75 C 131/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalované b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalované oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 51 735 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 43 485 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 662 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 423 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení částky 8 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 2,5 ‰ denně z částky 2 330 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení odpovídajícím rozdílu mezi výší 2,5 ‰ denně a 10 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 2,5 ‰ denně z částky 2 330 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení odpovídajícím rozdílu mezi výší 2,5 ‰ denně a 10 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení odpovídajícím rozdílu mezi výší 2,5 ‰ denně a 10 % ročně z částky 3 662 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 2,5 ‰ denně z částky 6 423 Kč za den [datum] a s úrokem z prodlení odpovídajícím rozdílu mezi výší 2,5 ‰ denně a 10 % ročně z částky 6 423 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 4 417 Kč k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].</b> 1. Žalobci se žalobou, doručenou soudu dne [datum], ve znění její opravy ze dne [datum] (doručené soudu dne [datum]) domáhali proti žalované vyklizení a odevzdání bytu [číslo] v domě na adrese [adresa], vymezené v budově [adresa], stojící na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] vše v katastrálním územní [část obce], zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ byt“) a dále zaplacení částky 38 322 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 2,5 ‰ denně z částky 8 330 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 8 330 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 3 662 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnili tím, že mezi žalobci a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o nájmu předmětného bytu. Nájemné činilo 6 000 Kč měsíčně se splatností do 5. dne příslušného měsíce a úhrady spojené s užíváním bytu činily 2 330 Kč. Přílohou [číslo] nájemní smlouvy byl ujednán nájem na dobu určitou od [datum] do [datum]. Žalované vznikl dluh na nájemném a zálohách na služby za leden a únor 2020 a na nedoplatku za služby za rok 2018 ve výši 3 662 Kč. Žalovaná po skončení nájmu byt nevyklidila, užívala jej nadále a nezaplatila náhradu ve výši obvyklého nájemného za březen až květen 2020. Ve smlouvě o nájmu bytu pak byla sjednána výše úroku z prodlení ve výši 2,5 ‰ za každý den prodlení.

3. Podáním ze dne [datum] žalobci vzali žalobu zpět v rozsahu uložení povinnosti žalované vyklidit byt a odevzdat jej žalobcům, neboť žalovaná jej dne [datum] vyklidila a předala žalobcům. Soud proto usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], jež nabylo právní moci dne [datum], řízení v rozsahu uložení povinnosti žalované vyklidit a odevzdat žalobcům byt zastavil.

4. V podání ze dne [datum] žalobci rovněž navrhli změnu žaloby, neboť po vyklizení bytu žalovanou mohli vyčíslit neuhrazené nájemné a vyúčtování úhrad za plnění spojená s užíváním bytu za roky [rok] a [rok] a náhradu za užívání bytu po skončení nájmu. Za [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] dluží žalovaná žalobcům [anonymizováno] ve výši [anonymizováno] 6 000 Kč a zálohu za služby ve výši dvakrát 2 330 Kč, celkem tedy částku 16 660 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 2,5 ‰ za každý den prodlení z částky 8 330 Kč od [datum] do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 2,5 ‰ za každý den prodlení z částky 8 330 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobci dále rozšířili žalobu o náhradu ve výši 350 Kč za každý den po skončení nájmu, na níž mají podle nájemní smlouvy nárok za období od [datum] do [datum] (104 dnů) s tím, že požadují poměrnou část náhrady ve výši 24 990 Kč dosahující výše sjednaného nájmu a záloh za služby spojené s užíváním bytu za [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok]. Vzhledem k tomu, že žalobci požadují zaplacení náhrady ve výši 24 990 Kč, vzali žalobu zpět v rozsahu požadavku na zaplacení částky 18 000 Kč představující obvyklé nájemné za [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok]. Žalobci nadále požadují zaplacení nedoplatku z vyúčtování služeb za rok [rok] ve výši 3 662 Kč včetně smluvního úroku z prodlení ve výši 2,5 ‰ za každý den prodlení z částky 3 662 Kč od [datum] do zaplacení. Dále navrhli rozšíření žaloby rovněž o nedoplatek z vyúčtování služeb za rok [rok] ve výši 6 423 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 2,5 ‰ za každý den prodlení z částky 6 423 Kč od [datum] do zaplacení, neboť žalovaná neuhradila nedoplatek ve výši 6 423 Kč, jenž měl být uhrazen do [datum].

