75 C 257/2025

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 64 477,58 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 6 535,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 6 535,80 Kč od , datum, do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do , datum, od právní moci tohoto rozsudku částku 32 827,38 Kč.

III. Žaloba se co do částky 25 114,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 57 941,78 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala vůči žalované zaplacení částky v celkové výši 64 477,58 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 64 477,58 Kč od , datum, do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní, jako postupníkem, a společností , právnická osoba, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), jako postupitelem. Předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaná následně využila svého práva na navýšení úvěru a čerpala celkem částku 50 000 Kč. Úvěr byl vyplacen převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, a měl být splacen nejpozději do , datum, . Žalobkyně požaduje úhradu jistiny ve výši 50 000 Kč, a to spolu se smluvním úrokem ve výši 14 477,58 Kč. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas. K procesu uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že předchůdkyně žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky , adresa, , na které si žalovaná vybrala výši požadovaného úvěru a termín splatnosti, seznámila se s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s požadovaným úvěrem. Poté, adresa, žalovaná vyplnila registrační formulář, do něhož napsala své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy, potvrdila, že návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru přečetla a s jejím obsahem souhlasí. Po přijetí platby žalovaná doplnila zbývající údaje, mimo jiné číslo občanského průkazu, název bankovní instituce, u které měla vedený peněžní účet, a trvalý pobyt. Předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované úvěr dne , datum, . Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes zaslané upomínky, naposledy předžalobní upomínku odeslanou dne , datum, . Pokud by soud neměl nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, žalobkyně navrhla, aby jej posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

3. Žalovaná k žalobě uvedla, že žádala zástupkyni žalobkyně o možnost splátek, ale zástupkyně žalobkyně na žádosti žalované nijak nereagovala. Současně potvrdila, že s předchůdkyní žalobkyně uzavřela smlouvu o úvěru a finanční prostředky převzala, když dlužnou částku splácela pravidelně, přičemž k úhradě zbývalo asi 20 000 Kč, ale poté tato částka narůstala o úroky., právnická osoba, podání ze dne , datum, žalobkyně uvedla, že žalovaná před podáním žaloby uhradila částku v celkové výši 17 172,51 Kč, jež byla započtena co do částky 6 535,80 Kč na jistinu úvěru a co do částky 10 636,71 Kč na příslušenství, pročež vzala žalobu zpět co do částky 6 535,80 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení.

5. Soud věc projednal na jednáních konaných ve dnech , datum, a , datum, podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti žalobkyně, která se z jednání předem omluvila.

6. Z listiny označené jako smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, soud zjistil, že byla datována dne , datum, a že obsahuje závazek předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč se splatností do , datum, a úrokovou sazbou ve výši 112 % ročně. Listina nebyla žalovanou žádným způsobem podepsána, toliko bylo uvedeno, že měla být potvrzena pomocí kódu zaslaného na e-mail nebo telefon nebo odesláním peněžních prostředků.

7. Z listiny označené jako dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že byla datována dne , datum, a že obsahuje závazek předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 35 000 Kč se splatností do , datum, ode dne účinnosti dodatku a s úrokovou sazbou ve výši 108,60 % ročně. Listina nebyla žalovanou žádným způsobem podepsána, toliko bylo uvedeno, že měla být potvrzena pomocí kódu zaslaného na e-mail nebo telefon nebo odesláním peněžních prostředků.

8. Z listiny označené jako dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že byla datována dne , datum, a že obsahuje závazek předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 50 000 Kč se splatností do , datum, ode dne účinnosti dodatku a s úrokovou sazbou ve výši 108,63 % ročně. Listina nebyla žalovanou žádným způsobem podepsána, toliko bylo uvedeno, že měla být potvrzena pomocí kódu zaslaného na e-mail nebo telefon nebo odesláním peněžních prostředků.

9. Z výpisu z účtu předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že z účtu předchůdkyně žalobkyně byla dne , datum, zaslána platba ve výši 10 000 Kč na účet č. , č. účtu, s VS , var. symbol, , dne , datum, byla zaslána platba ve výši 25 000 Kč na účet č. , č. účtu, s VS , var. symbol, a dne , datum, byla zaslána platba ve výši 15 000 Kč na účet č. , č. účtu, s VS , var. symbol, .

