75 C 179/2021
č. j. 75 C 179/2021-38
V PLATNOSTICitované zákony (15)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 160 § 202
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1753 § 1879 § 1880 § 1887 § 1968 § 1970 § 2048 § 2201 § 2205 § 2217
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 020,33 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 20,33 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 20,33 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení částky 2 000 Kč se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne [datum] domáhala vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 2 000 Kč a částky ve výši 20,33 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 20,33 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“) a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byly mimo jiné pohledávky za žalovaným, přičemž žalobkyně postoupení pohledávek žalovanému písemně oznámila. [anonymizováno] s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Poznamenala, že jejím podpisem žalovaný prohlásil, že se seznámil a souhlasí se všeobecnými podmínkami poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací UPC (dále jen„ všeobecné podmínky“) a ceníkem, které se staly nedílnou součástí smlouvy. Předmětem smlouvy byl závazek [anonymizováno] poskytnout žalovanému sjednané služby elektronických komunikací a popř. další služby (pronájem přijímacích zařízení a služby třetích stran) za sjednaných podmínek a závazek žalovaného zaplatit ve smlouvě, resp. v ceníku, sjednanou cenu za poskytnuté služby. V rámci smlouvy byl mezi [anonymizováno] a žalovaným sjednán rovněž pronájem přijímacího zařízení, konkrétně [anonymizováno 7 slov]; dále jen„ modem“). Převzetí modemu stvrdil žalovaný podpisem na zakázkovém listě ze dne [datum]. Žalovaný však řádně nehradil sjednanou cenu za pronajaté zařízení, konkrétně 70 Kč za měsíc, kterou mu [anonymizováno] řádně účtovala daňovým dokladem [číslo] s datem splatnosti dne [datum], ze kterého je požadována v návaznosti na dobropisování daňovým dokladem [číslo] s datem splatnosti dne [datum] jen ponížená cena, tj. částka 20,33 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný opakovaně porušil povinnosti vyplývající ze smlouvy, když nehradil řádně a včas cenu za poskytované služby, využila [anonymizováno] práva dle čl. 2 [číslo] VOP a odstoupila od smlouvy dopisem ze dne [datum]. V rámci odstoupení od smlouvy byla žalovanému poskytnuta náhradní lhůta ke splnění povinnosti uhradit dlužné částky za poskytnuté služby a rovněž byl žalovaný upozorněn na povinnost vrátit zařízení (modem). V souladu s ustanovením čl. 7 VOP byl žalovaný povinen nepoškozené a funkční zařízení (modem) vrátit do 14 dnů od ukončení smlouvy, a to na jakémkoliv kontaktním místě [právnická osoba] či jeho zasláním na adresu distribučního skladu [právnická osoba]. Pro případ nevrácení zařízení si v rámci smlouvy sjednala [anonymizováno] s žalovaným povinnost žalovaného uhradit smluvní pokutu. S ohledem na skutečnost, že žalovaný zařízení [anonymizováno] nevrátil, byl žalovaný povinen uhradit [anonymizováno] smluvní pokutu dle ceníku [anonymizováno] ve výši 2 000 Kč. K vrácení zařízení i zaplacení smluvní pokuty byl žalovaný [příjmení] opakovaně vyzýván. Dlužnou částku však žalovaný neuhradil ani přes předžalobní upomínku ze dne [datum].
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.
4. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum] podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaný se k jednání, leč řádně předvolán, bez omluvy nedostavil.
5. Z listiny označené jako smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ze dne [datum] soud zjistil, že na jejím základě bylo žalovanému mimo jiné pronajato zařízení modem za částku 70 Kč měsíčně. V závěru formuláře smlouvy je drobným písmem obsaženo prohlášení účastníka (žalovaného), že (f) se zavazuje uhradit smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí pronajaté zařízení včas a v pořádku.
6. Z všeobecných podmínek poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [anonymizováno] pro domácnosti soud zjistil bližší úpravu práv a povinností účastníků.
7. Z ceníku služeb [anonymizováno] účinného od 3. 5. 2017 soud zjistil, že pronájem modemu činí 70 Kč měsíčně a že smluvní pokuta v případě nevrácení modemu řádně a včas činí 2 000 Kč.
8. Ze zakázkového listu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému bylo instalováno zařízení modem.
9. Z vyúčtování [číslo] splatného dne [datum] soud zjistil, že jím byl žalovaný vyzván mimo jiné k úhradě částky 70 Kč za pronájem modemu.
10. Z vyúčtování [číslo] splatného dne [datum] soud zjistil, že jím byla žalovanému zaúčtována částka mínus 49,67 Kč za pronájem modemu.
11. Z dopisu ze dne [datum] označeného jako odstoupení od smlouvy soud zjistil, že jím [anonymizováno] ke dni [datum] odstoupila od uzavřené smlouvy a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 2 407,81 Kč a k vrácení zapůjčeného zařízení (modem) s tím, že v opačném případě mu může naúčtovat smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč.
12. Z výpisu z klientského účtu [číslo] ze dne [datum] soud zjistil přehled úhrad žalovaného.
13. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky 2 407,81 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč v případě, že nevrátí zařízení.
14. Z listiny označené jako smlouva o postoupení souboru pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy [číslo] potvrzení o úhradě ceny soud zjistil, že jí [anonymizováno] postoupila mimo jiné sporné pohledávky za žalovaným na žalobkyni.
15. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že jím [anonymizováno] oznámila žalovanému postoupení pohledávek žalobkyni.
16. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] urgovala žalovaného k úhradě dlužné částky zástupkyně žalobkyně.
