75 C 239/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 49 646 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 49 646 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 49 646 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 18 442 Kč k rukám advokáta Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení].</b> 1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala vůči žalované zaplacení částky ve výši 49 646 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 49 646 Kč od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že s pojistníkem [jméno] [příjmení] uzavřela dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Dne [datum] nastala pojistná událost [číslo] v jejímž důsledku došlo ke vzniku škody, a proto bylo žalobkyní v souladu s pojistnou smlouvou poskytnuto pojistné plnění ve výši 49 646 Kč. Pojistnou událostí byla dopravní nehoda, která se stala dne [datum] v [údaj o čase] hodin, kdy jel řidič [jméno] [příjmení], [datum narození], s nákladním motorovým vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], ve vlastnictví žalované, po dálnici D1 ve směru na [část Prahy] se mu v úseku 14,8 km při jízdě v prostředním jízdním pruhu rychlostí přibližně 120 km/h uvolnilo levé zadní kolo, které z vozidla upadlo. Následně řidič s vozidlem narazil levou částí do středových ocelových svodidel, která tímto poškodil. Vlivem absence levého zadního kola, vozidlo vytvořilo do tělesa dálnice rýhu v délce 80,40 m. Následně řidič s vozidlem zastavil na pomezí levé zpevněné krajnice a levého jízdního pruhu. Ohledáním vozidla bylo zjištěno, že náboj zadního levého kola je značně opotřeben, byla viditelná rozsáhlá koroze. Vozidlo si řidič před jízdou nezkontroloval. Na vozidle byla neplatná technická kontrola (platná do [datum]). Příčinou nehody tedy byla technická závada vozidla. K výplatě pojistného plnění poškozenému ve výši 49 646 Kč ze strany žalobkyně došlo za současného naplnění zákonných podmínek k užití ustanovení § 10 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ ZOPO“), když žalovaná je provozovatelem vozidla a nárok vůči ní je odvozen dle § 10 odst. 2 ZOPO, jelikož je nejen patrné, že vozidlo nebylo v řádném technickém stavu, ale současně také nemělo platnou technickou kontrolu. Proto žalobkyni vzniklo právo na náhradu toho, co za žalovanou plnila. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila ani přes výzvu žalobkyně, jež vyzvala žalovanou k úhradě do [datum], ani následně přes výzvu zástupce žalobkyně.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok proti ní uplatněný neuznává. Uvedla, že k nehodě vozidla sice došlo přesně tak, jak je uvedeno v žalobě, avšak vozidlo bylo v době nehody zneužito (bývalým) zaměstnancem žalované [jméno] [příjmení], narozeným [datum], který bez vědomí žalované použil odstavené služební vozidlo [příjmení] [jméno], [registrační značka], ačkoliv k tomu neměl žádné oprávnění. Jde tedy o exces, za který nese odpovědnost pouze [jméno] [příjmení], nikoli žalovaná.

4. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum] podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti žalované, jež leč řádně předvolána, se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila.

5. Z detailu relace o dopravní nehodě ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, když téhož dne v [údaj o čase] hodin jel řidič [jméno] [příjmení], [datum narození], s nákladním motorovým vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], ve vlastnictví žalované, po dálnici D1 ve směru na [část Prahy] se mu v úseku 14,8 km při jízdě v prostředním jízdním pruhu rychlostí přibližně 120 km/h uvolnilo levé zadní kolo, které z vozidla upadlo. Následně řidič s vozidlem narazil levou částí do středových ocelových svodidel, která tímto poškodil. Vlivem absence levého zadního kola vozidlo vytvořilo do tělesa dálnice rýhu v délce 80,40 m. Následně řidič s vozidlem zastavil na pomezí levé zpevněné krajnice a levého jízdního pruhu. Ohledáním vozidla bylo zjištěno, že náboj zadního levého kola byl značně opotřeben, byla viditelná rozsáhlá koroze. Vozidlo si řidič před jízdou nezkontroloval. Na vozidle byla neplatná technická kontrola, jež byla platná do [datum]. Dechová zkouška na alkohol byla provedena přístrojem zn. Dr [číslo], ARKL [číslo], dech. zk. [číslo], přičemž její výsledek byl negativní. Ke zranění osob v důsledku dopravní nehody nedošlo (shora popsaná dopravní nehoda dále jen jako„ dopravní nehoda“).

6. Ze sdělení Policie ČR ze dne [datum] soud zjistil, že dopravní nehoda byla vyřešena v příkazním řízení na místě dne [datum], kdy byl řidiči vydán příkazní blok na místě nezaplacený.

7. Z listiny označené jako„ Hlášení škodní události, Povinné ručení“ ze dne [datum] soud zjistil, že poškozená [právnická osoba] silnic a dálnic ČR uplatnila u žalobkyně pojistnou událost spočívající v poškození středových ocelových svodidel a tělesa dálnice při dopravní nehodě ze dne [datum].

8. Z listiny označené jako„ oznámení o registraci události“ ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zaregistrovala pojistnou událost pod [číslo] k pojistné smlouvě [číslo] o čemž vyrozuměla žalovanou.

9. Z listiny označené jako„ pověření ve věci zastupování a souhlas s finančním plněním“ ze dne [datum] soud zjistil, že poškozená [právnická osoba] silnic a dálnic ČR pověřila společnost [právnická osoba] jejím zastupováním při řešení pojistné události [číslo] u žalobkyně ve věci dopravní nehody, jakož i vyslovila souhlas s plněním pojistného plnění ve prospěch této společnosti jako dodavatele opravy.

10. Z listiny označené jako„ pojistná událost číslo: [číslo] [anonymizováno]“ ze dne [datum] (s razítkem žalobkyně ze dne [datum]) soud zjistil, že společnost [právnická osoba] sdělila žalobkyni platební údaje pro poskytnutí pojistného plnění.

11. Z listiny označené jako„ vyčíslení skutečné škody na majetku“ soud zjistil, že k pojistné události [číslo] byla uhrazena částka 49 646 Kč za práce - rovnání svodnic.

12. Z listiny označené jako„ předávací protokol opravy na majetku ŘSD ČR“ ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] předala [právnická osoba] silnic a dálnic ČR opravený úsek svodidel, když došlo k rovnání 10 kusů svodidel dne [datum] od 8:30 do 10:30 hodin, čehož se zúčastnili čtyři pracovníci s třemi vozidly.

13. Z listiny označené jako„ faktura – daňový doklad [číslo]“ ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] fakturovala [právnická osoba] silnic a dálnic ČR částku ve výši 49 646 Kč za opravu svodidel a řízení dopravy na dálnici během opravy. Z listiny označené jako„ dodací list k faktuře [číslo]“ ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] vykázala dodání všech výkonů, které jsou uvedeny v předmětné faktuře.

14. Z listiny označené jako„ oznámení o likvidaci pojistné události [číslo] [anonymizováno]“ ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyhodnotila uplatněnou škodu ve výši 49 646 Kč jako skutečně vzniklou újmu a rozhodla o jejím vyplacení jako pojistného plnění, o čemž informovala žalovanou i [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova].

15. Z listiny označené jako„ [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova]“ ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] vyplatila ve prospěch společnosti [právnická osoba] částku 49 646 Kč v rámci pojistné události [číslo].

16. Z fotografií dálnice soud zjistil, že skutečně došlo k opravě středových svodidel a k řízení dopravy na dálnici asistenční společností [právnická osoba]

17. Z listiny označené jako„ výzva k zaplacení postihu“ ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] vyzvala žalovanou k zaplacení postihu dle § 10 odst. 2 písm. a) ZOPO ve výši 49 646 Kč, a to do [datum].

18. Z listiny označené jako„ výzva k plnění dle § 142a občanského soudního řádu“ ze dne [datum], včetně podacího archu ze dne [datum], soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 49 646 Kč vyplývající z pojistné události [číslo] evidované k pojistné smlouvě [číslo].

19. Z listiny označené jako pojistná smlouva [číslo] soud zjistil, že ji podepsaly žalobkyně jako pojistitel a [jméno] [příjmení] jako pojistník, přičemž předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem byla žalovaná.

20. Z předsmluvního dokumentu ze dne [datum] soud zjistil základní parametry sjednávaného pojištění.

21. Z listiny označené jako„ informace o výši pojistného“ ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně sdělila [jméno] [příjmení] výši ročního pojistného ve výši 12 301 Kč.

22. Ze zelené karty soud zjistil, že žalobkyně vystavila k vozidlu [registrační značka] zelenou kartu od [datum] do [datum].

23. Na základě provedeného dokazování tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně a [jméno] [příjmení] podepsaly dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka] (dále též jen„ vozidlo“), jehož vlastníkem a provozovatelem byla žalovaná. Dne [datum] v [údaj o čase] hodin jel řidič [jméno] [příjmení], [datum narození], s vozidlem ve vlastnictví žalované po dálnici D1 ve směru na [část Prahy] se mu v úseku 14,8 km při jízdě v prostředním jízdním pruhu rychlostí přibližně 120 km/h uvolnilo levé zadní kolo, které z vozidla upadlo. Následně řidič s vozidlem narazil levou částí do středových ocelových svodidel, která tímto poškodil. Vlivem absence levého zadního kola, vozidlo vytvořilo do tělesa dálnice rýhu v délce 80,40 m. Následně řidič s vozidlem zastavil na pomezí levé zpevněné krajnice a levého jízdního pruhu. Ohledáním vozidla bylo zjištěno, že náboj zadního levého kola byl značně opotřeben a byla viditelná rozsáhlá koroze. Na vozidle byla neplatná technická kontrola, jež byla platná do [datum]. Poškozená svodidla pro poškozenou [příjmení] silnic a dálnic ČR opravila společnost [právnická osoba], a to dne [datum] za cenu 49 646 Kč. Tuto částku žalobkyně vyplatila, se souhlasem poškozené, společnosti [právnická osoba] jako pojistné plnění. Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě postihu ve výši 49 646 Kč, a to do [datum]. Žalovaná byla k úhradě vyzvána také předžalobní výzvou ze dne [datum].

24. Podle § 2 písm. f) ZOPO se pro účely tohoto zákona rozumí pojištěným ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje.

25. Podle § 10 odst. 2 písm. a) ZOPO má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích tím, že provozoval vozidlo, které svojí konstrukcí nebo technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí.

26. Podle § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) jsou příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

27. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

28. Podle § 2914 o.z. kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.

29. Podle § 2927 odst. 1 o.z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

30. Podle § 2927 odst. 2 o.z. se povinnosti nahradit škodu nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

31. Podle § 2929 o.z. místo provozovatele nahradí škodu ten, kdo použije dopravního prostředku bez vědomí nebo proti vůli provozovatele. Provozovatel nahradí škodu společně a nerozdílně s ním, pokud mu takové užití dopravního prostředku z nedbalosti umožnil.

32. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

33. Podle § 3 nařízení jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.

34. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaná. Z titulu uzavřené pojistné smlouvy pak žalobkyně jako pojistitel byla povinna uhradit škodu způsobenou provozem vozidla, což také učinila.

35. Klíčovou otázkou celého řízení však byla otázka pasivní legitimace žalované. Aby mohla žalobkyně po žalované požadovat tzv. postih dle § 10 odst. 2 písm. a) ZOPO, musela by být žalovaná pojištěným ve smyslu § 2 písm. f) ZOPO. Pojištěným pak dle tohoto ustanovení není ani vlastník, ani provozovatel, ale osoba, na jejíž povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. Je tedy třeba dovodit, jaká osoba je odpovědná za náhradu škody dle obecného práva občanského (srov. komentář k § 2 in [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno]. Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 27, marg. [číslo]).

36. Odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků upravuje občanský zákoník speciálně v ustanoveních § [číslo] až § [číslo]. Jedná se o objektivní odpovědnost s částečnou možností liberace, když se provozovatel vozidla může odpovědnosti zprostit, pokud prokáže, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. To však neplatí, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Za provozovatele vozidla se pokládá ten, kdo má právní a faktickou možnost dispozice s vozidlem (KS [obec] [spisová značka], [spisová značka]). Provozovatelem se nestává zaměstnanec, jemuž poskytl zaměstnavatel služební vozidlo k plnění pracovních úkolů, a to ani když je mu umožněno toto vozidlo užívat též pro své soukromé účely. Taktéž zaměstnanec, který poskytl zaměstnavateli své motorové vozidlo pro plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, zůstává jeho provozovatelem i po celou dobu používání tohoto vozidla zaměstnavatelem, a odpovídá tak za škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu podle komentovaného ustanovení (KS [obec] [spisová značka] = [spisová značka]). Stejně tak je-li vozidlo krátkodobě jinému pronajato (např. autopůjčovnou) nebo jiným vypůjčeno (§ [číslo] an.), nájemce nebo vypůjčitel se provozovatelem vozidla nestává (NS ČSSR [spisová značka] = [spisová značka]), (viz komentář k § 2927 in PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník 2. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022, marg. [číslo], shodně také [příjmení], [jméno]. [číslo] Provozovatel dopravního prostředku. In: [příjmení], [jméno]. Objektivní odpovědnost v českém deliktním právu. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 58.)

37. Provozovatelem vozidla tedy byla nepochybně žalovaná, která objektivně odpovídala za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla bez možnosti liberace (tzv. absolutní objektivní odpovědnost). Byť zde není možnost liberace, zákonodárce pamatoval na případy, kdy dojde k užití vozidla proti vůli provozovatele, nebo bez jeho vědomí. Na základě § 2929 o.z. místo provozovatele nahradí škodu ten, kdo použije dopravního prostředku bez vědomí nebo proti vůli provozovatele. Provozovatel nahradí škodu společně a nerozdílně s ním, pokud mu takové užití dopravního prostředku z nedbalosti umožnil. Odborná literatura v tomto případě hovoří o„ přesunu odpovědnosti za újmu na jiný subjekt“ (viz komentář k § 2929 in PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník 2. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022, marg. [číslo]).

38. V tomto smyslu víceméně spočívala procesní obrana žalované, která tvrdila, že řidič [jméno] [příjmení], [datum narození], bez jejího vědomí použil odstavené služební vozidlo [příjmení] [jméno], [registrační značka], ačkoliv k tomu neměl žádné oprávnění. Soudu však nezbývá než konstatovat, že toto zcela obecné tvrzení nijak nepostačuje k tomu, aby bylo lze uzavřít, že žalovaná jako provozovatel vozidla neodpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla. S ohledem na nedostatečná tvrzení žalobkyně proto soud ani neprováděl důkazy označené žalovanou k prokázání daného tvrzení (svědecká výpověď [jméno] [příjmení] a účastnický výslech Ing. [jméno] [příjmení]), neboť i pokud by jimi bylo shora uvedené zcela obecné tvrzení žalované prokázáno, nebylo by lze stejně dovodit, že žalovaná za škodu způsobenou provozem vozidla neodpovídá. Soud v této souvislosti zdůrazňuje, že byl připraven poskytnout žalované výzvu a poučení k doplnění neurčitého tvrzení, tedy zejména aby uvedla, co vše učinila pro to, aby vozidlo [značka automobilu], [registrační značka] nebylo užito [jméno] [příjmení], a aby označila důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalovaná se však svojí neúčastí na jednání konaném dne [datum] sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena podle § 118b o.s.ř. o povinnosti uvést tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, jakož i výzvy a poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění nedostatečných tvrzení a k označení důkazů k prokázání svých tvrzení, a následně být řádně poučena ohledně následků nesplnění této výzvy. V této souvislosti soud uvádí, že § 118a o.s.ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst.

3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz [příjmení], L., [příjmení], J. a kol., [anonymizováno] soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 831, 832 nebo usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2848/2010).

39. Aby totiž žalovaná nebyla pasivně legitimována, muselo by být v řízení tvrzeno a následně rovněž také prokázáno nejen to, že řidič [jméno] [příjmení] použil vozidlo bez vědomí nebo proti vůli žalované jako provozovatele, ale že mu takové užití ani z nedbalosti žalovaná neumožnila. Za situace, kdy by případně bylo prokázáno tvrzení žalované, že [jméno] [příjmení] užil vozidlo proti její vůli, avšak již nebylo ani tvrzeno, natožpak prokazováno, že by žalovaná učinila opatření k tomu, aby [jméno] [příjmení] nemohl vozidlo užít, nezbývá než uzavřít, že žalovaná je minimálně zavázána společně a nerozdílně spolu se [jméno] [příjmení] a v případě solidární odpovědnosti by byli jako pojištění dle § 2 písm. f) ZOPO bráni jak žalovaná, tak řidič [příjmení]. Poněvadž věřitel může v souladu s § 1872 o.z. požadovat celé plnění jen po některém ze solidárních dlužníků, nezbývá než uzavřít, že žalovaná jistě pasivně legitimována je. Navíc z obecného tvrzení žalované, že vozidlo bylo zneužito (bývalým) zaměstnancem, není nijak zřejmé, zda byl [jméno] [příjmení] bývalým zaměstnancem v době případného zneužití vozidla, nebo zda se bývalým zaměstnancem stal až posléze. Přitom pokud by byl řidič [příjmení] v době dopravní nehody v zaměstnaneckém poměru k žalované a plnil by pracovní úkol, pak by s ohledem na § 2914 o.z. a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], neodpovídal vůbec, naopak žalovaná by odpovídala dle § 2914 o.z. ve spojení s § 2929 o.z., protože v případě zaměstnance odpovídá za škodu, jako by ji způsobila sama, pokud ji způsobil při pracovní činnosti.

40. Nezbývá tak než uzavřít, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná jako provozovatel vozidla odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla, přičemž v řízení nijak nevyplynulo, že by řidič [jméno] [příjmení] zneužil vozidlo žalované bez jejího vědomí a že mu případné zneužití vozidla žalovaná neumožnila ani z nedbalosti. Za škodu způsobenou [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] ČR proto na základě § 2927 o.z. zcela jistě odpovídá žalovaná, která je ve smyslu § 2 písm. f) ZOPO klasifikována jako pojištěný. Jelikož tedy byla žalovaná pojištěným ve smyslu ZOPO má dle § 10 odst. 2 písm. a) ZOPO žalobkyně jako pojistitel proti žalované jako pojištěnému právo na náhradu toho, co za ni plnila, protože prokázala, že žalovaná porušila základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích tím, že provozovala vozidlo, které svým technickým stavem neodpovídalo požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí. Uvedená skutečnost byla jednoznačně prokázána, jelikož vozidlo nemělo platnou technickou kontrolu a s ohledem na značnou korozi a opotřebení náboje levého zadního kola došlo k jeho upadnutí při jízdě na dálnici, což bylo příčinou dopravní nehody.

41. Shrnuto, v důsledku porušení povinnosti žalované neprovozovat vozidlo, které svým technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí, došlo ke škodě na majetku [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] ČR ve výši 49 646 Kč. Tuto částku uhradila žalobkyně jako pojistné plnění z titulu pojistné smlouvy [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka], která byla uzavřena mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení]. Dle § 10 odst. 2 písm. a) ZOPO tak má žalobkyně právo na náhradu toho, co za žalovanou plnila, tedy částky 49 646 Kč. S ohledem na výše uvedené soud shledal žalobu v tomto rozsahu důvodnou.

42. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, jakožto regresu, výzvou k zaplacení postihu ze dne [datum], ve které stanovila žalované lhůtu k plnění do [datum]. Jelikož žalovaná neuhradila žalobkyni ničeho, ocitla se následujícího dne, a tedy dne [datum] v prodlení. Od tohoto dne je pak žalobkyně oprávněna požadovat po žalované rovněž zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené v § 2 nařízení ve znění účinném k prvnímu dni prodlení, jež v daném případě činí 8,25 %.

43. Soud proto důvodně podané žalobě vyhověl jak co do požadavku na zaplacení dlužné částky 49 646 Kč, tak co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné částky 49 646 Kč od [datum] do zaplacení (bod I. výroku).

44. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal žádný důvod, proč ji stanovit v jiné, než zákonné délce.

45. Závěr o důvodnosti žaloby však již neplatí v případě požadavku na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Paušální částka 1 200 Kč jako náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky má oporu v § 3 nařízení. Podle tohoto ustanovení však náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč náleží věřiteli v případě, že nebyl uhrazen vzájemný závazek podnikatelů. V daném případě sice jak žalobkyně, tak žalovaná jsou podnikateli, avšak o jejich vzájemném závazku zajistné nelze ani uvažovat. Nejen že pojistná smlouva nebyla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou, nýbrž mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení], ale žalobou uplatněný nárok ani z pojistné smlouvy nijak nevyplývá, když se jedná o regresní nárok plynoucí přímo ze zákona. Poněvadž se v případě účastníků nejedná o vzájemný závazek podnikatelů, nelze žalobkyni přiznat paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle § 3 nařízení. V řízení pak nevyplynulo, že by žalobkyni jakékoliv náklady s uplatněním pohledávky vznikly, pročež soud žalobu v uvedeném rozsahu jako nedůvodnou zamítl (bod II. výroku).

46. Konečně soud v bodě III. výroku rozhodl o nákladech řízení podle § 142 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 142a o.s.ř., když neúspěch žalobkyně byl toliko v nepatrné části. Soud proto žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši 18 442 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 986 Kč a z odměny za zastupování advokátem ve výši 12 400 Kč za čtyři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, podání žaloby a účast na jednání dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb dále jen„ advokátní tarif“)) při sazbě jednoho úkonu ve výši 3 100 Kč z tarifní hodnoty 49 646 Kč (§ 6 odst. 1 a § 7 bod 5. advokátního tarifu) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 1 200 Kč (4 x 300 Kč) podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu Náklady řízení žalobkyně pak dále tvoří DPH, jehož je advokát žalobkyně plátcem, v sazbě 21 % z částky 13 600 Kč, a tedy ve výši 2 856 Kč O plnění k rukám advokáta žalobkyně a o lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.