75 C 240/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 10 232 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 5 216 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 216 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení částky 5 016 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 645,94 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 242,33 Kč, úroku ve výši 20,5 % ročně z částky 5 652,72 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5 652,72 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení z částky 436,72 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne [datum] a doplněnou dne [datum] domáhala vůči žalovanému zaplacení částky v celkové výši 10 232 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení v celkové výši 1 521,87 Kč, kapitalizovaným úrokem v celkové výši 2 645,94 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 652,72 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky 5 652,72 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ [anonymizováno]“) a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva o zápůjčce“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy o zápůjčce (dále jen„ smluvní podmínky“). [anonymizováno] splnila zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku, když byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. [anonymizováno] pak neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v zákaznické kartě. [anonymizováno] tak na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce v den jejího uzavření poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč (dále jen„ zápůjčka“) v hotovosti, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o zápůjčce. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se pak žalovaný zavázal zaplatit [anonymizováno] částku ve výši 5 016 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků (s úrokovou sazbou ve výši 20,5 % ročně) za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy o zápůjčce ve výši 790 Kč, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 233 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 993 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 184 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, když z jeho strany poslední splátku uhradil dne [datum]. Ke dni [datum] činila dlužná jistina 5 652,72 Kč a dlužný poplatek činil 4 579,28 Kč. V souladu s článkem 18 smluvních podmínek pak měla [anonymizováno] rovněž právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovaným řádně a v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 5 652,72 Kč dále úrokem ve výši 20,5 % ročně, a to od [datum], a tedy od uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru. Po tomto datu nebylo žalovaným na spornou pohledávku ničeho uhrazeno.

3. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] [anonymizováno] postoupila pohledávku ze smlouvy o zápůjčce se všemi právy s ní spojenými žalobkyni, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení sporné pohledávky činila výše pohledávky ze smlouvy o zápůjčce částku 10 232 Kč sestávající z dlužné zápůjčky ve výši 5 652,72 Kč a dlužného poplatku ve výši 4 579,28 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 645,94 Kč (úrok ve výši 20,5 % ročně z dlužné zápůjčky ve výši 5 652,72 Kč od [datum] do [datum]), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 521,87 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 652,72 Kč od [datum] do [datum]), úroků ve výši 20,5 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 652,72 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 652,72 Kč od [datum] do zaplacení. Ani po postoupení sporné pohledávky pak žalovaný neuhradil ničeho.

4. Konečně žalobkyně uvedla, že žalovaný byl v souladu s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzván k úhradě celkové dlužné částky, avšak ani přesto nebyla sporná pohledávka uhrazena a žalobkyně je tak nucena domáhat se jejího splnění u soudu.

5. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 279,54 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení k datu [datum], pročež soud usnesením ze dne 15. 3. 2021, č.j. 75 C 240/2020-42, řízení co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 279,54 Kč zastavil.

6. Předmětem dalšího řízení tak byl požadavek žalobkyně na zaplacení částky 10 232 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 645,94 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 242,33 Kč, s úrokem ve výši 20,50 % ročně z částky 5 652,72 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 652,70 Kč od [datum] do zaplacení.

7. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.

8. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum].

9. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že [anonymizováno] poskytla žalovanému dne [datum] zápůjčku ve výši 6 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit [anonymizováno] v 60 týdenních splátkách po 184 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 162 Kč. Celková dlužná částka, kterou se žalovaný zavázal [anonymizováno] zaplatit činila 11 016 Kč a byla tvořená zápůjčkou ve výši 6 000 Kč a poplatkem ve výši 5 016 Kč složeným z úroku ve výši 790 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 233 Kč a úhrady za hotovostní režim splátek ve výši 2 993 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že při uzavření smlouvy převzal v hotovosti částku zápůjčky.

10. Ze smluvních podmínek, které nejsou smluvními stranami podepsány, soud zjistil bližší úpravu práv mezi [anonymizováno] a žalovaným, přičemž z článku 3 smluvních podmínek se podává roční procentní sazba nákladů (dále jen„ RPSN“) při 60 splátkách dlužné částky ve výši 68,70 %. Podle článku 4 smluvních podmínek činí v případě 60 splátek výše výpůjční úrokové sazby 20,5 % p.a., přičemž výpůjční úroková sazba byla stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy o zápůjčce. Podle článku 2 smluvních podmínek administrativní činnost zahrnuje činnost prevence kumulace neuhrazených splátek, podporu prostřednictvím telefonické linky, vyhotovení kopie smluvní dokumentace, mimořádné přijetí splátky na pobočce [anonymizováno], přičemž částka za administrativní činnost je součástí celkových nákladů spotřebitelského úvěru. Podle článku 8 smluvních podmínek budou jakékoliv splátky celkové dlužné částky započteny nejprve na splatný poplatek a poté na jistinu zápůjčky. Podle článku 12 smluvních podmínek má [anonymizováno] v případě, že žalovaný nesplní řádně a včas povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Podle článku 20 smluvních podmínek byla smlouva o zápůjčce uzavřena jako smlouva na dobu určitou, přičemž její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy o zápůjčce do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však žalovaný v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy o zápůjčce do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky.