10. Z listiny označené jako potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že byla vystavena předchůdkyní žalobkyně, přičemž příchozí úhrady z účtů č. , č. účtu, a č. , č. účtu, k úvěrové smlouvě činily celkem 17 172,62 Kč.

11. Z listiny označené jako upomínka ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky 6 182,29 Kč.

12. Z listiny označené jako opakovaná výzva k úhradě ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky 12 441,41 Kč.

13. Z listiny označené jako předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky 58 531,82 Kč.

14. Z listin označených jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu pohledávek soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně projevila vůli postoupit pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což žalobkyně akceptovala.

15. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

16. Z listiny označené jako výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná byla zástupcem žalobkyně urgována k úhradě dlužné částky do tří dnů. Z potvrzení společnosti , právnická osoba, . se podává, že zásilka byla žalované odeslána dne , datum, .

17. Ze sdělení společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že vlastníkem účtu č. , č. účtu, v rozhodném období byla žalovaná, přičemž na daný účet byly připsány platby ve výši 15 000 Kč dne , datum, , ve výši 25 000 Kč dne , datum, a ve výši 10 000 Kč dne , datum, .

18. Z listiny označené jako přehled splátek pro , právnická osoba, a , právnická osoba, ze dne , datum, soud zjistil, že se jedná o listinu vyhotovenou žalovanou, která uvedla, že z účtů vedených u , právnická osoba, . a , právnická osoba, . byla uhrazena částka v celkové výši 17 172,51 Kč a nenalezenými platbami měla být uhrazena částka v celkové výši 16 157,49 Kč.

19. Z listiny označené jako potvrzení o vedení účtu ze dne , datum, soud zjistil, že se jedná o listinu vyhotovenou , právnická osoba, ., která uvedla, že z účtu č. , č. účtu, byly na účet č. , č. účtu, provedeny platby ve výši 1 421 Kč dne , datum, , ve výši 10 Kč dne , datum, , ve výši 3 175,09 Kč dne , datum, a ve výši 4 800 Kč dne , datum, .

20. Z výpisů z běžného účtu vyhotovených společností , právnická osoba, . soud zjistil, že z účtu žalované byly na účet č. , č. účtu, provedeny platby ve výši 1 421 Kč dne , datum, , ve výši 1 400 Kč dne , datum, , ve výši 200 Kč dne , datum, a ve výši 4 745,42 Kč dne , datum, .

21. Z výpisu z běžného účtu vyhotoveného společností , právnická osoba, . soud zjistil, že z účtu žalované byly na účet č. , č. účtu, provedeny platby ve výši 4 800 Kč dne , datum, , ve výši 10 Kč dne , datum, , ve výši 3 175,09 Kč dne , datum, a ve výši 1 421 Kč dne , datum, .

22. Na základě provedeného dokazování tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav:Žalovaná s předchůdkyní žalobkyně elektronicky jednala o uzavření smlouvy o úvěru, neboť jí poskytla své osobní údaje. Předchůdkyně žalobkyně vystavila ve dnech , datum, , , datum, a , datum, listiny označené jako smlouva o úvěru č. , hodnota, a dodatky č. , hodnota, a č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, , jež nebyly žalovanou žádným způsobem podepsány, toliko bylo uvedeno, že měly být potvrzeny pomocí kódu zaslaného na e-mail nebo telefon nebo odesláním peněžních prostředků. Na účet č. , č. účtu, , jehož majitelem byla v rozhodném období dle sdělení , právnická osoba, . žalovaná, byly z účtu předchůdkyně žalobkyně poukázány platby v celkové výši 50 000 Kč. Žalovaná z účtů vedených u , právnická osoba, . a , právnická osoba, . poukázala na účet předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky v celkové výši 17 172,51 Kč (7 766,42 Kč z účtu vedeného u , právnická osoba, . a 9 406,09 Kč z účtu vedeného u , právnická osoba, .). Předchůdkyně žalobkyně vystavila potvrzení, v němž uvedla, že na úvěr bylo žalovanou uhrazeno celkem 17 172,62 Kč. Předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně projevily shodnou vůli postoupit spornou pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve spojení s dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek, což bylo žalované oznámeno předchůdkyní žalobkyně oznámením ze dne , datum, . Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou předžalobní upomínkou ze dne , datum, k vrácení dlužné částky, a to do tří dnů. Zásilka byla odeslána dne , datum, .

