75 C 133/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr Martinem Rozsypalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 25 225 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 17 142 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 38 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 014 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 030 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 030 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 030 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení částky 8 083 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 030 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 083 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 963 Kč k rukám advokáta [titul]. [jméno] [příjmení], Ph.D.</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] po jejím částečném zpětvzetí ze dne [datum] domáhala vůči žalovanému zaplacení částky v celkové výši 25 225 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 38 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 014 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 030 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 030 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 030 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 083 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že je vlastníkem obytného domu s byty [adresa] v obci [obec], ulice [ulice]. Žalobkyně s žalovaným uzavřela nájemní smlouvu dne [datum], na jejímž základě přenechala žalovanému k užívání byt [číslo] nacházející se v 3. nadzemním podlaží předmětného domu (dále též jen„ byt“), na dobu jednoho roku s účinností od [datum]. Nájemní vztah byl dodatky č. 1 až 6 prodloužen do [datum], kdy skončil uplynutím doby nájmu. Žalobkyni byl byt předán až dne [datum]. V období od [datum] do [datum] tak žalovaný s bytem disponoval bez právního důvodu. [ulice] nájemné činilo 4 992 Kč, avšak žalovaný řádně neplnil svoji povinnost hradit nájemné a neuhradil část nájemného za [anonymizováno] [rok] ve výši 1 976 Kč, nájemné za [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok] po 4 992 Kč a nájemné za období, kdy byt užíval bez právního důvodu, a tedy za měsíc [anonymizováno] [rok] ve výši 4 992 Kč. Žalovaný dále v období od [datum] do [datum] spotřeboval na službách spojených s užíváním bytu částku v celkové výši 29 419 Kč, avšak uhradil toliko částku 21 336 Kč. Vyúčtování bylo žalovanému odesláno dne [datum]. K úhradě mu tak zbyla částka 8 083 Kč, jež byla splatná dne [datum]. Za měsíce [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] žalovaný dále dluží na službách spojených s užíváním bytu, které nejsou předmětem vyúčtování, avšak k jejichž hrazení se žalovaný smlouvou zavázal, a to správa vodoměru SV a správa vodoměru TUV, celkem částku ve výši 38 Kč měsíčně. Celkem žalovaný dluží žalobkyni částku 25 225 Kč, kterou jí neuhradil ani přes předžalobní upomínku ze dne [datum].

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.

4. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum] podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř.“ /) v nepřítomnosti žalovaného, jenž leč řádně předvolán, se bez omluvy k nařízenému jednání nedostavil.

5. Z výpisu z obchodního rejstříku oddílu B, vložky [číslo], soud ověřil právní subjektivitu žalobkyně a zjistil, že předmětem jejího podnikání je mimo jiné pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.

6. Z informace o pozemku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem pozemku, jehož součástí je stavba - budova [adresa], [obec] – centrum, ulice [ulice].

7. Z listin označených jako nájemní smlouva ze dne [datum] a dodatky [číslo] až [číslo] k nájemní smlouvě soud zjistil, že byly podepsány žalobkyní jako pronajímatelem a žalovaným a [jméno] [příjmení] jako nájemci, přičemž žalobkyně se zavázala přenechat žalovanému a [jméno] [příjmení] počínaje dnem [datum] na dobu jednoho roku do užívání bytovou jednotku [číslo] skládající se z 1. až 3. pokoje, kuchyně, předsíně, koupelny, WC a spíže, v 3. nadzemním podlaží v domě [adresa], ulice [ulice], [obec], a to včetně sklepní kóje umístěné v podlaží budovy, pozemku, společných prostor a zařízení budovy v mezích stanovených smlouvou a domovním řádem, a zajistit žalovanému nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu. Žalovaný se zavázal bezhotovostně hradit žalobkyni měsíční nájemné a měsíční zálohy na úhrady služeb spojených s užíváním bytu specifikovaných v příloze [číslo] smlouvy označené jako evidenční list a užívat byt, pozemek, společné prostory a zařízení budovy řádně a výhradně jen v mezích stanovených smlouvou a domovním řádem. Nájemné činilo 4 992 Kč měsíčně a bylo splatné vždy k poslednímu dni daného kalendářního měsíce. Smluvní strany si v čl. IV. odst. 3 smlouvy ujednaly, že vyúčtování měsíčních záloh na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu bude provedeno žalobkyní v závislosti na vyúčtování jednotlivých energií ze strany jejich poskytovatelů pro každý příslušný kalendářní rok, nejpozději však do 30. června následujícího kalendářního roku prostřednictvím písemného podání stanovujícího výši nedoplatku či přeplatku na přijatých zálohových platbách, jejich splatnost a způsob zaplacení, respektive vrácení. Žalovaný a [jméno] [příjmení] se dále zavázali složit při podpisu žalobkyni peněžitou jistotu ve výši jednonásobku měsíčního nájemného k zajištění případných pohledávek žalobkyně vůči žalovanému. Dodatky č. 1 až 6 k nájemní smlouvě byl nájem bytu prodloužen do [datum].

