74 C 8/2023

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Kaplanovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 295 089,10 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 283 216,14 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 283 216,14 Kč od 8. 9. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 11 872,96 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 30 811,29 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 93 987,21 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 295 089,10 Kč od 18. 5. 2022 do 7. 9. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 872,96 Kč od 8. 9. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 17,7 % ročně z částky 294 789,10 Kč od 18. 5. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 17 770,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 31. 10. 2022 domáhala zaplacení částky ve výši 295 089,10 Kč s příslušenstvím. Nárok vznikl z titulu nevrácených peněžních prostředků, které žalovanému poskytla [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen právní předchůdce žalobkyně) na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] Smlouvou o úvěru ze dne [datum] byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 300 000 Kč, když úvěr byl žalovanému poskytnut k úhradě dřívějších peněžitých závazků ve výši 258 912,61 Kč a zbývající část úvěru byla žalovanému vyplacena na běžný účet. Žalovaný úvěr čerpal, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky včetně sjednaných úroků ve výši 17,70 % ročně a poplatků, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 570,90 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když uhradil celkem částku ve výši 16 783,86 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut po zhodnocení úvěruschopnosti žalovaného, a to po vyhodnocení údajů uvedených v žádosti o úvěr, když deklarovaný příjem žalovaného činil 16 865 Kč, příjmy domácnosti činily 32 000 Kč a měl závazky s celkovou výši splátek 1 810,75 Kč. Právní předchůdce žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2021 s účinností ke dni 22. 11. 2021 postoupil pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy o úvěru včetně veškerého příslušenství na žalobkyni. Dlužná částka ve výši 295 089,10 Kč se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 294 789,10 Kč a z dlužných poplatků ve výši 300 Kč. Žalobkyně dále požadovala úhradu kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 30 811,29 Kč za období od 22. 8. 2020 do 17. 5. 2022, kapitalizovaných úroků ve výši 93 987,21 Kč za období od 16. 7. 2020 do 17. 5. 2022, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 295 089,10 Kč od 18. 5. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 17,70 % ročně z částky 294 789,10 Kč od 18. 5. 2022 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celou dobu pasivní.

3. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet úvěr – konsolidace půjček ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) a žalovaný podepsali dne [datum] listinu označenou jako smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet úvěr – konsolidace půjček. Obsahem smlouvy je závazek právního předchůdce žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 570,90 Kč, a to včetně smluveného úroku ve výši 17,70 % ročně, poplatků a pojištění ve výši 552 Kč Smluvní strany si sjednaly, že úvěr bude čerpán tak, že částka ve výši 5 000 Kč bude použita k úhradě dluhu ze smlouvy o kontokorentním úvěru [anonymizováno] evidovaného pod číslem [bankovní účet], částka ve výši 253 912,61 Kč bude použita k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru evidovaného pod číslem [bankovní účet] a zbývající část úvěru bude vyplacena na běžný účet č. [bankovní účet]. Nedílnou součást smlouvy tvoří všeobecné obchodní podmínky, všeobecné produktové podmínky a sazebník poplatků právního předchůdce žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány. Ze všeobecných obchodních podmínek právního předchůdce žalobkyně plyne bližší úprava práv a povinností smluvních stran. Ze sazebníku poplatků právního předchůdce žalobkyně vyplývá výše poplatků účtovaných žalovanému.

4. Z výpisu z úvěrového účtu č. 2021 ze dne 22. 11. 2021 plyne, jakou částku právní předchůdce žalobkyně evidoval k 19. 11. 2021 jako nesplacenou jistinu (294 789,10 Kč), jako dluh na úrocích, jako dluh na úrocích z prodlení a jako dluh na poplatcích.