23. Soud se následně v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.

24. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

25. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

26. Protože předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve spojení s dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek postoupila spornou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.

27. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.

28. Podle § 96 o.s.ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela (odst. 1). Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí (odst. 2). Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení (odst. 3). Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání (odst. 4).

29. Poněvadž žalobkyně vzala žalobu částečně (co do částky 6 535,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 6 535,80 Kč od , datum, do zaplacení) zpět a žalovaná s částečným zpětvzetím žaloby souhlasila, postupoval soud podle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. a řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil (bod I. výroku).

30. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

31. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán (odst. 1). Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků (odst. 2).

32. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

33. Podle § 87 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).

34. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně, jakožto věřitelem, a žalovanou, jako dlužnicí, byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o.z.), podle níž byla úvěrující (předchůdkyně žalobkyně) povinna poskytnout na požádání úvěrovanému (žalované) v její prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný (žalovaná) byla povinna poskytnuté peněžní prostředky, a to včetně úroků v ujednané výši (§ 2395 o.z.), vrátit sjednaným způsobem (§ 2399 o.z.). Uvedená povinnost byla žalovanou porušena, když nehradila splátky řádně a včas. Žalovaná však v daném případě vystupovala v pozici spotřebitele, neboť sjednávala úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání (taková skutečnost neplyne ze smlouvy o úvěru a ani nebyla v řízení tvrzena, natožpak prokazována), pročež je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy o úvěru se na daný závazkový právní vztah aplikuje rovněž ZSÚ.

35. Předchůdkyně žalobkyně tak byla povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalované - spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, který představuje i sporný úvěr ve výši 50 000 Kč. Posouzení schopnosti splácet úvěr je závislé na disponibilních příjmech žalované, tedy příjmech po zohlednění pravidelných měsíčních výdajů. Soud je toho názoru, že posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z doložených údajů o skutečném poměru mezi příjmy a výdaji žadatele o úvěr. Smyslem této povinnosti věřitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz Wachtlová, L.; Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2011, s. 99, citováno z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).

36. Soud v této souvislosti odkazuje rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle nějž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.

37. V projednávané věci pak žalobkyně nepředložila soudu ničeho, z čeho by bylo lze usuzovat, že předchůdkyně žalobkyně řádně splnila povinnost posoudit schopnost žalované poskytnutý úvěr splatit. V žalobě žalobkyně ani obecně neuváděla, že předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované jakkoliv posuzovala, a k žalobě ani žádné listiny prokazující zkoumání úvěruschopnosti žalované nepředložila. Poněvadž žalobkyně zcela rezignovala na vylíčení skutečnosti o zkoumání úvěruschopnosti žalované předchůdkyní žalobkyně, jakož i na předložení důkazů ohledně této skutečnosti, nezbývá než dospět k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru žalované řádně a dostatečně posuzovala schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet. Žalobkyně se pak svojí neúčastí na jednáních soudu sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena podle § 118b o.s.ř. o povinnosti uvést rozhodná tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, jakož i výzvy a poučení podle § 118a o.s.ř. k doplnění chybějících tvrzení a k označení důkazů k prokázání svých tvrzení, jež soud neměl v daném okamžiku za prokázaná, a následně být řádně poučena ohledně následků nesplnění této výzvy. V této souvislosti soud uvádí, že § 118a o.s.ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst.

3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2009, s. 831, 832 nebo usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 2848/2010).

