75 C 163/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 24 747 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 24 747 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 446 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 446 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 446 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 004 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 405 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 2 690 Kč k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D.</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala vůči žalované zaplacení částky v celkové výši 24 747 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 446 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 446 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 446 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 004 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 405 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že je vlastníkem obytného domu s byty [adresa] v obci [obec], ulice [ulice]. Žalobkyně s žalovanou uzavřela nájemní smlouvu dne [datum], na jejímž základě přenechala žalované k užívání byt [číslo] nacházející se ve 4. nadzemním podlaží předmětného domu (dále též jen„ byt“), na dobu tří měsíců s účinností od [datum]. Nájemní vztah byl dodatky [číslo] 2 prodloužen do [datum]. Nájemní vztah však skončil uplynutím doby nájmu ke dni [datum]. Žalobkyni byl byt předán dne [datum]. Měsíční nájemné činilo 4 427 Kč, avšak žalovaná řádně neplnila svoji povinnost hradit nájemné a neuhradila nájemné za měsíc [anonymizováno] [rok] ve výši 4 427 Kč, jež bylo splatné dne [datum], nájemné za měsíc [anonymizováno] [rok] ve výši 4 427 Kč, jež bylo splatné dne [datum], a nájemné měsíc [anonymizováno] [rok] ve výši 4 427 Kč, jež bylo splatné dne [datum]. Celkem tak na nájemném dluží částku 13 281 Kč. Žalovaná dále v období od [datum] do [datum] spotřebovala na službách spojených s užíváním bytu částku v celkové výši 10 104 Kč, avšak uhradila toliko částku 3 100 Kč. Žalovaná tak na službách spojených s užíváním bytu za období od [datum] do [datum] dluží žalobkyni částku 7 004 Kč, jež byla splatná dne [datum]. Žalovaná dále v období od [datum] do [datum] spotřebovala na službách spojených s užíváním bytu částku v celkové výši 5 335 Kč, avšak uhradila toliko částku 930 Kč. Žalovaná tak na službách spojených s užíváním bytu za období od [datum] do [datum] dluží žalobkyni částku 4 405 Kč, jež byla splatná dne [datum]. Žalovaná dále dluží na službách spojených s užíváním bytu, které nejsou předmětem vyúčtování, avšak k jejichž hrazení se žalovaná smlouvou zavázala, a to správa vodoměru SV a správa vodoměru TUV, celkem částku ve výši 19 Kč měsíčně. V daném případě pak za měsíce [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok]. Žalovaná uznala dluh z titulu neuhrazeného nájemného a úhrad za služby spojené s užíváním bytu za období od [datum] do [datum] včetně příslušenství. Celkem žalovaná dluží žalobkyni částku 24 747 Kč, kterou jí neuhradila ani přes předžalobní upomínku.

3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala pasivní.

4. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně i žalovaná souhlas s rozhodnutím soudu bez jednání daly najevo svým postojem, jelikož nijak nereagovaly na výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud (podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř.“ /) předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud má tedy za to, že žalobkyně i žalovaná souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pročež postupoval podle § 115a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání ve věci rozhodl.

5. Z výpisu z obchodního rejstříku oddílu B, vložky [číslo], soud zjistil, že žalobkyně je právní nástupkyní [právnická osoba], a.s., [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) v důsledku fúze sloučením, přičemž jejím předmětem podnikání je mimo jiné pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.

6. Z informace o pozemku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem pozemku, jehož součástí je stavba - budova [adresa], [část obce], ulice [ulice a číslo].

