75 C 137/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 3 018 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 1 518 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 518 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení částky 1 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 500 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne [datum] domáhala vůči žalované zaplacení částky v celkové výši 3 018 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že služebním hlášením osob pověřených žalobkyní bylo zjištěno, že žalovaná dne [datum] ve [údaj o čase] hod. použila ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy osob provozované žalobkyní – trolejbus linky 60, přičemž na výzvy žalobkyní pověřených osob se neprokázala platným jízdním dokladem, čímž porušila přepravní řád a smluvní přepravní podmínky žalobkyně. Za toto porušení přepravních předpisů jí byla žalobkyní uložena povinnost zaplatit jízdné ve výši 18 Kč a rovněž jí byla vyúčtována přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaná však i přes výzvu do podání žaloby ničeho nezaplatila.

3. Dále služebním hlášením osob pověřených žalobkyní bylo zjištěno, že žalovaná dne [datum] v [údaj o čase] hod. použila ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy osob provozované žalobkyní – autobus linky [anonymizováno], přičemž na výzvy žalobkyní pověřených osob se neprokázala platným jízdním dokladem, čímž porušila přepravní řád a smluvní přepravní podmínky žalobkyně. Za toto porušení přepravních předpisů jí byla žalobkyní vyúčtována přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaná však i přes výzvu do podání žaloby ničeho nezaplatila.

4. Usnesením [název soudu] ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek žalované, pročež došlo k přerušení řízení v projednávané věci podle § 140a zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen„ IZ“). Usnesením ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka] [název soudu] oddlužení žalované neschválil a řízení zastavil. V řízení v projednávané věci tak bylo pokračováno.

5. V podání ze dne [datum] žalobkyně sdělila, že žalovaná ani částečně neuspokojila její pohledávku, proto na podané žalobě zcela trvá.

6. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala pasivní.

7. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum] podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaná se k jednání, leč řádně předvolána, bez omluvy nedostavila.

8. Z předložených listinných důkazů tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná se přepravovala prostředky veřejné dopravy provozovanými žalobkyní, a to dne [datum] vozidlem [číslo] na lince [anonymizováno], přičemž na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou, za což jí bylo účtováno jízdné ve výši 18 Kč a přirážka k jízdnému, jež činila 1 500 Kč. Žalovaná se dále dne [datum] přepravovala prostředky veřejné dopravy provozovanými žalobkyní, a to vozidlem [číslo] na lince [anonymizováno], přičemž měla porušit přepravní řád a smluvní přepravní podmínky, jelikož i přes upozornění nechala jíst dítě sušenku. Žalovaná ani přes výzvu žalobkyně ze dne [datum] do podání žaloby ničeho nezaplatila. Podle čl. XII. odst. 3 smluvních přepravních podmínek pro přepravu na autobusových a trolejbusových linkách [anonymizována dvě slova] [územní celek] [anonymizováno] ze dne [datum] je cestující povinen uloženou přirážku a jízdné za jízdu bez platného jízdního dokladu zaplatit nejpozději do 30 kalendářních dnů od data uložení přirážky (sepsání zápisu o přepravní kontrole).

9. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

10. Podle § 2551 o.z. dopravce se při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti upraví přepravní řády.

11. Podle § 2578 o.z. podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství.

12. Podle § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (dále jen„ ZoD“) podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě, stanoví přepravní řády (odst. 1). Cestující je povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla chovat se tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen a) dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují k zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících, b) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému (odstavec 4 písm. d)), c) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu, d) na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnosti uvedené v písmenu b) (odst. 5). Výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč (odst. 6).

13. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (dále jen„ vyhláška“) nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.

14. Podle § 49 odst. 3 vyhlášky uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem.

15. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Žalovaná tím, že dne [datum] nastoupila do dopravního prostředku provozovaného žalobkyní, konkludentně uzavřela s žalobkyní smlouvu o přepravě. Poněvadž se účastnila přepravy, aniž by disponovala platným jízdním dokladem, porušila smluvní přepravní podmínky žalobkyně. Žalobkyně provedla přepravu žalované, jež byla povinna zaplatit za přepravu jízdné. Jelikož žalovaná jízdné nezaplatila, resp. při kontrole prováděné pověřenou osobou se neprokázala platným jízdním dokladem, vznikla jí v souladu se smluvními přepravními podmínkami povinnost zaplatit jízdné ve výši 18 Kč (dle tarifu městské hromadné dopravy pro přepravu na autobusových a trolejbusových linkách) a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč (dle smluvních přepravních podmínek pro přepravu na autobusových a trolejbusových linkách [anonymizována dvě slova] [územní celek] [anonymizováno]), jejíž výše je v souladu s § 37 odst. 6 ZoD.

19. Žalovaná se tedy ve shora uvedeném případě neprokázala na výzvu pověřené osoby platnou jízdenkou a požadované částky (1x jízdné ve výši 18 Kč a 1x přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč) ani následně – přes výzvu žalobkyně – nezaplatila, pročež nezbývá než dospět k závěru, že žalobou uplatněný nárok je v tomto rozsahu oprávněný.

20. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila požadovanou částku za jízdné a přirážku k jízdnému včas (do 30 kalendářních dnů od data uložení přirážky /sepsání zápisu o přepravní kontrole/), ocitla se s jejich úhradou od následujícího dne v prodlení.

21. Soud proto žalobě v rozsahu částky 1 518 Kč za jízdu bez jízdního dokladu dne [datum] vyhověl, přičemž žalobkyni vedle dlužných částek za jízdné a přirážku k jízdnému přiznal rovněž úroky z prodlení v souladu s § 1970 o.z. a § 2 nařízení (bod I. výroku).

22. Ke splnění rozsudkem uložené povinnosti pak soud určil třídenní lhůtu podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

23. Totéž však již nelze uzavřít ohledně nároku na úhradu částky 1 500 Kč za jízdu prostředkem provozovaným žalobkyní dne [datum]. V daném případě z žalobkyní předložených důkazů nevyplynulo, že by žalovaná cestovala prostředkem veřejné hromadné dopravy provozovaným žalobkyní bez jízdního dokladu, jak žalobkyně uváděla v podané žalobě, nýbrž žalovaná měla porušit přepravní řád a smluvní přepravní podmínky, jelikož i přes upozornění nechala jíst dítě sušenku. Požadovaná částka 1 500 Kč tedy není přirážkou k jízdnému za jízdu bez jízdního dokladu, nýbrž by se jednalo o smluvní pokutu za porušení povinností sjednaných ve smlouvě o přepravě, resp. vyplývajících z přepravního řádu a smluvních přepravních podmínek. V daném případě však žalobkyně takovou skutečnost ani netvrdila, ani neprokázala. Nebylo tedy prokázáno, že uvedená povinnost k úhradě smluvní pokuty byla mezi účastníky řádně sjednána a že žalované vznikla povinnost k její úhradě. Žalobkyně se pak svojí neúčastí na jednání konaném dne [datum] sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena podle § 118b o.s.ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, jakož i výzvy a poučení podle § 118a o.s.ř. k označení důkazů k prokázání svých tvrzení, jež soud neměl v daném okamžiku za prokázané, a následně být řádně poučena ohledně následků nesplnění této výzvy. V této souvislosti soud uvádí, že § 118a o.s.ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst.

3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 831, 832 nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. III. ÚS 2848/2010).

24. Poněvadž tedy nebylo v řízení prokázáno, že by žalovaná dne [datum] cestovala bez platného jízdního dokladu, přičemž žalobkyní nebylo vůbec tvrzeno a z řízení ani dostatečně nevyplynulo, že by žalované případně vznikla povinnost k úhradě smluvní pokuty, nezbylo soudu než žalobu ve zbývajícím rozsahu jako nedůvodnou zamítnout (bod II. výroku).

25. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl v zásadě shodný.