5. Z platební historie ke smlouvě [číslo] plyne, kdy byl úvěr čerpán.

6. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 20. 12. 2020 soud zjistil, že bylo vystaveno právním předchůdcem žalobkyně pro žalovaného, kterým měl být žalovaný právním předchůdcem žalobkyně vyzván k úhradě dluhu ve výši 323 742,84 Kč. Dále z něj plyne, že jím měl být žalovaný informován, že ke dni 18. 12. 2020 právní předchůdce žalobkyně zesplatnil úvěr vedený na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], a že zaniklo pojištění u [právnická osoba] Doklad o odeslání oznámení o prohlášení úvěru za splatný nebyl předložen.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2021 včetně seznamu postoupených pohledávek a dohody ze dne 16. 11. 2021 a potvrzení ze dne 22. 11. 2021 soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně specifikovaných v příloze smlouvy na žalobkyni. Přílohu smlouvy o postoupení pohledávek tvoří seznam postoupených pohledávek, ve kterém je uvedena žalobou uplatňovaná pohledávka.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 11. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému oznámil, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo] na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 11. 2021 bylo žalovanému odesláno dne 9. 12. 2021.

9. Z výzvy k plnění ze dne 23. 8. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo] ve výši 440 718,73 Kč, a to do 7. 9. 2022. Výzva byla žalovanému odeslána dne 23. 8 2022 (podací lístek).

10. Z žádosti o úvěr – konsolidace půjček ze dne [datum] vyplývá výše příjmu uvedeného žalovaným (16 865 Kč), výše příjmu domácnosti (32 000 Kč). Dále z něj plyne výše současných závazků a výše jejich splátky, když žalovaný měl u právního předchůdce žalobkyně čtyři závazky - ze smlouvy [číslo] (karta) v celkové výši 21 453,23 Kč se splátkou 1 000 Kč měsíčně, ze smlouvy [číslo] (kontokorent) v celkové výši 5 000 Kč se splátkou 250 Kč měsíčně, ze smlouvy [číslo] (karta) v celkové výši 19 360,28 Kč se splátkou 1 000 Kč měsíčně, ze smlouvy [číslo] (úvěr) v celkové výši 253 743,16 Kč se splátkou 4 810,27 Kč měsíčně.

11. Z výpisu z úvěrového účtu č. 2020 ze dne 21. 7. 2020, z výpisu z úvěrového účtu č. 2020 ze dne 21. 8. 2020, z výpisu z úvěrového účtu č. 2020 ze dne 21. 9. 2020, z výpisu z úvěrového účtu č. 2020 ze dne 21. 10. 2020, z výpisu z úvěrového účtu č. 2020 ze dne 20. 11. 2020, z výpisu z úvěrového účtu č. 2020 ze dne 21. 12. 2020, z výpisu z úvěrového účtu č. 2020 ze dne 31. 12. 2020, z výpisu z úvěrového účtu č. 2021 ze dne 21. 1. 2021, z výpisu z úvěrového účtu č. 2021 ze dne 19. 2. 2021, z výpisu z úvěrového účtu č. 2021 ze dne 19. 3. 2021, z výpisu z úvěrového účtu č. 2021 ze dne 21. 4. 2021, z výpisu z úvěrového účtu č. 2021 ze dne 21. 5. 2021, z výpisu z úvěrového účtu č. 2021 ze dne 21. 6. 2021, z výpisu z úvěrového účtu č. 2021 ze dne 21. 7. 2021, z výpisu z úvěrového účtu č. 2021 ze dne 20. 8. 2021, z výpisu z úvěrového účtu č. 2021 ze dne 21. 9. 2021, z výpisu z úvěrového účtu č. 2021 ze dne 21. 9. 2021, z výpisu z úvěrového účtu č. 2021 ze dne 21. 10. 2021, z výpisu z úvěrového účtu č. 2021 ze dne 15. 11. 2021, z výpisu z úvěrového účtu č. 2021 ze dne 16. 11. 2021, z výpisu z úvěrového účtu č. 2021 ze dne 18. 11. 2021, z výpisu z úvěrového účtu č. 2021 ze dne 19. 11. 2021 plyne, jak byl úvěr čerpán a splácen. Dále z nich vyplývá, že dne 29. 6. 2020 byla z úvěrového účtu odepsána částka ve výši 5 000 Kč na účet [číslo] dále částka ve výši 253 912,61 Kč na účet [číslo] částka ve výši 41 087,39 Kč na účet [číslo] když žalovaný uhradil celkem částku ve výši 16 783,86 Kč.

