75 C 103/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 23 335 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 23 335 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 714 Kč od 26. 9. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 16 621 Kč od 16. 4. 2019 do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 386 Kč k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].</b> 1. Žalobkyně se žalobou, podanou soudu dne [datum] (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala po žalovanému zaplacení částky 23 335 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 714 Kč od 26. 9. 2018 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 16 621 Kč od 16. 4. 2019 do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že původní věřitelka [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“) a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě byla žalovanému dodávána energie a související služby do odběrného místa [adresa]. Za fakturační období od 21. 3. 2018 do 7. 9. 2018 činila spotřeba dodané energie 3,613 MWh v ceně 14 710 Kč, přičemž po odečtení přijatých plateb ve výši 1 500 Kč činila konečná dlužná částka 13 210 Kč Cena za dodané energie byla vyúčtována na částku 13 210 Kč fakturou [číslo] se splatností 25. 9. 2018. Žalovaný na uvedenou fakturu uhradil částku 6 496 Kč, pročež dlužná částka činí 6 714 Kč. Dne [datum] žalovaný svůj dluh uznal co do důvodu a výše. Za fakturační období od 8. 9. 2018 do 28. 3. 2019 činila spotřeba dodané energie 5,51 MWh v ceně 21 621 Kč, přičemž po odečtení přijatých plateb ve výši 5 000 Kč činila konečná dlužná částka 16 621 Kč Cena za dodané energie byla vyúčtována na částku 16 621 Kč fakturou [číslo] se splatností 15. 4. 2019. Dne [datum] uzavřela [anonymizována dvě slova] s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě přešly sporné pohledávky na žalobkyni dne [datum], kdy byla uhrazena kupní cena na účet postupitele [anonymizována dvě slova]. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], kdy mu byla současně zaslána předžalobní upomínka. Žalovaný však na dlužnou částku ničeho neuhradil.

3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.

4. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum] podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaný se k jednání, leč řádně předvolán, bez omluvy nedostavil.

5. Z listiny označené jako smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN [číslo] ze dne [datum], jež byla podepsána [anonymizována dvě slova] a žalovaným, soud zjistil, že se uvedenou smlouvou [anonymizována dvě slova] zavázala dodávat žalovanému elektřinu a související služby v odběrném místě na adrese [adresa], EAN: [číslo] (dále jen„ odběrné místo“). Žalovaný se smlouvou zavázal uhradit řádně a včas cenu elektřiny v zálohových platbách ve výši 1 500 Kč měsíčně. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny pro smluvní vztahy uzavřené od 1. 7. 2017 a ceník smluvních pokut a speciálních služeb skupiny ČEZ s účinností od 1. 1. 2012.

6. Z periodické faktury [číslo] splatné dne 25. 9. 2018 soud zjistil, jí byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 13 210 Kč za spotřebu elektřiny ve výši 3,613 MWh v období od 21. 3. 2018 do 7. 9. 2018, složené z celkové ceny elektřiny ve výši 14 709,72 Kč po zohlednění přijaté platby ve výši 1 500 Kč.

7. Z listiny označené jako uznání dluhu a dohoda o splátkách dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uznal co do důvodu a výše mimo jiné dluh z faktury [číslo] splatné dne 25. 9. 2018 ve výši 13 210 Kč.

8. Z přehledu částečných úhrad soud zjistil, že na fakturu splatnou dne 25. 9. 2018 bylo v období od 23. 10. 2018 do 15. 2. 2019 uhrazeno celkem 6 496 Kč.

9. Upomínkami ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] byl žalovaný [příjmení] [jméno] vyzýván k úhradě dlužných částek.

10. Z listiny označené jako žádost o ukončení smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný požádal [anonymizována dvě slova] o ukončení dodávky elektřiny do odběrného místa kde dni 14. 3. 2019.

11. Z mimořádné faktury [číslo] splatné dne 15. 4. 2019 soud zjistil, jí byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 16 621 Kč za spotřebu elektřiny ve výši 5,51 MWh v období od 8. 9. 2018 do 28. 3. 2019, složené z celkové ceny elektřiny ve výši 21 620,55 Kč po zohlednění přijaté platby ve výši 5 000 Kč.

