75 C 164/2019

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Čičmancem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 62 110 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 22 251,03 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 22 251,03 Kč od 30. 12. 2016 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 39 858,97 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 27 602 Kč od 5. 12. 2016 za 29. 12. 2016, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 350,97 Kč od 30. 12. 2016 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 34 508 Kč od 23. 1. 2017 do zaplacení se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 840 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Znalci [titul] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], se přiznává znalečné ve výši 2 100 Kč.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Ústí nad Labem, náhradu nákladů řízení ve výši 1 344 Kč a to do tří dnů od právní moci výroku IV. tohoto rozsudku a zaplacení nákladů státem.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Ústí nad Labem, náhradu nákladů řízení ve výši 756 Kč a to do tří dnů od právní moci výroku IV. tohoto rozsudku a zaplacení nákladů státem.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 17. 11. 2019 se žalobkyně jakožto zhotovitel domáhala po žalované jakožto ob jednateli zaplacení částky 62 110 Kč s příslušenstvím představující nezaplacenou část ceny díla z titulu smlouvy č. 15464 ze dne 20. 4. 2016, jejímž předmětem byly stavební práce v domě na adrese [obec a číslo] za částku ve výši 199 493 Kč. Žalobkyně provedla práce dle smlouvy, a to i nad rámec původních ujednání v souladu s přáními žalované a po dohodě s ní. Během realizace díla žalobkyně opakovaně poskytla žalované slevy z ceny díla pro žalovanou vytýkané vady. Původní termín předání díla byl stanoven na den 3. 11. 2016 a s ohledem na vícepráce posunut na den 18. 11. 2016. Dne 24. 11. 2016 vyzvala žalobkyně žalovanou k protokolárnímu předání díla, avšak žalovaná dodnes odmítá dílo převzít s ohledem na tvrzené vady. Původně žalovaná dílu vytýkala toliko jednu vadu, kterou žalobkyně odstranila a nad rámec tohoto poskytla žalované slevu z díla. Následně žalovaná reklamovala další vady, avšak odmítla žalobkyni zpřístupnit místo díla za účelem posouzení a případného odstranění tvrzených vad. Žalovaná dopisem ze dne 11. 8. 2019 oznámila žalobkyni, že odstupuje od smlouvy o dílo, na což žalobkyně neakceptovala. Po dokončení díla žalobkyně vystavila dvě faktury. Na fakturu č. V 6493, splatnou dne 4. 12. 2016, žalovaná částečně plnila, přičemž dosud neuhradila částku ve výši 27 602 Kč, a na fakturu č. V 7004, splatnou dne 22. 1. 2017, neuhradila ničeho z částky ve výši 34 508 Kč.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobkyní neuznává. Žalobkyně jí„ totálně zkazila koupelnu“ a„ způsobila značné škody na majetku“. Žalobkyně svévolně oddělila zakázku č. 16552 od zakázky č. 15464, byť nebyly vedeny oddělené stavební deníky. Navíc žalobkyně žádá o doplatek za zkaženou koupelnu včetně víceprací, o kterých žalovaná nic neví a které se z větší části, až na výjimky, týkají zakázky č. 16552. Žalovaná namítla, že smlouva byla uzavřena v rozporu s dobrými mravy, protože nebylo v jejích silách posoudit, zda obsahuje všechny práce dohodnuté před uzavřením smlouvy ústně. Co se týče víceprací, žádné nebyly provedeny. Neměla žádná přání nad rámec smlouvy a neuzavírala žádné další dohody, neví také o komplikacích v průběhu stavby, kromě vad, které způsobil sám zhotovitel. Žalobkyně ji nikdy k převzetí díla nevyzvala, naopak žalovaná vyzvala k předání díla žalobkyni dne 8. 12. 2016. Poté, co jí byla dne 17. 12. 2016 vystavena faktura s navýšením o 40 000 Kč a zaslán„ Rozpočet dle skutečnosti“, tak již převzetí nemělo smysl. Vůči panu [příjmení] (pozn. jednatel a společník žalobkyně) měla nepřekonatelný odpor a návštěvy za účelem posouzení vad či provedení oprav pro ni nebyly přijatelné. Žalobkyně se o předání díla nepokusila, pouze ji vyzvala ke zpřístupnění objektu za účelem posouzení vad, což pro ni bylo nepřijatelné. Dílo nelze plnohodnotně využívat a není způsobilé plně sloužit svému účelu, kdy odkazuje na znalecký posudek, dle jehož závěru by mělo být celé dílo odstraněno na náklady zhotovitele.

3. Vyjádřením ze dne 24. 3. 2020 žalovaná doplnila, že s ní žalobkyně uzavřela dvě smlouvy. Nároky vyplývající ze zakázky č. 16552 byly vypořádány usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem, č. j. [číslo jednací]. Ze smlouvy o dílo není patrné, čeho se smlouva týká, jelikož předmětem smlouvy jsou toliko„ stavební práce“. Ve smlouvě je odkaz na rozpočet, ani z něj však není zřejmé, jaké stavební práce a kde se mají provádět. Nelze určit, které místnosti, resp. části domu, byly předmětem smlouvy o dílo, a jaké práce měly být v těchto místnostech provedeny. Rozpočet sice potvrdila, ale v tu dobu ještě žalobkyni důvěřovala. Byť tak není ani v jednom ze shora uvedených listin uvedeno, požadovala rekonstrukci koupelny a WC. První seznam vad adresovala žalobkyni v prosinci 2016 ve výzvě k převzetí stavby, poslední dne 3. 5. 2018, kdy byl na místě kromě žalobkyně také soudní znalec. Na většinu reklamací žalobkyně nereagovala, většinu vad popřela a poskytla„ směšné“ stokorunové slevy. Za vady díla žalovaná považuje umístění vodovodní baterie na vaně, pro níž není možné vanu bezpečně užívat bez rizika zranění. Dále také vysoký a ostrý práh dveří do sprchy, který je zcela nevhodný pro sprchu bez vaničky. Ty nelze vyměnit, jelikož je spád podlahy ve sprše menší než 1 %, byť by měl být mezi 2 – 3 %. I proto je neustále ucpaný odpad ve sprše a neodtéká voda. Nefunguje také vzduchotechnika a v koupelně se hromadí vlhkost a vzniká plíseň. Radiátor dále nevytopí koupelnu. Obklady vany kolem spár jsou oštípané a hrozí zraněním.

4. Žalobkyně ve svém doplnění žaloby ze dne 30. 3. 2020 dále uvedla, že žalované poskytla slevy z díla dvakrát. Poprvé byly vyčísleny na faktuře č. V 7004 vystavené dne 12. 1. 2017 po vyhodnocení připomínek k předání stavby částkou 4 553 Kč. K tomu si žalobkyně od ceny odečetla smluvní pokutu za pozdní předání díla ve výši 798 Kč. Dále šlo o slevy ve výši 756 Kč, poskytnuté a vyúčtované dobropisem č. V 8217 ze dne 1. 6. 2018. Jiné vady, než zohledněné v těchto fakturách, žalobkyně neuznala. Žalovaná požadovala rekonstrukci koupelny a WC v obytné části (přízemí) jejího domu na adrese [obec a číslo]. Původně chtěla rekonstruovat i chodbu před koupelnou a WC, ale od tohoto požadavku ustoupila. Nakonec však vyvstala potřeba víceprací spočívajících v rekonstrukci této chodby. Po uzavření smlouvy o dílo požádala žalovaná také o rekonstrukci koupelny v penzionu, který se nachází v prvním patře jejího domu. Na tuto rekonstrukci byla uzavřena samostatná smlouva a zároveň byl posunut termín dokončení původního díla o 14 dní na 17. 11. 2016. Za předmět smlouvy o dílo považuje žalobkyně„ stavební práce včetně instalací a vybavení v koupelně, WC a částečně v chodbě před koupelnou a v chodbě ve vstupní části domu“. Dílo bylo dokončeno již dne 23. 11. 2016, včetně veškerého vybavení. Dne 24. 11. 2016 vyzvala žalobkyně žalovanou k převzetí díla a dne 25. 11. 2016 proběhla schůzka v domě žalované za účelem předání díla. Žalovaná vyjádřila nespokojenost s provedením spárování, což žalobkyně považuje za estetický nedostatek. Navrhla proto, že tento nedostatek vyřeší přespárováním, což se uskutečnilo od 1. 12. 2016 do 2. 12. 2016. Tato oprava si vyžádala demontáž a opětovnou montáž pračky, sušičky a zrcadlové skříňky. Radiátor žalobkyně dodala včas a osadila jej dne 15. 11. 2016. Jednalo se o radiátor VK 10-5050, který odpovídal smlouvě odsouhlasenému rozpočtu. Žalované se však nelíbil jeho tvar a umístění, proto byl objednán nový radiátor VK 11 40-70, který byl osazen dne 23. 11. 2016. Posunutí radiátoru bylo spojeno s dalšími stavebními úpravami. Dílo bylo způsobilé užívání již po osazení prvního radiátoru, po osazení druhého taktéž. U druhého radiátoru žalovaná namítala, že má malý výkon, i tento byl proto na její přání vyměněn za třetí, který byl osazen dne 8. 12. 2016 Cena díla stanovena dle rozpočtu s výhradou, jelikož se jednalo o starý dům, kde nebyl proveden stavebně-technický průzkum. Realizace díla si pak vyžádala množství změn oproti předpokládanému rozsahu prací. Žalovaná v domě v průběhu rekonstrukce žila, denně měla přehled o průběhu prací a často své požadavky zasílala SMS zprávami stavbyvedoucímu, panu [příjmení], nebo přímo úkolovala zaměstnance žalobkyně.

5. Co se týče víceprací, šlo o nový přívod elektroinstalace od rozvaděče ke koupelně, nová světla na pohybová čidla na obou chodbách, odvětrání koupelny samostatným ventilátorem, snížený strop na chodbě u vstupu a štukování stěny na chodbě u vstupu. Tyto vícepráce byly dohodnuty se stavbyvedoucím žalobkyně, když dohody byly zaznamenány do stavebního deníku. Dále se jedná připojení sušičky, což si žalovaná objednala přes SMS u stavbyvedoucího. Přímo na stavbě si pak od stavbyvedoucího objednala sádrokartonový obklad potrubí včetně dvířek v komoře. Objednala si také výmalbu zdí na chodbách, nátěry pěti zárubní na chodbách a dodávku a pokládku koberce v chodbě. [jméno] za vícepráce byly účtovány dle skutečnosti v souladu se smlouvou.

6. Co se týče znaleckého posudku, považuje jej žalobkyně za účelový a vadný. Znalec se účastnil místního šetření v rozporu s předchozí dohodou bez přítomnosti žalobkyně. Znalec při zpracování nevycházel z jakékoliv dokumentace, ať již jde o rozpočet, stavební výkresy či vizualizace. Neuvedl také, o jaké dílo se jedná. Posudek navíc zpracoval až půl roku po prohlídce díla. Znalecký posudek je navíc nepřezkoumatelný, neuvádí, jaké technické normy byly porušeny nebo čím dílo ohrožuje zdraví. Namítá, mimo jiné, že se jedná již o druhý posudek téhož znalce pod stejným číslem ve znaleckém deníku, ale nálezová část je odlišná.

7. V reakci na vyjádření žalované ze dne 25. 6. 2020 žalobkyně uvedla, že tvrzení žalované o neporozumění rozpočtu považuje za účelové, když žalovaná rozpočet, vyhotovený se snahou o maximální přesnost, podepsala na znamení souhlasu. Revizní zpráva elektro byla zpracována, přičemž revizní technik byl v místě díla dne 18. 11. 2016 a revizní zprávu vypracoval následujícího dne.

8. Přípisem ze dne 27. 7. 2020 žalovaná sdělila, že jí byla dne 21. 11. 2016 nainstalována pračka, sušička a ruční sprcha. Poté jí bylo sděleno, že je vše hotovo. S ohledem na vady spárování však ihned kontaktovala žalobkyni. Dne 24. 11. 2016 se k ní dostavil pan [příjmení], který vadu spárování zdokumentoval. Toho dne použila pračku a sušičku, které se však z důvodu opravy spárování znovu odpojovaly. Dne 1. 12. 2016 zjistila, že je v koupelně jen 15°C a nechala odmontovat radiátor. Koupelna byla nepoužitelná až do 8. 12. 2016, protože se v ní nedalo topit, pračka a sušička byly namontovány dne 3. 12. 2016.

9. Žalovaná se dalším přípisem ze 17. 8. 2020 (v době panujících účinků koncentrace řízení) vyjadřovala i k jiným otázkám, než byly součástí poučení dle ustanovení § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. Jelikož účinky koncentrace řízení nebrání účastníkům popírat správnost tvrzení protistrany o skutečnostech významných pro rozhodnutí o věci samé, přičemž celý přípis koncipován jako popření tvrzení žalobkyně, považuje soud tato tvrzení za přípustná (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Žalovaná uvedla, že není pravdou, že by rekonstrukce chodby byla prováděna jako vícepráce k zakázce č. 15464, jelikož je uvedena v rozpočtu k zakázce č. 16552, rekonstrukce chodeb tedy nebyla předmětem smlouvy o dílo č. 15464. Vady spárování nebyly estetické, spáry nebyly vymyté po úroveň obkladu a znemožňovaly úklid koupelny. Radiátor VK 10-5050 uvedený v rozpočtu není ten, který jí byl namontován. Jednodeskový radiátor VK 11-4070 nebyl s to koupenu vytopit. Žalobce nejprve uváděl, že byl veden jeden stavební deník, posléze dva stavební deníky, nakonec že byl veden jeden společný stavební deník. Vybourání zdi pod parapetem nechtěla, tím spíše z důvodu zachování estetického hlediska linií ozdobných dlaždic. Vyjádřila se také k tvrzením žalobkyně ohledně víceprací. Potvrdila nový přívod elektra, který ale dle jejího názoru nebyl potřeba. [jméno] a pohybová čidla v chodbách byly součástí druhé zakázky, jakož i snížený strop v chodbě, štukování stěny, malby na chodbách, nátěry zárubní, koberec v chodbě. Odvětrávání mělo být v rozpočtu, protože jej požadovala. Připojení sušičky je ve vizualizaci. Sádrokartonový obklad potrubí je předvídatelná práce. Odsekání parapetu bylo jen chybou žalobkyně. Dobetonování podlahy v koupelně bylo chybou ve výpočtu na straně žalobkyně, což platí i pro ukončovací lišty. Další tvrzení již mají charakter nových tvrzení a soud k nim pro koncentraci řízení nepřihlédl.