12. Z výpisu z běžného účtu č. 2020 ze dne 21. 7. 2020 plyne, že na účet žalovaného byla dne 29. 6. 2020 připsána částka ve výši 5 000 Kč a ve výši 41 087,39 Kč, dne 10. 7. 2020 byla připsána částka ve výši 16 783 Kč od [příjmení] [anonymizováno] [příjmení].

13. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 23. 2. 2023 plyne, že bylo vyhotoveno právním předchůdcem žalobkyně až po podpisu smlouvy o úvěru, když poskytnutým úvěrem se splátkou ve výši 5 570,9 Kč byly konsolidovány dosavadní závazky se splátkami v celkové výši 5 060,27 Kč. Dále z něj plyne, že výše evidovaného příjmu žalovaného (16 865 Kč), výše evidovaného příjmu domácnosti (32 000 Kč), výše dosavadních splátek (1 810,75 Kč). Přílohu vyjádření tvoří seznam závazků u právního předchůdce žalobkyně, dle kterého měl žalovaný u právního předchůdce žalobkyně čtyři závazky - ze smlouvy [číslo] (karta) v celkové výši 21 453,23 Kč se splátkou 1 000 Kč měsíčně, ze smlouvy [číslo] (kontokorent) v celkové výši 5 000 Kč se splátkou 250 Kč měsíčně, ze smlouvy [číslo] (karta) v celkové výši 19 360,28 Kč se splátkou 1 000 Kč měsíčně, ze smlouvy [číslo] (úvěr) v celkové výši 253 743,16 Kč se splátkou 4 810,27 Kč měsíčně. Dále z ní plyne, že žije v podnájmu.

14. Z vysvětlení pojmů a z formuláře pro standartní informace soud pro toto řízení ničeho nezjistil.

15. Po provedeném dokazování dospěl soud k níže uvedenému skutkovému závěru: Právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) a žalovaný podepsali dne [datum] listinu označenou jako smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet úvěr – konsolidace půjček, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 570,90 Kč, a to včetně smluveného úroku ve výši 17,70 % ročně, poplatků a pojištění ve výši 552 Kč Smluvní strany si sjednaly, že úvěr bude čerpán tak, že částka ve výši 5 000 Kč bude použita k úhradě dluhu ze smlouvy o kontokorentním úvěru [anonymizováno] evidovaného pod číslem [bankovní účet], částka ve výši 253 912,61 Kč bude použita k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru evidovaného pod číslem [bankovní účet] a zbývající část úvěru bude vyplacena na běžný účet č. [bankovní účet]. Nedílnou součást smlouvy tvoří všeobecné obchodní podmínky, všeobecné produktové podmínky a sazebník poplatků právního předchůdce žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány. Ze všeobecných obchodních podmínek právního předchůdce žalobkyně plyne bližší úprava práv a povinností smluvních stran. Ze sazebníku poplatků právního předchůdce žalobkyně vyplývá výše poplatků účtovaných žalovanému. Právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr poskytl tak, že dne 29. 6. 2020 zaslal částku ve výši 5 000 Kč na účet [číslo] částku ve výši 253 912,61 Kč na účet [číslo] částku ve výši 41 087,39 Kč na běžný účet žalovaného [číslo]. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 16 783,86 Kč. Právní předchůdce žalobkyně vyhotovil dne [datum] oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum], kterým měl být žalovaný právním předchůdcem žalobkyně vyzván k úhradě dluhu ve výši 323 742,84 Kč a dále měl být informován, že právní předchůdce žalobkyně ke dni 18. 12. 2020 zesplatnil úvěr vedený na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Doklad o odeslání oznámení o prohlášení úvěru za splatný nebyl předložen. Dne 16. 11. 2021 právní předchůdce žalobkyně podepsal smlouvou o postoupení pohledávek, jejíž přílohu tvoří seznam postupovaných pohledávek a potvrzení ze dne 22. 11. 2021, a dohoda, když tyto listiny žalobkyně podepsala dne 15. 11. 2021, když na základě těchto listin došlo k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně vyhotovil dne 30. 11. 2021 dopis adresovaný žalovanému, kterým mu oznámil, že pohledávka ze smlouvy [číslo] byla postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl zástupcem žalobkyně dne 23. 8. 2022 vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 440 718,73 Kč, a to do 7. 9. 2022. Žalovaný měl před podpisem smlouvy ze dne 29. 6. 2020 u právního předchůdce žalobkyně čtyři závazky – ze smlouvy [číslo] (karta) v celkové výši 21 453,23 Kč se splátkou 1 000 Kč měsíčně, ze smlouvy [číslo] (kontokorent) v celkové výši 5 000 Kč se splátkou 250 Kč měsíčně, ze smlouvy [číslo] (karta) v celkové výši 19 360,28 Kč se splátkou 1 000 Kč měsíčně, ze smlouvy [číslo] (úvěr) v celkové výši 253 743,16 Kč se splátkou 4 810,27 Kč měsíčně. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že má průměrný příjem ve výši 16 865 Kč a příjmy celé domácnosti činí 32 000 Kč.