8. Z evidenčního listu nájemníka soud zjistil, že výše měsíčních záloh na úhrady služeb (24 Kč Z osvětlení, 510 Kč Z studená voda, 540 Kč Z teplá užitková voda, 1 541 Kč teplo, 69 Kč domovník, 180 Kč Z SV do TUV, 19 Kč správa vodoměru SV, 19 Kč správa vodoměru TUV) byla pro žalovaného stanovena spolu s nájemným ve výši 4 992 Kč celkem na částku 7 894 Kč. Oba účastníci a dále [jméno] [příjmení] stvrdili listinu svými vlastnoručními podpisy.

9. Z protokolu o předání a převzetí bytu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný dne [datum] předal žalobkyni předmětný byt. Téhož dne byl zároveň proveden odečet vodoměrů a RTN. Oba účastníci stvrdili listinu svými vlastnoručními podpisy.

10. Z listiny označené jako opis karty úhrad nájemného z bytu za období: [číslo] – [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému bylo za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] předepsáno nájemné a platby na úhradu služeb spojených s užíváním bytu v celkové výši 374 198 Kč a uhrazeno bylo 348 973 Kč. Žalobkyně tak evidovala u žalovaného dluh v celkové výši 25 225 Kč.

11. Z listiny označené jako přehled poplatků za přidělení bytu, přehled nájemného a záloh soud rovněž zjistil, že nájemné včetně záloh na služby spojené s užíváním bytu činilo celkem částku 7 894 Kč.

12. Z vyúčtování služeb za rok 2017 za období od [datum] – [datum] ze dne [datum] včetně dodejky soud zjistil, že žalovaný za uvedené období spotřeboval služby v celkové výši 29 419,41 Kč a v zálohových platbách uhradil žalobkyni částku 39 116 Kč. Žalovanému tak byl za rok 2017 vyúčtován přeplatek ve výši 9 696,59 Kč, s ohledem na dluhy z předchozích období pak nedoplatek v celkové výši 35 271 Kč splatný dne [datum]. Vyúčtování nedoplatku bylo zasláno žalovanému k úhradě.

13. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum] včetně vrácené obálky soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky 25 225 Kč do 7 dnů od doručení výzvy. Zásilka byla žalovanému odeslána dne [datum].

14. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně, která je vlastníkem bytu [číslo] v [anonymizováno] nadzemním podlaží v domě [adresa], ulice [ulice], [obec], a žalovaný a [jméno] [příjmení] podepsali dne [datum] listinu označenou jako nájemní smlouva, jíž se žalobkyně zavázala přenechat žalovanému a [jméno] [příjmení] k užívání daný byt. Nájem bytu byl dodatky č. 1 až 6 k nájemní smlouvě prodloužen až do [datum]. Nájemné činilo 4 992 Kč měsíčně, zálohy na úhrady služeb spojených s užíváním bytu činily 2 902 Kč měsíčně (24 Kč Z osvětlení, 510 Kč Z studená voda, 540 Kč Z teplá užitková voda, 1 541 Kč teplo, 69 Kč domovník, 180 Kč Z SV do TUV, 19 Kč správa vodoměru SV, 19 Kč správa vodoměru TUV) a byly splatné společně s nájemným vždy k poslednímu dni v daném kalendářním měsíci. Smluvní strany si v čl. IV. odst. 3 smlouvy ujednaly, že vyúčtování měsíčních záloh na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu bude provedeno žalobkyní v závislosti na vyúčtování jednotlivých energií ze strany jejich poskytovatelů pro každý příslušný kalendářní rok, nejpozději však do [anonymizována dvě slova] následujícího kalendářního roku prostřednictvím písemného podání stanovujícího výši nedoplatku či přeplatku na přijatých zálohových platbách, jejich splatnost a způsob zaplacení, respektive vrácení. Žalovaný žalobkyni předal byt až dne [datum]. Žalovaný uhradil na nájemném a platbách za služby spojené s užíváním bytu částku 348 973 Kč, ačkoliv předepsáno bylo celkem 374 198 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému služby spojené s užíváním bytu za období [datum] až [datum] a vyčíslila mu přeplatek na skutečně spotřebovaných službách ve výši 9 696,59 Kč, s ohledem na dluhy z předchozích období pak nedoplatek v celkové výši 35 271 Kč splatný dne [datum]. Žalovaný byl písemně upomenut zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky 25 225 Kč ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy, jež byla předána k poštovní přepravě dne [datum].

15. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

16. Podle § 2246 odst. 1 o.z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

17. Podle § 2247 o.z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2 (odst. 1). Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu (odst. 2). Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis (odst. 3). Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby (odst. 4).

18. Podle § 2292 o.z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

19. Podle § 2295 o.z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

20. Podle § 2991 o.z. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

21. Podle § 2 písm. f) zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen„ ZPSUB“) pro účely tohoto zákona se rozumí vyúčtováním vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období.

22. Podle § 7 ZPSUB není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (odst. 1). Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (odst. 2). Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb (odst. 3).

23. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

25. Na základě shora uvedeného skutkového stavu posouzeného citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovaným a [jméno] [příjmení] jako nájemci byla platně uzavřena nájemní smlouva ke shora uvedené bytové jednotce v souladu s § 2201 o.z. Žalobkyně byla povinna předat žalovanému a [jméno] [příjmení] byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistit jim plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním a žalovaný s [jméno] [příjmení] byli povinni hradit nájemné, stanovené pevnou měsíční částkou podle § 2246 odst. 1 o.z., a zálohy na služby spojené s nájmem bytu podle § 2247 o.z., splatné vždy nejpozději poslední den kalendářního měsíce, řádně a včas. Žalobkyně splnila svou povinnost a přenechala byt žalovanému a [jméno] [příjmení] k užívání a zajistila služby související s užíváním bytu. Žalovaný však nájemné v souladu s nájemní smlouvou po celou dobu nájmu řádně a včas nehradil, když neuhradil část nájemného za [anonymizováno] [rok] ve výši 1 976 Kč, splatného dne [datum], nájemné za září 2017 ve výši 4 992 Kč, splatné dne [datum] a nájemné za [anonymizováno] [rok] ve výši 4 992 Kč, splatné dne [datum], k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal. Žalovaný dále neuhradil žalobkyni nedoplatek na službách spojených s užíváním bytu za [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok], vždy ve výši 38 Kč za správu vodoměru SV a správu vodoměru TUV, které nebyly předmětem vyúčtování a které byly splatné spolu s nájemným vždy do konce měsíce, za nějž měly být hrazeny. Žalobkyni pak vzniklo vedle práva na zaplacení dlužného nájemného ve výši 11 960 Kč a nedoplatku na službách spojených s užíváním bytu ve výši 190 Kč za správu vodoměru SV a správu vodoměru TUV rovněž právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení, a to ode dne následujícího po splatnosti dlužného nájemného, resp. poplatků za správu vodoměru SV a vodoměru TUV v celkové výši 38 Kč.

