75 C 190/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 17 636 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 17 636 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 636 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 364 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 636 Kč od , datum, do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 2 270,50 Kč k rukám advokáta , Jméno advokáta 1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala vůči žalované zaplacení částky v celkové výši 17 636 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 636 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 364 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 636 Kč od , datum, do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že je vlastníkem obytného domu s byty č. p. , hodnota, v obci , adresa, . Žalobkyně s žalovanou dne , datum, uzavřela nájemní smlouvu, na jejímž základě přenechala žalované k užívání byt č. , hodnota, , nacházející se v 4. nadzemním podlaží předmětného domu (dále též jen „byt“), na dobu tří měsíců s účinností od , datum, . Nájemní vztah byl dodatkem č. , hodnota, prodloužen do , datum, . Nájemní vztah skončil uplynutím doby nájmu ke dni , datum, , avšak žalobkyni byl byt předán až dne , datum, . V období od , datum, do , datum, tak žalovaná s bytem disponovala bez právního důvodu. Měsíční nájemné činilo 6 598 Kč. Žalovaná řádně neplnila svoji povinnost hradit nájemné a neuhradila nájemné za měsíc červenec 2022 ve výši 6 598 Kč, jež bylo splatné dne , datum, . Žalovaná dále neuhradila nájemné za období, kdy byt užívala bez právního důvodu, a tedy za měsíc srpen 2022 ve výši 6 598 Kč, jež bylo splatné dne , datum, . Celkem tak na nájemném a bezdůvodném obohacení odpovídajícím nájemnému dluží částku 13 196 Kč. Žalovaná dále v období od , datum, do , datum, spotřebovala na službách spojených s užíváním bytu částku v celkové výši 15 814 Kč, avšak uhradila toliko částku 11 450 Kč. Žalovaná tak na službách spojených s užíváním bytu za období od , datum, do , datum, dluží žalobkyni částku 4 364 Kč, jež byla splatná dne , datum, . Žalovaná dále dluží na službách spojených s užíváním bytu, které nejsou předmětem vyúčtování, avšak k jejichž hrazení se smlouvou zavázala, a to správa vodoměru SV a správa vodoměru TUV, celkem částku ve výši 38 Kč měsíčně. V daném případě pak za měsíce červenec 2022 a srpen 2022. Celkem žalovaná dluží žalobkyni částku 17 636 Kč, kterou jí neuhradila ani přes předžalobní upomínku.

3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala pasivní.

4. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně i žalovaná souhlas s rozhodnutím soudu bez jednání daly najevo svým postojem, jelikož nijak nereagovaly na výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud (podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř.“/) předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud má tedy za to, že žalobkyně i žalovaná souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pročež postupoval podle § 115a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání ve věci rozhodl.

5. Z výpisu z obchodního rejstříku oddílu B, vložky 21795, soud zjistil, že žalobkyně je právní nástupkyní společnosti , Jméno žalobkyně, ., IČO , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) v důsledku fúze sloučením, přičemž jejím předmětem podnikání je mimo jiné pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.

6. Z informace o pozemku soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem pozemku, jehož součástí je stavba - budova č. p. , adresa, , , adresa, .

7. Z průkazu energetické náročnosti budovy soud zjistil, že budova na adrese , adresa, je hodnocena kategorií D.

8. Z listin označených jako nájemní smlouva ze dne , datum, a dodatek č. , hodnota, k nájemní smlouvě soud zjistil, že byly podepsány žalobkyní a žalovanou, přičemž žalobkyně se zavázala přenechat žalované počínaje dnem , datum, na dobu tří měsíců do užívání bytovou jednotku č. , hodnota, ve 4. nadzemním podlaží v domě č. p. , adresa, , a zajistit žalované nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu. Žalovaná se zavázala hradit žalobkyni měsíční nájemné a měsíční zálohy na úhrady služeb spojených s užíváním bytu a užívat byt řádně a výhradně jen v mezích stanovených smlouvou a domovním řádem. Nájemné činilo 6 598 Kč měsíčně a bylo splatné vždy k poslednímu dni daného kalendářního měsíce. Smluvní strany si v čl. VI. odst. 5 smlouvy ujednaly, že vyúčtování měsíčních záloh na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu bude provedeno žalobkyní v závislosti na vyúčtování jednotlivých energií ze strany jejich poskytovatelů pro každý příslušný kalendářní rok, nejpozději však do 30. června následujícího kalendářního roku prostřednictvím písemného podání stanovujícího výši nedoplatku či přeplatku na přijatých zálohových platbách, jejich splatnost a způsob zaplacení, respektive vrácení. Žalovaná se dále zavázala složit při podpisu žalobkyni peněžitou jistotu ve výši 8 926 Kč k zajištění případných pohledávek žalobkyně vůči žalované. Dodatkem k nájemní smlouvě č. , hodnota, byl nájem bytu prodloužen až do , datum, .