16. Soud neprovedl důkaz označený jako náhled do registru, neboť žádný takto označený důkaz nebyl soudu předložen, když z označení důkazu ani není zřejmé o náhled do jakého registru by se mělo jednat.

17. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

18. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle ustanovení § 2399 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

20. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 občanského zákoníku, část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

21. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

22. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

24. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

25. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

27. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

28. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

29. Z provedených důkazů plyne, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 29. 6. 2020 uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku.

30. Dle názoru soudu v daném případě právní předchůdce žalobkyně nedostál povinnosti mu zákonem stanovené v ustanovení § 86 nového zákona o spotřebitelském úvěru, když před poskytnutím úvěru s odbornou péčí neposoudil schopnost žalovaného splatit úvěr, když právní předchůdce žalobkyně sice ověřil výši příjmů žalovaného (z účtu vedeného pro žalovaného), avšak vůbec nezjišťoval výši běžných výdajů zejména na bydlení, ošacení a stravu, natož že by si zjištěnou výši ověřil a zohlednil ji při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Právní předchůdce žalobkyně navíc nezohlednil skutečnost, že žalovaný měl již u právního předchůdce žalobkyně čtyři závazky, avšak poskytnutým úvěrem byly uhrazeny pouze dva závazky, a při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ve vztahu k nově poskytovanému úvěru právní předchůdce žalobkyně nezohlednil splátky zbývajících závazků a počítal pouze se splátkami nově poskytovaného úvěru. Právní předchůdce žalobkyně navíc dostatečně nezohlednil skutečnost, že žalovaný již v minulosti opakovaně nebyl schopen ze svých příjmů uhradit své výdaje a opakovaně požádal právního předchůdce žalobkyně o různé úvěry – dva úvěry čerpané prostřednictvím karty, jeden čerpaný prostřednictvím běžného účtu (kontokorent), jeden klasický úvěr. Právní předchůdce žalobkyně tak vůbec nezjistil, jaké jsou konkrétní (skutečné) výdaje žalovaného, které jsou nezbytné (např. bydlení, strava, …), a které výdaje může žalovaný v případě poskytnutí úvěru omezit. Namísto toho právní předchůdce žalobkyně pouze porovnal výši příjmu a výši splátky nově poskytovaného úvěru bez zohlednění splátek dosud neuhrazených závazků (z karet). Právní předchůdce žalobkyně tak zejména nezjistil, jaké jsou„ volné“ peněžní prostředky žalovaného a zda z nich bude žalovaný schopen uhradit úvěr. Právní předchůdce žalobkyně tak z části neměl dostatek podkladů (ve vztahu k běžným výdajům), aby vyhodnotil, zda bude žalovaný schopen úvěr splácet, když zjištěné skutečnosti navíc ignoroval (ve vztahu k neuhrazeným splátkám dalších závazků). Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nepostupoval při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí. Nedodržení povinnosti zkoumat schopnost žalovaného splatit úvěr s odbornou péčí má dle § 87 odst. 1 nového zákona o spotřebitelském úvěru za následek neplatnost smlouvy. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobkyně, je třeba, aby k takové neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, když se soud ztotožňuje s právními závěry uvedenými ve stanovisku generální advokátky Juliane Kokott ve věci C -679/2018„ Povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z úřední povinnosti porušení některých ustanovení práva na ochranu spotřebitelů je v ustálené judikatuře označována za opatření nezbytné k dosažení ochrany spotřebitele zamýšlené příslušnými směrnicemi. Tato skutečnost vychází z předpokladu, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli z hlediska jak vyjednávací síly, tak úrovně informovanosti. Existuje tedy nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Povinnost vnitrostátních soudů posuzovat z úřední povinnosti porušení předpisů na ochranu spotřebitele je tedy nezbytná, aby bylo narovnáno nerovné postavení mezi spotřebitelem a prodávajícím nebo poskytovatelem zásahem, který je nezávislý na smluvních stranách, ze strany vnitrostátního soudu.“ (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018, ze dne 20. 3. 2019). Závěry podepsaného soudu jsou v souladu i s rozhodnutím Evropského soudního dvora C -679/2018 ze dne 5. 3. 2020. Soud dodává, že porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru právní předchůdce žalobkyně nezasáhl pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušil veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání nejen žalovaného, ale také celou společnost (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Soud dodává, že zákonnou povinnost řádně zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr nelze přenášet na žalovaného, neboť splnění této povinnosti má chránit celou společnost i samotného žalovaného, který nemusí svou finanční situaci vidět objektivně a nemusí být schopen dohlédnout všechna rizika spojená s poskytnutím úvěru.

31. Soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru nepostupoval s odbornou péčí a náležitě tak nezjistil schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr, a proto je smlouva o úvěru (uzavřená dle § 2395 a násl. občanského zákoníku) neplatná, neboť se jedná o spotřebitelskou smlouvu, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku a k této neplatnosti tak soud přihlédl bez návrhu žalovaného (§ 588 občanského zákoníku).

32. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru je ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, nevznikl žalobkyni nárok na úhradu úroků (běžících ve výši 17,7 % ročně, kapitalizovaných ve výši 93 987,21 Kč), ani na úhradu poplatků (300 Kč), neboť tyto byly sjednány v absolutně neplatné smlouvě. V řízení však bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši 300 000 Kč. Žalovaný již uhradil částku ve výši 16 783,86 Kč, když k úhradě zbývá částka ve výši 283 216,14 Kč. Žalovaný se tak o tuto částku bezdůvodně obohatil na úkor právního předchůdce žalobkyně a je tak podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku povinen tuto částku žalobkyni vrátit. Pohledávka byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni. Jelikož smlouva je neplatná, nemohla být ani stanovena splatnost nároku na vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění žalobkyní požádán. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 23. 8. 2022, která mu byla odeslána, a to se splatností do 7. 9 2022. Žalovaný se tak dostal ode dne 8. 9. 2022 do prodlení, a je tak povinen uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

33. Žalobkyni tak vzniklo právo na vrácení bezdůvodného obohacení, soud proto žalobě, co do částky 283 216,14 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 283 216,14 Kč od 8. 9. 2022 do zaplacení, vyhověl (výrok I.).

34. Naopak žalobkyni nevzniklo právo na úhradu úroků a poplatků, soudu tak nezbylo než žalobu, co do částky ve výši 11 872,96 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 30 811,29 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 93 987,21 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 295 089,10 Kč od 18. 5. 2022 do 7. 9. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 872,96 Kč od 8. 9. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 17,7 % ročně z částky 294 789,10 Kč od 18. 5. 2022 do zaplacení, zamítnout (výrok II.).

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 770,80 Kč, přičemž tato částka představuje 30 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení po kapitalizaci příslušenství ke dni rozhodnutí soudu v rozsahu 65 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 35 %). Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 11 804 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 295 089,10 Kč sestávající z částky 9 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 9 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 39 200 Kč ve výši 8 232 Kč (výrok III.).

36. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.