10. Žalobkyně v doplnění ze dne 17. 8. 2020 uvedla, že předmětem smlouvy byla rekonstrukce vnitřních prostor domu žalované, konkrétně koupelny a WC v obytné části domu. Konkrétní práce jsou obsaženy v rozpočtu, na který smlouva odkazuje. V rozpočtu je chyba toliko ohledně topení, kdy topení na WC mělo zůstat původní a v koupelně mělo být nové. Vícepráce byly sjednány buď e-mailem, nebo ústně mezi zaměstnanci žalobkyně a žalovanou, kdy e-mailem byly sjednány ohledně malování stropů a formou SMS zpráv vícepráce týkající se světel a izolací trubek. Zvýšení ceny díla žalobkyně oznámila žalované po dokončení díla ve vyúčtování v návaznosti na skutečný rozsah prací. Cena byla zvýšena z důvodu víceprací. K předání díla se dne 25. 11. 2016 dostavil jednatel žalobkyně, pan [příjmení]. Předával obě díla, kdy měl u sebe všechny potřebné doklady, návody k použití a revizní zprávu elektroinstalace, obě díla byly předvedeny a došlo k vyzkoušení jejich funkčnosti. Dne 3. 12. 2016 žalobkyně nad rámec smlouvy o dílo provedla výměnu radiátoru (třetí radiátor), předala žalované klíče a od té doby jí nebylo umožněno vstoupit do domu žalované. Dne 8. 12. 2016 žalovaná vyzvala žalobkyni k předání díla, ale zároveň poslala soupis vad, se kterými žalobkyně nesouhlasila. Zaměstnankyně žalobkyně, [jméno] [příjmení], jela za žalovanou, aby s ní některé věci domluvila a vysvětlila, ale to nepomohlo a k dohodě nedošlo. Žalovaná následně uplatňovala stále další vady díla, ale nechtěla nic opravit, pouze chtěla co největší slevu. Dne 19. 12. 2016 zaslala žalovaná žalobkyni e-mail s tím, že do konce roku již nebude mít čas a že dílo považuje za předané k tomuto dni. Žalovaná částka je v částce ve výši 27 602 Kč doplatkem ceny díla (faktura V 6493), ve zbylé částce pak cenou za vícepráce a změny dohromady (faktura V 7004).

11. K tvrzením obsaženým v přípisu žalované ze dne 15. 9. 2020, kterým reagovala na doplnění žaloby ze dne 17. 8. 2020, soud s ohledem na koncentraci řízení nepřihlížel. Nejednalo se, s ohledem na shora citovanou judikaturu Nejvyššího soudu, o popírání správnosti tvrzení protistrany o skutečnostech významných pro rozhodnutí o věci samé, případně pokud tomu tak u některých tvrzení bylo, jednalo se o tvrzení učiněná již v dřívějších vyjádřeních.

12. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně obdržela dopis žalované ze dne 11. 8. 2019, obsahující odstoupení od smlouvy č. 15464, že žalovaná zaplatila žalobkyni z titulu smlouvy o dílo částku cca. 171 000 Kč, že předmětem smlouvy o dílo byla rekonstrukce koupelny a WC v přízemí domu žalované a že žalobkyně obdržela e-mail žalované ze dne 8. 12. 2016 včetně seznamu vytčených vad. 13. [příjmení] mezi účastníky naopak bylo, zda a případně kdy bylo dílo dokončeno a předáno, zda bylo dílo způsobilé sloužit svému účelu, zda mělo dílo vady, případně jaké a v jakém rozsahu, zda byly či nebyly objednány a provedeny vícepráce a za jakou cenu víceprací a zda byly oprávněné.

14. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

15. Ze smlouvy o dílo číslo 15464, uzavřené dne 20. 4. 2016 mezi žalobkyní a žalovanou (dále jen„ Smlouva“), plyne, že předmětem Smlouvy jsou stavební práce, kdy podrobný seznam prací a materiálů je uveden v rozpočtu, který tvoří nedílnou součást smlouvy. Cena díla ve výši 199 493 Kč byla určena na základě rozpočtu s výhradou, že se nezaručuje jeho úplnost. Lhůta k provedení díla byla od 3. 10. 2016 do 3. 11. 2016. Doplatek dohodnuté ceny je splatný ve lhůtě splatnosti uvedeného na faktuře, není-li v záhlaví smlouvy uvedeno jinak. V záhlaví smlouvy je uvedena splatnost 13. 11. 2016. Doplatek smlouvy však má být uhrazen až po dokončení díla. Dle čl. V. odst. 1 smlouvy po dokončení díla předá zhotovitel ob jednateli dílo v místě plnění a sepíše protokol o předání a převzetí prací. Při předání předá ob jednateli vyplněné záruční listy, návody k použití a revizní zprávy. Dle čl. V. odst. 2 smlouvy se ob jednatel zavazuje převzít dílo, pokud je způsobilé sloužit svému účelu. Pokud dílo přesto nepřevezme, má se za to, že bylo dílo předáno v den, kdy bylo způsobilé sloužit svému účelu. Dle čl. VI. odst. 4 smlouvy platí, že vyskytnou-li se další nepředvídatelné práce či skryté překážky týkající se místa, kde má být dílo provedeno, znemožňující dílo provést dohodnutým způsobem, bude na takovou skutečnost ob jednatel telefonicky upozorněn a zápisem do stavebního deníku bude po vzájemné písemné dohodě upřesněn způsob řešení, případně cena. Pro zachování písemné formy postačuje doručení elektronickou poštou dle čl. IX. odst. 1 smlouvy.

16. Listina označená jako Rozpočet prací a materiálů ze dne 20. 4. 2016, vyhotovený k zakázce č. 15464, obsahuje podrobnou specifikaci jednotlivých prací a materiálů, včetně množství a případně i plochy (u nátěrů, podlah apod.). Celková cena díla dle tohoto rozpočtu činí 199 493 Kč. Rozpočet obsahuje razítko žalobkyně a podpis přes něj, jakož i podpis žalované.

17. Z listiny označené jako Rozpočet prací a materiálů ze dne 15. 8. 2016 plyne, že cenu vícepráce – stropu ze sádrokartonu, vyčíslila žalobkyně na 8 975 Kč. Rozpočet není podepsán ani jednou stranou a neobsahuje razítko žalobkyně.

18. V listině označené Rozpočet prací a materiálů ze dne 22. 9. 2016, vyhotoveného k zakázce č. 16552, jsou žalovanou zvýrazněny položky„ zakrytí podlahy kobercem, štukování stěn do 50 m2 v chodbě, štukování stropů do 10 m2 v chodbě, začištění průchodu [příjmení] lištami, zaomítnutí rýhy po výseku, zaomítnutí kapes po výseku, omítka hrubá pod obklad, omítka rýh štuková a sádrok obklad potrubí, trámů 2stran.“ 19. E-mailem ze dne 30. 9. 2016 zaslala žalobkyně žalované vizualizaci koupelny s obklady k odsouhlasení. Z nedatované vizualizace koupelny a WC, podepsané žalovanou a opatřené razítkem žalobkyně, se podává, jak měla koupelna vypadat. Jsou zde zachyceny pračka a sušička a vana (bez baterie). U vany stojí za povšimnutí, že je orientována tak, že odtoková část je blíže oknu, naopak sedací (širší) část přiléhá ke stěně s dveřmi.

20. Z denních záznamů stavby, listů č. 077842 – 077846, z dnů 4. 10. 2016 až 25. 11. 2016, plyne, že se jedná o společný stavební deník pro obě prováděné rekonstrukce na základě dvou smluv o dílo. Žalobkyně dne 4. 10. 2016 převzala klíče od nemovitosti a začala s rekonstrukcí. Dne 7. 10. 2016 jsou ve stavebním deníku zapsány vícepráce, a to nový přívod elektra do rozvaděče, zásuvky a světla do koupelen, odvětrávání spodní koupelny a WC, snížený strop na chodbě, štukování chodby a strop před koupelnou. Dne 20. 10. 2016 jsou zaneseny další vícepráce, a to výměna P. D. v horním pokoji, koberec do chodby, sádrová deska v horní kuchyňce a nátěr zárubní. Dne 18. 11. 2016 jsou zaneseny další vícepráce, a to zakrytí kabelů a vody. Dne 24. 11. 2016 byla žalovaná vyzvána k převzetí dokončeného díla. Dne 25. 11. 2016 odmítla převzít dokončené dílo z důvodu vadného spárování v koupelně v 1. nadzemním podlaží (to stvrdila podpisem) s tím, že žalobkyně přislíbila navrhnout řešení vadného vyspárování.

21. E-mailem ze dne 11. 10. 2016 zaslala žalobkyně žalované cenovou kalkulaci na snížený strop v chodbě, za což žalovaná poděkovala a uvedla, že bude chtít také vymalovat.

22. Z SMS zpráv mezi žalovanou a„ [příjmení] [příjmení] [příjmení]“ ze dnů 17. 11. 2016 – 5. 12. 2016 se podává, že již dne 17. 11. 2016 požadovala žalovaná výměnu radiátoru. Následujícího dne požádala navíc o cca. 5 m izolace vodovodních trubek, řešila také instalaci pračky a sušičky a o dodělávku ruční sprchy do sprchového koutu. Další zprávy se týkají převážně druhé zakázky.

23. Ze zprávy o revizi elektrické instalace ze dne 21. 11. 2016 podepsané a orazítkované revizním technikem, plyne, že revize elektrické instalace byla provedena.

24. Fakturou č. V 6493 k objednávce 15464, vystavené dne 23. 11. 2016 žalobkyní, byly žalované vyúčtovány stavební práce dle smlouvy o dílo č. 15464 ve výši 199 493 Kč, kdy tato částka byla ponížena o již zaplacených 120 000 Kč na částku ve výši 79 493 Kč. Faktura je splatná dne 29. 12. 2016, je podepsaná a obsahuje razítko žalobkyně.

25. V e-mailové komunikaci z dní 28. 11. 2016 až 1. 12. 2016 žalobkyně připustila vadu spárování a byly navrženy tři řešení, včetně kompletní výměny všech spár. Souběžně s opravou spárování provedla žalobkyně i montáž držáku sprchy, začištění dveří horní koupelny a dolepení soklíku PVC (pozn. týká se druhé zakázky). Žalovaná si vybrala možnost kompletní výměny všech spár, včetně spár na WC. V pátek odpoledne očekávala ukončení prací a předání klíčů od domu. Dne 30. 11. 2016 žalovaná reagovala, že topení v koupelně špatně topí. Je vlažné a nevytopí koupelnu ani na 20°C. Následně doplnila, že je radiátor toliko jednodeskový a koupelnu vytopit nemůže. Nechala jej odmontovat a požadovala alespoň dvojnásobně výkonný, kdy je důležitý i jeho vzhled. Žalovaná navrhla radiátor stejné velikosti, ale typu 22, tedy s dvěma deskami, který má výkon o 75 % vyšší.

26. V e-mailové komunikaci mezi žalovanou a [jméno] [příjmení], jednatele žalobkyně, ze dnů 1. 12. 2016 – 7. 12. 2016, tito probírají posunutí termínu a práce probíhající v tomto termínu. Žalovaná vyjádřila očekávání, že v konečné faktuře bude zohledněno významné překročení termínu, který jednatel žalobkyně zdůvodňuje navýšením prací. Neví ale přesně, jaké práce přibyly. Dne 2. 12. 2016 spolu účastníci domluvili na následující den zapojení pračky a sušičky. Jednatel žalobkyně zmiňuje ještě dolepení PVC lišty, posuvného držáku do sprchy a začištění dveří. Domlouvají také montáž radiátoru v koupelně, kdy čekají na jeho doručení od výrobce; termín montáže je nakonec domluven na 8. 12. 2016 E-mailem ze dne 3. 12. 2016 žalovaná píše, že převzala klíče od domu a současně s doručením a montáží radiátoru do koupelny je možné, aby stavbu převzala.

27. Z nepodepsané listiny označené jako Převzetí stavby ze dne 8. 12. 2016 plyne, že žalovaná považuje stavbu za převzatou a že zároveň uplatnila práva z vadného plnění, kdy netrvá na opravě vyjmenovaných vad, ale požaduje výraznou slevu z ceny zakázky. Uvádí také, že nic nad rámec dohodnuté ceny platit nebude. Jako vady uvedla, že konečný vzhled stavby neodpovídá návrhu, vanová baterie není dobře umístěná a není kam umístit vanové madlo, nelze poznat, zda byly natřeny spáry na WC, vypínač větráku a ovládání podlahového topení jsou špatně přístupné, ostění kolem dveří v chodbě je křivé, štukování ve vstupní chodbě kolem radiátorů je špatně provedeno, dům byl po dokončení díla značně znečištěn a termín dokončení byl výrazně překročen, u zakázky 15464 celkem o 35 dní. Odmítá hradit rozdílovou fakturu, má zato, že po zohlednění všech slev a penále výsledný nedoplatek ani po započtení víceprací nepřekročí původní doplatek ve výši 79 493 Kč.

