75 C 274/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 29 015 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba o zaplacení částky 29 015 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 805 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 68,69 % ročně z částky 13 230,98 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 71 452 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vůči žalovanému zaplacení částky v celkové výši 17 805 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 805 Kč od [datum] do zaplacení, částky 11 210 Kč a úroku ve výši 68,69 % ročně z částky 13 230,98 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 71 452 Kč, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobou uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel smlouvu o úvěru [číslo] kterou žalovaný podepsal dne [datum] a na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému na účet uvedený ve smlouvě dne [datum] úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr s úrokem v efektivní sazbě 95,03 % ročně ve 36 měsíčních splátkách ve výši 1 654 Kč, splatných k 12. dni každého kalendářního měsíce počínaje říjnem 2015, a to dle splátkového kalendáře. Žalovaný se i přes odklad splátek ocitl v prodlení s úhradou sjednaných splátek, přičemž celkem zaplatil částku 27 629 Kč. Žalobkyni proto vzniklo dle bodu [číslo] smlouvy právo na smluvní pokutu za prodlení s úhradou 7., 8., 11., 12., 13. a 14. splátky v délce 15 dnů ve výši šestkrát 132,32 Kč, splatnou ve lhůtě 10 dnů od vzniku práva žalobkyně na její zaplacení, a dále právo na smluvní pokutu za prodlení s úhradou 7., 13., 20., 26., 27., 28., 29. a 30. splátky v délce 30 dnů ve výši osmkrát 215,02 Kč, splatnou ve lhůtě 10 dnů od vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátky splatné [datum] o délce 60 dnů, došlo v souladu s bodem 12.3 smlouvy automaticky k zesplatnění celého úvěru ke dni [datum], kdy byl žalovaný povinen uhradit celou nezaplacenou jistinu úvěru včetně úroků zahrnutých v posledních třech splátkách před zesplatněním úvěru, které se ke dni zesplatnění staly součástí jistiny, a žalobkyně může požadovat úroky z prodlení z celé této nové jistiny ve výši 15 292,11 Kč. Před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné splátky ve lhůtě alespoň 30 dnů. Pro případ nezaplacení nové jistiny úvěru v den následující po dni zesplatnění byla v bodě 12.7 smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,25 % denně z nové dlužné jistiny. Žalobkyně však požaduje tuto smluvní pokutu pouze ve výši 0,1 % za každý den prodlení. Žalovaný však svůj dluh žalobkyni neuhradil ani po předžalobní výzvě. Ke způsobu posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že vycházela z informací a dokladů získaných od žalovaného, zejména z prohlášení žalovaného, dokladů o příjmech a výpisů z účtu, a ověřila i úvěrovou historii žalovaného v databázích [příjmení] a [anonymizováno], jakož i skutečnost, že žalovaný nebyl evidován v insolvenčním rejstříku.

3. V podání ze dne [datum] žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že vycházela z čistého měsíčního příjmu žalovaného ve výši 21 078 Kč a celkových měsíčních nákladů ve výši 12 967 Kč, načež volné zdroje žalovaného ke splácení činily 8 111 Kč. Žalobkyně dále prověřila, že žalovaný nebyl evidován v insolvenčním rejstříku, že neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad jeho totožnosti nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Žalovaný měl sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou a výši jeho příjmu žalobkyně ověřila z prohlášení klienta o příjmu za poslední 3 měsíce. K posouzení výdajů žalovaného dále uvedla, že vychází zejména z údajů uvedených žalovaným, které svým podpisem potvrdil v kartě hodnocení klienta, přičemž nemá objektivní možnost ověřit si údaje sdělené žalovaným, a uvedla, že zohlednila i plnění žalovaného na souběžnou úvěrovou smlouvu u žalobkyně [číslo].

4. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a po celou dobu řízení byl pasivní.

5. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum] podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání, leč řádně předvolán, bez omluvy nedostavil.

6. Dle výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu ke dni [datum] měla žalobkyně od [datum] povolení České národní banky k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.