9. Z evidenčního listu nájemníka soud zjistil, že výše měsíčních záloh na úhrady služeb (mimo jiné 19 Kč správa vodoměru SV a 19 Kč správa vodoměru TUV) byla pro žalovanou stanovena spolu s nájemným ve výši 6 598 Kč celkem na částku 8 926 Kč. Žalobkyně a žalovaná stvrdily listinu svými vlastnoručními podpisy.

10. Z protokolu o předání a převzetí bytu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná dne , datum, předala žalobkyni předmětný byt. Téhož dne byl zároveň proveden odečet vodoměrů a RTN. Oba účastníci stvrdili listinu svými vlastnoručními podpisy.

11. Z listiny označené jako opis karty úhrad nájemného z bytu za období: , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalované bylo za období od ledna 2022 do července 2023 předepsáno nájemné a platby na úhradu služeb spojených s užíváním bytu spolu s nedoplatky vyúčtování celkem 67 766 Kč a uhrazeno bylo 45 130 Kč. Žalobkyně tak eviduje dluh v celkové výši 17 636 Kč.

12. Z vyúčtování služeb za rok 2022 za období od , datum, – , datum, ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná za uvedené období spotřebovala služby v celkové výši 15 814 Kč a v zálohových platbách uhradila žalobkyni částku 11 450 Kč. Žalované tak byl za rok 2022 vyúčtován nedoplatek ve výši 4 364 Kč splatný dne , datum, .

13. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne , datum, včetně doručenky soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky 17 636 Kč do 7 dnů od doručení výzvy. Zásilka byla žalované odeslána dne , datum, .

14. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav:Žalobkyně, která je vlastníkem bytu č. , hodnota, ve 4. nadzemním podlaží v domě č. p. , adresa, , a žalovaná podepsaly dne , datum, listinu označenou jako nájemní smlouva, jíž se žalobkyně zavázala přenechat žalované k užívání daný byt. Nájem bytu byl žalované dodatkem č. , hodnota, k nájemní smlouvě prodloužen až do , datum, . Nájemné činilo 6 598 Kč měsíčně, zálohy na úhrady služeb spojených s užíváním bytu činily 2 328 Kč měsíčně a obsahovaly mimo jiné platbu ve výši 19 Kč za správu vodoměru SV a platbu ve výši 19 Kč za správu vodoměru TUV a byly splatné společně s nájemným vždy k poslednímu dni v daném kalendářním měsíci. Smluvní strany si v čl. VI. odst. 5 smlouvy ujednaly, že vyúčtování měsíčních záloh na úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu bude provedeno žalobkyní v závislosti na vyúčtování jednotlivých energií ze strany jejich poskytovatelů pro každý příslušný kalendářní rok, nejpozději však do 30. června následujícího kalendářního roku prostřednictvím písemného podání stanovujícího výši nedoplatku či přeplatku na přijatých zálohových platbách, jejich splatnost a způsob zaplacení, respektive vrácení. Žalovaná žalobkyni předala byt dne , datum, . Žalovaná hradila nájemné i zálohy na služby spojené s užíváním bytu, když celkem uhradila částku 45 130 Kč, ačkoliv předepsané platby za dobu trvání nájemního vztahu činily 67 766 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalované služby spojené s užíváním bytu za období , datum, až , datum, a vyčíslila jí nedoplatek na skutečně spotřebovaných službách ve výši 4 364 Kč, splatný dne , datum, . Žalovaná byla písemně upomenuta zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky 17 636 Kč ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy, jež byla žalované odeslána dne , datum, .

15. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

16. Podle § 2246 odst. 1 o.z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

17. Podle § 2247 o.z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2 (odst. 1). Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu (odst. 2). Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis (odst. 3). Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby (odst. 4).

18. Podle § 2292 o.z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

19. Podle § 2295 o.z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

20. Podle § 2991 o.z. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

21. Podle § 2 písm. f) zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „ZPSUB“) pro účely tohoto zákona se rozumí vyúčtováním vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období.

22. Podle § 7 ZPSUB není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (odst. 1). Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (odst. 2). Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb (odst. 3).

23. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen „nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

25. Na základě shora uvedeného skutkového stavu posouzeného citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem byla platně uzavřena nájemní smlouva ke shora uvedené bytové jednotce v souladu s § 2201 o.z. Žalobkyně byla povinna předat žalované byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistit jí plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním a žalovaná byla povinna hradit nájemné, stanovené pevnou měsíční částkou podle § 2246 odst. 1 o.z., a zálohy na služby spojené s nájmem bytu podle § 2247 o.z., splatné vždy nejpozději poslední den kalendářního měsíce, řádně a včas. Žalobkyně splnila svou povinnost a přenechala byt žalované k užívání a zajistila služby související s užíváním bytu. Žalovaná však nájemné v souladu s nájemní smlouvou po celou dobu nájmu řádně a včas nehradila, když neuhradila nájemné za červenec 2022 ve výši 6 598 Kč splatné dne , datum, , k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala. Žalovaná neuhradila žalobkyni ani nedoplatek na službách spojených s užíváním bytu, které nejsou předmětem vyúčtování, za červenec 2022 ve výši 38 Kč za správu vodoměru SV a správu vodoměru TUV, které byly splatné spolu s nájemným vždy do konce měsíce, za nějž měly být hrazeny. Žalovaná dále neuhradila žalobkyni nedoplatek na službách spojených s užíváním bytu za rok 2022 ve výši 4 364 Kč, splatný dne , datum, . Žalobkyni pak vzniklo vedle práva na zaplacení dlužného nájemného ve výši 6 598 Kč, nedoplatku na službách spojených s užíváním bytu, které nejsou předmětem vyúčtování, ve výši 38 Kč, nedoplatku na službách spojených s užíváním bytu za rok 2022 ve výši 4 364 Kč, celkem tedy částky 11 000 Kč, rovněž právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši vyplývající z nařízení, a to ode dne následujícího po splatnosti dlužného nájemného, resp. poplatků za správu vodoměru SV a vodoměru TUV, resp. dlužného vyúčtování služeb. Konečně žalovaná nesplnila svou povinnost podle § 2292 o.z. a žalobkyni v den skončení nájmu (, datum, ) byt nepředala a užívala jej nadále až do dne , datum, . Za dobu, kdy byt takto užívala po skončení nájmu bytu bez právního důvodu, však žalobkyni nehradila nájemné ve výši 6 598 Kč, jakož i platby za služby nepodléhající vyúčtování ve výši 38 Kč (19 Kč správa vodoměru SV a 19 Kč správa vodoměru TUV), jež představují pevné platby, které byly sjednány spolu s nájemným a mají tak charakter shodný s nájemným. V souladu s § 2295 o.z. tak je žalobkyně oprávněna po žalované požadovat náhradu za užívání bytu po skončení nájmu ve výši ujednaného nájemného. Za měsíce srpen 2022 tak žalobkyni vzniklo v souladu s § 2991 o.z. právo po žalované požadovat úhradu částky 6 636 Kč (6 598 Kč + 38 Kč), o níž se žalovaná na její úkor bezdůvodně obohatila. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky ve výzvě k úhradě ze dne , datum, , a to ve lhůtě 7 dnů od jejího doručení. K odeslání výzvy žalované došlo dne , datum, , přičemž výzva byla žalované doručena okamžikem, kdy se dostala do sféry její dispozice, a tedy v okamžiku, kdy jí byla doručena. Za den doručení pak lze požadovat 3. pracovní den po odeslání zásilky (srov. § 573 o.z.). Lze tedy mít za to, že výzva k plnění byla žalované doručena dne , datum, , pročež s ohledem na poskytnutou sedmidenní lhůtu k plnění se žalovaná ocitla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení až dne , datum, a od tohoto dne je žalobkyně oprávněna požadovat po žalované zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši stanovené v § 2 nařízení ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Žalobkyně však požaduje úroky z prodlení z bezdůvodného obohacení až ode dne , datum, .

26. Na základě shora uvedeného proto soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, a proto jí v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 17 636 Kč sestávající z dlužného nájemného za červenec 2022 ve výši 6 598 Kč, z úhrad za služby nepodléhající vyúčtování za červenec 2022 ve výši 38 Kč, z nedoplatku na službách spojených s užíváním bytu za rok 2022 ve výši 4 364 Kč a z bezdůvodného obohacení ve výši 6 636 Kč, to vše včetně zákonného úroku z prodlení, avšak toliko v žalobkyní požadovaném rozsahu (bod I. výroku).

27. Ke splnění rozsudkem uložené povinnosti pak soud určil třídenní lhůtu podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

28. Současně soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, jež byla v řízení plně procesně úspěšná, přiznal vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 2 270,50 Kč pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, z odměny za zastupování advokátem ve výši 750 Kč za dva úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení a podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /dále jen „advokátní tarif“/) po 300 Kč za jeden úkon (§ 14b odst. 1 advokátního tarifu) a jeden úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h/ advokátního tarifu) v poloviční výši za 150 Kč, dále z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 1 050 Kč ve výši 220,50 Kč. Soud podotýká, že výši náhrady nákladů řízení určil podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Soudu je totiž z úřední činnosti známo, že žalobkyně zastoupená stejným zástupcem podává typizované formulářové žaloby ve stejných věcech (srov. řízení vedená pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, nebo , spisová značka, ). Proto je na místě přiznat žalobkyni náhradu nákladů právě podle § 14b advokátního tarifu. O plnění k rukám advokáta žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.