26. Žalovaný dále nesplnil svou povinnost podle § 2292 o.z. a žalobkyni v den skončení nájmu ([datum]) byt nepředal a užíval jej nadále až do dne [datum]. Za dobu, kdy byt takto užíval po skončení nájmu bytu bez právního důvodu, však žalobkyni nehradil nájemné ve výši 4 992 Kč, jakož i platby za služby nepodléhající vyúčtování ve výši 38 Kč (19 Kč správa vodoměru SV a 19 Kč správa vodoměru TUV), jež představují pevné platby, které byly sjednány spolu s nájemným a mají tak charakter shodný s nájemným. V souladu s § 2295 o.z. tak je žalobkyně oprávněna po žalovaném požadovat náhradu za užívání bytu po skončení nájmu ve výši ujednaného nájemného. Za dobu od [datum] do [datum] tak žalobkyni vzniklo v souladu s § 2991 o.z. právo po žalovaném požadovat úhradu částky odpovídající sjednanému nájemnému včetně záloh na služby nepodléhající vyúčtování, avšak žalobkyně požaduje toliko částku odpovídající pouze jednomu měsíci ve výši 5 030 Kč (4 992 Kč + 38 Kč), o níž se žalovaný na její úkor bezdůvodně obohatil. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky ve výzvě k úhradě ze dne [datum], a to ve lhůtě 7 dnů od jejího doručení. K odeslání výzvy došlo dne [datum], přičemž byla žalovanému doručena okamžikem, kdy se dostala do sféry jeho dispozice, a tedy v okamžiku, kdy mu byla doručena. Za den doručení pak lze požadovat 3. pracovní den po odeslání zásilky (srov. § 573 o.z.). Lze tedy mít za to, že výzva k plnění byla žalovanému doručena dne [datum], pročež s ohledem na poskytnutou sedmidenní lhůtu k plnění se žalovaný ocitl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení až dne [datum] a od tohoto dne je žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši stanovené v § 2 nařízení ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Přestože si je soud vědom skutečnosti, že úroková sazba za období s počátkem prodlení dne [datum] činí 10 % ročně, přiznal soud žalobkyni právo na úroky z prodlení za období od [datum] v sazbě 8,05 %, neboť vázán žalobním návrhem nepřekročil požadavek žalobkyně.

27. Soud se dále zabýval požadavkem žalobkyně na úhradu nedoplatku na službách spojených s užíváním bytu za období od [datum] do [datum] ve výši 8 083 Kč. Na základě provedeného dokazování však bylo zjištěno, že žalobkyně za rok 2017 vyúčtovala žalovanému na službách za rok 2017 přeplatek ve výši 9 696,59 Kč, když celkový náklad činil 29 419,41 Kč a na zálohách bylo uhrazeno 39 116 Kč. Podanou žalobou se však žalobkyně domáhá úhrady nedoplatku za služby za rok 2017 ve výši 8 083 Kč, když na celkový náklad ve výši 29 419 Kč žalovaný uhradil na zálohách toliko 21 336 Kč. Povinností žalobkyně však bylo vyúčtovat uhrazené zálohy na služby podle § 7 ZPSUB. Soud se proto zabýval předloženou listinou označenou jako vyúčtování služeb za rok 2017 za období od [datum] – [datum] ze dne [datum], přičemž dospěl k závěru, že tuto listinu nelze považovat za řádné vyúčtování služeb ve smyslu § 2 písm. f) a § 7 ZPSUB. [příjmení] bylo lze vyúčtování služeb považovat za řádné, musí z něj být patrné, jaká byla cena jednotlivé služby, v jakém množství, byla daná služba nájemci vyúčtována a záloha v jaké výši byla na danou službu uhrazena. Pouze na základě těchto údajů může nájemce ověřit, zda mu byla daná služba správně vyúčtována, a následně při porovnání s výší uhrazených záloh posoudit, zda došlo k přeplatku nebo nedoplatku na uhrazených zálohách. Uvedené požadavky však listina předložená žalobkyní nesplňuje. Z listiny, jež by měla představovat vyúčtování služeb za rok [rok], totiž pro žalovaného dokonce plynul přeplatek na službách za rok [rok] ve výši 9 696,59 Kč, ačkoliv jak sama žalobkyně uváděla v žalobě, ve skutečnosti vznikl nedoplatek, který činil částku 8 083 Kč. Ve vyúčtování totiž bylo nesprávně uvedeno, že na zálohách bylo uhrazeno 39 116 Kč, ačkoliv tolik žalovaný na zálohách na služby za rok [rok] neuhradil.