12. Z listiny označené jako faktura [číslo] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 908 Kč jako poplatku za samostatné odpojení.

13. Z listin označených jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], dodatek [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek č. [rok] ze dne [datum], dodatek [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek č. [rok] ze dne [datum], potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne [datum], dílčí předávací protokol o postoupení pohledávek č. [anonymizována dvě slova] a oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že došlo k postoupení sporné pohledávky z [anonymizována dvě slova] na žalobkyni. Postoupení pohledávky ve výši 24 963 Kč bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], jenž byl žalovanému téhož dne odeslán.

14. Výzvou k uhrazení závazku – předžalobní upomínka ze dne [datum] byl žalovaný urgován zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky ve výši 24 963 Kč.

15. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav: [anonymizována dvě slova] a žalovaný dne [datum] podepsali listinu označenou jako smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN [číslo] jejíž součástí byly obchodní podmínky [anonymizována dvě slova] a ceník, jíž se [anonymizována dvě slova] zavázala žalovanému dodávat elektřinu do odběrného místa a žalovaný se zavázal uhradit řádně a včas [anonymizována dvě slova] cenu elektřiny a související služby. Fakturou [číslo] byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 13 210 Kč za spotřebu elektřiny v období od 21. 3. 2018 do 7. 9. 2018 se splatností do 25. 9. 2018. Žalovaný svůj dluh z faktury [číslo] dne [datum] co do důvodu a výše uznal, načež v období od 23. 10. 2018 do 15. 2. 2019 na svůj dluh uhradil částku ve výši 6 496 Kč. Fakturou [číslo] byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 16 621 Kč za spotřebu elektřiny v období od 8. 9. 2018 do 28. 3. 2019 se splatností do 15. 4. 2019. Žalovaný z tohoto titulu ničeho neuhradil. Žalovaný dlužné částky neuhradil ani přes upomínky [anonymizována dvě slova] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] a dodatku [číslo] ze dne [datum] došlo k postoupení sporné pohledávky z [anonymizována dvě slova] na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], jenž byl žalovanému téhož dne odeslán. O zaplacení dlužné částky 24 963 Kč byl žalovaný písemně upomenut zástupcem žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne [datum].

16. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.

17. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

19. Protože [anonymizována dvě slova] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] a dodatku [číslo] ze dne [datum] postoupila sporné pohledávky za žalovaným na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.

20. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.

21. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávek elektřiny musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze.

22. Podle § 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

23. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

24. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

26. Na základě shora uvedeného skutkového stavu posouzeného citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi [anonymizována dvě slova] a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny podle § 50 odst. 2 energetického zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 o.z. [anonymizována dvě slova] splnila svoji povinnost dodat žalovanému elektřinu a zajistit její dopravu a související služby do odběrného místa, avšak žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Za období od 21. 3. 2018 do 7. 9. 2018 byl žalovaný povinen uhradit [anonymizována dvě slova] cenu dodané elektřiny ve výši 13 210 Kč, přičemž uhradil toliko 6 496 Kč, pročež k úhradě stále zbývá částka 6 714 Kč, za období od 8. 9. 2018 do 28. 3. 2019 byl žalovaný povinen uhradit [anonymizována dvě slova] cenu dodané elektřiny ve výši 16 621 Kč, přičemž neuhradil ničeho. [anonymizována dvě slova] tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu v celkové výši 23 335 Kč (6 714 Kč + 16 621 Kč) rovněž právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši vyplývající z nařízení, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur.

