75 C 197/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 11 220 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 11 220 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 920 Kč od , datum, do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 252 Kč k rukám advokátky , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), domáhala vůči žalovanému zaplacení částky v celkové výši 11 220 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 920 Kč od , datum, do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla, provozovaného v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „ZOPO“), bez pojištění odpovědnosti za škodu vzniklou z provozu vozidla. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , TP: , hodnota, , jehož provozovatelem byl v období od , datum, do , datum, žalovaný, byl veden v registru silničních vozidel jako provozovaný, ale nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti po dobu 168 dní. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku za nepojištěné období vypočteného jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost (168 dní), a výše denní sazby podle druhu vozidla (65 Kč), a stanovila mu lhůtu pro zaplacení zákonného příspěvku ve výši 10 920 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, celkem 11 220 Kč, jejichž splatnost nastala dne , datum, . Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu, ničeho však neuhradil.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.

4. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně svůj souhlas výslovně uvedla již v žalobě a žalovaný souhlas s rozhodnutím soudu bez jednání dal najevo svým postojem, jelikož nijak nereagoval na výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud (podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř.“/) předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud má tedy za to, že též žalovaný souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pročež postupoval podle § 115a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání ve věci rozhodl.

5. Z listiny označené jako výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl od , datum, vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , TP: , hodnota, , přičemž vozidlo bylo vedeno v registru silničních vozidel v období od , datum, do , datum, (168 dní) jako provozované, ale nebylo k němu uzavřeno povinné ručení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu ve výši 10 920 Kč (168 dní x 65 Kč) do 60 dnů ode dne doručení výzvy. Dle potvrzení , právnická osoba, . byla zásilka odeslána dne , datum, a poté byla vrácena odesílateli dne , datum, .

6. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně stále neobdržela úhradu příspěvku do garančního fondu, jehož předpis byl žalovanému zaslán dne , datum, , a žalovaný byl vyzván k úhradě nedoplatku ve výši 11 309 Kč představujícího příspěvek ve výši 10 920 Kč, náklady uplatnění ve výši 300 Kč a úrok ve výši 89 Kč.

7. Z listiny označené jako výzva k zaplacení dlužné částky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně stále neobdržela úhradu příspěvku do garančního fondu a žalovaný byl vyzván k úhradě nedoplatku ve výši 11 412 Kč představujícího příspěvek ve výši 10 920 Kč, náklady uplatnění ve výši 300 Kč a úrok ve výši 192 Kč.

8. Z listiny označené jako výzva k zaplacení dlužné částky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně stále neobdržela úhradu příspěvku do garančního fondu a žalovaný byl vyzván k úhradě nedoplatku ve výši 11 434 Kč představujícího příspěvek ve výši 10 920 Kč, náklady uplatnění ve výši 300 Kč a úrok ve výši 214 Kč.

9. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, a potvrzení o sledování zásilek soud zjistil, že žalovaného k úhradě dlužné částky upomínala zástupkyně žalobkyně.

10. Z provedeného dokazování tak má soud za prokázané, že žalovaný byl od , datum, vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , TP: , hodnota, , přičemž vozidlo bylo vedeno v registru silničních vozidel v období od , datum, do , datum, (168 dní) jako provozované, ale nebylo k němu uzavřeno povinné ručení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu ve výši 10 920 Kč (168 dní x 65 Kč), včetně nákladů uplatnění ve výši 300 Kč, a to do 60 dnů ode dne doručení výzvy, která byla žalovanému odeslána dne , datum, . Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes upomínky ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, , ani přes předžalobní upomínku zaslanou zástupkyní žalobkyně.

11. V řízení nevyšlo najevo nic, co by vyvrátilo či zpochybnilo tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný v rozhodné době byl vlastníkem nebo provozovatelem předmětných vozidel; tato tvrzení žalobkyně jsou v souladu s provedenými důkazy a žalovaný, ač měl možnost, je nijak nezpochybnil.

12. Zákonem č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jenž nabyl účinnosti dne 1. 4. 2024, byl ZOPO zrušen. Poněvadž ke vzniku povinnosti uhradit příspěvek mělo dojít za účinnosti ZOPO, posuzoval soud danou věc podle ustanovení ZOPO.

13. Dle § 1 odst. 2 ZOPO nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen „pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

14. Dle § 3 odst. 2 ZOPO uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.

15. Dle § 4 ZOPO vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1). Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla (odst. 2). Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla (odst. 6). Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu (odst. 7).

16. Vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. stanoví denní sazbu příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel, a to v § 2 odst. 1 písm. h) pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. Ustanovení § 2a této vyhlášky stanoví výši nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na 300 Kč.

17. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen „nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

19. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný prochází dle údajů o registraci vozidel evidencí jako vlastník nebo provozovatel výše uvedeného vozidla s tím, že v předmětném období nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. Bylo na žalovaném, aby případně tyto skutečnosti zpochybnil a prokázal opak. Za dobu, kdy k vozidlu zapsanému v registru silničních vozidel nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti, je tak žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla dle § 4 odst. 1 ZOPO povinen zaplatit žalobkyni příspěvek. Výše příspěvku se určí vynásobením počtu dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. V daném případě se jedná o osobní automobil s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně s denní sazbou ve výši 65 Kč. Počet dní bez pojištění za období od , datum, do , datum, činí 168 dní, základ příspěvku tedy činí 10 920 Kč. Dle § 4 odst. 4 ZOPO má žalobkyně také právo na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, přičemž výše těchto nákladů činí 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.

20. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku ve výši 10 920 Kč výzvou ze dne , datum, , a to do 60 dnů ode dne doručení výzvy. Podle potvrzení , právnická osoba, ., které žalobkyně soudu předložila, byla zásilka odeslána příjemci dne , datum, . Podle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Soud tak vychází z toho, že tato výzva byla žalovanému doručena (resp. že se dostala do jeho dispoziční sféry), dne , datum, . Příspěvek s náklady tak byl splatný dne , datum, a od následujícího dne byl žalovaný v prodlení s placením a vznikla mu proto povinnost uhradit žalobkyni také úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto shledal oprávněným nejen požadavek na úhradu dlužných částek, avšak rovněž požadavek na úhradu úroku z prodlení, v jeho případě však toliko v žalobkyní požadovaném rozsahu.

21. Na základě shora uvedeného tak nezbývá než uzavřít, že žaloba byla podána důvodně, pročež soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku v celkové výši 11 220 Kč za příspěvek nepojištěných ve výši 10 920 Kč a za poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč a dále s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky příspěvku nepojištěných, toliko však v žalobkyní požadovaném rozsahu (bod I. výroku).

22. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil zákonnou třídenní pariční lhůtu, jelikož pro stanovení lhůty v jiné délce neshledal žádného důvodu.

23. Současně soud v bodě II. výroku rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 1 v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení zcela úspěšné žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb [dále jen „advokátní tarif“]) při sazbě jednoho úkonu ve výši 300 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Celková výše náhrady jejích nákladů řízení tak činí částku 2 252 Kč. O plnění k rukám advokátky žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.

24. Soud podotýká, že výši náhrady nákladů řízení určil podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně zastoupená stejným zástupcem podává typizované formulářové žaloby ve stejných věcech (např. sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, ), které se v zásadě liší jen identifikačními údaji vozidla a vymezením nepojištěného období. Proto je na místě přiznat žalobkyni náhradu nákladů řízení právě podle § 14b advokátního tarifu.