavřel, že „ustanovení směrnice 2008/48 musí být vykládána v tom smyslu, že: zaprvé brání vnitrostátní právní úpravě, podle které břemeno důkazu o nesplnění povinností stanovených v článcích 5 a 8 směrnice 2008/48 nese spotřebitel, a zadruhé brání tomu, aby byl soud na základě standardní doložky nucen na spotřebitele pohlížet tak, že uznal úplné a řádné splnění předsmluvních povinností poskytovatele úvěru, neboť tato doložka vede k obrácení důkazního břemene v otázce splnění uvedených povinností, čímž může být narušena účinnost práv přiznaných směrnicí 2008/48“, a dále v bodech 36 a 37 tohoto rozsudku uvedl: „směrnice 2008/48 neobsahuje taxativní výčet informací, s jejichž pomocí má poskytovatel úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a neupřesňuje ani, zda tyto informace mají být kontrolovány, a pokud ano, jakým způsobem. V souladu se svým zněním naopak čl. 8 odst. 1 směrnice 2008/48 ve spojení s bodem 26 jejího odůvodnění přiznává poskytovateli úvěru prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele, či nikoli, a zda je má ověřit pomocí jiných údajů. Z toho vyplývá, že poskytovatel úvěru musí zaprvé v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí dokladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“ 41. V rozsudku ze dne 5. 3. 2020, OPR-Finance s.r.o. proti GK, C-679/18, bod 46 Soudní dvůr dospěl k závěru, že „články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ 42. Z judikatury Nejvyššího soudu i Ústavního soudu vyplývá jednoznačný závěr, že nerespektování požadavků vyplývajících z čl. 8 odst. 1 směrnice 2008/48 (a tedy i z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) poskytovatelem úvěru má s ohledem na nutnost eurokonformního výkladu (srov. rozsudky Evropského soudního dvora ze dne 10. 5. 1984, Sabine von Colson a Elisabeth Kamann proti Land Nordrhein-Westfalen, C-14/83 a ze dne 13. 11. 1990, Marleasing proti Comercial Internacional de Alimentación, C-106/89) vnitrostátní právní úpravy (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve vazbě na čl. 23 směrnice 2008/48) za následek neplatnost úvěrové smlouvy uzavřené bez řádného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti. Poskytovatel úvěru má tedy jednoznačnou zákonnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost poskytovaný úvěr splatit, kterou v žádném případě nemůže přenášet na spotřebitele, neboť součástí jeho odborné péče (s níž je podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru povinen vykonávat veškerou svou činnost) je právě i přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele [tedy jeho schopnosti poskytovaný úvěr splácet, jak vyplývá z § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru]. Předpokládána je přitom taková obezřetnost úvěrujícího, že se nespoléhá toliko na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem o úvěr, ale sám tyto údaje musí adekvátně prověřit (například potvrzením o příjmu vystaveným zaměstnavatelem, telefonickým ověřením u zaměstnavatele či výpisem z bankovního účtu, kam byla příslušná částka připsána, prověřením spotřebitele v rámci dostupných registrů, jakými jsou evidence dlužníků, insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, porovnáním tvrzených údajů s pravidelně publikovanými informacemi podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu atd.) [srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018, a usnesení ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018, ze dne 1. 7. 2020, sp. zn. 20 Cdo 1522/2020, nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, a usnesení ze dne 6. 10. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 3/20]. K tomu soud dodává, že v oblasti práva veřejného dospěl k totožným závěrům ve své judikatuře i Nejvyšší správní soud (srov. rozsudky ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, ze dne 31. 1. 2024, č. j. 6 As 8/2023-57).

43. S ohledem na výše uvedené je evidentní, že soud v obdobných typech řízení, jako je toto, je povinen ex officio zkoumat, zda poskytovatel úvěru dostál své povinnosti prověřit adekvátně úvěruschopnost spotřebitele a poskytovatel úvěru musí – pod hrozbou sankce prohlášení uzavřené smlouvy za neplatnou – v řízení před soudem splnění této své povinnosti prokázat.

44. Soud má v posuzovaném případě za to, že žalobkyně této povinnosti předtím, než dne 19. 11. 2023 přistoupila k uzavření „Dodatku číslo hodnota k Rámcové smlouvě číslo hodnota“ se žalovaným, nedostála, ačkoliv na posuzování úvěruschopnosti žalovaného zcela nerezignovala.

