75 C 137/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem The Hub, E101, Triq Sant´ jméno , příjmení jméno , SGN číslo , Malta zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 6 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 500 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení částky 3 500 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 460 Kč za období od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 500 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne [datum] domáhala vůči žalované zaplacení částky ve výši 10 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 460 Kč od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně - společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“) a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva o půjčce“), na jejímž základě poskytla [anonymizováno] žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen„ půjčka“), které žalovaná v hotovosti v den uzavření smlouvy o půjčce převzala. Žalovaná se zavázala vrátit [anonymizováno] částku 16 960 Kč složenou z půjčky ve výši 10 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 6 960 Kč, přičemž půjčka měla být splácena v hotovosti v 53 pravidelných týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas, přičemž při nesplnění povinnosti uhrazení splátky měla [anonymizováno] podle čl. 8 smluvních podmínek právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva o půjčce zanikla uplynutím doby, na níž byla sjednána, a tedy dne [datum]. Žalobkyně od [anonymizováno] neobdržela informace o jednotlivých úhradách žalované, nýbrž pouze informaci o celkové výši úhrad ve výši 3 500 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení sporné pohledávky na předchůdkyni žalobkyně [příjmení] [jméno] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne [datum]. Hodnota pohledávky ke dni jejího postoupení činila 13 460 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila předchůdkyně žalobkyně spornou pohledávku na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována přípisem ze dne [datum]. Žalovaná však na spornou pohledávku po jejím postoupení neuhradila ničeho. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky poslední upomínkou ze dne [datum].

3. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala pasivní.

4. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum] podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaná, leč řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.

5. Ze smlouvy o půjčce soud zjistil, že [anonymizováno] poskytla žalované dne [datum] půjčku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit [anonymizováno] v 53 týdenních splátkách (vždy 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy o půjčce) po 320 Kč. Žalovaná se pak v souvislosti s půjčkou zavázala zaplatit [anonymizováno] souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč, pročež celková částka, již byla povinna na základě smlouvy o půjčce [anonymizováno] zaplatit činila 16 960 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy o půjčce. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že půjčku v hotovosti převzala.

6. Ze smluvních podmínek, které nejsou smluvními stranami podepsány, soud zjistil bližší úpravu práv mezi [anonymizováno] a žalovanou, přičemž z článku 1 smluvních podmínek se podává RPSN při 53 splátkách dlužné částky ve výši 206,8 %. Z článku 8 smluvních podmínek soud zjistil, že [anonymizováno] je oprávněna požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky, pokud žalovaná nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z její přílohy [číslo] soud zjistil, že došlo k postoupení sporné pohledávky [anonymizováno] za žalovanou ve výši 13 460 Kč na předchůdkyni žalobkyně. Žalované bylo [anonymizováno] oznámeno postoupení sporných pohledávek na předchůdkyni žalobkyně, když jí bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], což se podává z oznámení o postoupení pohledávky a poštovního podacího archu ze dne [datum]. V oznámení byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vyrozuměla žalovanou o postoupení sporné pohledávky na žalobkyni. Z poštovního podacího archu se pak podává, že oznámení bylo žalované odesláno dne [datum].

9. Výzvou před podáním žaloby ze dne [datum] zástupce žalobkyně urgoval žalovanou k úhradě sporné pohledávky.

10. Z výpisů z lucemburského obchodního rejstříku a z maltského obchodního rejstříku soud ověřil právní subjektivitu předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně.

11. Z databáze [obec] národní banky soud zjistil, že úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu činily: v červenci 2008 15,12 %, v srpnu 2008 15,00 %, v září 2008 15,04 %, v říjnu 2008 15,21 %, v listopadu 2008 15,26 %, v prosinci 2008 15,32 %, v lednu 2009 15,31 %, v únoru 2009 15,23 %, v březnu 2009 15,39 %, v dubnu 2009 14,82 %, v květnu 2009 15,40 %, v červnu 2009 15,43 % a v červenci 2009 15,44 %.

12. Na základě provedeného dokazování tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Na předchůdkyni žalobkyně a následně na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou ve výši 13 460 Kč z titulu smlouvy o půjčce uzavřené mezi [anonymizováno] a žalovanou. Žalovaná si při uzavření smlouvy o půjčce převzala od [anonymizováno] v hotovosti částku 10 000 Kč, za což se zavázala vrátit [anonymizováno] částku 16 960 Kč tvořenou jistinou ve výši 10 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč Částku ve výši 16 960 Kč se pak zavázala vrátit v 53 týdenních splátkách po 320 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy.

13. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.

14. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

16. Protože [anonymizováno] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila spornou pohledávku za žalovanou na předchůdkyni žalobkyně, která následně spornou pohledávku postoupila na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.

17. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.

18. Podle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

19. Protože smlouva o půjčce byla uzavřena dne [datum], a tedy před účinností o.z. ([datum]), posuzoval soud projednávanou věc podle právních předpisů platných do [datum].

20. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

21. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

22. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

23. Podle § 517 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění (odst. 1). Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis (odst. 2).

24. Podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku a kterým se stanoví minimální výše nákladů spojených s uplatňováním pohledávky, ve znění nařízení vlády č. 180/2013 Sb., (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

25. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi [anonymizováno], jakožto věřitelem, a žalovanou, jako dlužníkem, byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 a násl. obč. zák., neboť [anonymizováno] byla povinna přenechat žalované věci určené podle druhu, konkrétně peníze (částku 10 000 Kč), a žalovaná se zavázala po uplynutí dohodnuté doby vrátit [anonymizováno] věci stejného druhu (peníze), a to včetně poplatků.

26. Soud má za prokázané, že žalované byla [anonymizováno] poskytnuta hotovostní půjčka ve výši 10 000 Kč, když převzetí půjčené částky stvrdila žalovaná svým podpisem smlouvy o půjčce. Žalovaná se pak zavázala půjčku splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč v 53 týdenních splátkách po 320 Kč.

27. Pokud jde o souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč, soud jej posoudil podle jeho obsahu jako úplatu za užívání půjčené jistiny, a tedy jako úrok podle § 658 odst. 1 obč. zák. Nejde totiž o nic jiného než o„ odměnu“ za zapůjčení finančních prostředků. Podle smluvních podmínek činí při splácení půjčky v 53 splátkách RPSN 206,8 % Cena peněz přitom zahrnuje nejen čistý zisk z půjčené jistiny, ale i náklady spojené s poskytnutím úvěru. [anonymizováno] tedy půjčku ve výši 10 000 Kč poskytovala za částku 6 960 Kč označenou jako souhrnný poplatek, přičemž soud tuto cenu peněz přepočetl na úrokovou míru a zjistil, že půjčka byla úročena úrokem ve výši 68,47 % ročně. Dle statistiky vedené Českou národní bankou byla obvyklá úroková míra v bankovním sektoru v červenci 2008 až v červenci 2009 v rozsahu 14,82 % až 15,44 % ročně. V daném případě tak úrok 68,47 % přesahuje úrokové sazby v bankovním sektoru více než čtyřiapůlkrát, a tedy několikanásobně než je obvyklé.

28. Otázkou přiměřenosti výše úroků se mnohokrát zabýval i Nejvyšší soud (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), který dovodil, že v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník - s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

29. V souladu s právními závěry dovozenými Nejvyšším soudem tak soud dospěl k závěru, že úrok sjednaný ve smlouvě o půjčce je z důvodu své nepřiměřené výše neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 obč. zák.

30. Soud se pak dále zabýval oddělitelností ujednání o úroku od ostatních ujednání smlouvy o půjčce, přičemž dospěl k závěru, že toto ujednání není oddělitelné od ostatních částí smlouvy, naopak je její integrální součástí. Z předtištěného formuláře smlouvy o půjčce a smluvních podmínek totiž vyplývá, že byla pevně stanovena výše RPSN (v případě 53 týdenních splátek 206,8 %) a z ní vyplývala výše splátek a výše úroku (souhrnného poplatku), když jiná možnost připuštěna nebyla. Tedy bez sjednání RPSN a s tím související akceptace úroku by nedošlo k poskytnutí půjčky žalovanému. Z těchto okolností lze podle soudu jednoznačně uzavřít, že neplatně sjednaný úrok, jenž byl ve smlouvě o půjčce označený jako souhrnný poplatek činí absolutně neplatnou celou smlouvu o půjčce pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 a § 41 obč. zák.

31. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že mezi [anonymizováno] a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě [anonymizováno] poskytla žalované částku ve výši 10 000 Kč. Uzavřená smlouva o půjčce je však ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, pročež soud posoudil právní vztah mezi [anonymizováno] a žalovanou jako vztah z bezdůvodného obohacení podle § 451 obč. zák., konkrétně jako plnění z neplatného právního úkonu (§ 451 odst. 2 obč. zák.), jelikož ochuzená [anonymizováno] přenechala obohacené žalované bez právního důvodu částku 10 000 Kč.

32. Z žalobních tvrzení přitom vyplynulo, že žalovaná [příjmení] uhradila částku 3 500 Kč (částka 16 960 Kč, kterou měla podle smlouvy o půjčce uhradit, ponížená o částku 13 460 Kč, která podle žalobkyně zbývá doplatit a jejíhož zaplacení se domáhá projednávanou žalobou) a sama žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná na spornou pohledávku uhradila [anonymizováno] částku 3 500 Kč.

33. Nezbývá tak než uzavřít, že žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 6 500 Kč (10 000 Kč - 3 500 Kč), o níž se na úkor [anonymizováno] bezdůvodně obohatila. Poněvadž v případě povinnosti vydat bezdůvodné obohacení není splatnost tohoto závazku stanovena, uplatní se pro určení počátku prodlení žalované pravidlo podle § 563 obč. zák., podle něhož není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán (obdobně srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Žalobkyně, resp. [anonymizováno] vyzvala žalovanou k vydání dlužné částky poprvé v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], jež bylo žalované odesláno [datum], a v němž byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu. Za den doručení pak lze mít třetí den od odeslání (srov. obdobně současnou právní úpravu v § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), pročež bylo oznámení doručeno žalované dne [datum] a poslední den určené lhůty byl den [datum], přičemž k tomuto dni také nastala splatnost povinnosti vydat bezdůvodného obohacení. Lze mít tedy za to, že se žalovaná ocitla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení až dne [datum] a od tohoto dne je žalobkyně oprávněna požadovat po žalované zaplacení úroků z prodlení podle § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši stanovené v § 1 nařízení.

34. S ohledem na shora uvedené tak soud shledal žalobu důvodnou co do zaplacení částky 6 500 Kč představující bezdůvodné obohacení žalované a dále co do zákonného úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Proto v bodě I. výroku žalobě v tomto rozsahu vyhověl.

35. V bodě II. výroku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl ve zbývajícím rozsahu, a tedy co do částky 3 500 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 460 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení z částky 3 500 Kč od [datum] do zaplacení.

36. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal žádný důvod, proč ji stanovit v jiné, než zákonné délce.

37. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl v zásadě shodný.