27. Pokud jde o žalobkyní požadovanou částku 6 714 Kč z faktury [číslo] znějící původně na částku 13 210 Kč, je pro věc podstatné, že žalovaný dne [datum] svůj dluh vůči [anonymizována dvě slova] písemně uznal co do důvodu a výše. Soud shledal uznání dluhu platným a účinným, jelikož obsahuje všechny stanovené náležitosti zákonem (písemná podoba, uznání dluhu co do důvodu a výše a vlastnoruční podpis žalovaného). Uznáním dluhu přitom nezaniká původní závazek dlužníka ani nevzniká závazek nový. Uznání dluhu je preventivním nástrojem, který vede k posílení postavení věřitele v případném budoucím sporu, neboť vytváří vyvratitelnou právní domněnku, že dluh v době jeho uznání existoval a trval. Hmotněprávní domněnka zakotvená v § 2053 o.z. má pak vazbu na procesní ustanovení § 133 o.s.ř., podle něhož platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, dokud není dokázán opak. V důsledku uznání dluhu tak žalobkyni svědčí vyvratitelná právní domněnka existence sporného dluhu, která dokud nebude vyvrácena, musí být soudem považována za prokázanou. Žalovaný však zůstal zcela pasivní a vyvratitelnou domněnku existence dluhu nijak nezpochybňoval.

28. Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně vyložil, že uznáním závazku (dluhu) dle § 323 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“) či § 558 obč. zák. se zakládá vyvratitelná právní domněnka o existenci uznaného závazku v době uznání. Důsledkem uznání závazku je tedy přesun důkazního břemene z věřitele na dlužníka, na němž tak je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. V rovině procesního práva vyvratitelná domněnka nachází svůj odraz v § 133 o.s.ř., které určuje, že dokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka; pouhá, třebas i velmi závažná pochybnost o tom, zda existuje skutečnost, které svědčí právní domněnka, tedy nestačí k tomu, aby tato skutečnost nebyla považována za prokázanou. Skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, není předmětem procesního dokazování, a nebyla-li v řízení domněnka existence uznaného závazku vyvrácena, soud musí mít podle ustanovení § 133 o.s.ř. tuto skutečnost za prokázanou (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2000, sp. zn. 29 Cdo 2854/99, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2001, sp. zn. 29 Cdo 633/2000, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. 29 Odo 341/2001, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročník 2002, pod číslem 127, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2003, sp. zn. 29 Odo 180/2003, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročník 2003, pod číslem 113, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2004, sp. zn. 32 Odo 1160/2003, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2004, sp. zn. 32 Odo 453/2004, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 1, ročník 2005, pod číslem 1, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. 29 Cdo 4139/2009, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2015, sp. zn. 32 Cdo 1174/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 3902/2012, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 29 Cdo 1801/2013). Byť se uvedené závěry dovozené Nejvyšším soudem vztahují k právní úpravě účinné do 31. 12. 2013, soud konstatuje, že jsou přesto plně použitelné rovněž na právní poměry, na něž dopadá právní úprava účinná od 1. 1. 2014, a tedy rovněž na uznání dluhu podle § 2053 o.z.

29. Nezbývá tak než uzavřít, že žaloba byla podána důvodně, pročež soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku za odebranou elektřinu v celkové výši 23 335 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 6 714 Kč od 26. 9. 2018 do zaplacení a z částky 16 621 Kč od 16. 4. 2019 do zaplacení (bod I. výroku).

30. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil zákonnou třídenní pariční lhůtu, jelikož pro stanovení lhůty v jiné délce neshledal žádného důvodu.

31. Současně soud v bodě II. výroku rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 1 v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení zcela úspěšné žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 934 Kč a odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“))) při sazbě jednoho úkonu ve výši 300 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Celková výše náhrady jejích nákladů řízení tak činí částku 2 386 Kč O plnění k rukám advokáta žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.

32. Soud podotýká, že výši náhrady nákladů řízení určil podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně zastoupená zástupcem z téže advokátní kanceláře podává typizované formulářové žaloby ve stejných věcech (např. sp. zn. 9 C 73/2019, 30 C 105/2018, 74 C 40/2018, 8 C 155/2018 a 15 C 309/2018), které se v zásadě liší jen číslem a datem uzavření smlouvy, fakturačním obdobím a výší dlužné částky. Proto je na místě přiznat žalobkyni náhradu nákladů právě podle § 14b advokátního tarifu.