28. Z e-mailu ze dne 8. 12. 2016 soud zjistil, že žalovaná vyzvala žalobkyni k převzetí stavby 15464 s tím, že má k provedení prací významné připomínky. Na to reagovala žalobkyně e-mailem ze dne 12. 12. 2016, ve kterém paní [jméno] [příjmení] vyjádřila lítost nad nespokojeností žalované a navrhla, že se dostaví osobně, koupelnu si prohlédne a vše spolu proberou na místě. Dohodly se, že se potkají dne 13. 12. 2016. Z navazující e-mailové komunikace ze dnů 14. 12. 2016 – 16. 12. 2016 plyne, že žalobkyně poslala žalované návod k montáži vany, dle kterého mělo být standardní umístit baterii tak, jak učinila žalobkyně. Žalovaná proti tomu v navazujícím mailu toliko namítla, že baterie vany je od zdi 70 cm, nikoli 80cm, jak je v návodu. Uvádí, že místo dlouhého madla namontují madlo krátké. Řeší také výměnu dveří do sprchového koutu a nabízí odklad splatnosti víceprací. Na to žalovaná reaguje, že částka za vícepráce snad nebude tak závratná, aby se musela odkládat. Následně žalovaná píše, že dveře ve sprše nebude možné vyměnit, protože podlaha má malý nebo špatný sklon a voda by tekla ven ze sprchového koutu. Za zmínku stojí, že žalovaná žalobkyni sděluje, že sprchová podlahová lišta je„ hladká a nízká a možná by tam vůbec nemusela být“, jinak řečeno, ze sprchového koutu voda nevytékala (viz dále).

29. Dne 17. 12. 2016 vystavila žalobkyně nepodepsanou listinu Rozpočet prací a materiálů podle skutečnosti, dle kterého došlo k navýšení ceny prací a materiálů o částku ve výši 45 510 Kč, jakož i k odečtení částky ve výši 5 652 Kč za obklady včetně materiálů, ve výsledku převyšující původní rozpočet o částku ve výši 39 858 Kč. Jsou zde detailně specifikovány všechny materiály a vícepráce s tím, že jedná-li se o činnost či materiál, který je také v původním rozpočtu, je zde uvedeno původní a skutečné množství a vyúčtován kladný či záporný rozdíl.

30. E-mailem ze dne 19. 12. 2016 sdělila žalovaná žalobkyni, že na ni do konce roku nebude mít čas a stavbu považuje k tomuto dni za převzatou s připomínkami v příloze. Na to jí žalobkyně zaslala fakturu s tím, že originál společně s ostatními doklady zašle poštou.

31. Fakturou č. V 7004 k objednávce 15464, vystavené dne 12. 1. 2017 žalobkyní, byly žalované vyúčtovány stavební práce dle smlouvy o dílo č. 15464 ve výši 39 858 Kč, kdy tato částka byla ponížena o slevu ve výši 5 350 Kč a o smluvní pokutu za pozdní dodání díla ve výši 797,97 Kč na 34 508 Kč.

32. Listina označená jako Reklamační list č. (A) ze dne 3. 5. 2018, vyhotovená žalobkyní, podepsaná žalovanou a další osobou, opatřená razítkem žalobkyně, obsahuje výčet 23 vad díla, od údajně odcizeného víka od krabice elektro rozvodny až po vážnější vady, z nichž se jeví jako podstatnější protékající WC mísa a vana, tepelný most pod oknem, nevhodné dveře do sprchy, které způsobují riziko zranění, malý spád sprchového koutu, pro který nelze vyměnit dveře, špatný tah ventilátoru na WC a v koupelně a netopící radiátor v koupelně. Žalovaná se nezvolila způsobe řešení reklamace.

33. Z listiny ze dne 15. 5. 2018 označené Vyjádření k podané reklamaci dle smlouvy č. 15464 soud zjistil, že žalobkyně primárně uvedla, že vady nemohla posoudit dříve, jelikož jí žalovaná neumožnila přístup na místo díla. Vyjádřila se pak ke všem 23 vytýkaným vadám. Uvádí, že štukování v chodbě byla doobjednávka nad rámec uzavřené smlouvy. Stejně tak bylo doobjednáno položení koberce v chodbě společně s kobercovými sokly. Žalobkyně připustila protékající vanu a WC mísu a navrhla opravu. Uznala také tepelný most pod oknem, kde taktéž navrhla opravu, a to vložením dodatečné izolace. Nevhodné dveře do sprchy žalobkyně neuznala, protože dodala kvalitní dveře v souladu s odsouhlaseným rozpočtem. Neuznala také malý spád sprchového koutu, kdy vlastním měřením na 60 cm spádové dlažby zjistila výškový rozdíl 6 mm, tedy 1 %, které se udává jako minimální spád. Stojící voda je způsobena povrchovým napětím vody v kombinaci s její kohezí. Instalace ventilátoru proběhla jako doobjednávka nad rámec smlouvy, reklamaci neuznává, jelikož ventilátor funguje a odpovídá svým parametrům. Neuznává také, že radiátor koupelnu nevytopí, jeho výkon je naddimenzován o 55 %.

34. Fakturou č. V 8217 – opravným daňovým dokladem k objednávce 15464, vystavené dne 22. 5. 2018 žalobkyní, byla žalované poskytnuta sleva ve výši 500 Kč za štuk za šatní skříní a 256 Kč za kobercový sokl.

35. Ve znaleckém posudku č. 3307-005/18 P/2 ze dne 27. 5. 2018, vyhotoveném na objednávku žalované znalcem [titul] [jméno] [příjmení], jsou posouzeny stavební práce v rámci rekonstrukce koupelny žalované. Prohlídku nemovitosti realizoval znalec za přítomnosti žalované dne 14. 8. 2017. Znalec konstatoval, že prakticky veškeré práce provedené zhotovitelem vykazují hrubé závady z hlediska kvality, některé ohrožují bezpečnost žalované. Jedná se především o nevhodně použité dveře do sprchového koutu, které mají hliníkový práh s ostrými hranami. Je také nevhodně umístěna vanová baterie, což téměř znemožňuje vstávání z vany a mytí se v ní. Další, v textu uvedené vady, zahrnují vadné provedení obkladů, které mají po přespárování ostré hrany, obklad je nerovný, spáry na sebe nenavazují a nemají ani jednotnou barvu. Podlaha sprchového koutu má velmi malý sklon ke štěrbinovému odtoku, což vede ke hromadění vody ve sprchovém koutu. Pokud by nebylo provedeno dodatečné utěsnění spáry mezi dlažbou a prahem, resp. pokud by byly osazeny„ správné“ dveře bez prahu, vytékala by vody na podlahu zbylé části koupelny. Zhotovitel vyměnil většinu poškozených obkladů, některé však ponechal. Došlo k odbourání zdiva pod spodním rámem okna, čímž vznikl tepelný můstek, v zimě tam [titul] k promrzání a celkově k tvorbě plísní. Upozornil také na rozvlněné ostění u dveří v předsíni, které mělo být svislé v přímce. Konstatuje také, že u vzduchotechniky běží motor, ale ne [titul] k odsávání vzduchu. Posudek dále obsahuje řadu subjektivně zbarvených hodnocení, jako„ vyrovnaná stěna u vypínače dle zhotovitele,„ [titul]“ štukování stěny, pohled na„ [titul]“ provedené spárování“, a podobně. Znalec také konstatuje jako„ zjištění“ skutečnosti, které objektivně prohlídkou nemohl zjistit, např. že k poškození vstupních dveří do koupelny, a to dle fotografie poměrně starých, došlo jednáním žalobkyně při manipulaci, či že k vybourání zdiva pod oknem došlo bez souhlasu žalované. Závěrem znalec konstatuje, že jsou všechny vady popsané v posudku neopravitelné, resp. opravitelné jen tak, že bude dílo odstraněno a provedeno nově na náklady zhotovitele (což je ostatně také závěr, který znalci nepřísluší). Znalecký posudek byl vypracován jako opravný k posudku č. 3307-005/18 P, vypracovanému dne 25. 2. 2018. V posléze zmiňované listině znalec uvedl, že sklon podlahy sprchy je mírně sklonitý směrem ke dveřím sprchy, voda vytéká štěrbinou pod prahem.

36. Z listiny ze dne 11. 8. 2019, označené jako Odstoupení od smlouvy č. 15464 ze dne 20. 4. 2016, prováděné v termínu 3. 10. 2016 – 9. 12. 2016, adresované žalobkyni žalovanou, plyne, že žalovaná odstupuje od smlouvy z důvodu, že stavba nebyla dosud předána a vykazuje vady, které znemožňují její užívání. [jméno] smlouva o dílo by mohla být shledána neplatnou pro neurčitost a rozpor s dobrými mravy, když nebylo v silách žalované jakožto spotřebitelky položkovému rozpočtu porozumět, nárokované vícepráce nejsou vícepracemi ale toliko doplněním chybně zpracovaného rozpočtu. Důvodem odstoupení je také neoznámení nutnosti překročení rozpočtu, resp. překročení rozpočtu o více než 10 % z ceny díla.

37. Z nedatovaných fotografií radiátorů je patrné, že byl původně osazen menší radiátor, načež byl vyměněn za větší radiátor. Rozdíl mezi druhým a třetím radiátorem není seznatelný. Totéž plyne z fotografie prvního radiátoru předloženého žalovanou a dalších fotografií všech radiátorů předložených žalobkyní.

38. Z nedatovaných SMS zpráv žalované plyne, že si přeje posunutí radiátoru dolů a doleva ke zdi. Chce mít radiátor široký 70 (pozn. neuvádí měrnou jednotku), nejen kvůli estetice, ale také kvůli výkonu. Zároveň požádala o cca. 5 m izolace vodovodních trubek a dvě stejná světla do chodby, a to i do vnitřní chodby před koupelnou.

39. Z nedatované listiny označené„ Rozpočet prací a materiálů podle skutečnosti“ s tabulkou dodělanou žalobkyní, detailně popisující jednotlivé vícepráce, plyne, že většina víceprací byla sjednána buď osobně, prostřednictvím SMS nebo„ zápisem ve stavebním deníku“, přičemž o ceně byla žalovaná informována ústně odhadem, případně se jednalo o jednotkovou cenu dle původního rozpočtu a [titul] toliko k navýšení množství materiálu.

40. Z výpovědi znalce [titul] [jméno] [příjmení], který vyhotovil k důkazu provedený znalecký posudek, soud zjistil, že znalec vypracoval posudek v roce 2018, původní z února nahradil novým z května. Místní šetření provedl dvakrát, a to v srpnu 2017 a v květnu 2018. V květnu měření neprováděl, v srpnu jen změřil sklon podlahy sprchového koutu. Nevycházel z projektové dokumentace, smlouvy ani projektu. Funkčnost ventilace zkoušel pomocí plamínku; motor ventilace běžel, ale plamínek zůstal bez hnutí. Je pravdou, že užití daných dveří do sprchového koutu není upraveno platnou technickou normou, ale v praxi jsou některá řešení špatná a jiná vhodná. Použité dveře, které nejsou bezprahové, se do bezvaničkových koutů neužívají, protože hrozí zakopnutí. Práh byl ale standardní, dodávaný výrobcem. Podlaha sprchového koutu měla špatný skon, v některých místech byl malý, v jiných směrem ven ze sprchového koutu. Tepelný most se pod oknem tvoří z důvodu nedostatečné tloušťky zdiva; parapet byl odsekán příliš hluboko. Umístění vanové baterie také neupravují technické normy, ale doprostřed vany se„ zkrátka nedává“, k čemuž dospěl na základě své zkušenosti. Na takto malé vaně se doprostřed baterie neumisťují, jelikož brání uživateli v pohybu. Navíc poté nebylo možné na vanu umístit madlo. Ačkoliv bylo dílo„ provedeno mizerně“, užívat se dalo. Bezpečnostní rizika shledal v ostrých hranách některých obkladů a nevhodně zvoleném prahu.

41. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], stavbyvedoucího a zaměstnance žalobkyně do roku 2019, soud zjistil, že svědek od zaměstnavatele věděl, že předmětem rekonstrukce byla koupelna a WC; podle toho posuzoval, co je vícepráce, a co nikoliv. Od zaměstnavatele obdržel také vizualizaci a výkresovou dokumentaci koupelny. Jako stavbyvedoucí vedl stavební deník, který byl uložen v místě díla. Žalovaná o stavebním deníku věděla; říkal jí, že pokud bude s něčím nespokojená, má to tam napsat. S žalovanou ohledně víceprací ze začátku komunikoval intenzivně, vždy jí sdělil, co je třeba udělat, s čímž se v původní smlouvě nepočítalo, jakož i jeho odhad ceny s tím, že výsledná cena bude v konečném vyúčtování. Následně to zapsal do stavebního deníku. [příjmení] dohody nepodepisovali. Jako konkrétní vícepráci si vybavuje nové elektro, které bylo třeba rozvést z chodby do koupelny a na WC, nový koberec v chodbě, štukování stěny pod schodištěm a snížený podhled na chodbě pod schodištěm, další si již nevybavuje. Ohledně koberce mu volala žalovaná a s ní pak jel přímo do obchodu, kde jej s ní vybral. Snížený podhled zhotovil na přání žalované. Zpočátku by na stavbě každý den, později každé dva až tři dny. U předání díla nebyl. Před dokončením díla kontroloval spád sprchového koutu i vzduchotechniku, vše bylo v pořádku. Ventilátor kontroloval přiložením papíru, který po zapnutí ventilátoru držel.

42. Svědkyně [jméno] [příjmení], společnice žalobkyně, vypověděla, že je matkou jednatele společnosti. Žalovaná chtěla zrekonstruovat koupelnu a chodbu v obytné části dobu, přičemž od rekonstrukce chodby pro předpokládané náklady ustoupila, a koupelnu v prvním patře domu. Rozpočet procházela s žalovanou položku po položce. Po předání díla si žalovaná stěžovala pouze na spárování, což žalobkyně obratem napravila. Postupně namítala další vady, a když to žalobkyně chtěla řešit, vždy to žalovaná odmítla s tím, že chce slevu. Po předání díla jí žalovaná ukazovala vadný obklad a řekla jí, že si představovala jiné sprchové dveře a madlo, o vytékání vody ze sprchového koutu či nefunkční ventilaci se nezmínila. [jméno] při prohlídce koupelny neshledala závady, zařízení však nezkoušela. V době její prohlídky již byly v koupelně ručníky a další vybavení.