7. Z listin označených jako nájemní smlouva ze dne [datum] a dodatky [číslo] [číslo] k nájemní smlouvě soud zjistil, že byly podepsány účastníky, přičemž žalobkyně, resp. její předchůdkyně, se zavázala přenechat žalované počínaje dnem [datum] na dobu tří měsíců do užívání bytovou jednotku [číslo] ve 4. nadzemním podlaží v domě [adresa], ulice [ulice], [obec], a zajistit žalované nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu. Žalovaná se zavázala hradit žalobkyni měsíční nájemné a měsíční zálohy na úhrady služeb spojených s užíváním bytu a užívat byt řádně a výhradně jen v mezích stanovených smlouvou a domovním řádem. Nájemné činilo 4 427 Kč měsíčně a bylo splatné vždy k poslednímu dni daného kalendářního měsíce. Smluvní strany si v čl. VI. odst. 5 smlouvy ujednaly, že vyúčtování měsíčních záloh na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu bude provedeno žalobkyní v závislosti na vyúčtování jednotlivých energií ze strany jejich poskytovatelů pro každý příslušný kalendářní rok, nejpozději však do 30. června následujícího kalendářního roku prostřednictvím písemného podání stanovujícího výši nedoplatku či přeplatku na přijatých zálohových platbách, jejich splatnost a způsob zaplacení, respektive vrácení. Žalovaná se dále zavázala složit při podpisu žalobkyni peněžitou jistotu ve výši 1,214 násobku měsíčního nájemného k zajištění případných pohledávek žalobkyně vůči žalované. Dodatky k nájemní smlouvě [číslo] [číslo] byl nájem bytu prodloužen až do [datum].

8. Z evidenčního listu nájemníka ze dne [datum] soud zjistil, že výše měsíčních záloh na úhrady služeb (30 Kč Z osvětlení, 900 Kč Z studená voda, 19 Kč správa vodoměru SV) byla pro žalovanou stanovena spolu s nájemným ve výši 4 427 Kč celkem na částku 5 376 Kč. Oba účastníci stvrdili listinu svými vlastnoručními podpisy.

9. Z protokolu o předání a převzetí bytu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná dne [datum] předala žalobkyni předmětný byt. Téhož dne byl zároveň proveden odečet vodoměrů a RTN. Oba účastníci stvrdili listinu svými vlastnoručními podpisy.

10. Z listiny označené jako přehled poplatků za pronájem bytu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná celkem při podpisu uhradila částku 15 179 Kč za nájemné, zálohy na služby a za kauci.

11. Z listiny označené jako opis karty úhrad nájemného z bytu za období: [rok] – [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalované bylo za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] předepsáno nájemné a platby na úhradu služeb spojených s užíváním bytu spolu s nedoplatky vyúčtování celkem 46 561 Kč a uhrazeno bylo 21 814 Kč. Žalobkyně tak evidovala u žalované dluh v celkové výši 24 747 Kč.

12. Z vyúčtování služeb za rok [rok] za období od [datum] – [datum] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná za uvedené období spotřebovala služby v celkové výši 10 104 Kč a v zálohových platbách uhradila žalobkyni částku 3 100 Kč. Žalované tak byl za rok [rok] vyúčtován nedoplatek ve výši 7 004 Kč splatný dne [datum]. Po započtení dluhu z předchozích období činil nedoplatek celkem 7 009 Kč.

13. Z vyúčtování služeb za rok [rok] za období od [datum] – [datum] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná za uvedené období spotřebovala služby v celkové výši 5 335 Kč, na předepsané zálohy ve výši 4 960 Kč však v zálohových platbách uhradila žalobkyni částku 930 Kč. Žalované tak byl za rok [rok] vyúčtován nedoplatek ve výši 4 405 Kč splatný dne [datum]. Po započtení dluhu z předchozích období činil nedoplatek celkem 26 886 Kč.

14. Z listiny označené jako uznání dluhu a plnění ve splátkách soud zjistil, že byla podepsána dne [datum] žalobkyní a žalovanou, která prohlásila, že uznává dluh vůči žalobkyni v celkové výši 17 058 Kč z titulu neuhrazeného nájemného a služeb poskytovaných s užíváním bytu [číslo] v období od [datum] do [datum].

15. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum] včetně doručenky soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky 24 747 Kč do 7 dnů od doručení výzvy. Zásilka byla žalované odeslána dne [datum].

16. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně, resp. předchůdkyně žalobkyně, která je vlastníkem bytu [číslo] ve 4. nadzemním podlaží v domě [adresa], ulice [ulice], [obec], a žalovaná podepsaly dne [datum] listinu označenou jako nájemní smlouva, jíž se žalobkyně zavázala přenechat žalované k užívání daný byt. Nájem bytu byl žalované dodatky [číslo] [číslo] k nájemní smlouvě prodloužen až do [datum]. Nájemné činilo 4 427 Kč měsíčně, zálohy na úhrady služeb spojených s užíváním bytu činily 949 Kč měsíčně (30 Kč Z osvětlení, 900 Kč Z studená voda, 19 Kč správa vodoměru SV) a byly splatné společně s nájemným vždy k poslednímu dni v daném kalendářním měsíci. Smluvní strany si v čl. VI. odst. 5 smlouvy ujednaly, že vyúčtování měsíčních záloh na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu bude provedeno žalobkyní v závislosti na vyúčtování jednotlivých energií ze strany jejich poskytovatelů pro každý příslušný kalendářní rok, nejpozději však do 30. června následujícího kalendářního roku prostřednictvím písemného podání stanovujícího výši nedoplatku či přeplatku na přijatých zálohových platbách, jejich splatnost a způsob zaplacení, respektive vrácení. Žalovaná žalobkyni předala byt dne [datum]. Žalovaná hradila nájemné i zálohy na služby spojené s užíváním bytu, když celkem uhradila částku 21 814 Kč, ačkoliv předepsané platby za dobu trvání nájemního vztahu činily 46 561 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalované služby spojené s užíváním bytu za období [datum] až [datum] a vyčíslila jí nedoplatek na skutečně spotřebovaných službách ve výši 7 004 Kč, splatný dne [datum]. Žalobkyně vyúčtovala žalované služby spojené s užíváním bytu za období [datum] až [datum] a vyčíslila jí nedoplatek na skutečně spotřebovaných službách ve výši 4 405 Kč, splatný dne [datum]. Žalovaná podepsala dne [datum] listinu označenou jako uznání dluhu, v níž prohlásila, že uznává dluh vůči žalobkyni v celkové výši 17 058 Kč z titulu neuhrazeného nájemného a služeb poskytovaných s užíváním bytu [číslo] v období od [datum] do [datum]. Žalovaná byla písemně upomenuta zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky 24 747 Kč ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy, jež byla žalované odeslána dne [datum].

17. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

18. Podle § 2246 odst. 1 o.z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

19. Podle § 2247 o.z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2 (odst. 1). Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu (odst. 2). Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis (odst. 3). Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby (odst. 4).

20. Podle § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

21. Podle § 2 písm. f) zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen„ ZPSUB“) pro účely tohoto zákona se rozumí vyúčtováním vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období.

22. Podle § 7 ZPSUB není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (odst. 1). Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (odst. 2). Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb (odst. 3).

23. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

25. Na základě shora uvedeného skutkového stavu posouzeného citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem byla platně uzavřena nájemní smlouva ke shora uvedené bytové jednotce v souladu s § 2201 o.z. Žalobkyně byla povinna předat žalované byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistit jí plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním a žalovaná byla povinna hradit nájemné, stanovené pevnou měsíční částkou podle § 2246 odst. 1 o.z., a zálohy na služby spojené s nájmem bytu podle § 2247 o.z., splatné vždy nejpozději poslední den kalendářního měsíce, řádně a včas. Žalobkyně splnila svou povinnost a přenechala byt žalované k užívání a zajistila služby související s užíváním bytu. Žalovaná však nájemné v souladu s nájemní smlouvou po celou dobu nájmu řádně a včas nehradila, když neuhradila nájemné za [anonymizováno] [rok] ve výši 4 427 Kč, splatné dne [datum], nájemné za [anonymizováno] [rok] ve výši 4 427 Kč, splatné dne [datum], a nájemné za [anonymizováno] [rok] ve výši 4 427 Kč, splatné dne [datum], k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala. Žalovaná dále neuhradila žalobkyni nedoplatek na službách spojených s užíváním bytu, které nejsou předmětem vyúčtování, za [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok], vždy ve výši 19 Kč za správu vodoměru SV, které byly splatné spolu s nájemným vždy do konce měsíce, za nějž měly být hrazeny. Žalovaná dále neuhradila žalobkyni nedoplatek na službách spojených s užíváním bytu za rok [rok] ve výši 7 004 Kč, splatný dne [datum], a nedoplatek na službách spojených s užíváním bytu za rok [rok] ve výši 4 405 Kč, splatný dne [datum]. Žalobkyni pak vzniklo vedle práva na zaplacení dlužného nájemného ve výši 13 281 Kč, nedoplatku na službách spojených s užíváním bytu ve výši 57 Kč za správu vodoměru SV, nedoplatku na službách spojených s užíváním bytu za rok 2018 ve výši 7 004 Kč a nedoplatku na službách spojených s užíváním bytu za rok [rok] ve výši 4 405 Kč, celkem tedy částky 24 747 Kč, rovněž právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši vyplývající z nařízení, a to ode dne následujícího po splatnosti dlužného nájemného, resp. poplatků za správu vodoměru SV, resp. dlužných vyúčtování služeb.

26. Žalovaná přitom měla svůj dluh co do důvodu a výše uznat dne [datum]. Žalobkyně předložila soudu listinu ze dne [datum], v níž žalovaná prohlásila, že uznává dluh vůči žalobkyni v celkové výši 17 058 Kč z titulu neuhrazeného nájemného a služeb poskytovaných s užíváním bytu [číslo] v období od [datum] do [datum].

27. Soud konstatuje, že uznáním dluhu nezaniká původní závazek dlužníka ani nevzniká závazek nový. Uznání dluhu je totiž preventivním nástrojem, který vede k posílení postavení věřitele v případném budoucím sporu, neboť vytváří vyvratitelnou právní domněnku, že dluh v době jeho uznání existoval a trval. Hmotněprávní domněnka zakotvená v § 2053 o.z. má pak vazbu na procesní ustanovení § 133 o.s.ř., podle něhož platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, dokud není dokázán opak. V důsledku uznání dluhu tak žalobkyni svědčí vyvratitelná právní domněnka existence sporného dluhu, která dokud nebude vyvrácena, musí být soudem považována za prokázanou. Žalovaná však zůstala zcela pasivní a vyvratitelnou domněnku existence dluhu nijak nezpochybňovala.

28. Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně vyložil, že uznáním závazku (dluhu) dle § 323 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“) či § 558 obč. zák. se zakládá vyvratitelná právní domněnka o existenci uznaného závazku v době uznání. Důsledkem uznání závazku je tedy přesun důkazního břemene z věřitele na dlužníka, na němž tak je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. V rovině procesního práva vyvratitelná domněnka nachází svůj odraz v § 133 o.s.ř., které určuje, že dokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka; pouhá, třebas i velmi závažná pochybnost o tom, zda existuje skutečnost, které svědčí právní domněnka, tedy nestačí k tomu, aby tato skutečnost nebyla považována za prokázanou. Skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, není předmětem procesního dokazování, a nebyla-li v řízení domněnka existence uznaného závazku vyvrácena, soud musí mít podle ustanovení § 133 o.s.ř. tuto skutečnost za prokázanou (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný v časopise Soudní judikatura [číslo] ročník [rok], pod [číslo] rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný v časopise Soudní judikatura [číslo] ročník [rok], pod [číslo] rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný v časopise Soudní judikatura [číslo] ročník [rok], pod [číslo] usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Byť se uvedené závěry dovozené Nejvyšším soudem vztahují k právní úpravě [účinnost], soud konstatuje, že jsou přesto plně použitelné rovněž na právní poměry, na něž dopadá právní úprava účinná od [datum], a tedy rovněž na uznání dluhu podle § 2053 o.z.

29. Soud se tedy zabýval listinou ze dne [datum] označenou jako uznání dluhu, přičemž dospěl k závěru, že tato listina nesplňuje náležitosti, aby ji bylo lze považovat za uznání dluhu podle § 2053 o.z.

30. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] dovodil, že uznání dluhu je jednostranný právní úkon dlužníka adresovaný věřiteli. Kromě obecných náležitostí předepsaných pro právní úkony (§ 34 a násl. obč. zák.) je k jeho platnosti třeba písemná forma, vyjádření příslibu zaplatit dluh a uvedení důvodu dluhu a jeho výše, nebo-li, má-li mít písemné uznání práva dlužníkem právní důsledky uvedené v § 558 obč. zák. (tj. důsledky v podobě přetržení promlčení), je nutné, aby došlo k uznání práva jak co do důvodu, tak co do výše, přičemž pokud jde o uznání práva co do důvodu, nemusí sice být tento důvod vždy v listině obsahující uznání práva uveden výslovně, ale musí být jednoznačně dovoditelný z jiné listiny, na níž je v listině o uznání dluhu výslovný odkaz. Stejně tak uznání práva co do jeho výše musí být vyjádřeno tak, aby výše byla objektivně určitelná.

31. Rovněž v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] Nejvyšší soud uzavřel, že určitost uznávaného závazku podle § 323 odst. 1 obch. zák. musí vyplývat z písemného projevu dlužníka a nelze ji dovozovat ani z toho, že účastníkům muselo být známo, jaký závazek dlužník uznává.

32. Listina předložená žalobkyní ze dne [datum] však shora uvedeným požadavkům nedostála, neboť z ní není nijak zřejmý právní důvod uznávaného závazku. V listině je pouze uvedeno, že jde o dlužnou částku za nájemné a služby za užívání bytu. Není však již uvedeno nic o tom, jakou výši by dlužné nájemné mělo činit nebo za jaké období mělo být hrazeno, rovněž není uvedeno nic o tom, jaká je výše neuhrazených služeb, o služby za jaké období se má jednat a ideálně rovněž o jaké služby by mělo jít. Uvedené nedostatky umožňující jednoznačné určení důvodu uznávaného dluhu pak nejsou nahrazeny ani případným odkazem na listinu, jež by uvedené skutečnosti obsahovala. Za dané situace tak nezbývá než uzavřít, že žalobkyní předložené uznání dluhu je pro svoji neurčitost neplatné, pročež nezakládá domněnku existence uznávaného dluhu a s ní související přesun důkazního břemene na žalovanou.

33. Provedeným dokazováním však přesto byla oprávněnost žalobou uplatněného nároku prokázána, pročež soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 24 747 Kč sestávající z dlužného nájemného za [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok], z úhrad za služby nepodléhající vyúčtování za [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok], z nedoplatku na službách spojených s užíváním bytu za rok [rok] a z nedoplatku na službách spojených s užíváním bytu za rok [rok], to vše včetně zákonného úroku z prodlení (bod I. výroku).

34. Ke splnění rozsudkem uložené povinnosti pak soud určil třídenní lhůtu podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

35. Současně soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, jež byla v řízení plně procesně úspěšná, přiznal vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 2 690 Kč pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 238 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb {dále jen„ advokátní tarif“ }) při sazbě jednoho úkonu ve výši 300 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náhrada za zastupování advokátem byla stanovena dle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, když se jedná o typizované formulářové žaloby (obdobné žaloby jsou vedeny u zdejšího soudu např. pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] nebo [spisová značka]). O plnění k rukám advokáta žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.