75 C 225/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 631 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 431 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 431 Kč od datum do zaplacení.

II. Žaloba se co do částky 200 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 655 Kč k rukám advokátky Mgr. jméno příjmení.

1. Žalobkyně se žalobou, podanou dne datum (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) ve znění jejího doplnění ze dne datum, domáhala proti žalovanému zaplacení částky 631 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 431 Kč od datum do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) v rámci své obchodní činnosti dne datum uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu číslo (dále jen„ pojistná smlouva“), jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tov. zn. příjmení příjmení jméno anonymizováno, registrační značka Roční pojistné bylo sjednáno ve výši 1 438 Kč a bylo splatné pololetně. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne datum, proto žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužného pojistného do datum s upozorněním na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neplacení. Ke dni datum došlo k zániku pojistné smlouvy. Dlužná částka 631 Kč představuje dlužné pojistné ve výši 431 Kč za období od datum do datum a náklady na odeslání upomínky před podáním žaloby ze dne datum ve výši 200 Kč.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.

4. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně svůj souhlas výslovně uvedla již v žalobě a žalovaný souhlas s rozhodnutím soudu bez jednání dal najevo svým postojem, jelikož nijak nereagoval na výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud (podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř.“ /) předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud má tedy za to, že též žalovaný souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pročež postupoval podle § 115a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání ve věci rozhodl.

5. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Dne datum byla právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným podepsána listina označená jako pojistná smlouva - sdružené pojištění vozidla číslo jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla zn. příjmení příjmení jméno příjmení anonymizováno, registrační značka příjmení: anonymizováno. Roční pojistné bylo po slevě sjednáno ve výši 1 438 Kč a mělo být hrazeno pololetně po 719 Kč Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den datum. Strany si dále sjednaly, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými předchůdkyní žalobkyně příjmení jméno 2018. Žalovaný neuhradil pojistné ve výši 719 Kč, pročež jej předchůdkyně žalobkyně výzvou k zaplacení dlužného pojistného ze dne datum vyzvala, aby dlužné pojistné doplatil do datum, přičemž zároveň žalovaného upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva zanikne uplynutím dne datum. Žalovaný pojistné neuhradil, pročež jej předchůdkyně žalobkyně dne datum informovala o zániku pojištění dnem datum a vyzvala jej k zaplacení nedoplatku pojistného ve výši 431 Kč. Upomínkou před podáním žaloby ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 631 Kč představující nedoplatek pojistného ve výši 431 Kč a náklady na upomínání ve výši 200 Kč. Následně urgovala žalovaného k úhradě dlužné částky rovněž zástupkyně žalobkyně, a to předžalobní upomínkou ze dne datum. Podle sazebníku administrativních poplatků platného od datum činí poplatek ta upomínku dlužného pojistného po zániku pojištění 200 Kč. Notářským zápisem ze dne datum, sp. zn. NZ číslo předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně potvrdily, že došlo k převodu pojistného kmene z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.

6. Podle § 105b odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví (dále jen„ ZOP“), dnem, kdy došlo k převodu pojistného kmene nebo jeho části, vstupuje přebírající pojišťovna do všech práv a povinností předávající pojišťovny, které byly předmětem převodu pojistného kmene nebo jeho části; smlouvy týkající se zprostředkování pojištění z převáděných pojistných smluv uzavřené předávající pojišťovnou se tímto dnem považují za smlouvy uzavřené přebírající pojišťovnou.

7. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ ZOPO“) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti.

8. Podle § 12 odst. 1 ZOPO pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká a) dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla, b) dnem, kdy vozidlo, které nepodléhá registraci vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, zaniklo, c) dnem vyřazení tuzemského vozidla z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, pokud se pojistitel a pojistník nedohodli na jeho přerušení, d) odcizením vozidla; nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, považuje se vozidlo za odcizené, jakmile Policie České republiky přijala oznámení o odcizení vozidla, e) dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit, f) výpovědí podle zvláštního právního předpisu, g) dohodou, h) uplynutím doby, na kterou bylo pojištění odpovědnosti sjednáno.

9. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

10. Podle § 2779 o.z. ukládá-li jiný zákon určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, lze se ve smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto oddílu jen tehdy, připouští-li to zákon a nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného jiným zákonem (odst. 1). Stanoví-li tak jiný zákon, vzniká pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby (odst. 2).

