75 C 225/2024

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 14 404 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 14 404 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 104 Kč od , datum, do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 252 Kč k rukám advokátky , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), domáhala vůči žalovanému zaplacení částky v celkové výši 14 404 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 104 Kč od , datum, do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla, provozovaného v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „ZOPO“), bez pojištění odpovědnosti za škodu vzniklou z provozu vozidla. Žalobkyně zjistila, že nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , TP: , hodnota, , jehož provozovatelem byl v období od , datum, do , datum, žalovaný, byl veden v registru silničních vozidel jako provozovaný, ale nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti po dobu 164 dní. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku za nepojištěné období vypočteného jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost (164 dní), a výše denní sazby podle druhu vozidla (86 Kč), a stanovila mu lhůtu pro zaplacení zákonného příspěvku ve výši 14 104 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, celkem 14 404 Kč, jejichž splatnost nastala dne , datum, . Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu, ničeho však neuhradil.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.

4. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně svůj souhlas výslovně uvedla již v žalobě a žalovaný souhlas s rozhodnutím soudu bez jednání dal najevo svým postojem, jelikož nijak nereagoval na výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud (podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř.“/) předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud má tedy za to, že též žalovaný souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pročež postupoval podle § 115a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání ve věci rozhodl.

5. Z listiny označené jako informace z registru silničních vozidel soud zjistil, že žalovaný byl v období od , datum, do , datum, evidován jako vlastník a provozovatel vozidla , jméno FO, 3.5, SPZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , TP: , hodnota, .

6. Z listiny označené jako výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl od , datum, vlastníkem/provozovatelem nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , TP: , hodnota, , přičemž vozidlo bylo vedeno v registru silničních vozidel v období od , datum, do , datum, (164 dní) jako provozované, ale nebylo k němu uzavřeno povinné ručení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu ve výši 14 104 Kč (164 dní x 86 Kč) do 60 dnů ode dne doručení výzvy. Dle potvrzení , právnická osoba, . byla zásilka odeslána dne , datum, a poté byla vrácena odesílateli dne , datum, .

7. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně stále neobdržela úhradu příspěvku do garančního fondu, jehož předpis byl žalovanému zaslán dne , datum, , a žalovaný byl vyzván k úhradě nedoplatku ve výši 14 519 Kč představujícího příspěvek ve výši 14 104 Kč, náklady uplatnění ve výši 300 Kč a úrok ve výši 115 Kč.

8. Z listiny označené jako výzva k zaplacení dlužné částky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně stále neobdržela úhradu příspěvku do garančního fondu a žalovaný byl vyzván k úhradě nedoplatku ve výši 14 652 Kč představujícího příspěvek ve výši 14 104 Kč, náklady uplatnění ve výši 300 Kč a úrok ve výši 248 Kč.

9. Z listiny označené jako výzva k zaplacení dlužné částky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně stále neobdržela úhradu příspěvku do garančního fondu a žalovaný byl vyzván k úhradě nedoplatku ve výši 14 664 Kč představujícího příspěvek ve výši 14 104 Kč, náklady uplatnění ve výši 300 Kč a úrok ve výši 260 Kč.

10. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, a potvrzení o sledování zásilek soud zjistil, že žalovaného k úhradě dlužné částky upomínala zástupkyně žalobkyně.

11. Z provedeného dokazování tak má soud za prokázané, že žalovaný byl od , datum, vlastníkem/provozovatelem nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , TP: , hodnota, , přičemž vozidlo bylo vedeno v registru silničních vozidel v období od , datum, do , datum, (164 dní) jako provozované, ale nebylo k němu uzavřeno povinné ručení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných do garančního fondu ve výši 14 104 Kč (164 dní x 86 Kč, a to do 60 dnů ode dne doručení výzvy, která byla žalovanému odeslána dne , datum, . Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes upomínky ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, , ani přes předžalobní upomínku zaslanou zástupkyní žalobkyně.

12. V řízení nevyšlo najevo nic, co by vyvrátilo či zpochybnilo tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný v rozhodné době byl vlastníkem nebo provozovatelem předmětných vozidel; tato tvrzení žalobkyně jsou v souladu s provedenými důkazy a žalovaný, ač měl možnost, je nijak nezpochybnil.

13. Zákonem č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jenž nabyl účinnosti dne , datum, , byl ZOPO zrušen. Poněvadž ke vzniku povinnosti uhradit příspěvek mělo dojít za účinnosti ZOPO, posuzoval soud danou věc podle ustanovení ZOPO.

14. Dle § 1 odst. 2 ZOPO nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen „pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

15. Dle § 3 odst. 2 ZOPO uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.

16. Dle § 4 ZOPO vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1). Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla (odst. 2). Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla (odst. 6). Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu (odst. 7).

17. Vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. stanoví denní sazbu příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel, a to v § 2 odst. 1 písm. o) pro nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč. Ustanovení § 2a této vyhlášky stanoví výši nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na 300 Kč.

18. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen „nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

20. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný prochází dle údajů o registraci vozidel evidencí jako vlastník nebo provozovatel výše uvedeného vozidla s tím, že v předmětném období nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. Bylo na žalovaném, aby případně tyto skutečnosti zpochybnil a prokázal opak. Za dobu, kdy k vozidlu zapsanému v registru silničních vozidel nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti, je tak žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla dle § 4 odst. 1 ZOPO povinen zaplatit žalobkyni příspěvek. Výše příspěvku se určí vynásobením počtu dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. V daném případě se jedná o nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně s denní sazbou ve výši 86 Kč. Počet dní bez pojištění za období od , datum, do , datum, činí 164 dní, základ příspěvku tedy činí 14 104 Kč. Dle § 4 odst. 4 ZOPO má žalobkyně také právo na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, přičemž výše těchto nákladů činí 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.

21. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku ve výši 14 104 Kč výzvou ze dne , datum, , a to do 60 dnů ode dne doručení výzvy. Podle potvrzení , právnická osoba, ., které žalobkyně soudu předložila, byla zásilka odeslána příjemci dne , datum, . Podle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Soud tak vychází z toho, že tato výzva byla žalovanému doručena (resp. že se dostala do jeho dispoziční sféry), dne , datum, . Příspěvek s náklady tak byl splatný dne , datum, a od následujícího dne byl žalovaný v prodlení s placením a vznikla mu proto povinnost uhradit žalobkyni také úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto shledal oprávněným nejen požadavek na úhradu dlužných částek, avšak rovněž požadavek na úhradu úroku z prodlení, v jeho případě však toliko v žalobkyní požadovaném rozsahu.

22. Na základě shora uvedeného tak nezbývá než uzavřít, že žaloba byla podána důvodně, pročež soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku v celkové výši 14 404 Kč za příspěvek nepojištěných ve výši 14 104 Kč a za poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč a dále s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky příspěvku nepojištěných, toliko však v žalobkyní požadovaném rozsahu (bod I. výroku).

23. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil zákonnou třídenní pariční lhůtu, jelikož pro stanovení lhůty v jiné délce neshledal žádného důvodu.

24. Současně soud v bodě II. výroku rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 1 v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení zcela úspěšné žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb [dále jen „advokátní tarif“]) při sazbě jednoho úkonu ve výši 300 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Celková výše náhrady jejích nákladů řízení tak činí částku 2 252 Kč. O plnění k rukám advokátky žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.

25. Soud podotýká, že výši náhrady nákladů řízení určil podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně zastoupená stejným zástupcem podává typizované formulářové žaloby ve stejných věcech (např. sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, ), které se v zásadě liší jen identifikačními údaji vozidla a vymezením nepojištěného období. Proto je na místě přiznat žalobkyni náhradu nákladů řízení právě podle § 14b advokátního tarifu.