7. Z listin označených jako návrh na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru/smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] ze smluvních ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru soud zjistil, že je žalovaný podepsal dne [datum] a žalobkyně návrh akceptovala dne [datum]. Jako den uzavření smlouvy byl sjednán den doručení oznámení o schválení úvěru žalovanému. Žalobkyně se v této smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit částku v celkové výši 59 544 Kč v 36 měsíčních anuitních splátkách zahrnujících platbu jistiny úvěru a úroku, který k poslednímu dni splatnosti splátky přirůstá k jistině, ve výši 1 654 Kč, splatných k 12. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Zápůjční úroková sazba činila dle smlouvy 95,02 % ročně. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky či její části o délce 15 dnů byl v čl. 12 smluvních ujednání sjednán vznik práva žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 8 % z dlužné splátky a pro případ prodlení o délce 30 dnů byl v témže ustanovení sjednán vznik práva žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 13 % z dlužné splátky, obě se splatností ve lhůtě 10 dnů od vzniku povinnosti k zaplacení smluvní pokuty. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky či její části o délce 60 dnů bylo v čl. 12 písm. b) smluvních ujednání sjednáno automatické zesplatnění úvěru, kdy se stávají splatnými celá jistina úvěru, úroky přirostlé ke dni zesplatnění k jistině. Pro případ nezaplacení nové jistiny úvěru v den následující po jeho zesplatnění byla v čl. 12 smlouvy sjednána povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,25 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení.

8. Dle předsmluvního formuláře, podepsaného žalovaným dne [datum], byl žalovaný seznámen se základními vlastnostmi a náklady spotřebitelského úvěru ve vztahu ke smlouvě [číslo].

9. Z listiny označených jako oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru [číslo] soud zjistil, že žalobkyně akceptovala návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] přičemž doručením oznámení došlo k uzavření smlouvy o úvěru [číslo]. Oznámení bylo doručeno žalovanému dne [datum].

10. Z listiny nazvané„ hodnocení klienta“ plyne, že žalobkyně vycházela při analýze bonity žalovaného ve vztahu ke smlouvě o úvěru [číslo] z pravidelného čistého měsíčního příjmu žalovaného ze zaměstnání ve výši 21 000 Kč (neznámo kým byla částka přeškrtnuta a dopsána částka 21 078 Kč), přičemž datum nástupu do zaměstnání bylo uvedeno [datum], a z výdajů ve výši 10 967 Kč (neznámo kým byla částka přeškrtnuta a dopsána částka 12 967 Kč) coby výdajů na žalovaného a manželku ve výši 3 800 Kč, ručně dopsaných výdajů na děti ve výši 2 000 Kč, splátek ve výši 1 500 Kč, splátek vůči žalobkyni ve výši 1 667 Kč a částky 4 000 Kč na bydlení (nájem, inkaso). Rozdíl mezi příjmy a výdaji činil 10 033 Kč (neznámo kým byla částka přeškrtnuta a dopsána částka 8 111 Kč). Ve formuláři bylo rovněž vyplněno, že je žalovaný ženatý, má výuční list a forma bydlení je vlastní. Formulář obsahuje rovněž podpis žalovaného ke dni [datum].

11. Z listin nazvaných jako„ prohlášení o splnění informační povinnosti úvěrujícího“ a„ prohlášení klienta“, které obsahují podpis žalovaného ke dni [datum], plyne, že mu bylo ze strany úvěrujícího poskytnuto náležité vysvětlení všech následků uzavření smlouvy s dostatečným předstihem, a že žalovaný prohlásil, že je zaměstnán jako obráběč od [datum] s pracovním poměrem na dobu neurčitou a průměrnou mzdou za poslední 3 měsíce ve výši 21 078 Kč a že má jedno nezaopatřené dítě.

12. Dle výpisu záznamů z registru [příjmení] neměl žalovaný ke dni [datum] žádný záznam.

13. Z dokladu o vyplacení úvěru plyne, že na účet [číslo] [bankovní účet] uvedený ve smlouvě byla z účtu žalobkyně zaslána dne [datum] částka ve výši 25 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo] (číslo úvěrové smlouvy).

14. Karta klienta (žalovaného) ke dni [datum] obsahuje údaje evidované žalobkyní ke smlouvě [číslo] včetně přehledu zaplacených splátek, podle nějž žalovaný celkem žalobkyni uhradil částku 41 404 Kč.