38. Jelikož soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru neposoudila schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách s odbornou péčí podle § 86 ZSÚ, posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 ZSÚ ve spojení s § 580 odst. 1 o.z. a s § 588 o.z. V případě porušení povinnosti ke kontrole úvěruschopnosti se totiž nejedná pouze o relativní neplatnost, které se musí žalovaná dovolat. Naopak se jedná o neplatnost absolutní, když smysl a účel zákona a zájem na ochraně spotřebitele jako slabší smluvní strany vyžaduje, aby se jednalo o neplatnost absolutní. Jinak by se nejednalo o skutečně účinnou a odrazující sankci. Ustanovení na ochranu spotřebitele jsou součástí veřejného pořádku. Porušení povinnosti provést kontrolu úvěruschopnosti v souladu s požadavkem náležité péče je tak ve zjevném rozporu s veřejným pořádkem (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Smyslem a účelem této normy je ochrana spotřebitele před nezodpovědným úvěrováním. Soud k této vadě právního jednání přihlíží z úřední povinnosti tak, aby ochrana poskytnutá slabší straně byla skutečně účinná a dostatečně odrazující od poskytování úvěrů bez náležitého zkoumání úvěruschopnosti žadatele o úvěr.

39. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

40. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

41. Poněvadž provedeným dokazováním bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky v celkové výši 50 000 Kč, posoudil soud právní vztah mezi žalobkyní (předchůdkyní žalobkyně) a žalovanou jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o.z., jelikož ochuzená (předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně) přenechala obohacené (žalovaná) bez právního důvodu částku 50 000 Kč, již žalovaná zcela nevrátila. Z provedeného dokazování pak z výpisů z účtů žalované u , právnická osoba, . a , právnická osoba, . vyplynulo, že žalovaná předchůdkyni žalobkyně uhradila částku 17 172,51 Kč, přičemž žalovaná ani přes poučení soudu dle § 118a odst. 3 o.s.ř. neprokázala své tvrzení o úhradách ve vyšším rozsahu, soud proto vyšel ohledně celkové úhrady z potvrzení vystaveného předchůdkyní žalobkyně, podle něhož bylo na úvěr uhrazeno celkem 17 172,62 Kč. Nezbývá tak než konstatovat, že dlužná částka představující bezdůvodné obohacení žalované činí 32 827,38 Kč. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , plyne, že § 87 ZSÚ lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 ZSÚ.

42. Soud za použití § 87 odst. 1 ZSÚ s ohledem na návrh žalované na stanovení jiné než zákonné lhůty k plnění a s ohledem na aktuální majetkovou situaci žalované, která uváděla, že pobírá pouze starobní důchod a v jejích možnostech by bylo platit částku 3 000 Kč měsíčně, shledal, že bude v přiměřených možnostech žalované, aby žalobkyni zbývající dlužnou částku ve výši 32 827,38 Kč zaplatila do , datum, ode dne právní moci tohoto rozsudku.

43. S ohledem na závazný právní názor vyslovený Nejvyšším soudem je zjevné, že žalovaná se ještě nemohla ocitnout v prodlení s vrácením zbývající dlužné jistiny ve výši 32 827,38 Kč, když teprve soud za použití § 87 odst. 1 ZSÚ s přihlédnutím k přiměřeným možnostem žalované určí dobu, v níž bude žalovaná povinna danou částku žalobkyni zaplatit. Jedině tehdy, když by žalovaná dlužnou částku v takto stanovené době nezaplatila, by bylo možno uvažovat o tom, že se žalovaná ocitla v prodlení ve smyslu § 1968 o.z. – nikoliv však dříve.

44. Na základě shora uvedeného tak plyne, že žaloba je důvodná pouze zčásti, pročež soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku (bezdůvodné obohacení) ve výši 32 827,38 Kč. Žalobu pak ve zbývající části neshledal oprávněnou, a proto ji co do částky 25 114,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 57 941,78 Kč od , datum, do zaplacení, jako bezdůvodnou zamítl, neboť uvedenou částku žalovaná žalobkyni nedluží, jelikož se jedná o nároky z neplatné smlouvy o úvěru, a v tomto období nebyla žalovaná ani v prodlení.

45. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 87 odst. 1 ZSÚ a stanovil pariční lhůtu přiměřeně vzhledem k možnostem žalované.

46. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 146 odst. 2 o.s.ř. a § 142 odst. 2 o.s.ř. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož žalobkyně částečným zpětvzetím žaloby z důvodu početní a písařské chyby zavinila, že řízení bylo částečně zastaveno, a ve zbytku byl úspěch žalované toliko částečný, přičemž celkově poměr úspěchu a neúspěchu, resp. zavinění zastavení řízení, obou účastníků byl v zásadě shodný.