43. Jednatel žalobkyně, [jméno] [příjmení], při účastnické výpovědi uvedl, že smlouvu a rozpočet sjednávali pečlivě, přičemž položky detailně rozepsali a vysvětlili. U starých domů se však mnohdy vyskytnou nepředvídatelné položky. Dílo žalované předal dne 25. 11. 2016. Koupelnu v prvním patře žalovaná převzala, v přízemí to však odmítla, o čemž sepsali záznam ve stavebním deníku. Ještě předtím žalované veškeré zařízení koupelny vysvětlil. Navrhl, že do tří dnů přijde s řešením vadného spárování, v první polovině prosince to řešili celkovou výměnou. Po předání díla byl na místě jen v květnu 2018 se znalcem. Předtím se snažil s žalovanou domluvit, aby mohl posoudit tvrzené vady, ale neměla o to zájem, proto jí poskytl slevy. [ulice] úpravy v chodbě řešil svědek [příjmení], drobné úpravy se řešily ústně. Předmětem tohoto řízení je mimo jiné rekonstrukce chodby se schodištěm, nikoliv chodby spojující WC a koupelnu, ta byla předmětem jiné zakázky.

44. Pro nadbytečnost soud zamítl návrh na žalobkyně na provedení důkazu zpracováním revizního znaleckého posudku, jelikož stav díla a jeho vad je dostatečně seznatelný z již provedených důkazů. Soud provedl důkaz znaleckým posudkem toliko za účelem posouzení, zda dílo v době jeho předání vykazovalo takové vady, které by znemožňovaly užívání díla. Jelikož soud k takovému závěru nedospěl, tedy žalobkyně unesla důkazní břemeno stran tvrzení, že dílo v době předání nevykazovalo vady, které by znemožňovaly jeho užívání, nebylo třeba provádět důkaz dalším znaleckým posudkem.

45. Z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti.

46. Po provedeném dokazování přijal soud následující závěr o skutkovém stavu:

47. Žalobkyně s žalovanou uzavřely dne 20. 4. 2016 smlouvu o dílo č. 15464, jejíž nedílnou součástí byl rozpočet prací a materiálů (smlouva o dílo, rozpočet prací a materiálů k zakázce 15464, oboje podepsané oběma stranami, shodná tvrzení účastníků). Předmětem smlouvy o dílo byly stavební práce specifikované odkazem na rozpočet, mezi účastníky je nesporné, že předmětem smlouvy o dílo byla rekonstrukce koupelny a WC v obytné části (první nadzemní podlaží) domu žalované (nesporná tvrzení účastníků, e-mailová komunikace, výpověď svědků). Žalovaná poptala jako vícepráci strop ze sádrokartonu, na což jí žalobkyně učinila nabídku rozpočtem ze dne 15. 8. 2016 za cenu ve výši 8 975 Kč. Nebylo však prokázáno, zda se již tehdy účastníci na této vícepráci dohodli, když v téže době probíhala rekonstrukce prostor v druhém nadzemní podlaží na základě další smlouvy o dílo mezi účastníky a současně nebylo spolehlivě prokázáno, rekonstrukce které z chodeb byla součástí toho kterého díla. [jméno] žalobkyně opakovaně měnila svá tvrzení, když nejprve uvedla, že předmětem smlouvy č. 15464 v rámci víceprací byla chodba spojující WC a koupelnu, následně že vedle chodby spojující WC a koupelnu i část chodby ve vstupní části domu, dále pak že součástí byla toliko schodišťová chodba, aby nakonec tvrdila, že součástí byla část chodby spojující koupelnu a WC. Sám svědek [příjmení] přitom uvedl, že mu byl rozsah obou zakázek znám a že součástí smlouvy č. 15464 byla schodišťová chodba. Jednatel žalobkyně pak uvedl, že předmětem Smlouvy je mimo jiné rekonstrukce schodišťové chodby, nikoliv chodby spojující WC a koupelnu, ta byla předmětem druhé zakázky.

48. Dne 22. 9. 2016 uzavřela žalovaná s žalobkyní druhou smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla rekonstrukce prostor ve veřejné části jejího domu, sloužící jako penzion, k níž byl také vyhotoven podrobný rozpočet (rozpočet prací a materiálů k zakázce 16552, shodná tvrzení účastníků). Dne 30. 9. 2016 zaslala žalobkyně žalované vizualizaci koupelny s dotazem, zda jí takto vyhovuje a zda mohou začít s realizací díla (e-mail ze dne 30. 9. 2016). S navrženou vizualizací žalovaná souhlasila (nedatovaná vizualizace koupelny a WC podepsaná žalovanou). Dne 4. 10. 2016 převzala žalobkyně klíče od domu žalované a zahájila práce na díle, o čemž byl podrobně veden společný stavební deník pro zakázky č. 15464 a 16552 (denní záznamy stavby, listy č. 077842 – 077846, výpovědi svědků).

49. Dílo bylo, dle stavebního deníku, dokončeno dne 24. 11. 2016 a téhož dne byla žalovaná vyzvána k převzetí díla. Následujícího dne se do domu žalované dostavil jednatel žalobkyně, [jméno] [příjmení], k předání děl zhotoveních na základě obou smluv o dílo. Žalovaná převzala dílo – horní koupelnu, nicméně dílo, které bylo předmětem zakázky č. 15464, nepřevzala. Jediným důvodem, který je uveden ve stavebním deníku, a jak plyne i ze svědeckých výpovědí, bylo toliko vadné spárování. K předání dokladů a návodů nedošlo, ty byly žalované zaslány až na základě e-mailu ze dne 19. 12. 2016 (e-mail z téhož dne). Žalobkyně navrhla žalované způsoby řešení, načež došlo ke kompletnímu přespárování obkladů. Dne 30. 11. 2016 žalovaná kontaktovala žalobkyni s tím, že instalovaný radiátor koupelnu dostatečně nevytopí, a že chce nainstalovat nový, k čemuž následně došlo. S ohledem na přespárování došlo k odpojení pračky, sušičky a k dalším drobnějším pracím. Následně došlo k výměně prvního radiátoru za druhý, větší, a následně i k jeho výměně za třetí, dvoudeskový s větším výkonem (e-mailová komunikace mezi účastníky, výpovědi svědků). Následující komunikace se týká převážně práv z vadného plnění, nicméně v nepodepsané listině označené jako převzetí stavby ze dne 8. 12. 2016 je uvedeno, že žalovaná považuje stavbu za převzatou. Za převzatou s připomínkami označuje žalovaná stavbu také e-mailem ze dne 19. 12. 2016.

50. Stran uplatňování práv z vadného plnění, žalovaná dne 25. 11. 2016 vytknula vadu díla spočívající ve vadném spárování a domáhala se kompletní výměny všech spár, což žalobkyně bezprostředně poté učinila (body 20. a 25.). Žalovaná dále zaslala žalobkyni mail ze dne 8. 12. 2016, jehož součástí bylo vytčení vad díla, přičemž žalovaná se domáhala poskytnutí slevy z ceny díla, výslovně uvedla, že opravu nepožaduje (bod 27.). Následně žalobkyně za přítomnosti žalované sepsala dne 3. 5. 2018 žalovanou notifikované vady. Žalovaná si nezvolila způsob řešení reklamace (bod 32.). Na zde vytčené vady reagovala žalobkyně přípisem ze dne 15. 5. 2018 tak, že některé vady uznala (tepelný most pod oknem, protékající vana a WC mísa), přičemž u těchto vad navrhla provedení opravy, převážnou většinu však neuznala (vadný spád podlahy sprchy, nefunkční ventilátor, nedostatečně účinný radiátor) (bod 33.). Dne 11. 8. 2019, tedy téměř tři roky po ukončení prací na díle, zaslala žalovaná žalobkyni dopis, kterým vyjádřila svou vůli odstoupit od Smlouvy, z důvodu, že stavba nebyla dosud předána a vykazuje vady, které znemožňují její užívání. [jméno] smlouva o dílo by mohla být shledána neplatnou pro neurčitost a rozpor s dobrými mravy. Důvodem je také překročení rozpočtu o více než 10 % z ceny díla. Vícepráce navíc nejsou vícepracemi, ale nápravou špatně zpracovaného rozpočtu (bod 36.). Odstoupení žalované od smlouvy žalobkyně neakceptovala (žalobní tvrzení).

51. Předmětem řízení není otázka práv z vadného plnění nad rámec posouzení, jaké právo z vadného plnění žalovaná uplatnila (pro posouzení otázky, zda mohla platně odstoupit od smlouvy), zda žalobkyně vyhověla požadavkům žalované na odstranění vady (přespárování) a poskytnutí slevy (žalovaná se dožadovala„ co největší slevy“, proti poskytnuté slevě v řádech tisíců korun následně nebrojila, a to ani v soudním řízení). Intenzita vadnosti plnění pak hraje roli při posouzení otázky, zda bylo dílo dokončeno, tedy zda a kdy bylo způsobilé sloužit svému účelu.

52. Žalovaná doložila vytýkané vady znaleckým posudkem, z něhož soud vycházel. K hodnocení posudku je třeba uvést, že soud má určité pochybnosti jak o znalcově objektivitě, tak o kvalitě posudku. Znalec vypracoval posudek na objednávku žalované, což by samo o sobě nebylo na překážku, pokud by z posudku nebyla patrná snaha co nejlépe vyhovět zadání žalované a označit jí tvrzené nedostatky za vady. Některá hodnocení znalce působí spíše jako subjektivní proklamace zaujatého účastníka než objektivního odborníka (např. vyrovnaná stěna u vypínače dle zhotovitele,„ [titul]“ štukování stěny, pohled na„ [titul]“ provedené spárování, ačkoliv bylo dílo„ provedeno mizerně“, užívat se dalo). V závěrech stran vadnosti díla znalec mnohdy přijímal definitivní závěry vycházeje toliko z tvrzení žalované, aniž by jeho závěry byly jím objektivně verifikovány (odbourání zdiva bez souhlasu žalované, poškození vstupních dveří žalobkyní). Znalec se dále uchýlil k tomu, že opakovaně usoudil na vadu, aniž by se seznámil s vizualizací díla či předmětem díla jako takovým. Příkladem je jeho závěr o vadě spočívající v nevhodně umístěné umyvadlové skříňce jednak omezující vstup do sprchy, jednak vytvářející nepřístupný prostor, jenž nelze udržovat čistý. Skříňka totiž byla umístěna dle žalovanou odsouhlasené vizualizace, těžko lze tedy umístění skříňky označit za vadu díla. Soud má i jisté pochybnosti o odborné kvalitě znaleckého posudku, kdy znalec ani nepovažoval za nutné do posudku uvádět relevantní technické normy (ačkoli dle svého tvrzení z nějakých vycházel). [příjmení] závěrů pak vychází jen ze subjektivního názoru znalce, že se něco dělá či naopak nedělá nějakým způsobem, aniž by znalec disponoval exaktní znalostí technických specifikací zařizovacích předmětů či stavebních postupů. Typickým příkladem je sklon sprchového koutu. Znalec nebyl schopen kvalifikovaně zodpovědět, zda nějaká technický norma upravuje nejmenší přípustný sklon podlahy sprchy pro zajištění odtoku. V posudcích pak procentní sklon podlahy zcela absentuje, ačkoli znalec svažitost podlahy zkoumal, což plyne z jeho výpovědi, při které uvedl, že sklon podlahy byl 0,8%. Obdobně pak znalec postupoval při posuzování umístění vanové baterie, kdy se omezil toliko na konstatování nevhodnosti, protože se to takto nedělá, když umístění brání normálnímu využití vany a sprchování. Nelze dále ani přehlédnout, že znalec vypracoval dva posudky, byť ten první byl nahrazen druhým, jak uvádí znalec, a právně neexistuje. Je s podivem, jak znalec mohl na základě ohledání téhož prostoru ze srpna 2017 a z května 2018 dospět k některým diametrálně odlišným závěrům. V posudku ze dne 25. 2. 2018 například uvádí, že sklon podlahy sprchy je mírně sklonitý směrem ke dveřím sprchy, voda vytéká štěrbinou pod prahem. V posudku ze dne 27. 5. 2018 pak uvádí, že podlaha sprchového koutu má velmi malý sklon směrem ke štěrbinovému odtoku (na opačné straně sprchových dveří), což vede ke hromadění vody ve sprchovém koutu. Pokud by nebylo provedeno dodatečné utěsnění spáry mezi dlažbou a prahem, resp. pokud by byly osazeny„ správné“ dveře bez prahu, vytékala by voda na podlahu zbylé části koupelny. Ve své výpovědi pak znalec uvedl, že voda vytékala ze sprchového koutu do zbytku koupelny díky špatně utěsněnému prahu sprchy (což v písemných posudcích nezmínil). Soudu není zřejmé, jak se mohl v mezidobí zpracování posudků změnit sklon podlahy sprchy, jak mohla voda současně vytékat vadně utěsněnou spárou pod prahem sprchy (a proč to znalec poprvé zmínil až při výslechu před soudem) a přesto nevytékat díky dodatečnému utěsnění téže spáry pod prahem koutu. Znalec dále v průběhu své výpovědi reagoval na otázky zástupce žalobkyně způsobem, jenž zpochybňuje absolutní objektivitu vyjevených znaleckých závěrů, např. odpovědí„ to na mě nezkoušejte“ na otázky zástupce žalobkyně týkající se vysvětlení závěrů posudku. To vše ve svém souhrnu vede k tomu, že některé závěry znaleckého posudku jsou nelogické, nepřesvědčivé.