15. Z listiny obsahující výstup z registru NRKI soud zjistil, že při hodnocení žalovaného bylo žalovanému přiznáno skóre 272, což vyjadřuje vyšší riziko.

16. Z listin označených jako žádost o úpravu splátkového kalendáře a sdělení žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný požádal z důvodu [anonymizováno] o odložení splátek, čemuž žalobkyně vyhověla.

17. Dle listin označených jako pokus o smír ze dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně opakovaně upozorňovala žalovaného na prodlení s úhradou splátek.

18. Dle výzvy k zaplacení ze dne [datum] žalobkyně žalovaného vyzvala k okamžité úhradě splátky ve výši 1 654 Kč, s jejíž úhradou je v prodlení o délce 25 dnů, a to s upozorněním, že v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 60 dnů, dojde tímto dnem automaticky k zesplatnění celého úvěru.

19. Dle výzvy k zaplacení ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě splátek splatných dne [datum] a [datum] ze smlouvy [číslo] smluvní pokuty ve výši 1 438 Kč s upozorněním, že v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 60 dnů, dojde tímto dnem automaticky k zesplatnění celého úvěru.

20. Dle výzvy k zaplacení ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě splátek splatných dne [datum] a [datum] ze smlouvy [číslo] smluvní pokuty ve výši 1 653 Kč s upozorněním, že v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 60 dnů, dojde tímto dnem automaticky k zesplatnění celého úvěru.

21. Dle výzvy k zaplacení ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě splátek splatných dne [datum] a [datum] ze smlouvy [číslo] smluvní pokuty ve výši 1 868 Kč s upozorněním, že v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 60 dnů, dojde tímto dnem automaticky k zesplatnění celého úvěru.

22. Dle výzvy k zaplacení ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě splátek splatných dne [datum] a [datum] ze smlouvy [číslo] smluvní pokuty ve výši 2 083 Kč s upozorněním, že v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 60 dnů, dojde tímto dnem automaticky k zesplatnění celého úvěru.

23. Dle výzvy k zaplacení ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě splátek splatných dne [datum] a [datum] ze smlouvy [číslo] smluvní pokuty ve výši 2 298 Kč s upozorněním, že v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 60 dnů, dojde tímto dnem automaticky k zesplatnění celého úvěru.

24. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] ve spojení s poštovním podacím archem ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dluhu vzniklého ze smlouvy [číslo] to na jistině ve výši 13 230,98 Kč, na smluvních pokutách ke dni vyhotovení výzvy ve výši 2 513 Kč a 11 210 Kč a k úhradě úroku ve výši 68,69 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.

25. Z fotokopie občanského průkazu plyne, že při sjednávání úvěru byla pořízena fotokopie občanského průkazu žalovaného.

26. Z příkazu k povolení inkasa ze dne [datum] plyne, že žalovaný s účinností ode dne [datum] zadal příkaz k povolení inkasa ve prospěch žalobkyně, což bylo potvrzeno náhledem do internetového bankovnictví žalovaného.

27. Z vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek ze dne [datum] soud nezjistil pro věc žádné relevantní skutečnosti.

28. Na základě provedeného dokazování tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně je evidována v evidenci ČNB jako subjekt oprávněný poskytovat spotřebitelské úvěry. Žalovaný podepsal dne [datum] listinu označenou jako„ návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo]“. Žalobkyně návrh žalovaného akceptovala, načež bylo oznámení o schválení úvěru doručeno žalovanému dne [datum]. Žalobkyně se smluvně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit tento úvěr včetně smluveného úroku, a to v 36 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 654 Kč splatných vždy k 12. dni v měsíci. Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 59 544 Kč Smluvní strany si sjednaly úrok ve výši 95,02 % ročně. V případě prodlení žalovaného s úhradou splátky či její části o více než 15 dní, je žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 8 % z dlužné splátky, a v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky či její části o více než 30 dní, je žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 13 % z dlužné splátky. Při prodlení žalovaného s úhradou splátky o více než 60 dní, dojde k zesplatnění úvěru. V případě zesplatnění úvěru se dosud nesplacené splátky stávají součástí jistiny. V případě, že nebude nová jistina uhrazena řádně a včas je žalovaný povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,25 % denně z nové jistiny za každý den prodlení s úhradou nové jistiny. Žalovaný měl při uzavření smlouvy pravidelný příjem 21 078 Kč čistého, což žalovaný prohlásil. Žalovaný nebyl ke dni [datum] evidován v registru [příjmení]. Žalovaný poskytnutý úvěrový rámec ve výši 25 000 Kč zcela vyčerpal, když žalobkyně zaslala dne [datum] částku 25 000 Kč na účet, který žalovaný označil ve smlouvě. Žalovaný uhradil celkem částku 41 404 Kč. Žalovaný při zkoumání úvěruschopnosti obdržel skóre 272, které vyjadřovalo vyšší riziko. Totožnost žalovaného byla při sjednávání úvěru ověřena zasláním kopie občanského průkazu žalovaného. Žalovanému byl povolen z důvodu nemoci odklad splátek, žalovaný však byl následně opakovaně upomínán k úhradě dlužných splátek s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru a vymáhání dlužných částek v soudním řízení. Žalovaný byl zástupkyní žalobkyně vyzván k okamžité úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost podání žaloby. Předžalobní výzva byla odeslána dne [datum].

29. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

30. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“), ve znění od 1. 1. 2014, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

31. Podle § 22 odst. 5 ZSÚ není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.

32. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

33. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

34. Na základě shora uvedeného skutkového stavu posouzeného citovanými zákonným ustanoveními soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní, jakožto věřitelem, a žalovaným, jako dlužníkem, byla dne [datum], kdy byla žalovanému doručena akceptace žalobkyně návrhu žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru, uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o.z.), podle níž byla úvěrující (žalobkyně) povinna poskytnout na požádání úvěrovanému (žalovaný) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný (žalovaný) byl povinen poskytnuté peněžní prostředky, a to včetně úroků v ujednané výši (§ 2395 o.z.), vrátit sjednaným způsobem (§ 2399 o.z.). Uvedená povinnost byla žalovaným porušena, když dlužnou částku neuhradil řádně a včas. Žalovaný však v daném případě vystupoval v pozici spotřebitele, neboť sjednával úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání (taková skutečnost neplyne ze smlouvy o úvěru a ani nebyla v řízení tvrzena, natožpak prokazována), pročež je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy o zápůjčce se na daný závazkový právní vztah aplikuje dle § 164 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, rovněž ZSÚ.

35. Žalobkyně tak byla povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného - spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, který představuje i sporný úvěr ve výši 25 000 Kč. Posouzení schopnosti splácet úvěr je závislé na disponibilních příjmech žalovaného, tedy příjmech po zohlednění pravidelných měsíčních výdajů. Soud je toho názoru, že posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z doložených údajů o skutečném poměru mezi příjmy a výdaji žadatele o úvěr. Smyslem této povinnosti věřitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz Wachtlová, L.; Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99, citováno z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39).

36. Soud v této souvislosti odkazuje rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, podle nějž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.

