75 C 137/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem The Hub, E101, Triq Sant´ jméno, příjmení jméno, SGN číslo, Malta zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 6 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 500 Kč od datum do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení částky 3 500 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 460 Kč za období od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 500 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne datum domáhala vůči žalované zaplacení částky ve výši 10 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 460 Kč od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně - společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizováno“) a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o půjčce číslo (dále jen„ smlouva o půjčce“), na jejímž základě poskytla anonymizováno žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen„ půjčka“), které žalovaná v hotovosti v den uzavření smlouvy o půjčce převzala. Žalovaná se zavázala vrátit anonymizováno částku 16 960 Kč složenou z půjčky ve výši 10 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 6 960 Kč, přičemž půjčka měla být splácena v hotovosti v 53 pravidelných týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas, přičemž při nesplnění povinnosti uhrazení splátky měla anonymizováno podle čl. 8 smluvních podmínek právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva o půjčce zanikla uplynutím doby, na níž byla sjednána, a tedy dne datum. Žalobkyně od anonymizováno neobdržela informace o jednotlivých úhradách žalované, nýbrž pouze informaci o celkové výši úhrad ve výši 3 500 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum došlo s účinností ke dni datum k postoupení sporné pohledávky na předchůdkyni žalobkyně příjmení jméno (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne datum. Hodnota pohledávky ke dni jejího postoupení činila 13 460 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila předchůdkyně žalobkyně spornou pohledávku na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována přípisem ze dne datum. Žalovaná však na spornou pohledávku po jejím postoupení neuhradila ničeho. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky poslední upomínkou ze dne datum.

3. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala pasivní.

4. Soud věc projednal na jednání konaném dne datum podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaná, leč řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.

5. Ze smlouvy o půjčce soud zjistil, že anonymizováno poskytla žalované dne datum půjčku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit anonymizováno v 53 týdenních splátkách (vždy 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy o půjčce) po 320 Kč. Žalovaná se pak v souvislosti s půjčkou zavázala zaplatit anonymizováno souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč, pročež celková částka, již byla povinna na základě smlouvy o půjčce anonymizováno zaplatit činila 16 960 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy o půjčce. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že půjčku v hotovosti převzala.

6. Ze smluvních podmínek, které nejsou smluvními stranami podepsány, soud zjistil bližší úpravu práv mezi anonymizováno a žalovanou, přičemž z článku 1 smluvních podmínek se podává RPSN při 53 splátkách dlužné částky ve výši 206,8 %. Z článku 8 smluvních podmínek soud zjistil, že anonymizováno je oprávněna požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky, pokud žalovaná nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a z její přílohy číslo soud zjistil, že došlo k postoupení sporné pohledávky anonymizováno za žalovanou ve výši 13 460 Kč na předchůdkyni žalobkyně. Žalované bylo anonymizováno oznámeno postoupení sporných pohledávek na předchůdkyni žalobkyně, když jí bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, což se podává z oznámení o postoupení pohledávky a poštovního podacího archu ze dne datum. V oznámení byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vyrozuměla žalovanou o postoupení sporné pohledávky na žalobkyni. Z poštovního podacího archu se pak podává, že oznámení bylo žalované odesláno dne datum.

9. Výzvou před podáním žaloby ze dne datum zástupce žalobkyně urgoval žalovanou k úhradě sporné pohledávky.

10. Z výpisů z lucemburského obchodního rejstříku a z maltského obchodního rejstříku soud ověřil právní subjektivitu předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně.

11. Z databáze obec národní banky soud zjistil, že úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu činily: v červenci 2008 15,12 %, v srpnu 2008 15,00 %, v září 2008 15,04 %, v říjnu 2008 15,21 %, v listopadu 2008 15,26 %, v prosinci 2008 15,32 %, v lednu 2009 15,31 %, v únoru 2009 15,23 %, v březnu 2009 15,39 %, v dubnu 2009 14,82 %, v květnu 2009 15,40 %, v červnu 2009 15,43 % a v červenci 2009 15,44 %.

12. Na základě provedeného dokazování tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Na předchůdkyni žalobkyně a následně na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou ve výši 13 460 Kč z titulu smlouvy o půjčce uzavřené mezi anonymizováno a žalovanou. Žalovaná si při uzavření smlouvy o půjčce převzala od anonymizováno v hotovosti částku 10 000 Kč, za což se zavázala vrátit anonymizováno částku 16 960 Kč tvořenou jistinou ve výši 10 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč Částku ve výši 16 960 Kč se pak zavázala vrátit v 53 týdenních splátkách po 320 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy.

13. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.

14. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

16. Protože anonymizováno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila spornou pohledávku za žalovanou na předchůdkyni žalobkyně, která následně spornou pohledávku postoupila na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.

17. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.

18. Podle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

19. Protože smlouva o půjčce byla uzavřena dne datum, a tedy před účinností o.z. (datum), posuzoval soud projednávanou věc podle právních předpisů platných do datum.

20. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

21. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

22. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

23. Podle § 517 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění (odst. 1). Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis (odst. 2).

24. Podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku a kterým se stanoví minimální výše nákladů spojených s uplatňováním pohledávky, ve znění nařízení vlády č. 180/2013 Sb., (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

25. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi anonymizováno, jakožto věřitelem, a žalovanou, jako dlužníkem, byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 a násl. obč. zák., neboť anonymizováno byla povinna přenechat žalované věci určené podle druhu, konkrétně peníze (částku 10 000 Kč), a žalovaná se zavázala po uplynutí dohodnuté doby vrátit anonymizováno věci stejného druhu (peníze), a to včetně poplatků.

