75 C 298/2020

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa anonymizována čtyři slova jméno , příjmení jméno , anonymizováno číslo , země zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa o zaplacení 3 328 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba o zaplacení částky 3 328 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % z částky 3 328 Kč od [datum] do [datum], ve výši 7,50 % z částky 3 328 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8 % z částky 3 328 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,75 % z částky 3 328 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9 % ročně z částky 3 328 Kč od [datum] do [datum] a za dobu od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení z částky 3 328 Kč ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 28. 1. 2020 domáhala vůči žalované zaplacení částky ve výši 3 328 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 328 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně - [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ PF“) a žalovaná uzavřely dne 14. 12. 2007 smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva o půjčce“), na jejímž základě poskytla PF žalované peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč (dále jen„ půjčka“), které žalovaná v hotovosti v den uzavření smlouvy o půjčce převzala. Žalovaná se zavázala vrátit PF částku 23 744 Kč složenou z půjčky ve výši 14 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 9 744 Kč, přičemž půjčka měla být splácena v hotovosti v 53 pravidelných týdenních splátkách po 448 Kč. Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas, přičemž při nesplnění povinnosti uhrazení splátky měla PF podle čl. 8 smluvních podmínek právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva o půjčce zanikla uplynutím doby, na níž byla sjednána, a tedy dne 19. 12. 2008. Žalobkyně od PF neobdržela informace o jednotlivých úhradách žalované, nýbrž pouze informaci o celkové výši úhrad ve výši 20 416 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení sporné pohledávky na předchůdkyni žalobkyně [příjmení] [jméno] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 25. 6. 2015. Hodnota pohledávky ke dni jejího postoupení činila 3 328 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 postoupila předchůdkyně žalobkyně spornou pohledávku na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována přípisem ze dne 17. 9. 2018. Žalovaná však na spornou pohledávku po jejím postoupení neuhradila ničeho. Žalovaná byla v souladu s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzvána k úhradě dlužné částky poslední upomínkou ze dne 9. 1. 2020.

3. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala pasivní.

4. Soud věc projednal na jednání konaném dne 22. 1. 2021 podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaná, leč řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.

5. Ze smlouvy o půjčce soud zjistil, že PF poskytla žalované dne 14. 12. 2007 půjčku ve výši 14 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit PF v 53 týdenních splátkách (vždy 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy o půjčce) po 448 Kč. Žalovaná se pak v souvislosti s půjčkou zavázala zaplatit PF souhrnný poplatek ve výši 9 744 Kč, pročež celková částka, již byla povinna na základě smlouvy o půjčce PF zaplatit činila 23 744 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy o půjčce. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že půjčku v hotovosti převzala.

6. Ze smluvních podmínek, které nejsou smluvními stranami podepsány, soud zjistil bližší úpravu práv mezi PF a žalovanou, přičemž z článku 1 smluvních podmínek se podává RPSN při 53 splátkách dlužné částky ve výši 206,8 %. Z článku 8 smluvních podmínek soud zjistil, že PF je oprávněna požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky, pokud žalovaná nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 a z její přílohy č. 1 soud zjistil, že došlo k postoupení sporné pohledávky PF za žalovanou ve výši 3 328 Kč na předchůdkyni žalobkyně. Žalované bylo PF oznámeno postoupení sporných pohledávek na předchůdkyni žalobkyně, když jí bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015, což se podává z oznámení o postoupení pohledávky a poštovního podacího archu.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 9. 2018 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vyrozuměla žalovanou o postoupení sporné pohledávky na žalobkyni. Z poštovního podacího archu se pak podává, že oznámení bylo žalované odesláno dne 19. 9. 2018.

9. Výzvou před podáním žaloby ze dne 9. 1. 2020 zástupce žalobkyně urgoval žalovanou k úhradě sporné pohledávky.

10. Z výpisů z lucemburského obchodního rejstříku a z maltského obchodního rejstříku soud ověřil právní subjektivitu předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně.

11. Z databáze České národní banky soud zjistil, že úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu činily: v prosinci 2007 13,32 %, v lednu 2008 13,30 %, v únoru 2008 13,28 %, v březnu 2008 13,35 %, v dubnu 2008 13,28 %, v květnu 2008 13,27 %, v červnu 2008 13,31 %, v červenci 2008 13,35 %, v srpnu 2008 13,39 %, v září 2008 13,45 %, v říjnu 2008 13,58 %, v listopadu 2008 13,60 % a v prosinci 2008 13,64 %.

12. Na základě provedeného dokazování tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Na předchůdkyni žalobkyně a následně na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou ve výši 3 328 Kč z titulu smlouvy o půjčce uzavřené mezi PF a žalovanou. Žalovaná si při uzavření smlouvy o půjčce převzala od PF v hotovosti částku 14 000 Kč, za což se zavázala vrátit PF částku 23 744 Kč tvořenou jistinou ve výši 14 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 9 744 Kč Částku ve výši 23 744 Kč se pak zavázala vrátit v 53 týdenních splátkách po 448 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy.

13. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.

14. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

16. Protože PF smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 postoupila spornou pohledávku za žalovanou na předchůdkyni žalobkyně, která následně spornou pohledávku postoupila na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.

17. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.

18. Podle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

19. Protože smlouva o půjčce byla uzavřena dne 14. 12. 2007, a tedy před účinností o.z. (1. 1. 2014), posuzoval soud projednávanou věc podle právních předpisů platných do 31. 12. 2013.

20. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

21. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

22. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

23. Podle § 517 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění (odst. 1). Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis (odst. 2).

24. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi PF, jakožto věřitelem, a žalovanou, jako dlužníkem, byla dne 14. 12. 2007 uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 a násl. obč. zák., neboť PF byla povinna přenechat žalované věci určené podle druhu, konkrétně peníze (částku 14 000 Kč), a žalovaná se zavázala po uplynutí dohodnuté doby vrátit PF věci stejného druhu (peníze), a to včetně poplatků.

25. Soud má za prokázané, že žalované byla PF poskytnuta hotovostní půjčka ve výši 14 000 Kč, když převzetí půjčené částky stvrdila žalovaná svým podpisem smlouvy o půjčce. Žalovaná se pak zavázala půjčku splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 744 Kč v 53 týdenních splátkách po 448 Kč.

26. Pokud jde o souhrnný poplatek ve výši 9 744 Kč, soud jej posoudil podle jeho obsahu jako úplatu za užívání půjčené jistiny, a tedy jako úrok podle § 658 odst. 1 obč. zák. Nejde totiž o nic jiného než o„ odměnu“ za zapůjčení finančních prostředků. Podle smluvních podmínek činí při splácení půjčky v 53 splátkách RPSN 206,8 % Cena peněz přitom zahrnuje nejen čistý zisk z půjčené jistiny, ale i náklady spojené s poskytnutím úvěru. PF tedy půjčku ve výši 14 000 Kč poskytovala za částku 9 744 Kč označenou jako souhrnný poplatek, přičemž soud tuto cenu peněz přepočetl na úrokovou míru a zjistil, že půjčka byla úročena úrokem ve výši 68,47 % ročně. Dle statistiky vedené Českou národní bankou byla obvyklá úroková míra v bankovním sektoru v prosinci 2007 až v prosinci 2008 v rozsahu 13,27 % až 13,64 % ročně. V daném případě tak úrok 68,47 % přesahuje úrokové sazby v bankovním sektoru přibližně pětkrát, a tedy několikanásobně než je obvyklé.

27. Otázkou přiměřenosti výše úroků se mnohokrát zabýval i Nejvyšší soud (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004), který dovodil, že v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník - s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

28. V souladu s právními závěry dovozenými Nejvyšším soudem tak soud dospěl k závěru, že úrok sjednaný ve smlouvě o půjčce je z důvodu své nepřiměřené výše neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 obč. zák.

29. Soud se pak dále zabýval oddělitelností ujednání o úroku od ostatních ujednání smlouvy o půjčce, přičemž dospěl k závěru, že toto ujednání není oddělitelné od ostatních částí smlouvy, naopak je její integrální součástí. Z předtištěného formuláře smlouvy o půjčce a smluvních podmínek totiž vyplývá, že byla pevně stanovena výše RPSN (v případě 53 týdenních splátek 206,8 %) a z ní vyplývala výše splátek a výše úroku (souhrnného poplatku), když jiná možnost připuštěna nebyla. Tedy bez sjednání RPSN a s tím související akceptace úroku by nedošlo k poskytnutí půjčky žalovanému. Z těchto okolností lze podle soudu jednoznačně uzavřít, že neplatně sjednaný úrok, jenž byl ve smlouvě o půjčce označený jako souhrnný poplatek činí absolutně neplatnou celou smlouvu o půjčce pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 a § 41 obč. zák.

30. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že mezi PF a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě PF poskytla žalované částku ve výši 14 000 Kč. Uzavřená smlouva o půjčce je však ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, pročež soud posoudil právní vztah mezi PF a žalovanou jako vztah z bezdůvodného obohacení podle § 451 obč. zák., konkrétně jako plnění z neplatného právního úkonu (§ 451 odst. 2 obč. zák.), jelikož ochuzená PF přenechala obohacené žalované bez právního důvodu částku 14 000 Kč.

31. Z žalobních tvrzení přitom vyplynulo, že žalovaná PF uhradila částku 20 416 Kč (částka 23 744 Kč, kterou měla podle smlouvy o půjčce uhradit, ponížená o částku 3 328 Kč, která podle žalobkyně zbývá doplatit a jejíhož zaplacení se domáhá projednávanou žalobou) a sama žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná na spornou pohledávku uhradila PF částku 20 416 Kč.

32. Nezbývá tak než uzavřít, že závazek žalované vůči PF zanikl splněním dluhu ještě před uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky za žalovanou na předchůdkyni žalobkyně a poté na žalobkyni. Poněvadž jistina ve výši 14 000 Kč byla zcela uhrazena PF je nepochybné, že PF, resp. předchůdkyni žalobkyně a ani žalobkyni nevznikl ani nárok na úhradu úroků z prodlení za období od [datum], neboť v té době již byl závazek z bezdůvodného obohacení zapraven.

33. Na základě shora uvedeného proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

34. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario, když žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, jež byla v řízení úspěšná, žádné náklady řízení nevznikly.