53. Soud vzal za prokázané, že baterie na vaně byla osazena doprostřed vany, což může komplikovat její užívání. Sám znalec nakonec připustil, že umístění vanové baterie neupravují žádné technické normy, nicméně prohlásil, že se baterie doprostřed vany„ zkrátka nedávají“, aniž by se zabýval návodem na instalaci baterie. Nedospěl však k závěru, že by vanu pro případně nevhodné umístění nebylo možné užívat. Nelze přehlédnout, že se jedná o vanu rohovou, tudíž umístění baterie doprostřed vany znamená fakticky doprostřed jedné ze dvou stěn přiléhajících k vaně. Sedací (širší) prostor vany přilehající ke stěně s dveřmi nebyl umístěním baterie jakkoli omezen. To, že baterie byla umístěna v souladu s návodem k použití, vyjma možného o 10 cm posunu, plyne ostatně z mailové komunikace stran z prosince 2016, když žalovaná znalostí návodu na instalaci baterie zjevně disponovala. Ostatně nemožnost užívání vany žalovaná v této době ani nenamítla. To, že umístění baterie neznemožňuje užívání vany, plyne i z toho, že žalovaná neprovedla jakékoli stavební úpravy po dokončení díla žalobkyní (netvrdí, že by tak učinila), umístění baterie tak zůstalo beze změny. Žalovaná si objednala bezvaničkový sprchový kout, s čímž počítala i vizualizace, kdy ani na jednom vyobrazení sprchového koutu není práh. Žalobkyně však do sprchového koutu umístila dveře s prahem, které odpovídají žalovanou schválenému a podepsanému rozpočtu (fotodokumentace, vizualizace, rozpočet k zakázce č. 15464). Znalec uvedl, že se dveře s prahem standardně nevyužívají, ale že jde o originální dveře dodané výrobcem k bezvaničkovému sprchovému koutu. Je zde tedy rozpor mezi rozpočtem a vizualizací, ale s ohledem na skutečnost, že rozpočet je na rozdíl od vizualizace závazný, že jde o originální dveře s prahem, které jsou určeny k instalaci do bezvaničkových sprchových koutů, a že žalovaná sprchový kout již 4 roky beze změn užívá, aniž by si nechala práh odstranit (netvrdí, že by tak učinila), dospěl soud k závěru, že se ani zde o vadu znemožňující užívání sprchového koutu nejedná. Žalovanou byl dále tvrzen nedostatečný sklon podlahy sprchového koutu, kdy ne [titul] k dostatečnému odtékání vody, která se v něm hromadí. V průběhu řízení však nebylo zjištěno, že by sklon podlahy sprchového koutu nebyl dostatečný. Proti sobě stála tvrzení žalobkyně, že sprchový kout má naměřený sklon 1 % (výškový rozdíl 6 mm na 60 cm) oproti tvrzení žalované, že je sklon menší než 1 %. Znalec sklon„ měřil“ toliko puštěním vody do sprchového koutu při výslechu uvedl, že sklon by měl být snad 3 % (neuvedl však, z čeho takový závěr čerpá), přičemž v posuzované věci takový sklon nebyl. Co se týče nefunkční ventilace, ta byla poprvé namítána až více než rok po její instalaci; dříve také nedošlo k jejímu zhlédnutí třetí osobou za účelem posouzení její funkčnosti. Ani žalovaní tuto vadu v prosince 2016 tedy bezprostředně po převzetí díla, kdy dozajista musel být ventilátor v provozu, nenamítla. Svědek [příjmení] pak vypověděl, že ventilace v době předání díla fungovala. Právě pro velký časový odstup je zde důvodná pochybnost o tom, že ventilace nefungovala již v době předání díla, resp. soud nemá za prokázané, že v době předání díla ventilace nefungovala. Jde-li pak o vadu spočívající ve špatně vybraném radiátoru a sprchových dveří, obě položky byly žalovanou odsouhlaseny v rozpočtu i s typovým označením (viz dále).

54. Vadou je však tepelný most pod oknem v koupelně, což je vada, kterou uznala i žalobkyně (znalecký posudek, vyjádření k podané reklamaci). Tepelné mosty jsou taková místa, kde [titul] k větším únikům tepla, než je tomu v jejich okolí. Jsou náchylnější k tvorbě kondenzační vlhkosti a tím i ke vzniku plísní. Kromě toho způsobují tepelné ztráty, takže prodražují vytápění domu. Nejedná se však o vadu, která by znemožnila užívání díla, byť dozajista narušuje užívací komfort. Navíc po reklamaci žalobkyně nabídla, že na své náklady tuto vadu odstraní, s čímž žalovaná nesouhlasila a dále koupelnu užívá i s tepelným mostem (vyjádření k reklamaci).

55. Dílo také vykazuje estetické vady. Křivé a ne [titul] provedené obložení dlaždicemi, křivé spárování a osazení zlomených dlaždic nelze přehlédnout, jakož i některá místa, kde proběhlo štukování, které není zarovnané s okolní stěnou (fotodokumentace, znalecký posudek).

56. Žalovaná dílo začala užívat již dne 25. 11. 2016, minimálně užila pračku a sušičku (přípis žalované ze dne 27. 7. 2020), a následující práce jsou již svou povahou pouhými opravami. Byť žalovaná zastává stanovisko, že jí žalobkyně„ totálně zkazila koupelnu“, užívá ji od 25. 11. 2016 dodnes, aniž by si vytýkané vady nechala opravit (resp. netvrdí, že by tak učinila). Svědek [příjmení] a jednatel žalobkyně [příjmení] potvrdili, že bylo dílo dokončeno a dne 25. 11. 2016 připraveno k předání a k užívání. Byť lze jejich výpovědi hodnotit jako osoby se zájmem na úspěchu žalobkyně, odpovídají dalším provedeným důkazů a lze z nich v tomto směru vycházet. Sám znalec na jednání uvedl, že ačkoliv bylo dílo„ provedeno mizerně“, užívat se dalo. Dílo bylo provedeno nekvalitně a s řadou vad, nicméně shora popsané vady, ať již jednotlivě či ve svém souhrnu, neznemožňují užívání díla. (znalecký posudek, shora uvedené důkazy svědčící o užívání koupelny žalovanou).

57. Cena díla byla vyúčtována fakturou č. V 6493, vystavenou dne 23. 11. 2016, na základě původního rozpočtu. Z původní ceny ve výši 199 493 Kč bylo již zálohově uhrazeno 120 000 Kč, zbývalo doplatit celkem 79 493 Kč se splatností 29. 12. 2016. Z titulu původně sjednané ceny díla se žalobkyně domáhala toliko částky 27 602 Kč, jelikož žalovaná již na fakturu částečně uhradila (resp. částečně dobropisována – viz žalobní tvrzení; odpovídá nespornému tvrzení, že bylo uhrazeno cca. 171 000 Kč). Ve fakturách č. V 7004 a V 8217 poskytla žalobkyně žalované slevu za vady díla v celkové výši 5 309 Kč (4 553 Kč + 756 Kč). Z titulu původní ceny díla se žalobkyně domáhala toliko částky 27 602 Kč. Nelze přehlédnout, že v podání ze dne 30. 3. 2020 žalobkyně uvádí, že na fakturu V 6493 zbývá uhradit částku 28 358 Kč. Je zřejmé, že nesoulad ve zmíněných tvrzeních je způsoben tím, že při formulování žalobního nároku žalovaná zohlednila jednu poskytnutou slevu, a to ve výši 756 Kč, účtovanou ve faktuře V 8217. Od částky 27 602 Kč je třeba dále odečíst zbylou slevu ve výši 4 553 Kč a smluvní pokutu ve výši 797,97 Kč za pozdní dokončení díla, obojí vyúčtované ve faktuře V 7004 (viz návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ve spojení s fakturou V 7004, v níž je smluvní pokuta účtována pod položkou„ sleva za termín“). Z uvedeného plyne, že ze sjednané ceny díla zbývá doplatit částka 22 251,03 Kč.

58. Kromě díla žalobkyně realizovala také vícepráce, o čemž činila záznamy ve stavebním deníku; z něj soud vycházel pro určení skutečně realizovaných víceprací. Je nepochybné, že si žalobkyně některé vícepráce objednala a že s nimi počítala (nepodepsaná listina označená jako Převzetí stavby ze dne 8. 12. 2016, e-mailová komunikace ze dnů 14. 12. 2016 – 16. 12. 2016, SMS zprávy). Soud vícepráce uvedené ve stavebním deníku konfrontoval s vícepracemi, o kterých žalobkyně v doplnění žaloby ze dne 30. 3. 2020 tvrdila, že je realizovala.

59. Vícepráce, které jsou zaneseny ve stavebním deníku, týkající se zakázky č. 15464, jsou 1) - nový přívod elektra do rozvaděče, 2) - zásuvky a světla do koupelen, 3) - odvětrávání spodní koupelny a WC, 4) - snížený strop na chodbě, 5) - štukování chodby a 6) - strop před koupelnou, které byly realizovány dne 7. 10. 2016. Dne 20. 10. 2016 byl 7) – položen koberec do chodby a 8) natřeny zárubně, dne 18. 11. 2016 došlo k 9) – zakrytí kabelů a vody (denní záznamy stavby, listy č. 077842 – 077846).

60. Vícepráce, dle tvrzení žalobkyně, jsou 1) – nový přívod elektroinstalace, 3) odvětrání koupelny samostatným ventilátorem, 4) - snížený strop na chodbě, 5) - štukování chodby, 7) – pokládka koberce, 8) - nátěry 5 ks zárubní na chodbách, 9) – zakrytí kabelů a vody (sádrokartonový obklad), 10) nová světla na pohybová čidla v obou chodbách, 11) – připojení sušičky, 12) výmalbu zdí na chodbách.

61. Vícepráce ve stavebním deníku a vícepráce, za něž žalobkyně požaduje úhradu částky ve výši 34 508 Kč dle faktury č. V 70004, tedy mají průnik toliko v bodech 1), 3), 4), 5), 7), 8) a 9); body 2) a 6) žalobkyně za vícepráce neoznačila, naopak nad rámec stavebního deníku označila body 10) až 12). Následně lze„ vícepráce“ rozdělit do dvou kategorií.

62. Předně se jedná o vícepráce, u kterých nelze na základě provedeného dokazování určit, které zakázky se týkají, resp. řadu z nich lze spíše přiřadit k zakázce č. 16552. Přitom veškeré nároky z této zakázky byly již plně vypořádány smírem účastníků schváleným usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (soud zná ze své činnosti). V rozpočtu prací a materiálů k zakázce č. 16552 jsou mimo jiné uvedeny tyto položky:„ zakrytí podlahy kobercem, štukování stěn do 50 m2 v chodbě, štukování stropů do 10 m2 v chodbě, začištění průchodu [příjmení] lištami, sádrok obklad potrubí, trámů 2stran“. Ze shora uvedených víceprací je možné pod rozpočet k zakázce č. 16552 subsumovat body 5), 6), 7) a 9), kdy jde v podstatě o totožné označení ve stavebním deníku a v rozpočtu k zakázce č. 16552. Typicky např. položka položení koberce, což žalobkyně označuje za vícepráci k zakázce č. 15464, je zahrnuta toliko v rozpočtu k zakázce č. 16552, v původním rozpočtu k zakázce 15464 chybí. Je tedy nasnadě domnívat se, že pokládka koberce není víceprací k zakázce č. 15464, ale součástí díla v zakázce č. 16552. Práce v některé z chodeb či v obou chodbách pak byly prokazatelně předmětem zakázky č. 16552. Práce, které se chodeb týkají, jsou vícepráce pod body 1) (přívod elektra z chodby), 4), 8), 10), 12). K oběma zakázkám byl veden společný stavební deník, ten tedy klíčem k rozlišení být nemůže. Oba rozpočty jsou sice konkrétní co do jednotlivých prací a materiálů, nicméně z nich nelze dovodit, v jakých prostorách mají být tyto práce provedeny. Oběma stranami bylo prohlášeno za nesporné, že je předmětem zakázky č. 15464 pouze rekonstrukce koupelny a WC v obytném přízemí; žalobkyně tvrdí, že vícepráce v chodbách jsou součástí zakázky č. 15464, žalovaná pak, že jsou součástí zakázky č. 16552. Je na místě zdůraznit, že rozpočet k zakázce č. 15464 neobsahuje zmínku o koberci, na rozdíl od rozpočtu k zakázce č. 16552. Ze shora uvedeného dospěl soud k závěru, žalobkyně současně opakovaně měnila svá tvrzení stran toho, která chodby (chodby) byla součástí zakázky č§ 15464 a která zakázky č. 16552 (viz shora), i svědek [příjmení] a jednatel [příjmení] se ve svých výpovědích v tomto ohledu rozcházeli.

63. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že vícepráce v chodbách jsou součástí zakázky č. 15464, kdy se z provedených důkazů, zejména z rozpočtu prací a materiálů k zakázce 16552, jeví jako pravděpodobnější, že jsou součástí zakázky č. 16552.

64. Pokud jde o druhý okruh víceprací pod body 2), 3) a 11). Vícepráce dle bodu 2) žalobkyně ani netvrdila a soud k nim nebude přihlížet. Provedení odvětrání bylo součástí původního rozpočtu (viz položky 05-01 až 05-13) U zapojení sušičky se zjevně jedná o opomenutí žalobkyně při zpracování rozpočtu (stejně jako žalobkyní přiznaná chyba v případě zahrnutí topných těles do WC a koupelny), když vizualizace předpokládá zapojení sušičky, nejedná se totiž o nepředvídatelnou vícepráci, na jejíž zaplacení by žalobkyně měla nárok.

65. Vícepráce byly vyúčtovány fakturou č. V 7004, vystavenou dne 12. 1. 2017, na základě listiny rozpočet prací a materiálů podle skutečnosti ze dne 17. 12. 2016. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky ve výši 39 858 Kč se splatností dne 22. 1. 2017. Slevy poskytnuté fakturou č. V 8217 se týkají vad víceprací, a činí 756 Kč. Od té doby ohledně zaplacení neprobíhala žádná komunikace.

66. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

67. Podle § § 556 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. z.“), při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

68. Podle § 2586 o. z., smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro ob jednatele dílo a ob jednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu (odst. 1). Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek (odst. 2).

69. Podle § 2587 o. z., dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

70. Podle § 2604 o. z., dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

71. Podle § 2605 odst. 1 o. z., dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Ob jednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

72. Podle § 2610 odst. 1 o. z., právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

73. Podle § 2615 o. z., dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě (odst. 1). O právech ob jednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Ob jednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli (odst. 2).