28. Jak uzavřel Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4637/2018, vyúčtování služeb, aby vůbec mohlo jít o vyúčtování, musí obsahovat minimálně údaj o ceně za tu kterou službu a současně též údaj o množství dodané služby (§ 11 odst. 1 písm. c/ zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví); vlastník jednotky totiž musí z obsahu vyúčtování zjistit minimálně takové informace, na základě kterých bude schopen rozpoznat, zda pronajímatelem požadovaná úhrada odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby tak, jak byl účastníky dohodnut nebo jak je stanoven právním předpisem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2011, sp. zn. 26 Cdo 4742/2010). Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. [příjmení] se tak mohlo stát, musel by pronajímatel vystavit nové úplné vyúčtování znějící na cenu ve správné výši.

29. V rozsudku ze dne 1. 6. 2018, sp. zn. 26 Cdo 4404/2017 pak Nejvyšší soud dovodil, že nelze ztratit ze zřetele, že není-li vyúčtování služeb věcně správné, trvá nejen povinnost pronajímatele vyúčtování provést (řádně), nýbrž (a to právě v důsledku nesplnění uvedené povinnosti) nenastala ani splatnost přeplatku, případně nedoplatku, plynoucího z vyúčtování (k tomu lze pro srovnání opětovně odkázat na závěry vyjádřené v bodu I.2.d. stanoviska sp. zn. Cpj 164). Lze tudíž přisvědčit dovolatelovu názoru, že na základě věcně nesprávného vyúčtování nemůže nájemce úspěšně vymáhat po pronajímateli ani případný přeplatek na službách vyplývající z vyúčtování (natož přeplatek ve správné výši), neboť ten se nikdy nestane splatným. Přitom v zájmu dosažení splatnosti tohoto přeplatku nemá nájemce jinou možnost než podat žalobu na stanovení povinnosti pronajímateli provést (řádné) vyúčtování služeb.

30. V souladu se shora uvedenými judikatorními závěry Nejvyššího soudu tak soud dospěl k závěru, že„ vyúčtování“ služeb za rok [rok] vyhotovené žalobkyní nelze považovat za řádné vyúčtování, neboť jak vyplynulo ze samotných žalobních tvrzení, nebylo provedeno věcně správně, pročež ani nelze uvažovat o žádném nedoplatku nebo přeplatku, jelikož s ohledem na skutečnost, že žalovaným uhrazené zálohy nebyly dosud žalobkyní řádně vyúčtovány, se nemohl případný nedoplatek nebo přeplatek dosud stát splatným.

31. Z uvedených důvodů tak soudu nezbylo, než žalobu na zaplacení nedoplatku na zálohách za služby za rok 2017 včetně zákonného úroku z prodlení shledat předčasnou, a tedy nedůvodnou.

32. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná toliko co do částky 17 142 Kč (11 960 Kč + 152 Kč + 5 030 Kč), pročež žalovanému uložil zaplatit žalobkyni tuto částku sestávající z dlužného nájemného za období červenec 2017 až říjen 2017, z úhrad za služby nepodléhající vyúčtování za květen 2017, červenec 2017, září 2017 a říjen 2017 a z bezdůvodného obohacení žalovaného odpovídajícího platbě ve výši sjednaného nájemného a úhrad za služby nepodléhající vyúčtování za listopad 2017, vše včetně zákonného úroku z prodlení. Pokud však šlo o výši úroku z prodlení z částky 5 030 Kč představující bezdůvodné obohacení žalovaného, soud nepřekročil žalobní návrh a přiznal žalobkyni úrok z prodlení z této částky toliko v žalobkyní požadované výši 8,05 % ročně (bod I. výroku).