17. Na základě žalobkyní předložených listin tak má soud za prokázané, že na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovaným ze smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [anonymizováno] a žalovaným, na jejímž základě bylo žalovanému mimo jiné poskytnuto zařízení (modem). V této smlouvě se žalovaný zavázal platit nájemné ve výši 70 Kč měsíčně za zařízení. Žalovaný porušil smluvní povinnost a nezaplatil nájemné v celkové výši 20,33 Kč (70 Kč - 49,67 Kč). Z důvodu neplacení [anonymizováno] odstoupila od smlouvy a žalovaného vyzvala k vrácení zařízení, které však žalovaný nevrátil, pročež mu byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši 2 000 Kč za nevrácení zařízení po ukončení smlouvy.
18. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.
19. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
20. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
21. Poidle § 1887 o.z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.
22. Protože [anonymizováno] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila sporné pohledávky za žalovaným na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.
23. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.
24. Podle § 2201 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o.z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
25. Podle § 2205 o.z. nájemní smlouva pronajímatele zavazuje a) přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu, b) udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata, c) zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.
26. Podle § 2217 odst. 1 o.z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.
27. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
28. Podle § 1753 o.z. ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, nepřijala-li je tato strana výslovně; k opačnému ujednání se nepřihlíží. Zda se jedná o takové ustanovení, se posoudí nejen vzhledem k jeho obsahu, ale i ke způsobu jeho vyjádření.
29. V projednávané věci je zřejmé, že mezi [anonymizováno] a žalovaným byla uzavřena dne [datum] mimo jiné smlouva o nájmu (§ 2201 a násl. o.z.), na jejímž základě byla [anonymizováno] (pronajímatel) povinna přenechat žalovanému (nájemce) pronajatou věc (modem) ve stavu způsobilém k užívání (§ 2205 o.z.) a žalovaný byl povinen platit [anonymizováno] nájemné podle smlouvy (§ 2217 odst. 1 o.z.) [anonymizováno] pak své povinnosti splnila, když žalovanému předmět nájmu předala, avšak žalovaný své povinnosti porušil, jelikož nájemné řádně a včas neplatil, když v datu splatnosti neuhradil vyúčtování splatné dne [datum]. Tím se dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu (§ 1968 o.z.), čímž vzniklo [anonymizováno], resp. žalobkyni podle § 1970 o.z. též právo na úrok z prodlení, jehož výše je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
30. Žalovaný pak svoji pasivitou zapříčinil, že v řízení nevyšlo najevo, že by snad na svůj dluh uhradil něčeho více, než uváděla žalobkyně, pročež soud v otázce úhrad dluhu žalovaného vyšel plně z žalobních tvrzení.
31. Poněvadž se tedy žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě ohledně nároku na nájemné za poskytnuté zařízení (modem), shledal soud žalobu v tomto rozsahu důvodnou, pročež rozhodl tak, že žalovanému uložil zaplatit částku 20,33 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, a tedy co do dlužného nájemného a zákonného úroku z prodlení z dlužného nájemného žalobě vyhověl (bod I. výroku).
32. Ke splnění rozsudkem uložené povinnosti pak soud určil třídenní lhůtu podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
33. Pokud jde o požadavek na úhradu částky 2 000 Kč za nevrácení poskytnutého zařízení řádně a včas, soud posoudil tento nárok jako požadavek na zaplacení smluvní pokuty požadované pro případ porušení povinnosti žalovaným (platit řádně nájemné a vrátit řádně a včas poskytnuté zařízení). Pro případ porušení povinnosti žalovaného hradit nájemné a vrátit pronajaté zařízení pak byla v sazebníku stanovena smluvní pokuta dle § 2048 o.z., když povinnost k její úhradě vzniká v souvislosti s prodlením žalovaného a jedná se dle obsahu o paušalizovanou náhradu škody vzniklou právě v souvislosti s prodlením žalovaného. Soud pak ujednání o smluvní pokutě shledal neúčinným podle § 1753 o.z., neboť ustanovení obchodních podmínek a ceníku upravující utvrzení dluhu nemohl žalovaný rozumně očekávat a nepřijal je výslovně. Soud dospěl k závěru, že v souladu s principem poctivosti ujednání zajišťující nebo utvrzující smluvenou povinnost (smluvní pokutu nebo jiné obdobné ustanovení) zásadně nemůže být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, tedy listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]). V této souvislosti soud podotýká, že na uvedeném závěru ničeho nemění skutečnost, že v závěru formuláře smlouvy bylo pod písmenem f) uvedeno prohlášení žalovaného, že se zavazuje uhradit smluvní pokutu v případě, že nevrátí zařízení řádně a včas. Toto prohlášení totiž bylo jednak učiněno drobným písmem v závěru formuláře, jednak neobsahovalo žádný údaj o výši smluvní pokuty, jež měla být určena toliko odkazem na všeobecné podmínky a ceník [anonymizováno].
34. Soud zdůrazňuje, že pouhý odkaz v textu smlouvy na ustanovení o smluvní pokutě ve všeobecných podmínkách a v dalších specifikovaných i nespecifikovaných dokumentech vytváří pro spotřebitele překážku pro to, aby se s takovým ujednáním před uzavřením smlouvy skutečně seznámil (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).
35. Poněvadž tedy soud shledal ujednání o smluvní pokutě neúčinným, rozhodl o zamítnutí žaloby co do částky 2 000 Kč (bod II. výroku).
36. Současně soud v bodě III. výroku rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu, neboť v řízení procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.