45. Žalobkyně si zcela správě opatřila informace, které jí umožnily posoudit, jaká byla úvěrová historie žalovaného (z nich plyne, že ke dni 19. 11. 2023 splácel dva úvěry, na které mu zbývalo splatit 15 463 Kč a 4 850 Kč) a zda byl v minulosti schopen řádně plnit své dluhy (dotazy do Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, insolvenčního rejstříku, zohlednění případných informací týkajících se žalovaného poskytnutých soudním exekutorům a informací, kterými disponovala skupina, do které patří i žalovaná). Takto důsledně však již žalobkyně nepostupovala při posuzovaní příjmové a výdajové stránky žalovaného.

46. Co se týče příjmů, žalobkyně vyšla pouze z jeho z tvrzení, že dosahuje pravidelného příjmu ve výši 10 000 Kč, aniž by si toto tvrzení jakkoliv ověřila. Takové ověření přitom bylo dle názoru soudu rozhodně namístě, protože žalovaný svůj zdroj jím tvrzených příjmů specifikoval způsobem velmi neobvyklým. Neoznačil totiž žádného zaměstnavatele, neuvedl, že by byl osobou samostatně výdělečně činnou, ale jen to, že je studentem. Je přitom nepochybně notorietou, že samotné studium je spojeno zejména s výdaji na straně studujícího a nikoliv s tím, že by představovalo pro studenta zdroj příjmů. I když to nelze zcela vyloučit, pokud by kupříkladu žalovaný měl přiznáno pravidelné stipendium, nejedná se o běžnou situaci, a žalobkyně tudíž měla toto jeho tvrzení verifikovat. Takové ověření by přitom nebylo nikterak složité. Jednak nic nebránilo žalobkyni v tom, aby si podrobnější informace o zdroji jeho příjmů vyžádala přímo od žalovaného a vzhledem k tomu, že žalobkyně již od roku 2019 vedla pro žalovaného také běžný účet mohla také zcela jistě alespoň nahlédnout do historie tohoto účtu a ověřit si, zda na něj žalovanému nějaké pravidelné příjmy přicházely či přicházejí. Nic z toho však žalobkyně neučinila.

47. Obdobně přistoupila žalobkyně k hodnocení výdajové stránky žalovaného. I kdyby soud připustil, že žalovaný – jak tvrdil žalobkyni – skutečně bydlel u rodičů (což si ovšem žalobkyně též neověřila) a jeho měsíční výdaje tak skutečně nepřesáhly částku 4 860 Kč (odpovídající životnímu minimu pro jednu dospělou osobu v roce 2025) a výdaje spojené s bydlením částku 3 880,26 Kč, (měsíčně tak nevynaložil více než 8 740 Kč), není přesto soudu zřejmé, jak mohla žalobkyně dospět k závěru, že žalovaný disponuje dostatečnými volnými prostředky, aby mohl splácet další poskytnutý úvěr, tedy že bude schopen řádně splnit to, k čemu bude zavázán na základě „Dodatku číslo hodnota k Rámcové smlouvě číslo hodnota“. Žalobkyně totiž evidentně vůbec nekalkulovala s tím, že žalovaný má dosud nesplacené úvěry v celkové výši přibližně 20 300 Kč a vůbec nevzala do úvahy, že dle svých vlastních tvrzení na splátky úvěrů již pravidelně vynakládá 2 000 Kč. Neučinila tak přesto, že vycházela z toho, že žalovaný má pravidelný měsíční příjem pouze 10 000 Kč a zvýšená opatrnost a důkladnost při posuzování otázky, zda skutečně žalovaný bude moci vydávat další prostředky na splácení, byla více než žádoucí. Lze se totiž velmi jednoduše přesvědčit, že i kdyby žalovaný skutečně nevynaložil měsíčně více než oněch 8 740 Kč při zohlednění jím tvrzené výše splátek (2 000 Kč), by již z jím tvrzeného příjmu 10 000 Kč nemohlo zbýt zhola nic (resp. by mu každý měsíc několik stokorun chybělo).

48. Ačkoliv se v tomto případě jedná o úvěr v relativně nižší výši (limitovaný načerpáním částky 10 000 Kč, avšak s možností opakovaného čerpání), podle přesvědčení soudu nelze ani tak přehlížet zcela zásadní nedostatky v procesu posouzení úvěruschopnosti žalovaného, jež jeho poskytnutí předcházely. Nelze tedy než učinit dílčí závěr, že žalobkyně v žádném případě nesplnila povinnost adekvátně prověřit schopnost žalovaného splácet úvěr, který mu byl poskytnut na základě „Dodatku číslo hodnota k Rámcové smlouvě číslo hodnota“.

49. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

50. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

51. Jak již bylo uvedeno výše, důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru (v daném případě žalobkyně) postupovat s odbornou péči a náležitě prověřit schopnost spotřebitele (v daném případě žalovaného) splatit poskytovaný úvěr, jak to vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je neplatnost úvěrové smlouvy (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, § 580 odst. 1 o. z.), k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Soud proto uzavírá, že „Dodatek číslo hodnota k Rámcové smlouvě číslo hodnota“ shledal z důvodu porušení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 odst. 1 a § 588 o. z. neplatným.

52. Žalobkyni tudíž nemohl vzniknout žalobou uplatňovaný nárok na smluvní úrok z titulu „Dodatku číslo hodnota k Rámcové smlouvě číslo hodnota“ v podobě kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 486,74 Kč, smluvního úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 10 000 Kč od 3. 11. 2025 do 30. 11. 2025 a smluvního úroku ve výši 11,5 % ročně z částky z částky 10 000 Kč od 1. 12. 2025 do zaplacení, neboť byl-li tento sjednán ve smlouvě, kterou soud shledal neplatnou, nemohou být ani tímto jejím ujednáním účastníci vázáni.

53. Uplatňuje-li žalobce nárok na plnění z neplatné smlouvy, je třeba tento nárok posoudit podle pravidel, jimiž se řídí vypořádání bezdůvodného obohacení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2147/99).

54. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2)

55. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

56. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným nedošlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (tato byla od počátku neplatná), avšak bylo prokázáno, že žalovaný od žalobkyně obdržel celkem 10 000 Kč, posoudil soud žalobou uplatněný nárok podle § 2991 a § 2993 o. z. jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši odpovídající maximálně této částce. Žalovanému byla žalobkyní poskytnuta částka 10 000 Kč, oproti které žalovaný dosud žalobkyni vrátil celkem 1 894,99 Kč. Ve výši odpovídající rozdílu těchto částek (8 105,01 Kč) se tak žalovaný na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 a § 2993 o. z. bezdůvodně obohatil. Tuto částku je proto povinen žalobkyni vydat, což dosud neučinil.

57. Obecně platí, že bezdůvodné obohacení je splatné vždy na výzvu věřitele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 33 Odo 871/2005, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 29 Cdo 577/2019 a ze dne 25 5. 2021, sp. zn. 28 Cdo 903/2021) a dlužník je po takové výzvě povinen svůj dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalovaný byla vyzván žalobkyní k úhradě svých dluhů výzvou ze dne 3. 11. 2025 nejpozději do 12. 11. 2025. Ode dne následujícího (13. 11. 2025, resp. až od 1. 12. 2025, jak požadovala) by tak měl žalobkyni v souladu s § 1970 o. z. náležet zákonný úrok z prodlení z dosud nezaplacené částky uvedené v předchozím bodě.

58. Je však potřeba mít na paměti, že § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru představuje speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy, jež se uplatní přednostně vůči obecné právní úpravě bezdůvodného obohacení obsažené v § 2991 a násl. o. z. To znamená, že nárok na zákonné úroky podle § 1970 o. z. v případech, kdy jedná o vypořádání plnění z neplatné smlouvy, na něž dopadají kromě jiných právních předpisů také ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, vzniká až v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny úvěru v době podle § 87 odst. 1 tohoto zákona (tj. poté, co ji nevrátí v době přiměřené jeho možnostem), nikoliv již marným uplynutím data, k němuž byl k jejímu vrácení vyzván [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 a dále na něj navazující rozsudky Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 5. 2025, č. j. 8 Co 128/2025-65, ze dne 28. 8. 2025, č. j. 14 Co 153/2025-61, ze dne 16. 9. 2025, č. j. 14 Co 259/2025-73, ze dne 30. 9. 2025, č. j. 95 Co 258/2025-77 (který by mohl být dle názoru soudu žalobkyni znám), ze dne 18. 12. 2025, č. j. 14 Co 288/2025-74, ze dne 21. 1. 2026, č. j. 12 Co 310/2025-93, ze dne 29. 1. 2026, č. j. 14 Co 319/2025-89, Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 10. 2024, č. j. 7 Co 1393/2024, Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 8. 2024, č. j. 8 Co 123/2024-66, ze dne 3. 7. 2025, č. j. 75 Co 111/2025-162].

59. Soud proto uložil žalovanému výrokem I tohoto rozsudku dále povinnosti zaplatit žalobkyni částku 8 105,01 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Vycházel přitom z tohoto, že žalovaný byl po celou dobu řízení před soudem pasivní, na soudní písemnosti nijak nereagoval, k nařízenému jednání se nedostavil ani žádným způsobem neprojevil zájem o účast při projednávání své věci. Soud ho tak nemohl v souladu s § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučit o povinnosti tvrdit a prokázat výši svých příjmů, pokud by měl v úmyslu navrhnout, aby mu soud poskytl pro splnění uložené povinnosti lhůtu jinou (delší) nebo mu umožnil plnění rozsudkem uložené povinnosti ve splátkách. [Poučení podle § 118a o. s. ř. se totiž poskytují jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. 29 Odo 832/2006, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2014, sp. zn. 28 Cdo 3945/2013 a ze dne 23. 11. 2023, sp. zn. 23 Cdo 2422/2023).] Soud proto dospěl k závěru, že není v daném případě účelné stanovovat jinou lhůtu k plnění, než tu podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť neměl žádnou oporu pro případný závěr, že by jiná (velkorysejší) lhůta či jiný (postupný) způsob plnění v daném případě zvýšily pravděpodobnost toho, že žalovaný uloženou povinnost splní dobrovolně a vyhne se tak nepříznivým důsledkům spojeným s nařízením výkonu rozhodnutí či exekuce.

60. Výrokem II pak soud z důvodů uvedených v bodě 52 výše a dále z důvodu vyloženého v předchozím bodě (žalovaný se ani s úhradou částky 8 105,01 Kč dosud nemohl dostat do prodlení) zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 894,99 Kč [rozdíl mezi žalobou nárokovanou „nesplacenou“ jistinou 10 000 Kč a částkou 8 105,01 Kč (dlužná jistina poskytnutého úvěru zjištěná soudem), v níž soud žalobě vyhověl], (smluvního) úroku 18,9 % ročně z částky 10 000 Kč od 3. 11. 2025 do 30. 11. 2025, (smluvního) úroku 11,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 13. 11. 2025 do zaplacení, úroku (z prodlení) 11,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 12. 2025 do zaplacení a kapitalizovaného (smluvního) úroku od 1. 8. 2025 do 2. 11. 2025 ve výši 486,74 Kč.

61. Co se týče jednotlivých námitek, které žalobkyně v průběhu řízení uplatnila, považuje je soud za vypořádané úvahami uvedenými v odůvodnění tohoto rozsudku. Není totiž povinností soudů, zabývat se každou jednotlivou námitkou, kterou účastník řízení v průběhu řízení před soudem uplatní, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jejich závěrů je sama o sobě dostatečná (srov. nález Ústavního soudu ze dne 12 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08, usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 6. 2012, sp. zn. III. ÚS 3122/09, ze dne 1. 4. 2014, sp. zn. I. ÚS 162/13, a ze dne 13. 8. 2015, sp. zn. IV. ÚS 750/14).

62. O náhradě nákladů řízení (výrok III) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., maje na paměti závěr vyslovený v nálezu Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, dle něhož, je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Ke dni rozhodnutí soudu se žalobou uplatněný nárok skládal z jistiny 10 000 Kč a 100 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 486,74 Kč (od 1. 8. 2025 do 2. 11. 2025), úroku 144,98 Kč (18,9 % ročně z částky 10 000 Kč od 3. 11. 2025 do 30. 11. 2025) a úroků 11,5 % ročně od 13. 11. 2025 a od 1. 12. 2025 vždy do zaplacení z částky 10 000 Kč, které soud kapitalizoval ke dni rozhodnutí soudu (17. 6. 2026) ve výši 683,69Kč a 626,98 Kč, celkem tedy 12 042,39 Kč. Soud žalobě vyhověl co do částek 8 105,01 Kč a 100 Kč (celkem 8 205,01 Kč), ve zbývajícím rozsahu (3 837,38 Kč) byl tedy naopak procesně úspěšný žalovaný. Žalobkyně tak byla v řízení převážně úspěšná (z 36,3 %). Soud jí proto přiznal nárok na náhradu nákladů ve výši 290,40 Kč, jež představuje právě 36,3 % z jí požadované částky 800 Kč odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku.

63. Lhůtu ke splnění všech tímto rozsudkem uložených povinností soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. určil třídenní, neboť – jak vyložil i výše – pro stanovení jiné lhůty neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu nebo prostřednictvím exekuce.