33. Ke splnění rozsudkem uložené povinnosti pak soud určil třídenní lhůtu podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

34. Žalobu naopak jako nedůvodnou zamítl co do částky 8 030 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, jelikož požadovaný nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2017, který pokud vznikl, dosud není splatný, neboť služby za rok 2017 nebyly dosud řádně vyúčtovány, a dále co do úroku z prodlení z částky 5 030 Kč představující bezdůvodné obohacení žalovaného za dobu, kdy žalovaný ještě nebyl v prodlení s úhradou této částky (bod II. výroku).

35. Konečně soud v bodě III. výroku rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 2 o.s.ř. v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení převážně úspěšné žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně dosáhla neúspěchu včetně příslušenství ke dni vydání rozsudku v částce 11 036,02 Kč, naopak úspěšná byla včetně příslušenství ke dni vydání rozsudku v částce 21 078,47 Kč. Jelikož žalobou požadovaná částka včetně příslušenství ke dni vydání rozsudku činí 32 114,49 Kč, nezbývá než uzavřít, že žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 66 %, naopak neúspěchu dosáhla v rozsahu 34 %. [jméno] jejího úspěchu tak činí 32 %. Náhrada nákladů řízení žalobkyně pak sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 262 Kč, z odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“)) po 300 Kč za jeden úkon (§ 14b odst. 1 advokátního tarifu), dále z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, a odměny za zastupování advokátem ve výši 2 140 Kč za jeden úkon právní služby (účast na jednání konaném dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g/ advokátního tarifu) při sazbě jednoho úkonu ve výši 2 140 Kč (§ 6 odst. 1 a § 7 bod 5. advokátního tarifu) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tento úkon ve výši 300 Kč (1 x 300 Kč) podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. V souvislosti s účastí advokáta žalobkyně na jednání konaném dne [datum] pak k nákladům řízení žalobkyně náleží rovněž náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve výši 500 Kč (100 Kč za každou z 5 půlhodin strávených cestami ze sídla advokáta / [obec] k soudu / [obec] a zpět) a cestovné ve výši 1 048 Kč, jež je podle § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (dále jen„ vyhláška“) složeno z náhrady za spotřebované pohonné hmoty při průměrné spotřebě 4,1 l /100 km, ceně pohonných hmot 27,20 Kč u nafty motorové a uražené vzdálenosti 190 km, tedy v částce 212 Kč, a náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,40 Kč/km při uražené vzdálenosti 190 km, tedy v částce 836 Kč. Poněvadž se zástupce žalobkyně dne [datum] účastnil u Okresního soudu v Ústí nad Labem celkem 4 jednání, náleží mu cestovné a náhrada za promeškaný čas toliko v rozsahu 1/4, a tedy ve výši 387 Kč ( (500 + 212+ 836) /4). Náklady řízení žalobkyně pak dále tvoří DPH, jehož je advokát žalobkyně plátcem, v sazbě 21 % z částky 4 027 Kč, a tedy ve výši 845,67 Kč. Po zohlednění míry úspěchu žalobkyně (32 %) tak výše náhrady jejích nákladů řízení činí 1 963 Kč.

36. Soud podotýká, že výši náhrady nákladů řízení určil podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Soudu je totiž z úřední činnosti známo, že žalobkyně zastoupená stejným zástupcem podává typizované formulářové žaloby ve stejných věcech (srov. řízení vedená pod sp. zn. 8 C 168/2020, 13 C 184/2020, 35 C 89/2020 nebo 70 C 147/2020).

37. Konečně soud konstatuje, že žalobkyni nepřiznal odměnu advokáta a související paušální náhradu hotových výdajů za úkon spočívající v částečném zpětvzetí žaloby, neboť jím žalobkyně odstraňovala toliko nesprávnost uvedenou v žalobě, jež měla být perfektní již při svém podání, pročež tento úkon nelze považovat za účelně vynaložený.