74. Podle § 2617 o. z., má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění; přechází-li však nebezpečí škody na ob jednatele až později, rozhoduje doba tohoto přechodu. Po této době má ob jednatel práva z vadného plnění, způsobil-li vadu zhotovitel porušením povinnosti.

75. Podle § 2622 o. z., byla-li však cena určena na základě rozpočtu daného s výhradou, že se nezaručuje jeho úplnost, nebo s výhradou, že rozpočet je nezávazný, může zhotovitel požadovat zvýšení ceny, objeví-li se v případě rozpočtu s výhradou nezaručené úplnosti při provádění díla potřeba činností do rozpočtu nezahrnutých, pokud nebyly předvídatelné v době uzavření smlouvy, a v případě rozpočtu s výhradou nezávaznosti, oč nevyhnutelně převýší náklady účelně vynaložené zhotovitelem náklady zahrnuté do rozpočtu (odst. 1). Zhotoviteli zaniká nárok na určení zvýšení ceny podle odstavce 1, jestliže neoznámí nutnost překročení rozpočtované částky a výši požadovaného zvýšení ceny bez zbytečného odkladu poté, kdy se při provádění díla ukázala jeho nevyhnutelnost (odst. 2). Ob jednatel může bez zbytečného odkladu odstoupit od smlouvy, požaduje-li zhotovitel zvýšení o více než 10 % ceny podle rozpočtu. V tomto případě je ob jednatel povinen nahradit zhotoviteli část ceny odpovídající rozsahu částečného provedení díla podle rozpočtu (odst. 3).

76. Podle § 2623 o. z., není-li dále stanoveno jinak, použijí se na smlouvu o úpravě nemovité věci a na smlouvu o zhotovení, opravě nebo úpravě stavby ustanovení prvního oddílu tohoto dílu.

77. Podle § 2628 o. z., ob jednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.

78. Podle § 2001 o. z., od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

79. Podle § 2106 odst. 1 o. z., je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, na odstranění vady opravou věci, na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo odstoupit od smlouvy.

80. Podle § 2106 odst. 2 o. z., kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.

81. Podle § 2106 odst. 3 o. z., nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107.

82. Podle § 2107 odst. 1 o. z., je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

83. Podle § 2107 odst. 2 o. z., dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady.

84. Podle § 2107 odst. 3 o. z., neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.

85. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o dílo, v níž se žalobkyně jako zhotovitel zavázala provést pro žalovanou jako ob jednatele rekonstrukci koupelny a WC v prvním nadzemním podlaží domu žalované a žalovaná se zavázala za proveden dílo zaplatit cenu ve výši 199 493 Kč (viz § 2586, § 2587 a § 2623 o. z.). Relativní neplatnost namítanou žalovanou soud neshledal. Předmět smlouvy byl určen jako stavební práce s odkazem na rozpočet, který tvořil nedílnou součást smlouvy. Takové ujednání nezakládá neurčitost předmětu smlouvy o dílo (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Ve stejném rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo vysloveno, že když ob jednatel jako laik rozpočtu nerozumí, a přesto jej podepíše, jde to k jeho tíži, jelikož si měl zajistit buď svého specialistu, nebo alespoň vysvětlení zhotovitelem. Nelze tedy přisvědčit ani námitce žalované, že by byla smlouva v rozporu s dobrými mravy, protože nerozuměla rozpočtu, který podepsala. Na druhou stranu soud považuje za nutné zdůraznit, že ačkoli vymezení předmětu díla toliko prostřednictvím odkazu na předložený rozpočet (s výhradou neúplnosti), není samo o sobě vyloučené, v poměrech projednávané věci způsobuje značné komplikace. Strany spolu uzavřely dvě smlouvy o dílo, z nichž samotných však neplynulo, kterých konkrétních prostor v domě žalované se rekonstrukce dle té které smlouvy týkají. V projednávané věci však dílo nebylo nikterak, a to ani v obecné rovině, označeno alespoň specifikací prostor, kterých se dílo týká. V situaci, kdy v jednom období [titul] k rekonstrukci více prostor v témž domě na základě dvou smluv o dílo, jsou negativní následky spočívající v zcela odlišit obě díla dle názoru soudu přičitatelné žalobkyni, neboť právě ona koncipovala takové vymezení předmětu díla. V poměrech„ nového“ občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) je dle soudu patrné určité rozvolnění pravidel určitosti právního jednání, kdy již není namístě rigidně lpět na požadavku, aby obsah právního jednání byl seznatelný třetí osobě, ale postačí, pokud je znám toliko účastníkům právního jednání. Soud se ve snaze zachovat platnost právního jednání přiklonil k závěru o určitosti sjednaného předmětu díla, a to především proto, že mezi stranami není sporu o tom, že zakázka č. 15464 (smlouva o dílo v projednávané věci) se týká rekonstrukce koupelny a WC v prvním nadzemním podlaží domu žalované, zakázka č. 16552 (vypořádaná v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]) se týkala druhého nadzemního podlaží. Soud při výkladu vůle stran vycházel v souladu s § 556 odst. 2 o. z. i z toho, co právnímu jednání vedoucímu k uzavření smlouvy o dílo předcházelo (strany nepochybně projevily vůli, aby předmětem díla byla rekonstrukce koupelny a WC v prvním nadzemním podlaží), jakož i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (po celou dobu rekonstrukce dotčených prostor strany nenamítaly, že by snad bylo rekonstruováno něco jiného, než bylo kryto vůlí účastníků ústící v uzavření smlouvy o dílo). Nemožnost zodpovězení otázek, zda se zakázka č. 15464 týkala i rekonstrukce chodby spojující WC a koupelnu v prvním nadzemní podlaží, či schodišťové chodby, jaké práce byly vícepracemi k původnímu dílu, jaké práce naopak představovaly de iure změnu původní smlouvy (a současně nebyly vícepracemi, neboť neměly vztah k původně sjednanému dílu), a konečně které práce byly provedeny na základě nové a samostatné smlouvy o dílo (jejíž sjednání nebylo v řízení tvrzeno, když žalobkyně vše nad rámec původní smlouvy označila jako vícepráce), jde nevyhnutelně k tíži žalobkyně, která zvolila uvedený způsob vymezení předmětu díla a vyhotovila rozpočty.

86. Soud se dále zabýval tím, zda žalobkyně dílo provedla ve smyslu § 2604 o. z., tedy zda bylo dokončeno a předáno. Ve smyslu § 2605 odst. 1 o. z. je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Pro otázku, zda bylo dílo dokončeno, je současně relevantní posouzení, nakolik je dílo způsobilé sloužit svému účelu, neboť strany smluvně upravily otázku předání díla (částečně) odlišně od dispozitivní právní úpravy (fikce předání díla při nedůvodném odmítnutí předání ob jednatele). Z provedeného dokazování plyne, že předmětem díla byla rekonstrukce koupelny a WC, a to dle schváleného rozpočtu. Podpůrně lze také vycházet z vizualizace schválené žalovanou. Jak již soud obsáhle rozebral výše, dílo sice nebylo bezvadné, avšak vady ani ve svém souhrnu podstatným způsobem neztěžovaly užívání díla. Kromě toho, že žalovaná dílo užívá doposud ve stavu, v jakém jej fakticky převzala, podtrhuje způsobilost díla sloužit svému účelu i přístup žalované, která vytrvale odmítá nabídky žalobkyně k odstranění vad ze strany žalobkyně. Pokud žalovaná čtyři roky užívá koupelnu, o níž tvrdí, že není způsobilá sloužit svému účelu, domáhala se toliko poskytnutá slevy (vyjma přespárování), čemuž bylo žalobkyní částečně vyhověno, a prakticky od skončení posledních opravných prací na spárování v prosinci 2016 zatvrzele odmítá odstranění tvrzených vad ze strany žalobkyně, a do května 2018 odmítala umožnit žalobkyni přístup k dílu za účelem posouzení a vyhodnocení vad, pak nelze než dojít k závěru, že dílo bylo v době předání způsobilé sloužit svému účelu. Řečeno jinak, ačkoli kontinuální víceleté užívání díla po jeho předání bez jakýchkoli (tvrzených) oprav žalovanou vytýkaných vad jistě samo o sobě neimplikuje bezvadnost díla, podstatně zeslabuje závěr svědčící nemožnosti díla sloužit svému účelu.

87. Žalovaná odmítla dílo převzít, což je stvrzeno zápisem ve stavebním deníku. Oprávněnost odmítnutí dílo převzít posuzoval soud především podle čl. V. bodu 2. Smlouvy, dle kterého pokud ob jednatel (žalovaná) dílo přesto nepřevezme, má se za to, že bylo dílo předáno v den, kdy bylo způsobilé sloužit svému účelu. Otázka předání díla je zákonem upravena toliko dispozitivně, jinak řečeno, strany si ji mohou upravit odlišně od zákona. Současně je však třeba dotčené smluvní ujednání nutno vyložit s přihlédnutím k § 2628 o. z., dle kterého nemá ob jednatel právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují. Žalovaná sice díle dne 25. 11. 2016 odmítla převzít s odkazem na vadné spárování, soud však dospěl k závěru, že spárování a to ani v souhrnu se všemi posléze notifikovanými vadami (špatná přístupnost ovládání větráku a podlahového topení, křivé ostění, špatné štukování, znečištěný radiátor a schody, poškozené zárubně dveří apod., když některé z těchto„ vad“ nezjistil ani znalec¨) nevede k závěru o nezpůsobilosti díla sloužit svému účelu. Jedná se o vady, pokud by byly ve své souhrnu prokázány, která dozajista snižují užívací komfort koupelny a WC, ale podstatné je, že ve smyslu Smlouvy bylo dílo způsobilé k užívání, nastala proto fikce předání díle v důsledku odmítnutí žalované dílo převzít. Soud proto považuje dílo za předané ke dni 25. 11. 2016, kdy bylo způsobilé sloužit svému účelu a žalovaná přesto odmítla dílo převzít, ačkoli jej začala užívat (první užití pračky a sušičky v koupelně). Další práce spočívaly toliko v opravě vadného spárování a ve znovuzapojení sušičky a pračky, což již nebyly práce na dokončení díla, ale práce spojené s odstraněním řádně vytčené vady. Odmítnutí žalované dílo převzít by nezpůsobilo předání díla pouze v případě, že by dílo vykazovalo takové vady, které, ať již jednotlivé nebo ve svém souhrnu, zapříčinily nezpůsobilost díla sloužit svému účelu (viz čl. V. bodu 2. Smlouvy). Ve světle shora uvedeného soud konstatuje, že dílo vykazovalo jen takové vady, které ani ve svém souhrnu nevylučovaly způsobilost díla být užíváno. Neoprávněné odmítnutí žalované dílo převzít ze dne 25. 11. 2016 tedy v souladu s citovaným článkem Smlouvy ve spojení se závěrem, že nebyla dána nezpůsobilost díla sloužit svému účelu, zapříčinily, že dílo se v souladu se Smlouvou považuje za předané ke dni 25. 11. 2016. Jakýkoli jiný závěr stran předání díla by byl v zjevném rozporu s chováním účastníků v době bezprostředně následující dokončení prací žalobkyně na díle, když sama žalovaná v komunikaci s žalobkyní uvádí, že dílo považuje za převzaté (viz maily žalované z prosince 2016).

88. Soud se také zabýval otázkou, zda žalobkyně platně odstoupila od smlouvy o dílo, neboť žalobkyně se proti platnosti odstoupení vymezila. Ustanovení § 2001 o. z. normuje obecné pravidlo, podle kterého lze od smlouvy odstoupit jen tehdy, stanoví-li to zákon nebo smlouva. Pro smlouvu o dílo jsou v poměrech projednávané věci relevantní případy odstoupení od smlouvy pro podstatné porušení smlouvy (§ 2002 o. z.), vadné plnění (§ 2106, 2107 a § 2615 odst. 2 o. z.), více než 10% překročení ceny díla určené podle rozpočtu daného s výhradou, že se nezaručuje jeho úplnost, nebo že je nezávazný (§ 2622 odst. 3 o. z.). Odstoupení od smlouvy je jednostranným adresným právním jednáním, jehož důsledkům může druhá strana zabránit jen, připouští-li to zákon a za podmínek zákonem stanovených. Účinky odstoupení nastávají – při splnění zákonem stanovených podmínek – jeho dojitím druhé straně. Co do obsahu odstoupení nemá občanský zákoník žádné zvláštní požadavky, uplatní se proto obecná úprava náležitostí právního jednání, především, že musí být určité a srozumitelné. Neuvedení důvodů odstoupení nemá podle názoru soudu na jeho účinky vliv, bude-li z odstoupení zjistitelné, že strana odstupuje od smlouvy identifikované v odstoupení (srov. Usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 11. 2001, sp. zn. IV. ÚS 182/01). Za podstatné porušení smlouvy (resp. povinnosti ze smlouvy) považuje zákon takové porušení, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, kdyby toto porušení předvídala. Takovým porušením u smlouvy o dílo nepochybně bude, nebude-li možné užívat předmět díla k účelu, kterému měl sloužit. V návaznosti na vymezení toho, co je podstatným porušením smlouvy, formuluje občanský zákoník vyvratitelnou právní domněnku, že v ostatních případech porušení smlouvy podstatné není. Při podstatném porušení smlouvy může oprávněná strana odstoupit od smlouvy bez zbytečného odkladu poté, co porušení smlouvy zjistí. Jedná o krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující k učinění projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu. Jde o lhůtu v řádu dnů, maximálně týdnů, v co nejkratším časovém úseku (viz nález Ústavního soudu ze dne 15. 8. 2005, sp. zn. IV. ÚS 314/05, usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Podle názoru soudu se jedná o lhůtu prekluzivní. Z § 2003 odst. 2 o. z. totiž zcela zřejmě plyne, že po uplynutí lhůty bez zbytečného odkladu již od smlouvy odstoupit nelze, ledaže by se druhá strana dopustila dalšího obdobného porušení smlouvy. Právo odstoupit od smlouvy pro její podstatné porušení je omezené nejen časově, ale i věcně. Jestliže druhá strana zčásti ze smlouvy plnila, lze od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. V celém rozsahu lze od smlouvy odstoupit jen, nemá-li částečné plnění pro oprávněnou stranu význam (§ 2004 o. z.).

89. Není sporu o tom, že žalovaná oznámila žalobkyni vady včas, tedy bez zbytečného odkladu poté, kdy zjistila, když již v prosinci 2016 zaslala žalobkyni seznam vad, následně pak v květnu 2018, v návaznosti na zjištěná znalce, s žalobkyní vady sepsala. Žalobkyně ostatně ani nenamítá pozdní notifikaci vad (viz § 2618 o. z.). Při odstoupení od smlouvy pro vadné plnění rozlišuje občanský zákoník mezi tím, zda došlo vadným plněním k podstatnému nebo nepodstatnému porušení smlouvy. Odstoupení je možné jen tehdy, lze-li vadné plnění posoudit jako podstatné porušení smlouvy. Podle § 2106 a 2107 (a § 2615 odst. 2 o. z., podle kterého platí o právech ob jednatele z vadného plnění obdobně ustanovení o kupní smlouvě) je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má ob jednatel právo na nové bezvadné plnění (provedení náhradního díla) nebo na dodání chybějící věci (odstranění množstevní vady) či dokončení díla, na odstranění vady opravou, na přiměřenou slevu z ceny, nebo právo odstoupit od smlouvy. Volba, které ze zákonem přiznaných práv využije, je na ob jednateli. Ten ale musí zhotoviteli sdělit již při reklamaci (oznámení vady), nebo bez zbytečného odkladu poté, jaké právo si zvolil. Nezvolí-li ob jednatel, které z uvedených práv požaduje, včas, jeho právo na odstoupení od smlouvy zaniká a může uplatnit jen některé z ostatních zákonem přiznaných práv. Právo na odstoupení od smlouvy se však obnoví (resp. znovu vznikne), neodstraní-li zhotovitel vady v přiměřené lhůtě nebo oznámí-li ob jednateli, že vady neodstraní. Pak může ob jednatel podle § 2106 odst. 2 o. z. požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. I když lze vadné plnění kvalifikovat jako podstatné porušení smlouvy, platí, že neoznámil-li ob jednatel zhotoviteli vadu díla (nereklamoval-li) včas, pozbývá právo odstoupit od smlouvy. Řečeno jinak, volba, které ze zákonem přiznaných práv z vadného plnění využije, je na ob jednateli. Ten ale musí zhotoviteli sdělit již při reklamaci (oznámení vady) nebo bez zbytečného odkladu poté jaké právo si zvolil. Nezvolí-li ob jednatel, které z uvedených práv požaduje, včas, jeho právo na odstoupení od smlouvy zaniká a může uplatnit jen některé z ostatních zákonem přiznaných práv. Občanský zákoník chrání zhotovitele před nejistotou o tom, zda bude vztah ze smlouvy o dílo pokračovat, tím, že váže právo na odstoupení od smlouvy na včasnou volbu ze zákonem přiznaných práv na vypořádání vadného plnění. Chrání ale i ob jednatele před odkládáním vypořádání práv z odpovědnosti za vady či vyhýbáním se odpovědnosti za ně. Je-li vadné plnění jen nepodstatným porušením smlouvy, občanský zákoník ob jednateli právo na odstoupení od smlouvy primárně nepřiznává. Kdyby však zhotovitel neodstranil reklamovanou vadu včas nebo ji odmítl odstranit, může ob jednatel požadovat slevu z ceny, anebo může smlouvy odstoupit. Ob jednatel nemůže odstoupit od smlouvy pro vady, ani požadovat nové bezvadné plnění, nemůže-li předmět díla vrátit v tom stavu, v jakém jej obdržel. To neplatí, došlo-li ke změně stavu v důsledku prohlídky za účelem zjištění vady věci, použil-li ob jednatel předmět díla ještě před objevením vady, nezpůsobil-li ob jednatel nemožnost vrácení předmětu díla v nezměněném stavu jednáním anebo opomenutím nebo prodal-li ob jednatel předmět díla ještě před objevením vady, spotřeboval-li jej, anebo pozměnil-li jej při obvyklém použití (§ 2110 o. z.). Dále pak objeví-li se v případě rozpočtu s výhradou, že se nezaručuje jeho úplnost, potřeba provést k dokončení díla další činnosti nezahrnuté do rozpočtu, které nebyly předvídatelné v době uzavření smlouvy, může zhotovitel požadovat odpovídající zvýšení ceny. Požaduje-li zhotovitel zvýšení o více než 10 % ceny podle rozpočtu, může ob jednatel bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Je ale povinen nahradit zhotoviteli část ceny odpovídající rozsahu částečného provedení díla podle rozpočtu (§ 2622 odst. 1 a 3 o. z.).

90. Jde-li o jednotlivé důvodu odstoupení od Smlouvy, námitkou předání díla se soud podrobně zabýval shora. Pakliže žalovaná rozpočtu nerozuměla, neměla Smlouvu uzavírat. Naopak v průběhu řízení prokázala, že v rozpočtu se dokáže obstojně orientovat. Rozpor sjednání ceny s odkazem na rozpočet s dobrými mravy soud neshledal. Paradoxně, čím detailnější rozpočet je, tím méně je pro laika na první pohled srozumitelný. Pokud však žalovaná na tento způsob sjednání ceny přistoupila, celou dobu provádění prací proti rozpočtu (ačkoli intenzivně komunikovala s žalobkyní) ničeho nenamítala a až téměř tři roky po předání díla v pokračující konfliktní situaci mezi stranami se dovolává nepřehlednosti rozpočtu, nemůže její námitka rozpornosti s dobrými mravy obstát. Akceptace opaku by vedla k absurdnímu závěru, že ve spotřebitelských smlouvách by vůbec nebyly přípustné detailní položkové rozpočty s argumentem, že pro spotřebitele je obtížné se v nich orientovat. Žalovaná dobrovolně vstoupila do kontraktačního procesu s žalobkyní, rozpočet odsouhlasila, a Smlouvu uzavřela. Pokud nyní tvrdí, že rozpočtu nerozumí, je otázkou, proč jej odsouhlasila. Pokud žalovaná uvádí, že důvodem odstoupení je překročení rozpočtu o více než 10 % z původní ceny, nelze přehlédnout, že ačkoli bylo požadované překročení ceny známo žalované již v prosinci 2016, žalovaná vyčkávala s odstoupením téměř tři roky (odstoupení od smlouvy o dílo ze dne 11. 8. 2019), což nelze v žádném případě hodnotit jako bez zbytečného odkladu, právo odstoupit od Smlouvy z tohoto důvodu tedy prekludovalo (§ 2622 odst. 2 o. z.). [příjmení] toho nelze přehlédnout, že i kdyby žalovaná z tohoto důvodu platně odstoupila od smlouvy, i tak by byla povinna uhradit cenu díla dle původního rozpočtu, neboť dílo již bylo v době odstoupení kompletně provedeno (viz § 2622 odst. 3 o. z.). Řečeno jinak, ať již by z tohoto důvodu odstoupila žalovaná od Smlouvy platně či nikoli, povinnosti zaplatit původně sjednanou cenu díla, bez zohlednění žalobkyní namítaných víceprací, by se nezprostila.

91. Jde-li o odstoupení pro vytýkané vady, žalovaná v odstoupení vady specifikuje označením„ závažné“, což samo o sobě nezpůsobuje neurčitost této části právního jednání, když vady v minulosti detailně popsala (viz bod 88.). Sodu uvádí, že se z důvodu hospodárnosti blíže nezabýval tím, zda vytčené vady představovaly podstatné či nepodstatné porušení Smlouvy, neboť v poměrech projednávané věci by žalované nenáleželo právo od Smlouvy odstoupit ani v případě podstatného, ani v případě nepodstatného porušení Smlouvy. Pokud by (třebas pouze některé) vytýkané vady byly podstatným porušením Smlouvy, měla by sice žalovaná právo od Smlouvy odstoupit, musela by tak ale učinit bez zbytečného odkladu poté, co vady zjistila, což v projednávané věci neučinila. Některé vady totiž zjistila již v listopadu a prosinci 2016, na některé vady ji upozornil znalec při místním šetření v srpnu 2017. Žalovaná od Smlouvy odstoupila až srpnu 2019 tedy minimálně 2 roky od doby, kdy vady zjistila. To v žádném případě nemůže být hodnoceno jako bez zbytečného odkladu. Právo na odstoupení od smlouvy by se obnovilo (resp. znovu vznikne), neodstraní-li zhotovitel vady v přiměřené lhůtě nebo oznámí-li ob jednateli, že vady neodstraní. Pak může ob jednatel podle § 2106 odst. 2 o. z. požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Účelem citovaného ustanovení je totiž jednak hrozbou odstoupení od smlouvy motivovat zhotovitele, aby požadovanou opravu včasně provedl, jednak chránit ob jednatele před pasivitou zhotovitele nehlásícího se k opravě vad. Žalovaná však v projednávané věci nikdy odstranění vad nepožadovala (vyjma spárovaní, což bylo opraveno), naopak jej zatvrzele odmítala. Jelikož nepožadovala opravu (a provedení opravy by dle svých slov ani neumožnila), logicky neopravení vad ze strany žalobkyně nemohlo mít za následek obnovení práva odstoupit od Smlouvy. Představovaly-li by vady jen nepodstatné porušení Smlouvy (anebo nezvolila-li si žalovaná právo z vadného plnění včas), občanský zákoník ob jednateli právo na odstoupení od smlouvy primárně nepřiznává. Kdyby však zhotovitel neodstranil reklamovanou vadu včas nebo ji odmítl odstranit, může ob jednatel požadovat slevu z ceny, anebo může smlouvy odstoupit. To opět předpokládá, že ob jednatel uplatil právo na opravu vady, což žalovaná neučinila, nevzniklo by jí tudíž právo od Smlouvy odstoupit ani tehdy. Pro obě zmíněné varianty platí, že provedenou volbu nemůže ob jednatel změnit bez souhlasu zhotovitele (bez splnění shora uvedených podmínek). Žalovaná ohledně spárování uplatnila právo na opravu, ohledně zbylých vad na přiměřenou slevu z ceny díla (předmětem řízení účastníci současně neučinili otázku přiměřenosti poskytnuté slevy). Opačný výklad by dle názoru soudu zakládal zjevnou nespravedlnost spočívající v tom, že by si žalovaná svým kategoricky odmítavým postojem znemožňujícím žalobkyni vady posoudit až do května 2018, a současně nepožadováním provedení opravy vad, sama založila právo odstoupit od smlouvy (§ 2106 odst. 2 věta třetí a § 2107 odst. 3 věta první o. z.). [jméno] totiž uvedla, že po předání díla v roce 2016 již nechtěla být s pracovníky žalobkyně v kontaktu, nepustila by je do domu a nepovažovala to ani za nutné.

92. Jelikož bylo dílo provedeno, má žalobkyně nárok na zaplacení ceny díla vyúčtované fakturou V 6493, jež měla v souladu se Smlouvou činit 199 493 Kč. Žalobkyně z tohoto titulu požaduje zaplatit částku 27 602 Kč. Soud dále od ceny odečetl žalobkyní poskytnutou slevu z ceny díla ve výši celkem 5 309 Kč (viz vyjádření žalobkyně na č. l. 72 ve spojení s fakturami V 7004 a V 8217) a smluvní pokutu ve výši 797,97 Kč za pozdní provedení díla, kterou žalobkyně sama odečetla od ceny díla (viz návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ve spojení s fakturou V 7004, v níž je smluvní pokuta účtována pod položkou„ sleva za termín“). Z uvedeného plyne, že ze sjednané ceny díla zbývá doplatit částka 22 251,03 Kč. Soud proto žalobě v této části vyhověl (výrok ad I.).

93. Pokud jde o zaplacení ceny víceprací, v podání ze dne 30. 3. 2020 žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že vícepracemi byly„ nový přívod elektroinstalace od rozvaděče ke koupelně, nová světla na pohybová čidla na obou chodbách, odvětrání koupelny samostatným ventilátorem, snížený strop na chodbě u vstupu a štukování stěny na chodbě u vstupu, připojení sušičky, sádrokartonový obklad potrubí včetně dvířek v komoře, výmalba zdí na chodbách, nátěry pěti zárubní na chodbách a dodávku a pokládku koberce v chodbě“. V podání ze dne 17. 8. 2020 žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že vícepracemi byly„ změny v rozsahu díla ohledně stropů, malování, izolace trubek a světel. Teprve v podání ze dne 8. 12. 2020 žalobkyně některé z prací dříve tvrzených jako vícepráce označuje za práce„ v podstatě“ provedené na základě samostatné smlouvy o dílo. Byť se na první pohled může zdát, že rozlišení, zda ta která práce představuje provádění díla dle původní smlouvy, vícepráci k původní smlouvě, změnu původní smlouvy (rozšíření předmětu díla) či provádění díla na základě nové smlouvy o dílo, je otázkou toliko právního posouzení, soud je toho názoru, že primárně se jedná o skutkové okolnosti případu, k nimž se vztahují povinnosti účastníků tvrdit a prokázat. Prvotně jsou totiž důležité otázky skutečné vůle stran v konfrontaci s rozsahem původně sjednaného díla, neboť vůle stran a rozsah díla jsou otázkami skutkovými. Žalobkyně učinila předmětem řízení nárok ze smlouvy o dílo a víceprací k onomu dílu. Pakliže žalobkyně reaguje na opakované poučování ze strany soudu ohledně neprokázání víceprací tvrzením, že některé„ původní“ vícepráce nejsou vícepracemi, ale novým dílem na základě nové ústně uzavřené smlouvy, nelze takovému názoru přisvědčit, neboť před nastoupením účinků koncentrace žalobkyně netvrdila, a ani z obsahu spisu nevyplynulo, že by snad některé práce, které žalobkyně celou dobu označovala za vícepráce, byly prováděny na základě ústně uzavřené (nové) smlouvy o dílo, jinak řečeno, že strany projevily vůli uzavřít další smlouvu o dílo zahrnující některé tvrzené práce. Žalobkyně tím podstatně upravuje skutková tvrzení, aniž by požadovala něco jiného, současně však nenavrhla změnu žaloby, a jelikož je civilní proces ovládán teorií projevu vůle, nikoli teorií vůle, soud nemůže bez adekvátního výslovného projevu vůle žalobkyně rozhodovat o změně žaloby implicitně obsažené v nových tvrzeních žalobkyně.

94. Žalobkyně rovněž uvedla, bez bližší specifikace, že některé původně nárokované vícepráce nebyly vícepracemi, ale toliko pracemi provedenými na základě změny Smlouvy. Pokud by vůle stran směřovala ke změně původní Smlouvy, strany si dohodly pro takový případ písemnou formu právního jednání (viz čl. IX. bod. 1 Smlouvy). Ačkoli je od výhrady formy (ať již nezbytné pro uzavření smlouvy nebo nezbytné pro její změnu) možno později opustit, takový následek vyžaduje, aby strany učinily nejen neformální právní jednání samotné, nýbrž aby současně opustily (ať již v jakékoliv formě) i dříve ujednanou výhradu formy, což musí být prokázáno a doloženo; v tomto smyslu tudíž jde o vyvratitelnou právní domněnku (viz § 1785 o. z.), přičemž žalovaná namítla, že po uzavření Smlouvy žádné další dohody stran rozsahu díla s žalobkyni neuzavírala. Může nepochybně jít o součást stejného aktu ve skutkovém smyslu, právně však jde o dvě skutečnosti – dohodu o opuštění sjednané formy, pro niž je právně významné i následné chování stran, a samotné neformální právní jednání. Samotné neformální právní jednání pro opuštění sjednané formy nepostačuje (srov. rozsudek Nejvyššího soud ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Žalobkyně po celou dobu řízení netvrdila a ani z obsahu dokazování nevyplynulo, že by strany od sjednaného způsobu změny Smlouvy odstoupili. Z tvrzení žalobkyně naopak plyne, že k takové dohodě nedošlo, když sjednání víceprací (jejichž část později označuje za změnu Smlouvy) dokládá zápisem do stavebního deníku, což je součást postupu sjednávání víceprací dle Smlouvy (viz článek VI. bod 3. Smlouvy). Dále, krajně nepřehledný způsob vymezení předmětu díla zvolený žalobkyní sám o sobě implikuje závěr, že ke změně sjednaného předmětu díla by mělo dojít výslovným ujednáním, z něhož bude patrné, která práva a povinnost stran závazkového vztahu se změnily a v čem změna spočívala. K tomu však v projednávané věci nedošlo. Žalobkyně svými opakovaně modifikovanými vyjádřeními toliko podtrhuje chaotičnost a nepřehlednost komplexu právních jednání mezi stranami, když některé práce nejprve označuje za vícepráce, aby následně některé (neznámo které) označila nikoli za vícepráce, ale za práce provedené na základě změny Smlouvy, aby uzavřela tím, že některé práce (opět neznámo které) byly provedeny na základě samostatné smlouvy o dílo sjednané v průběhu provádění prací na obou zakázkách. V podrobnostech soud odkazuje na body odůvodnění 58. až 63.

95. Pokud jde o vícepráce, dovodil soud po provedeném dokazování, že žalobkyně nemá nárok na zaplacení jejich ceny. U první kategorie víceprací (viz odst. 62 odůvodnění) má soud za to, že tvrzené vícepráce byly sjednány v zakázce č. 16552, čemuž napovídá mimo jiné skutečnost, že součástí rozpočtu k této smlouvě jsou také úpravy chodeb; některé položky v rozpočtu k druhé zakázce nesou dokonce s vícepracemi totožné označení. U druhé skupiny víceprací soud odkazuje na bod 63. odůvodnění s následujícím doplnění. Pojmovým znakem vícepráce je, má-li mít zhotovitel nárok na její zaplacení (§ 2662 odst. 1 o. z.), že se jedná o nepředvídatelnou činnost, kdy teprve v průběhu realizace díla zhotovitel zjistí, že rozsah díla bude větší (např. odkrytí střešní krytiny apod.) (viz [příjmení], Jan. § 2622 (Cena podle rozpočtu s výhradou). In: [příjmení], Jan. Smlouva o dílo v novém občanském zákoníku. 1. vydání. [obec]: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 132.). Pod takové vymezení rozhodně nespadá zapojení sušičky, (s čím ostatně počítala i schválená vizualizace), ventilace v koupelně (s čímž bylo v původním rozpočtu počítáno) ani„ zásuvky a světla do koupelen“ (osvětlení rekonstruované koupelny a osazení zásuvkami je i pro laika nepochybná samozřejmost, nikoli snad jakýsi nepředvídatelný náklad). Soud s ohledem na vše shora uvedené žalobu v části týkající se ceny víceprací zamítl.

96. I kdyby se však žalobkyni podařilo prokázat, že veškeré vícepráce byly vícepracemi k zakázce č. 15464, nejzásadnějším argumentem z pohledu hmotného práva, vedoucím k nemožnosti přiznat žalobkyni nárokovanou částku za vícepráce, je nedodržení postupu předvídaného § 2622 odst. 2 o. z. a čl. VI. bod 3. Smlouvy. Nárok na zaplacení víceprací zhotoviteli nevznikne, jestliže neoznámí nutnost překročení rozpočtované částky a výši požadovaného zvýšení ceny bez zbytečného odkladu poté, kdy se při provádění díla ukázala jeho nevyhnutelnost. Podle názoru soudu by měl zhotovitel informovat ob jednatele nejen o výši navýšení, ale i o důvodu navýšení (proč nebylo možné činnosti předvídat při zpracování rozpočtu, v čem spočívá účelnost předpokládaných nákladů). Důvodem uvedeného požadavku je, aby měl ob jednatel již od počátku možnost kvalifikovaně posoudit odůvodněnost navýšení ceny a bude mít možnost zvážit, zda na zvýšení ceny přistoupí, případně zda se obrátí na soud s žádostí o posouzení zvýšení ceny, popř. zda ultimátně od smlouvy odstoupí, jde-li o více než 10% navýšení (shodně viz [příjmení], [jméno]. Občanský zákoník: komentář. Praha: C.H. Beck, 2015. [příjmení] komentáře, s. 1118-1120). Řečeno jinak, při nesplnění povinnosti podle § 2622 odst. 2 oznámit nutnost překročení rozpočtované částky a výši požadovaného zvýšení ceny ob jednateli bez zbytečného odkladu poté, kdy se při provádění díla ukázala jeho nevyhnutelnost, zaniká oprávnění zhotovitele uplatnit právo na zvýšení ceny. K tomu v poměrech projednávané věcí přistupuje nutnost zohlednění dohody stran zachycené ve Smlouvě (viz čl. VI. bod. 3.), dle které objeví-li se nutnost provedení vícepráce, bude ob jednatel na tuto skutečnost telefonicky upozorněn a zápisem do stavebního deníku bude po vzájemné písemné dohodě upřesněn způsob řešení, popř. cena. Žalobkyně v řízení netvrdila, že by v případě jakékoli vícepráce dodržela nejen postup předvídaný § 2622 odst. 2 o. z., ale ani postup sjednaný účastníky ve Smlouvě. Nic takového nevyplynulo ani z provedeného dokazování. Svědek [příjmení] sice uvedl, že vícepráce zanášel do stavebního deníku, současně však uvedl, že stran víceprací žádné písemné dohody s žalovanou uzavírány nebyly. Ani neuvedl, že by snad žalované vysvětlil, proč dotčenou vícepráci nebylo možné předvídat při koncipování rozpočtu a jaký je důvod nutnosti provedení vícepráce tak, aby žalovaná byla s to zvážit svůj další postup. Jednostranný zápis pracovníkem žalobkyně do stavebního deníku v žádném případě nelze považovat za písemnou dohodu. Žalobkyně pak oznámila žalované cenu víceprací až po dokončení díla v rozpočtu podle skutečnosti ze dne 17. 12. 2016, tedy nikoli bez zbytečného odkladu poté, kdy se při provádění díla ukázala nevyhnutelnost navýšení rozpočtu, když ze stavebního deníku plyne, že vícepráce byly realizovány v 10. a 20. října a 21. listopadu 2016 (§ 2622 odst. 2 o. z.). Soud uzavírá, že tvrzením o nově uzavřené smlouvě či o změně smlouvy na část původně nárokovaných víceprací se žalobkyně zjevně snaží obejít § 2622 odst. 2 o. z. a čl. VI. bod 3. Smlouvy, neboť v případě uzavření nové smlouvy či změně původní smlouvy by se § 2622 o. z. ani čl. VI. bod. 3 Smlouvy neprosadily. Už jen z důvodů uvedených v tomto odstavci nemá žalobkyně nárok na zaplacení víceprací, proto žalobu částečně zamítl (výrok ad II.).

97. Žalobkyně požadovala také příslušenství dlužné částky, konkrétně zákonný úrok z prodlení. Na ten má podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. věřitel nárok tehdy, je-li dlužník v prodlení a věřitel řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti. S ohledem na skutečnost, že faktura č. V 6493, jíž si žalobkyně vyúčtovala původní cenu díla ve výši 199 493 Kč po zohlednění zaplacených záloh, byla splatná dne 29. 12. 2016, dostala se žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky dnem 30. 12. 2016. Soud podotýká, že důkaz byl vedenou fakturou V 6493 (jejím originálem) se splatností dne 29. 12. 2016, jež byla vystavena a podepsána žalobkyní a kterou předložila sama žalovaná (viz č. l. 29). Žalobkyně předložila k žalobě kopii faktury V 6493 se splatností dne 4. 12. 2016. Soud však vycházel z prvně zmíněné faktury, neboť jen ohledně ní plyne, že ji žalovaná obdržela, je v originálu a žalobkyně při provedení důkazu fakturou ničeho nenamítala (což vedlo k částečnému zamítnutí úroku z prodlení požadovaného od 5. 12. 2016). Soud zvažoval, zda má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení, když neplnila řádně (předala vadné dílo), a přiklonil se k závěru, že má. Komentář k předmětnému ustanovení se otázkou řádného plnění jako podmínky pro vznik nároku na úroky z prodlení široce zabývá, a [titul] k závěru, že„ zákonnou formulaci„ věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti“ bude tedy třeba číst v tom smyslu, že jde o věřitele, který„ řádně splnil ty své smluvní a zákonné povinnosti, které ho dle příslušných zákonných a smluvních pravidel opravňují v daném případě požadovat po dlužníkovi předmětnou platbu“, v poměrech projednávané věci tedy cenu díla. (viz [příjmení], Josef. § 1970 (Úroky z prodlení). In: [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [jméno], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno]. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. [obec]: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 1048). Byť tedy dílo nebylo řádně provedeno, má na úroky z prodlení z přiznané částky nárok.

98. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalovaná byla v řízení úspěšná v rozsahu 64 % a žalobkyně v rozsahu 36 %. Při poměřování úspěchu a neúspěchu je nutno přihlížet i k příslušenství uplatněné pohledávky (vyčíslenému ke dni vyhlášení rozhodnutí). Žalobkyně byla úspěšná co do částky 22 251,03 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 7 115,75 Kč, neúspěšná byla co do částky 39 858,97 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 12 716,20 Kč. Žalované tudíž přísluší náhrada nákladů řízení v rozsahu rozdílu, tedy v rozsahu 28 % z částky, na níž by měla nárok v případě plného úspěchu. S ohledem na skutečnost, že žalovaná nebyla v řízení zastoupena zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a nedoložila výši svých hotových výdajů, přiznal jí soud v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. náhradu nákladů řízení v paušální výši určené vyhláškou č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen„ Vyhláška“). Náklady žalované sestávají z 10 úkonů ve smyslu § 1 odst. 3 Vyhlášky, a to z pěti písemných podání ve věci samé (č. l. 12, 67, 110, 116 a 130) a pěti úkonů spočívajících v účasti na jednání před soudem, a to každé započaté dvě hodiny (jednání dne 17. 7. 2020 – přes 2 hodiny, jednání dne 2. 12. 2020 – přes 4 hodiny). V souladu s § 2 odst. 3 Vyhlášky činí výše paušálních nákladů 300 Kč z každý úkon, celkem tedy 3 000 Kč. Žalovaná má nárok na zaplacení 28 %, tedy částky 840 Kč.

99. Soud dále rozhodoval o znalečném, jelikož usnesením zdejšího soudu ze dne 4. 12. 2020 soud přibral do řízení [titul] [jméno] [příjmení], znalce z oboru stavebnictví, stavby obytné, průmyslové a dopravní, k podání již vypracovaného znaleckého posudku. Znalec byl rovněž předvolán k jednání soudu k výslechu. Znalci náleží odměna dle § 17 zákona č. 36/1967 Sb. a § 16 vyhlášky č. 37/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a dále náhrada hotových výdajů dle § 18 citovaného zákona a § 28 citované vyhlášky v celkové výši 2 100 Kč, a to odměna v rozsahu šesti hodin po 350 Kč strávených u jednání soudu dne 4. 12. 2020, za přípravu na jednání, za přípis ze dne 19. 10. 2020, v němž se znalec vyjadřoval k námitkám žalobkyně proto podávanému znaleckému posudku a za studium posudku (s ohledem na časový odstup od vypracování posudku v květnu 2018). Znalečné bude proplaceno po právní moci výroku IV. tohoto rozsudku na účet znalce.

100. Jelikož v době vyhlášení rozsudku dosud státu náklady nevznikly, neboť výrok o určení výše znalečného nenabyl právní moci, a tudíž znalečné nebylo znalci vyplaceno, soud rozhodl, že lhůta k náhradě nákladů státu podle poměru úspěchu účastníků ve věci v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. bude plynout až po nabytí právní moci výroku o výši znalečného a vyplacení znalečného státem. Teprve po nabytí právní moci výroku IV. tohoto rozsudku a po vyplacení znalečného znalci, budou účastníci povinni v pariční lhůtě náklady státu nahradit.

101. Lhůtu ke splnění jiných rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.