5. Soud proto usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], jež nabylo právní moci dne [datum], zastavil řízení o zaplacení částky 18 000 Kč (bod I. výroku) a připustil změnu žaloby, kterou se žalobci domáhají, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobcům částku 51 735 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 2,5 ‰ za každý den prodlení z částky 8 330 Kč od [datum] do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 2,5 ‰ za každý den prodlení z částky 8 330 Kč od [datum] do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 2,5 ‰ za každý den prodlení z částky 3 662 Kč od [datum] do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 2,5 ‰ za každý den prodlení z částky 6 423 Kč od [datum] do zaplacení (bod II. výroku).

6. Předmětem dalšího řízení tak byl požadavek žalobců na zaplacení částky 51 735 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 2,5 ‰ za každý den prodlení z částky 8 330 Kč od [datum] do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 2,5 ‰ za každý den prodlení z částky 8 330 Kč od [datum] do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 2,5 ‰ za každý den prodlení z částky 3 662 Kč od [datum] do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 2,5 ‰ za každý den prodlení z částky 6 423 Kč od [datum] do zaplacení.

7. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala pasivní.

8. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum] podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř.“ /) v nepřítomnosti žalované, jež leč řádně předvolána, se bez omluvy k nařízenému jednání nedostavila.

9. Z informace o jednotce ze dne [datum] soud zjistil, že žalobci jsou v rámci SJM vlastníky bytu.

10. Z listin označených jako smlouva o nájmu bytu ze dne [datum] a příloha [číslo] nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] soud zjistil, že byly podepsány žalobcem a) za pronajímatele (žalobce) a žalovanou jako nájemcem, přičemž žalobci se zavázali přenechat žalované počínaje dnem [datum] na dobu tří měsíců byt do užívání. Žalovaná se zavázala hradit žalobcům měsíční nájemné ve výši 6 000 Kč splatné do 5. dne v měsíci a měsíční zálohy na úhrady služeb spojených s užíváním bytu specifikovaných v příloze [číslo] smlouvy ve výši 1 450 Kč. V čl. 5 smlouvy byl sjednán pro případ prodlení nájemce s úhradou plateb úrok z prodlení ve výši 2,5 ‰ za každý den prodlení. V čl. 11 smlouvy byla pro případ neodevzdání bytu v den skončení nájmu povinnost nájemce hradit částku 350 Kč za každý den po skončení nájmu. V příloze [číslo] byla doba nájmu prodloužena do [datum].

11. Z vyúčtování nákladů na vytápění, teplou a studenou vodou ze dne [datum] soud zjistil, že žalobcům byl za rok [rok] za topení a vodu vyúčtován celkový náklad 21 571,98 Kč.

12. Z vyúčtování za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalované byl vyúčtován nedoplatek na službách spojených s užíváním bytu v daném období ve výši 7 662,47 Kč.

13. Z vyúčtování zálohových plateb za služby v roce [rok] soud zjistil, že žalobcům byl za rok 2018 vyúčtován nedoplatek na službách spojených s užíváním bytu ve výši 11 654 Kč.

14. Z listiny označené jako příloha [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že měsíční výše záloh na služby spojené s užíváním bytu činila 2 330 Kč.

15. Z příjmových pokladních dokladů ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že žalobci přijali od žalované dne [datum] částku 2 000 Kč a dne [datum] částku 2 000 Kč obě jako částečné úhrady na vyúčtování za rok [rok].