11. Z tabulky umoření ke smlouvě o zápůjčce soud zjistil průběh splácení poskytnuté zápůjčky, když žalovaný uhradil celkem částku 784 Kč.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z její přílohy [číslo] soud zjistil, že došlo k postoupení sporné pohledávky [anonymizováno] za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému bylo [anonymizováno] oznámeno postoupení sporné pohledávky ve výši 10 232 Kč bez příslušenství na žalobkyni, když mu bylo dne [datum] odesláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], což se podává z oznámení o postoupení pohledávky a poštovního podacího lístku.

13. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] zástupce žalobkyně urgoval žalovaného k úhradě sporné pohledávky.

14. Z předložených listinných důkazů tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi [anonymizováno] a žalovaným. Žalovaný při uzavření smlouvy o zápůjčce převzal od [anonymizováno] v hotovosti částku 6 000 Kč, za což se zavázal vrátit [anonymizováno] částku 11 016 Kč tvořenou zápůjčkou ve výši 6 000 Kč a poplatkem ve výši 5 016 Kč složeným z úroku ve výši 790 Kč, úhrady za administrativní činnost ve výši 1 233 Kč a úhrady za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 993 Kč Částku ve výši 11 016 Kč se pak zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách po 184 Kč s tím, že poslední splátka činila 160 Kč. Žalovaný na poskytnutou zápůjčku uhradil částku 784 Kč. Dlužnou částku pak žalovaný neuhradil ani přes předžalobní výzvu zástupce žalobkyně.

15. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.

16. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

18. Protože [anonymizováno] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila spornou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.

19. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.

20. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

21. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

22. Podle § 1751 o.z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

23. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“), ve znění od [datum], věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

24. Podle § 22 odst. 5 ZSÚ není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.

25. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi [anonymizováno], jakožto věřitelem, a žalovaným, jako dlužníkem, byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o.z., neboť [anonymizováno] (zapůjčitel) byla povinna přenechat žalovanému (vydlužitel) věci určené podle druhu, konkrétně peníze (částku 6 000 Kč), a žalovaný se zavázal po uplynutí dohodnuté doby vrátit [anonymizováno] věci stejného druhu (peníze), a to včetně poplatků. Žalovaný pak vystupoval v pozici spotřebitele ve smyslu § 419 o.z., neboť sjednával zápůjčku mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání (taková skutečnost neplyne ze smlouvy o zápůjčce a ani nebyla v řízení tvrzena, natožpak prokazována), pročež je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy o zápůjčce se na daný závazkový právní vztah aplikuje dle § 164 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, rovněž ZSÚ. 27. [anonymizováno] tedy byla povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného - spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, který představuje sporná zápůjčka ve výši 6 000 Kč. Posouzení schopnosti splácet úvěr je přitom závislé na disponibilních příjmech žalovaného, tedy příjmech po zohlednění pravidelných měsíčních výdajů. Soud je toho názoru, že posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z doložených údajů o skutečném poměru mezi příjmy a výdaji žadatele o úvěr. Smyslem této povinnosti věřitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz [příjmení], L.; [příjmení], J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99, citováno z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39).

28. Soud v této souvislosti odkazuje rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, podle nějž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.

29. Soud pak dospěl k závěru, že v projednávané věci [anonymizováno] nedostála povinnosti stanovené jí v § 9 ZSÚ, jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by před poskytnutím zápůjčky s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splatit poskytnutou zápůjčku. Žalobkyně sice uváděla, že [anonymizováno] zkoumala příjmy a výdaje žalovaného, a to na základě informací poskytnutých žalovaným, jehož tvrzení si následně ověřila, což se mělo promítnout v zákaznické kartě. Žalobkyně však již nijak nedoplnila svá tvrzení o tom, jaká konkrétní zjištění [anonymizováno] stran schopnosti žalovaného poskytnutou zápůjčku před uzavřením smlouvy o zápůjčce získala, a ani nepředložila ničeho, z čeho by bylo lze uvedená tvrzení ověřit. Žalobkyně tak soudu nepředložila ani zákaznickou kartu, v níž měly být zaznamenány údaje získané od žalovaného a uvedeny listiny, jimiž měly být žalovaným poskytnuté údaje ověřeny. Žalobkyně se pak svojí omluvenou neúčastí na jednání dobrovolně připravila o možnost být soudem vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů a rovněž poučena podle § 118a o.s.ř.

30. Soud tedy uzavírá, že [anonymizováno] před uzavřením smlouvy o zápůjčce nepostupovala s odbornou péčí, jelikož řádně nezkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku, resp. nebylo prokázáno, že by s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného posuzovala. Nedodržení této povinnosti pak má podle § 9 odst. 1 ZSÚ za následek neplatnost uzavřené smlouvy. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o zápůjčce uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, je třeba, aby k takové neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018). Soud dodává, že porušením svých povinností zakotvených v § 9 odst. 1 ZSÚ [anonymizováno] nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, jelikož uvedené ustanovení chrání nejen žalovaného, ale také celou společnost (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Závěrem soud dodává, že splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost nelze přenášet na žalovaného, poněvadž tato povinnost byla uložena [anonymizováno] jednak z toho důvodu, že jako osoba podnikající v daném oboru je schopna vyhodnotit potenciální rizika a možnou neschopnost žalovaného splácet zápůjčku, jednak i na ochranu samotného žalovaného, jenž svoji finanční situaci nemusí vidět zcela realisticky a nemusí dohlédnout na rizika spojená s uzavřením smlouvy o zápůjčce.

31. Jelikož soud dospěl k závěru, že [anonymizováno] jako poskytovatel zápůjčky (spotřebitelského úvěru) neposoudila schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách s odbornou péčí podle § 9 odst. 1 ZSÚ, posoudil soud smlouvu o zápůjčce jako absolutně neplatnou podle § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s § 588 o.z. Pokud jde totiž o charakter neplatnosti smlouvy o zápůjčce uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně, je třeba, jak bylo uvedeno již shora, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 9 ZSÚ [anonymizováno] nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost.

32. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

33. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

34. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

35. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

36. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

37. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o zápůjčce neplatnou, avšak bylo prokázáno, že [anonymizováno] žalovanému poskytla částku 6 000 Kč, posoudil soud právní vztah mezi [anonymizováno], resp. žalobkyní a žalovaným jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o.z., jelikož ochuzená ([anonymizováno], resp. žalobkyně) přenechala obohacenému (žalovaný) bez právního důvodu uvedenou částku. V řízení pak bylo prokázáno, že žalovaný uhradil [anonymizováno] částku 784 Kč, když žalovaný svoji pasivitou způsobil, že v řízení nevyšlo najevo, že by snad uhradil něčeho více, než vyplynulo z žalobních tvrzení a z žalobkyní předložených důkazů. K vrácení tak stále zbývá částka 5 216 Kč, jež představuje bezdůvodné obohacení žalovaného. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že [anonymizováno] žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky v oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to ve lhůtě 10 dnů od jeho doručení. K odeslání oznámení došlo dne [datum], přičemž bylo žalovanému doručeno okamžikem, kdy se dostalo do sféry jeho dispozice, a tedy v okamžiku, kdy mu bylo doručeno. Za den doručení pak lze požadovat 3. pracovní den po odeslání zásilky (srov. § 573 o.z.). Lze tedy mít za to, že výzva k plnění byla žalovanému doručena dne [datum], pročež s ohledem na poskytnutou desetidenní lhůtu k plnění se žalovaný ocitl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení až dne [datum] a od tohoto dne je žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši stanovené v § 2 nařízení ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.

38. S ohledem na shora uvedené tak soud shledal žalobu důvodnou toliko co do zaplacení částky 5 216 Kč představující bezdůvodné obohacení žalovaného a dále co do zákonného úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Proto v bodě I. výroku žalobě v tomto rozsahu vyhověl.

39. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal žádný důvod, proč ji stanovit v jiné, než zákonné délce.

40. Poněvadž soud shledal smlouvu o zápůjčce neplatnou, nebyl žalovaný mimo poskytnuté částky povinen platit nic jiného, tedy ani úroky, úhradu za administrativní činnost a ani poplatek za hotovostní inkaso. Soud proto shledal žalobu v uvedeném rozsahu nedůvodnou, pročež ji v bodě II. výroku zamítl co do částky 5 016 Kč spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 1 242,33 Kč, kapitalizovanými úroky ve výši 2 645,94 Kč, s úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky 5 652,72 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 652,72 Kč od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení z částky 436,72 Kč od [datum] do zaplacení.

41. Konečně soud v bodě III. výroku rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, jenž byl v řízení převážně úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly.