Okresní soud v Ústí nad Labem · Rozsudek

75 C 101/2021

č. j. 75 C 101/2021-26

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-08-10 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSUL:2021:75.C.101.2021.2

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem ve věci manžela: osobní údaje manžela a manželky: osobní údaje manželky o rozvod manželství <b>I. Manželství manželů [celé jméno manžela] a [celé jméno manželky], rozené [příjmení], uzavřené dne [datum] před Městským úřadem Trmice, se rozvádí.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Manžel se návrhem doručeným Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] domáhal rozvodu manželství, jež dne [datum] uzavřel s manželkou před Městským úřadem Trmice. Uváděl, že manželé nežijí ve společné domácnosti šest měsíců, když došlo k jejich vzájemnému odcizení. Poněvadž manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, navrhl, aby bylo soudem rozvedeno.

2. Manželka s návrhem na rozvod manželství souhlasila a připojila se k němu, protože na manželství musí být dva, a to v tomto případě splněno není. Poznamenala, že v roce [rok] probíhala mezi manželi mediace, kterou však manžel po třetím sezení ukončil, proto tedy další pokračování manželství již nemá smysl. Ještě v letošním roce posílala manželovi třikrát odkaz na jiného mediátora, ale manžel nijak nereagoval, neboť pro něj je celá věc již asi uzavřená. Uváděla, že jejich soužití bylo relativně bez problémů do narození společné dcery. V té době začaly větší finanční problémy v souvislosti s dluhy manžela z předchozího manželství a rovněž problémy ze strany dcer manžela z prvního manželství. Jejich manželství bylo takové, jaké jim dovolily dluhy manžela a jeho dcery z prvního manželství, které ji opakovaně vulgárně urážely a určovaly jí, kde může na manžela čekat a kam za nimi může přijít. Přitom k nim chodily na víkendy a měly u nich dětský pokoj a byly s nimi rovněž na rodinné dovolené. Manžel však chování svých dcer nikdy nijak neřešil a upozadil jejich rodinu. Celou rodinu finančně zajišťovala manželka, přičemž manžel vydělával na své dluhy. Manžel pak v průběhu manželství opakovaně odcházel ze společné domácnosti, když se naposledy vrátil dne [datum], avšak následně vyšlo najevo, že si za zády manželky vzal další půjčku a rodinu znovu zadlužil. Dne [datum] opět ze společné domácnosti odešel. Poslední pokus o společné soužití pak proběhl v období od [datum] do [datum]. V době, kdy se jim s výjimkou hypotečního úvěru podařilo splatit všechny manželovy dluhy, a mohli začít žít, manžel odmítal přispívat na zájmové kroužky jejich dcery s odůvodněním, že jich má moc. Problémy manžel neřešil a opakovaně odcházel, pokud se mu něco nelíbilo. Volný čas spolu prakticky nikdy aktivně netrávili, o společné aktivity s rodinou neprojevoval zájem. Během společného soužití pak také opakovaně řešili manželův kladný vztah k alkoholu.

3. Při jednání konaném dne [datum] manželé učinili nesporným, že příčinou rozvratu manželství byly rozpory ve správě rodinných financí, zejména dluhy manžela, dále zásahy do vztahu manželů ze strany předchozí rodiny manžela a následné odchody manžela z rodinné domácnosti.

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že manželství manželů bylo uzavřeno dne [datum] před Městským úřadem Trmice. Z manželství se narodila nezletilá dcera [jméno] [celé jméno manželky], o jejíž výchově bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], [spisová značka], jímž byla schválena dohoda manželů o úpravě poměrů manželů ke jmenovanému dítěti pro dobu po rozvodu. Z tohoto rozsudku pak soud zjistil, že v daném řízení (ze zprávy opatrovníka) nevyplynulo, že by manželství manželů nebylo lze rozvést pro zájmy jejich dcery, daných zvláštními důvody. Poslední společné bydliště manželů bylo na adrese [adresa manžela a manželky], přičemž manžel již před tím opakovaně společnou domácnost opouštěl. Oba manželé pak současně zcela vyloučili možnost obnovení jejich manželského soužití.

5. Podle § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.”) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (odst. 1). Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let (odst. 2). Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů (odst. 3).

6. Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

7. Podle § 757 o.z. připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu (odst. 1). Dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny (odst. 2).

8. Podle § 758 o.z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

9. V projednávané věci ze shodných tvrzení manželů vyplynulo, že jejich manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a že nelze očekávat jeho obnovení, neboť manželé spolu již minimálně půl roku nežijí jako manželé ve smyslu § 758 o.z., jelikož netvoří rodinné společenství. Jako příčinu rozvratu manželství manželé shodně označili rozpory ve správě rodinných financí, zejména dluhy manžela, dále zásahy do vztahu manželů ze strany předchozí rodiny manžela a následné odchody manžela z rodinné domácnosti. S ohledem na výpovědi obou manželů pokládá soud za pravdivé jejich tvrzení o rozvratu manželství a záměru dosáhnout rozvodu manželství.

10. Manželství manželů nebylo lze rozvést bez zjišťování příčiny rozvratu manželství podle § 757 o.z., neboť manželé nepředložili soudu dohodu na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu, jež by splňovala formální náležitosti dle § 757 odst. 1 písm. c) o.z.

11. Protože soud dospěl k závěru, že soužití manželů bylo hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, přičemž nebyly shledány žádné překážky, které by bránily rozvodu manželství manželů, soud žalobě vyhověl a manželství podle § 755 o.z. rozvedl. Jako příčina rozvratu manželství pak byly v souladu s § 756 o.z. na základě shodného tvrzení účastníků zjištěny rozpory ve správě rodinných financí, zejména dluhy manžela, dále zásahy do vztahu manželů ze strany předchozí rodiny manžela a následné odchody manžela z rodinné domácnosti.

12. Současně soud rozhodl o náhradě nákladů řízení a podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.”) žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když neshledal žádné okolnosti případu, které by jiné rozhodnutí odůvodňovaly, přičemž současně přihlédl ke stanovisku manželů, z nichž ani jeden přiznání náhrady nákladů řízení nepožadoval.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.