26. Soud má za prokázané, že žalované byla anonymizováno poskytnuta hotovostní půjčka ve výši 10 000 Kč, když převzetí půjčené částky stvrdila žalovaná svým podpisem smlouvy o půjčce. Žalovaná se pak zavázala půjčku splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč v 53 týdenních splátkách po 320 Kč.

27. Pokud jde o souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč, soud jej posoudil podle jeho obsahu jako úplatu za užívání půjčené jistiny, a tedy jako úrok podle § 658 odst. 1 obč. zák. Nejde totiž o nic jiného než o„ odměnu“ za zapůjčení finančních prostředků. Podle smluvních podmínek činí při splácení půjčky v 53 splátkách RPSN 206,8 % Cena peněz přitom zahrnuje nejen čistý zisk z půjčené jistiny, ale i náklady spojené s poskytnutím úvěru. anonymizováno tedy půjčku ve výši 10 000 Kč poskytovala za částku 6 960 Kč označenou jako souhrnný poplatek, přičemž soud tuto cenu peněz přepočetl na úrokovou míru a zjistil, že půjčka byla úročena úrokem ve výši 68,47 % ročně. Dle statistiky vedené Českou národní bankou byla obvyklá úroková míra v bankovním sektoru v červenci 2008 až v červenci 2009 v rozsahu 14,82 % až 15,44 % ročně. V daném případě tak úrok 68,47 % přesahuje úrokové sazby v bankovním sektoru více než čtyřiapůlkrát, a tedy několikanásobně než je obvyklé.

28. Otázkou přiměřenosti výše úroků se mnohokrát zabýval i Nejvyšší soud (srov. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka), který dovodil, že v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník - s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

29. V souladu s právními závěry dovozenými Nejvyšším soudem tak soud dospěl k závěru, že úrok sjednaný ve smlouvě o půjčce je z důvodu své nepřiměřené výše neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 obč. zák.

30. Soud se pak dále zabýval oddělitelností ujednání o úroku od ostatních ujednání smlouvy o půjčce, přičemž dospěl k závěru, že toto ujednání není oddělitelné od ostatních částí smlouvy, naopak je její integrální součástí. Z předtištěného formuláře smlouvy o půjčce a smluvních podmínek totiž vyplývá, že byla pevně stanovena výše RPSN (v případě 53 týdenních splátek 206,8 %) a z ní vyplývala výše splátek a výše úroku (souhrnného poplatku), když jiná možnost připuštěna nebyla. Tedy bez sjednání RPSN a s tím související akceptace úroku by nedošlo k poskytnutí půjčky žalovanému. Z těchto okolností lze podle soudu jednoznačně uzavřít, že neplatně sjednaný úrok, jenž byl ve smlouvě o půjčce označený jako souhrnný poplatek činí absolutně neplatnou celou smlouvu o půjčce pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 a § 41 obč. zák.

31. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že mezi anonymizováno a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě anonymizováno poskytla žalované částku ve výši 10 000 Kč. Uzavřená smlouva o půjčce je však ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, pročež soud posoudil právní vztah mezi anonymizováno a žalovanou jako vztah z bezdůvodného obohacení podle § 451 obč. zák., konkrétně jako plnění z neplatného právního úkonu (§ 451 odst. 2 obč. zák.), jelikož ochuzená anonymizováno přenechala obohacené žalované bez právního důvodu částku 10 000 Kč.

32. Z žalobních tvrzení přitom vyplynulo, že žalovaná příjmení uhradila částku 3 500 Kč (částka 16 960 Kč, kterou měla podle smlouvy o půjčce uhradit, ponížená o částku 13 460 Kč, která podle žalobkyně zbývá doplatit a jejíhož zaplacení se domáhá projednávanou žalobou) a sama žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná na spornou pohledávku uhradila anonymizováno částku 3 500 Kč.

33. Nezbývá tak než uzavřít, že žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 6 500 Kč (10 000 Kč - 3 500 Kč), o níž se na úkor anonymizováno bezdůvodně obohatila. Poněvadž v případě povinnosti vydat bezdůvodné obohacení není splatnost tohoto závazku stanovena, uplatní se pro určení počátku prodlení žalované pravidlo podle § 563 obč. zák., podle něhož není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán (obdobně srov. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Žalobkyně, resp. anonymizováno vyzvala žalovanou k vydání dlužné částky poprvé v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, jež bylo žalované odesláno datum, a v němž byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu. Za den doručení pak lze mít třetí den od odeslání (srov. obdobně současnou právní úpravu v § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), pročež bylo oznámení doručeno žalované dne datum a poslední den určené lhůty byl den datum, přičemž k tomuto dni také nastala splatnost povinnosti vydat bezdůvodného obohacení. Lze mít tedy za to, že se žalovaná ocitla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení až dne datum a od tohoto dne je žalobkyně oprávněna požadovat po žalované zaplacení úroků z prodlení podle § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši stanovené v § 1 nařízení.

34. S ohledem na shora uvedené tak soud shledal žalobu důvodnou co do zaplacení částky 6 500 Kč představující bezdůvodné obohacení žalované a dále co do zákonného úroku z prodlení z této částky od datum do zaplacení. Proto v bodě I. výroku žalobě v tomto rozsahu vyhověl.

35. V bodě II. výroku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl ve zbývajícím rozsahu, a tedy co do částky 3 500 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 460 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od datum do datum a zákonného úroku z prodlení z částky 3 500 Kč od datum do zaplacení.

36. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal žádný důvod, proč ji stanovit v jiné, než zákonné délce.

37. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl v zásadě shodný. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, lze se po právní moci rozsudku domáhat výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.