37. Soud pak dospěl k závěru, že v projednávané věci žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí v § 9 ZSÚ, jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by před poskytnutím úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr. Z žalobkyní předložených listin totiž vyplynulo, že žalovaný byl zaměstnán s měsíčním příjmem cca 21 078 Kč, že žalovaný nebyl evidován v registru [příjmení] s dlužnými splátkami úvěrů nebo karet po splatnosti, avšak z hlediska příjmu žalovaného žalobkyně vyšla toliko z ničím nepodložených tvrzení žalovaného, když jediným podkladem bylo prohlášení žalovaného o jeho zaměstnání a průměrné výši příjmu. Rovněž z dokazování vyplynulo, že při hodnocení smlouvy žalovaného byla smlouva opatřena skórem znamenajícím vyšší rizikovost a žalovaný měl současně dluhy u dalších věřitelů i u žalobkyně. Pokud pak jde o výdajovou stránku žalovaného, žalobkyně nepředložila soudu ničeho, z čeho by plynulo, že by se jí v případě posuzování schopnosti žalovaného poskytovaný úvěr splatit jakkoliv zabývala. Žalobkyně pak ani přes poučení soudu podle § 118a o.s.ř. nepředložila nic, z čeho by bylo lze dospět k závěru, že řádně splnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného. Z listin předložených žalobkyní přitom podle soudu nebylo lze dospět k závěru, že by žalovaný byl schopen řádně hradit poskytnutý úvěr s měsíční splátkou ve výši 1 654 Kč, a to za situace, kdy žalobkyně neměla žádné podložené informace o příjmech a výdajích žalovaného, které si bylo na místě vyžádat tím spíše, že v systému [anonymizováno] byl žalovaný hodnocen s rizikovým skóre a sám žalovaný uváděl existenci dalších dluhů jak u žalobkyně, tak u dalších věřitelů. Údaje v hodnocení klienta pak byly navíc opravovány, přičemž z opravy není zřejmé, kdy a kým byla činěna, a tedy zda byla činěna ještě před podpisem dané listiny žalovaným, nebo až posléze. Aby za dané situace bylo lze dovodit, že žalovaný je schopen nabízený úvěr řádně splácet, musela by se žalobkyně podle soudu více zabývat jak příjmy, tak zejména výdaji žalovaného. Na to však žalobkyně zcela rezignovala a spolehla se pouze na tvrzení žalovaného. Pokud přesto žalovanému sporný úvěr poskytla, rozhodně tak neučinila v souladu se svými povinnostmi podle § 9 ZSÚ. Z podkladů, které měla žalobkyně k dispozici, totiž vyplynula vysoká míra rizika nesplácení ze strany žalovaného. Přitom součástí kontroly úvěruschopnosti je rovněž řádné vyhodnocení získaných dat v souladu s požadavkem náležité péče tak, aby shromažďování dat o žadateli o úvěr nebylo pouze samoúčelné. Na základě získaných dat teprve poskytovatel úvěru učiní závěr, zda žadatel o úvěr nebude mít zjevný problém úvěr splatit. Pokud po tomto zkoumání nevyplyne zvýšené riziko nesplácení, lze platně uzavřít smlouvu a úvěr žadateli poskytnout. V dané věci však riziko nesplácení ze strany žalovaného bylo zcela zjevné.

38. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru nepostupovala s odbornou péčí, jelikož řádně nezkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, resp. nebylo prokázáno, že by s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného posuzovala. Nedodržení této povinnosti pak má podle § 9 odst. 1 ZSÚ za následek neplatnost uzavřené smlouvy. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, je třeba, aby k takové neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018). Soud dodává, že porušením svých povinností zakotvených v § 9 odst. 1 ZSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, jelikož uvedené ustanovení chrání nejen žalovaného, ale také celou společnost (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Závěrem soud dodává, že splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost nelze přenášet na žalovaného, poněvadž tato povinnost byla uložena žalobkyni jednak z toho důvodu, že jako osoba podnikající v daném oboru je schopna vyhodnotit potenciální rizika a možnou neschopnost žalovaného splácet úvěr, jednak i na ochranu samotného žalovaného, jenž svoji finanční situaci nemusí vidět zcela realisticky a nemusí dohlédnout na rizika spojená s uzavřením smlouvy o úvěru.

39. Jelikož soud dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru (spotřebitelského úvěru) neposoudila schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách s odbornou péčí podle § 9 odst. 1 ZSÚ, posoudil soud smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou podle § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s § 588 o.z. Pokud jde totiž o charakter neplatnosti smlouvy o zápůjčce uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní, je třeba, jak bylo uvedeno již shora, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 9 ZSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost.

40. Poněvadž je smlouva o úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, posoudil soud právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako vztah z bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o.z., jelikož ochuzená žalobkyně přenechala obohacenému žalovanému bez právního důvodu částku 25 000 Kč. Z žalobních tvrzení vyplynulo, že žalovaný uhradil 27 629 Kč, z předložených důkazů pak dokonce vyplynulo, že žalovaný uhradil částku 41 404 Kč.

41. Nezbývá tak než uzavřít, že závazek žalovaného vůči žalobkyni zanikl v každém případě splněním dluhu, neboť byl již žalovaným zapraven. Poněvadž jistina ve výši 25 000 Kč byla zcela uhrazena, je nepochybné, že žalobkyni nevznikl ani nárok na úhradu úroků z prodlení za období od [datum], neboť v té době již byl závazek z bezdůvodného obohacení zapraven (poslední splátka byla uhrazena dne [datum]).

42. Na základě shora uvedeného proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

43. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario, když žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly.