75 C 243/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 22 192 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 8 600 Kč.

II. Žaloba se co do částky 13 592 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 219,66 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 637,26 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 756,68 Kč od , datum, do zaplacení a úroku ve výši 8 % ročně z částky 9 316,15 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne , datum, domáhala vůči žalované zaplacení částky ve výši 22 192 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 219,66 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 637,26 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 756,68 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 9 316,15 Kč od , datum, do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně - společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „, právnická osoba, “) a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), na jejímž základě poskytla , právnická osoba, žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen „úvěr“), které žalovaná v hotovosti v den uzavření smlouvy o úvěru převzala, což stvrdila svým podpisem. Žalovaná se za sjednanou dobu poskytnutí úvěru zavázala vrátit , právnická osoba, úrok v pevné výši 507 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4 900 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 385 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši 1 800 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 18 592 Kč se zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když naposledy uhradila částku 1 400 Kč dne , datum, , ačkoliv splatnost poslední splátky byla dne , datum, a nejpozději tímto dnem byla , právnická osoba, oprávněna požadovat uhrazení celé dlužné částky. , právnická osoba, tak byla oprávněna požadovat úhradu dlužné jistiny úvěru ve výši 9 316,15 Kč, dlužného úroku ve výši 440,53 Kč, dlužného poplatku za uzavření smlouvy ve výši 4 478 Kč, dlužného administrativního poplatku ve výši 1 285,89 Kč a dlužného poplatku za hotovostní splátky ve výši 1 671,43 Kč. Protože nebyl poskytnutý úvěr řádně uhrazen v plné výši, úročí se neuhrazená jistina ve výši 9 316,15 Kč od , datum, úrokem s úrokovou sazbou ve výši 8 % ročně. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek vzniklo , právnická osoba, rovněž právo požadovat úroky z prodlení z dlužné jistiny ve výši 9 316,15 Kč a z úroku ve výši 440,53 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , právnická osoba, postoupila pohledávku ze smlouvy o úvěru se všemi právy s ní spojenými žalobkyni, a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Po postoupení sporné pohledávky pak žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně proto po žalované požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 9 316,15 Kč, úroku ve výši 440,53 Kč, poplatku za uzavření smlouvy ve výši 4 478 Kč, administrativního poplatku ve výši 1 285,89 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 671,43 Kč, smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, úroků kapitalizovaných ke dni , datum, ve výši 637,26 Kč, úroků z prodlení kapitalizovaných ke dni , datum, ve výši 1 219,66 Kč a dále od , datum, do zaplacení úroků z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 756,68 Kč a úroků ve výši 8 % ročně z částky 9 316,15 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky zástupcem žalobkyně, přesto zůstala sporná pohledávka neuhrazena.

3. V podání ze dne , datum, žalobkyně uvedla, že pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalované, , právnická osoba, splnila zákonnou povinnost, jelikož s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr, a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy o úvěru a nahlédnutím do registrů. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Výdaje byly zkoumány z výpisů z bankovního účtu. S ohledem na informace, které žalovaná uvedla, a dále s ohledem na výši požadovaného úvěru, dospěla , právnická osoba, k názoru, že schopnost žalované splácet tento úvěr je dostatečná. , právnická osoba, přitom neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala pasivní.

5. Soud věc projednal na jednání konaném dne , datum, podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti žalované, která leč řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.

6. Z listiny označené jako žádost o úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná požádala o úvěr ve výši 10 000 Kč na 14 měsíců s tím, že je na mateřské/rodičovské dovolené, což nebylo ověřeno. Příjmy žalované tvoří rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč a výdaje na bydlení činí 1 667 Kč, na dopravu a jídlo 6 510 Kč měsíčně. Dále soud z této listiny zjistil, že žalovaná je svobodná, má vyživovací povinnost k jednomu dítěti a má základní vzdělání.

7. Z úvodní strany oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne , datum, soud zjistil, že žalované byl Úřadem práce ČR přiznán rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč od , datum, .

8. Z listiny označené jako smlouva o úvěru č. , hodnota, včetně předpisu splátek soud zjistil, že , právnická osoba, poskytla žalované dne , datum, úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit , právnická osoba, ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Žalovaná se pak v souvislosti s úvěrem zavázala zaplatit , právnická osoba, celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 8 542 Kč obsahující úrok ve výši 507 Kč, poplatek za uzavření smlouvy ve výši 4 900 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 385 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 1 800 Kč. Pro případ, že dlužník nezaplatí jakoukoliv splátku řádně a včas, byla sjednána povinnost dlužníka zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky, ohledně níž byl v prodlení, a to za každý den prodlení. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že od , právnická osoba, převzala v místě bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru.

9. Z přehledu plateb soud zjistil, že na smlouvu o úvěru bylo dne , datum, uhrazeno v hotovosti 1 400 Kč.

10. Z listiny označené jako tato smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy č. , hodnota, - seznamu postupovaných pohledávek a z potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, vyjádřila vůli postoupit mimo jiné pohledávku za žalovanou na žalobkyni, která to akceptovala.

11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že žalované bylo , právnická osoba, oznámeno postoupení sporné pohledávky na žalobkyni.

12. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, zástupce žalobkyně urgoval žalovanou k úhradě sporné pohledávky do , datum, . Výzva byla odeslána dne , datum, , což se podává z podacího lístku z téhož dne.

13. Na základě provedeného dokazování tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav:, právnická osoba, vyjádřila vůli postoupit na žalobkyni, která to akceptovala, pohledávku za žalovanou z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi , právnická osoba, a žalovanou. Žalovaná si při uzavření smlouvy o úvěru dne , datum, převzala od , právnická osoba, v hotovosti částku 10 000 Kč, za což se zavázala vrátit , právnická osoba, částku 18 542 Kč tvořenou jistinou ve výši 10 000 Kč a celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 8 542 Kč. Částku ve výši 18 542 Kč se pak zavázala vrátit ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. , právnická osoba, poskytla žalované úvěr na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr a předložených složenek. Žalovaná byla na rodičovské dovolené, pobírala rodičovský příspěvek výši 10 000 Kč a náklady označila ve výši 8 177 Kč. Měla vyživovací povinnost k jednomu dítěti. Na úvěr bylo hrazeno celkem 1 400 Kč v hotovosti.

14. Soud se následně v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.

15. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

17. Protože , právnická osoba, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila spornou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.

18. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.

19. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán (odst. 1). Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků (odst. 2).

21. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

22. Podle § 87 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).

23. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi , právnická osoba, , jakožto věřitelem, a žalovanou, jako dlužnicí, byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o.z.), podle níž byla úvěrující (, právnická osoba, ) povinna poskytnout na požádání úvěrovanému (žalované) v její prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný (žalovaná) byla povinna poskytnuté peněžní prostředky, a to včetně úroků v ujednané výši (§ 2395 o.z.), vrátit sjednaným způsobem (§ 2399 o.z.). Uvedená povinnost byla žalovanou porušena, když nehradila splátky řádně a včas. Žalovaná však v daném případě vystupovala v pozici spotřebitele, neboť sjednávala úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání (taková skutečnost neplyne ze smlouvy o úvěru a ani nebyla v řízení tvrzena, natožpak prokazována), pročež je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy o úvěru se na daný závazkový právní vztah aplikuje rovněž ZSÚ.24. , právnická osoba, tak byla povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalované - spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, který představuje i sporný úvěr ve výši 10 000 Kč. Posouzení schopnosti splácet úvěr je závislé na disponibilních příjmech žalované, tedy příjmech po zohlednění pravidelných měsíčních výdajů. Soud je toho názoru, že posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z doložených údajů o skutečném poměru mezi příjmy a výdaji žadatele o úvěr. Smyslem této povinnosti věřitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz Wachtlová, L.; Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2011, s. 99, citováno z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).

25. Soud v této souvislosti odkazuje rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle nějž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.

26. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že , právnická osoba, před poskytnutím úvěru řádně neposuzovala schopnost žalované poskytnutý úvěr splatit. Jak je totiž patrné z žádosti o úvěr a dalších předložených podkladů, , právnická osoba, vycházela v případě žalované pouze z tvrzení, jež jí žalovaná v žádosti uvedla a jež si pouze co do příjmů částečně ověřila. Žalovanou tvrzené příjmy měly činit měsíčně celkem 10 000 Kč. Žalobkyně ohledně příjmů žalované předložila úvodní stranu oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory, jímž , právnická osoba, příjmovou stránku žalované ověřila. Tvrzenými výdaji žalované se pak , právnická osoba, nijak nezabývala. Přestože žalobkyně uváděla, že výdaje žalované , právnická osoba, posuzovala z výpisů z účtu, soudu k prokázání svého tvrzení nepředložila žádný důkaz. Jestliže by tedy , právnická osoba, řádně posuzovala úvěruschopnost žalované, nemohla by bez ověření tvrzených výdajů dojít k závěru, že její příjem je dostatečný k úhradě sjednaných měsíčních splátek. Otázkou dále zůstává, zda , právnická osoba, posuzovala i jiné případné dluhy žalované, o čemž nebyla v předložených listinách žádná zmínka, a přestože žalobkyně tvrdila, že , právnická osoba, provedla lustrace v základních registrech, toto své tvrzení nijak nedoložila. Z předložených listinných důkazů tak nezbývá než dospět k závěru, že žalobkyně ani přes poučení soudu podle § 118a o.s.ř. neprokázala, že by , právnická osoba, řádně posuzovala úvěruschopnost žalované.

27. Jelikož soud dospěl k závěru, že , právnická osoba, jako poskytovatel úvěru neposoudila schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách s odbornou péčí podle § 86 ZSÚ, posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 ZSÚ ve spojení s § 580 odst. 1 o.z. a s § 588 o.z. V případě porušení povinnosti ke kontrole úvěruschopnosti se totiž nejedná pouze o relativní neplatnost, které se musí žalovaná dovolat. Naopak se jedná o neplatnost absolutní, když smysl a účel zákona a zájem na ochraně spotřebitele jako slabší smluvní strany vyžaduje, aby se jednalo o neplatnost absolutní. Jinak by se nejednalo o skutečně účinnou a odrazující sankci. Ustanovení na ochranu spotřebitele jsou součástí veřejného pořádku. Porušení povinnosti provést kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavkem náležité péče je tak ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Smyslem a účelem této normy je ochrana spotřebitele před nezodpovědným úvěrováním. Soud k této vadě právního jednání přihlíží z úřední povinnosti tak, aby ochrana poskytnutá slabší straně byla skutečně účinná a dostatečně odrazující od poskytování úvěrů bez náležitého zkoumání úvěruschopnosti žadatele o úvěr.

28. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

29. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

30. Poněvadž provedeným dokazováním bylo prokázáno, že , právnická osoba, žalované v hotovosti poskytla finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, posoudil soud právní vztah mezi žalobkyní (, právnická osoba, ) a žalovanou jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o.z., jelikož ochuzená (, právnická osoba, , resp. žalobkyně) přenechala obohacené (žalovaná) bez právního důvodu částku 10 000 Kč, již žalovaná zcela nevrátila. Z provedeného dokazování pak vyplynulo, že žalovaná , právnická osoba, již uhradila částku 1 400 Kč. Nezbývá tak než konstatovat, že dlužná částka představující bezdůvodné obohacení žalované činí 8 600 Kč. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , plyne, že § 87 ZSÚ lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 ZSÚ.

31. Soud za použití § 87 odst. 1 ZSÚ při absenci návrhu žalované na stanovení jiné než zákonné lhůty k plnění a rovněž při absenci údajů o aktuální majetkové situaci žalované shledal, že bude v přiměřených možnostech žalované, aby žalobkyni zbývající dlužnou částku ve výši 8 600 Kč zaplatila v zákonné třídenní pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

32. S ohledem na závazný právní názor vyslovený Nejvyšším soudem je zjevné, že žalovaná se ještě nemohla ocitnout v prodlení s vrácením zbývající dlužné jistiny ve výši 8 600 Kč, když teprve soud za použití § 87 odst. 1 ZSÚ s přihlédnutím k přiměřeným možnostem žalované určí dobu, v níž bude žalovaná povinna danou částku žalobkyni zaplatit. Jedině tehdy, když by žalovaná dlužnou částku v takto stanovené době nezaplatila, by bylo možno uvažovat o tom, že se žalovaná ocitla v prodlení ve smyslu § 1968 o.z. – nikoliv však dříve.

33. Na základě shora uvedeného tak plyne, že žaloba je důvodná pouze zčásti, pročež soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku (bezdůvodné obohacení) ve výši 8 600 Kč. Žalobu pak ve zbývající části neshledal oprávněnou, a proto ji co do částky 13 592 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 219,66 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 637,26 Kč, s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 9 316,15 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 756,68 Kč od , datum, do zaplacení, jako bezdůvodnou zamítl, neboť uvedenou částku žalovaná žalobkyni nedluží, jelikož se jedná o nároky z neplatné smlouvy o úvěru, a v tomto období nebyla žalovaná ani v prodlení.

34. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 87 odst. 1 ZSÚ a stanovil pariční lhůtu v zákonné délce tří dnů.

35. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 2 o.s.ř. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož převážně procesně úspěšným účastníkem byla žalovaná, které však žádné náklady řízení nevznikly.