16. Z listiny označené jako oznámení o uplynutí sjednané doby nájmu a ukončení nájmu bytu ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobců vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky 20 322 Kč na dlužném nájemném za leden a únor 2020 a nedoplatku za služby za rok [rok] a k vyklizení bytu.

17. Výzvou k úhradě dlužné částky ze dne [datum] vyzývali žalobci žalovanou k úhradě dlužné částky v celkové výši 28 652 Kč. Výzva byla žalované doručena dne [datum].

18. Z listiny označené jako vyúčtování zálohových plateb za služby v roce [rok] soud zjistil, že žalobci vyúčtovali žalované nedoplatek na službách spojených s užíváním bytu v roce 2019 ve výši 6 423 Kč a vyzvali ji k jeho úhradě do [datum].

19. Z vyúčtování zálohových plateb za služby v roce [rok] soud zjistil, že žalobcům byl vyúčtován nedoplatek ve výši 9 645 Kč.

20. Z protokolu o převzetí bytu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná daného dne předala žalobcům předmětný byt. Téhož dne byl zároveň proveden odečet vodoměrů a elektroměrů. Účastníci stvrdili listinu svými vlastnoručními podpisy.

21. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalobci, kteří jsou v rámci SJM vlastníky bytu, a žalovaná podepsali dne [datum] listinu označenou jako nájemní smlouva, jíž se žalobci zavázali přenechat žalované k užívání daný byt. Nájem bytu byl přílohou [číslo] k nájemní smlouvě prodloužen až do [datum]. Nájemné činilo 6 000 Kč měsíčně a bylo splatné do 5. dne v měsíci, zálohy na úhrady služeb spojených s užíváním bytu činily 1 450 Kč měsíčně. Smluvní strany si ujednaly pro případ prodlení nájemce s úhradou plateb úrok z prodlení ve výši 2,5 ‰ za každý den prodlení a pro případ neodevzdání bytu v den skončení nájmu povinnost nájemce hradit částku 350 Kč za každý den po skončení nájmu. Přílohou [číslo] byly zvýšeny zálohy na služby na částku 2 330 Kč. Žalované byl za rok 2018 vyúčtován nedoplatek na službách spojených s užíváním bytu ve výši 7 662,47 Kč, na nějž žalovaná uhradila dne [datum] částku 2 000 Kč a dne [datum] částku 2 000 Kč. Za rok [rok] byl žalované vyúčtován nedoplatek na službách spojených s užíváním bytu ve výši 6 423 Kč a žalovaná byla vyzvána k jeho úhradě do [datum]. Žalovaná dlužné částky neuhradila ani přes výzvu žalobců ze dne [datum], ani přes výzvu zástupce žalobců ze dne [datum]. K předání bytu žalovanou došlo dne [datum].

22. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

23. Podle § 2246 odst. 1 o.z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

24. Podle § 2247 o.z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2 (odst. 1). Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu (odst. 2). Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis (odst. 3). Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby (odst. 4).

25. Podle § 2292 o.z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

26. Podle § 2295 o.z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

27. Podle § 2991 o.z. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

28. Podle § 2 písm. f) zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen„ ZPSUB“) pro účely tohoto zákona se rozumí vyúčtováním vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období.

29. Podle § 7 ZPSUB není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (odst. 1). Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (odst. 2). Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb (odst. 3).

30. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

31. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

32. Na základě shora uvedeného skutkového stavu posouzeného citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi žalobci jako pronajímateli a žalovanou jako nájemcem byla platně uzavřena nájemní smlouva ke shora uvedené bytové jednotce v souladu s § 2201 o.z. Žalobci byli povinni předat žalované byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistit jí plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním a žalovaná byla povinna hradit nájemné, stanovené pevnou měsíční částkou podle § 2246 odst. 1 o.z., a zálohy na služby spojené s nájmem bytu podle § 2247 o.z., řádně a včas. Žalobci splnili svou povinnost a přenechali byt žalované k užívání a zajistili jí služby související s užíváním bytu. Žalovaná však nájemné v souladu s nájemní smlouvou po celou dobu nájmu řádně a včas nehradila, když neuhradila nájemné za leden 2020 ve výši 6 000 Kč splatné dne [datum] a nájemné za únor 2020 ve výši 6 000 Kč splatné dne [datum], k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala. Žalovaná dále neuhradila žalobcům nedoplatek na službách spojených s užíváním bytu za rok 2018 ve výši 3 662 Kč, když na vyúčtovaný nedoplatek ve výši 7 662 Kč uhradila pouze dvě platby po 2 000 Kč, a nedoplatek na službách spojených s užíváním bytu za rok 2019 ve výši 6 423 Kč. Žalobcům tak vzniklo vedle práva na zaplacení dlužného nájemného ve výši 12 000 Kč a nedoplatku na službách spojených s užíváním bytu za rok 2018 ve výši 3 662 Kč a nedoplatku na službách spojených s užíváním bytu za rok 2019 ve výši 6 423 Kč rovněž právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení, a to ode dne následujícího po splatnosti dlužného nájemného, resp. vyúčtování. Žalobci s žalovanou sice sjednali v nájemní smlouvě smluvní úrok z prodlení ve výši 2,5 ‰ za každý den prodlení, avšak toto ujednání je neplatné podle § 2239 o.z. Na podporu tohoto závěru soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2059/2018, v němž Nejvyšší soud uzavřel, že i při prodlení s placením nájemného za nájem bytu se uplatní obecná úprava důsledků prodlení obsažená v o.z. pro závazkové vztahy, nicméně s přihlédnutím k relativně kogentní úpravě nájmu bytu. Obecně platí, že úrok z prodlení má působit na dlužníka, aby dluh uhradil včas, a zároveň má věřiteli nahradit újmu, která mu vznikla opožděným plněním, aniž by ji musel vyčíslovat a prokazovat. Jde-li o motivační funkci úroků z prodlení, nepochybně platí, že v případě nájmu bytu je nájemce k včasnému placení nájemného rovněž významně motivován i možnou ztrátou bydlení, neboť včasné a řádné neplacení nájemného je jedním z taxativně vymezených důvodů, pro které může pronajímatel nájem vypovědět (§ [číslo] odst. 1 písm. a), § 2291 o.z.). Podle § 2239 o.z. nelze utvrdit žádnou povinnost nájemce sjednáním smluvní pokuty. Smluvní pokutu si tedy nelze sjednat ani pro případ prodlení s placením nájemného. A protože smluvní úroky z prodlení a smluvní pokuta jsou instituty velmi blízké, funkčně téměř totožné (srovnej [příjmení], M. a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ [číslo]). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. [číslo]), nelze si sjednat pro případ prodlení s placením nájemného nejen smluvní pokutu, ale ani smluvní úrok z prodlení, neboť by tím byl obcházen výslovný zákaz upravený v § 2239 o.z. Navíc nelze ani přehlédnout, že o.z. upravuje u smluvních úroků z prodlení moderaci jen při jejich příliš nízké sazbě (§ 1972 a 1964 o.z.). Bude-li nájemce v prodlení s placením nájemného, má pronajímatel samozřejmě kromě práva na úroky z prodlení i právo dát mu výpověď z nájmu bytu, a jestliže by mu neplacením nájemného vznikla škoda převyšující zákonné úroky z prodlení, může se domáhat její náhrady podle § 1971 o.z. Při prodlení s placením nájemného tak vznikne nájemci vždy povinnost zaplatit úrok z prodlení stanovený nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o okamžik, kdy se žalovaná ocitla v prodlení, v případě dlužného nájemného za leden [rok] se jednalo o den [datum] (nájemné bylo splatné dne [datum]), v případě dlužného nájemného za [anonymizováno] [rok] se jednalo o den [datum] (nájemné bylo splatné dne [datum]), v případě nedoplatku na službách spojených s užíváním bytu za rok 2018 nebylo ve vyúčtování stanoveno datum splatnosti, avšak dle § 7 ZPSUB by mělo být vyrovnání provedeno nejpozději do [datum], avšak žalobci požadují úrok z prodlení z nedoplatku na službách za rok [rok] až od [datum], a v případě nedoplatku na službách spojených s užíváním bytu za rok [rok] se jednalo o den [datum] (žalovaná byla vyzvána k úhradě do [datum]). Pokud jde o žalobci požadované úhrady záloh na služby za [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok], soud konstatuje, že s ohledem na skutečnost, že služby za rok [rok] již musely být žalobci vyúčtovány, nemohou se žalobci domáhat úhrady záloh, nýbrž skutečného výsledku provedeného zúčtování.

33. Žalovaná dále nesplnila svou povinnost podle § 2292 o.z. a žalobcům v den skončení nájmu ([datum]) byt nepředala a užívala jej nadále až do dne [datum]. Za dobu, kdy byt takto užívala po skončení nájmu bytu bez právního důvodu, však žalobcům nehradila nájemné. V souladu s § 2295 o.z. tak jsou žalobci oprávněni po žalované požadovat náhradu za užívání bytu po skončení nájmu ve výši ujednaného nájemného. Za dobu od [datum] do [datum] byla žalovaná povinna uhradit sjednané nájemné dle nájemní smlouvy, za dobu od [datum] do [datum] pak žalobcům vzniklo v souladu s § 2991 o.z. právo po žalované požadovat úhradu částky odpovídající sjednanému nájemnému, o níž se žalovaná na jejich úkor bezdůvodně obohatila. V daném případě se celkem jedná o částku 21 400 Kč za období od [datum] do [datum]. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Žalovaná byla vyzvána k úhradě bezdůvodného obohacení okamžikem, kdy jí byla soudem doručena změna žaloby, v níž žalobci daný nárok uplatnili, pročež se pohledávka žalobců z bezdůvodného obohacení již stala splatnou. Žalobci s žalovanou sice sjednali v nájemní smlouvě pro případ neodevzdání bytu v den skončení nájmu povinnost nájemce hradit částku 350 Kč za každý den po skončení nájmu, avšak toto ujednání je rovněž neplatné podle § 2239 o.z. Poněvadž zákon stanovuje úpravu ohledně výše bezdůvodného obohacení odpovídajícího sjednané výši dosavadního nájemného, je každé ujednání o částce vyšší neplatné, neboť jde o zakázané ujednání na úkor slabší smluvní strany, a tedy nájemce. Soud podotýká, že žalobci mohou požadovat úhradu za služby spojené s užíváním bytu za předmětné období nikoli jako součást bezdůvodného obohacení za užívání bytu ve výši sjednaných záloh, ale pouze ve výši skutečně čerpaných služeb za předmětné období, a to až po vyúčtování skutečné výše. Tento nárok však není předmětem tohoto řízení, když žalobci ani netvrdili, že by žalované služby spojené s užíváním bytu za rok 2020 vyúčtovali.

34. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná toliko co do částky 43 485 Kč (6 000 Kč + 6 000 Kč + 3 662 Kč + 6 423 Kč + 21 400 Kč), pročež žalované uložil zaplatit žalobcům tuto částku sestávající z dlužného nájemného za leden a únor 2020, z nedoplatku na službách za rok [rok] a za rok [rok] a z bezdůvodného obohacení žalované odpovídajícího platbě ve výši sjednaného nájemného za březen 2020 až [datum], a to včetně zákonného úroku z prodlení z dlužného nájemného za [anonymizováno] [rok] od [datum], z dlužného nájemného za [anonymizováno] [rok] od [datum], z nedoplatku na službách za rok [rok] v žalobci požadovaném rozsahu, a tedy od [datum], a z nedoplatku na službách za rok [rok] od [datum] (bod I. výroku).