11. Podle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

12. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že dne datum byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným platně uzavřena pojistná smlouva (§ 3 ZOPO a § 2758 a násl. o.z.), podle níž byl žalovaný povinen hradit předchůdkyni žalobkyně sjednané pojistné, které však řádně hrazeno nebylo. Předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne datum upomenula žalovaného k zaplacení dlužného pojistného a stanovila mu lhůtu k jeho úhradě do dne datum. Poněvadž žalovaný ani v dodatečně poskytnuté lhůtě - delší než jeden měsíc - přes upomínku dlužné pojistné neuhradil, pojistná smlouva v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) ZOPO zanikla dne datum. Za dobu pojištění (od datum do datum) pak vznikl na pojistném nedoplatek ve výši 431 Kč.

16. Na základě převodu pojistného kmene z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, pak v souladu s § 105b odst. 1 ZOP vstoupila žalobkyně do všech práv a povinností předchůdkyně žalobkyně.

17. Soud konstatuje, že pojistná smlouva zanikla v souladu se skutečnostmi presumovanými zákonem (z důvodu neplacení pojistného), přičemž na základě zjištěných skutečností posouzených ve světle výše citovaných právních norem, nezbývá než uzavřít, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni nedoplatek na pojistném ve výši 431 Kč za uvedené období, neboť do této doby předchůdkyně žalobkyně poskytovala žalovanému pojistné krytí.

18. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil pojistné za období, kdy pojištění trvalo, včas (do datum), ocitl se s jeho úhradou od následujícího dne v prodlení.

19. Soud proto žalobě vyhověl co do dlužného pojistného - v požadované výši 431Kč - a dále co do úroků z prodlení z dlužného pojistného v souladu s § 1970 o.z. a s § 2 nařízení od datum do zaplacení (bod I. výroku).

20. Ke splnění rozsudkem uložené povinnosti pak soud určil třídenní lhůtu podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

21. Pokud jde o požadovanou úhradu poplatku za upomínku ze dne datum, soud neshledal tento požadavek žalobkyně oprávněným, neboť oprávněnost tohoto poplatku žalobkyně odvozovala ze sazebníku administrativních poplatků platného od datum, avšak tento sazebník se stal platným až v době, kdy pojištění žalovaného a s ním i pojistná smlouva zanikla (dnem datum), pročež nelze úhradu tohoto poplatku po žalovaném požadovat, přestože jej žalobkyně upomínala na vzniklý dluh po zániku pojistné smlouvy a vyzývala jej k jeho úhradě (upomínka ze dne datum). Nezbývá tak než uzavřít, že poplatek za upomínku po zániku pojištění nebyl žalovanému účtován po právu.

22. Na základě shora uvedeného proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl co do částky 200 Kč představující neoprávněně požadovaný poplatek za upomínku, jehož oprávněnost je dovozována ze sazebníku účinného až po zániku pojistné smlouvy (bod II. výroku).

23. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 2 v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení převážně úspěšné žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně celkem požadovala přiznání částky 713,89 Kč, přičemž úspěchu dosáhla v částce 513,89 Kč (72 %), neúspěšná byla v částce 200 Kč (28 %). jméno jejího úspěchu tedy činí 44 % Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) při sazbě jednoho úkonu ve výši 200 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Po zohlednění míry úspěchu žalobkyně ve věci (44 %) činí náhrada jejích nákladů řízení částku 655 Kč O plnění k rukám advokátky žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.

24. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení za odměnu advokáta a za paušální náhradu hotových výdajů advokáta za jeden úkon právní služby představující doplnění žaloby ze dne datum, neboť v tomto podání doplněné skutečnosti měly být obsaženy již v podané žalobě, pročež náklady na tento úkon právní služby nelze považovat za účelně vynaložené.

25. Konečně soud podotýká, že výši náhrady nákladů řízení určil podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Soud nepřisvědčil argumentaci žalobkyně, že se nejedná o tzv. formulářovou žalobu, naopak dospěl k opačnému závěru, neboť žalobkyně v textu žaloby upraví toliko datum uzavření a číslo pojistné smlouvy, předmět pojištění, dlužnou částku a datum zániku pojištění, přičemž ostatní údaje jsou použitelné v obdobných případech. Skutečnost, že se jednotlivé pojistné produkty řídí odlišnými pojistnými podmínkami, je v tomto případě irelevantní, neboť v žalobě není obsažen jediný odkaz na jakékoli ustanovení příslušných pojistných podmínek. Ten byl doplněn až po výzvě soudu. Konečně soud dodává, že s tímto názorem koresponduje i přístup dalších subjektů srovnatelných s žalobkyní (pojišťoven), které v žalobách na úhradu dlužného pojistného účtují náhradu nákladů řízení právě podle § 14b advokátního tarifu. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, lze se po právní moci rozsudku domáhat výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.