35. Ke splnění rozsudkem uložené povinnosti pak soud určil lhůtu patnáctidenní, když vázán žalobním návrhem respektoval žalobci navrženou lhůtu delší než třídenní lhůtu podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

36. Žalobu naopak jako nedůvodnou zamítl co do částky 8 250 Kč (zálohy za leden 2020 a únor 2020 a částka nad rámec vzniklého bezdůvodného obohacení), úroku z prodlení ve výši 2,5 ‰ denně ze zálohy za leden 2020, úroku z prodlení ve výši 2,5 ‰ denně ze zálohy za únor 2020, úroku z prodlení odpovídajícímu rozdílu mezi žalobci požadovaným smluvním a zákonným úrokem z prodlení z nájemného za leden 2020 a únor 2020, z nedoplatku na vyúčtování služeb za rok [rok] a na vyúčtování služeb za rok [rok], a to včetně požadavku na úrok z prodlení za den [datum], kdy žalovaná ještě nebyla v prodlení s úhradou nedoplatku za rok [rok] (bod II. výroku).

37. Konečně soud v bodě III. výroku rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 2 o.s.ř. v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení převážně úspěšným žalobcům proti žalované právo na náhradu nákladů řízení. Žalobci byli neúspěšní včetně příslušenství ke dni vydání rozsudku v částce 36 765,98 Kč, naopak úspěšní byli včetně příslušenství ke dni vydání rozsudku v částce 46 263,72 Kč. Jelikož žalobou požadovaná částka včetně příslušenství ke dni vydání rozsudku činí 83 029,70 Kč, nezbývá než uzavřít, že žalobci byli úspěšní v rozsahu 56 %, naopak neúspěchu dosáhli v rozsahu 44 %. Míra jejich úspěchu tak činí 12 %. Náhrada nákladů řízení žalobců pak sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 587 Kč, z odměny za zastupování advokátem ve výši 25 440 Kč za pět úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby, změna žaloby ze dne [datum] a účast na jednání soudu dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“)) při sazbě jednoho úkonu ve výši 5 088 Kč (§ 6 odst. 1, § 7 bod 5. a § 12 odst. 4 advokátního tarifu) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 1 500 Kč (5 x 300 Kč) podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. V souvislosti s účastí advokáta žalobců na jednání konaném dne [datum] pak k nákladům řízení žalobců náleží rovněž náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve výši 200 Kč (100 Kč za každou z 2 půlhodin strávených cestami ze sídla advokáta / Děčín k soudu / Ústí nad Labem a zpět) a cestovné ve výši 319 Kč, jež je podle § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (dále jen„ vyhláška“) složeno z náhrady za spotřebované pohonné hmoty při průměrné spotřebě 6,4 l /100 km, ceně pohonných hmot 27,20 Kč u nafty motorové a uražené vzdálenosti 52 km, tedy v částce 90 Kč, a náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,40 Kč/km při uražené vzdálenosti 52 km, tedy v částce 229 Kč Náklady řízení žalobců pak dále tvoří DPH, jehož je advokát žalobců plátcem, v sazbě 21 % z částky 27 459 Kč, a tedy ve výši 5 766,39 Kč. Po zohlednění míry úspěchu žalobců (12 %) tak výše náhrady jejich nákladů řízení činí 4 417 Kč.

38. Soud podotýká, že žalobcům nepřiznal odměnu advokáta a související paušální náhradu hotových výdajů za úkony spočívající v opravě žaloby ze dne [datum] a za doplnění žaloby ze dne [datum], neboť jimi žalobci odstraňovali toliko nesprávnost uvedenou v žalobě a doplňovali skutečnosti absentující v podané žalobě, jež měla být perfektní již při svém podání, pročež tyto úkony nelze považovat za účelně vynaložené.