75 C 313/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 42 722 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 42 722 Kč od [datum] do zaplacení zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 21 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 21 600 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 125 Kč od [datum] do [datum].</b> <b>III. Žaloba o zaplacení částky 21 122 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 997 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 125 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 21 600 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 13 125 Kč od [datum] do [datum], se zamítá.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala vůči žalovanému zaplacení částky v celkové výši 34 725 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 025 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 175 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 175 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 175 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 175 Kč od [datum] do zaplacení a dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že v postavení pronajímatele s žalovaným v postavení nájemce uzavřela dne [datum] nájemní smlouvu, na jejímž základě žalovanému pronajala byt [číslo] s příslušenstvím, umístěný v 1. nadzemním podlaží bytového domu [adresa], postaveném na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova], [územní celek], na adrese [adresa] (dále též jen„ byt“). Žalobkyně je výlučným vlastníkem uvedeného bytu. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to od [datum] do [datum]. Nájemní vztah zanikl ke dni [datum]. Účastníci si ujednali nájemné ve výši 5 400 Kč měsíčně se splatností do 10. dne příslušného měsíce předem. Kromě nájemného se žalovaný zavázal společně s nájemným platit zálohy na služby spojené s užíváním bytu, a to ve výši 2 775 Kč měsíčně. Za dobu nájmu žalovaný nezaplatil žalobkyni nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu za měsíc 8/ 2021 ve výši 2 025 Kč, když uhradil jen část ve výši 6 150 Kč, za měsíc 9/ 2021 ve výši 8 175 Kč, za měsíc 10/ 2021 ve výši 8 175 Kč, za měsíc 11/ 2021 ve výši 8 175 Kč a za měsíc 12/ 2021 ve výši 8 175 Kč. Dlužnou částku pak neuhradil ani přes předžalobní upomínku ze dne [datum].

3. V podání ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že bylo provedeno roční vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za období od [datum] do [datum], z něhož žalovanému vyplynul nedoplatek ve výši 7 997 Kč. Žalobkyně proto změnila žalobu tak, že nově požaduje částku 42 722 Kč (34 725 Kč + 7 997 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 12,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. To textu podání byl vložen náhled na vyúčtování služeb 2021 za období od [datum] do [datum].

4. V podání ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že nepožaduje částku 1 200 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, jelikož nájemní vztah nebyl uzavřen mezi podnikateli. Proto vzala v uvedeném rozsahu žalobu částečně zpět.

5. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], jež nabylo právní moci dne [datum], soud připustil změnu žaloby učiněnou v podání ze dne [datum] tak, že se žalobkyně domáhá částky 42 722 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení.

6. V podání ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že požaduje úrok z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení toliko ve výši 11,75 % ročně.

7. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.

8. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela (odst. 1). Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí (odst. 2). Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení (odst. 3). Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání (odst. 4).

9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala svůj návrh částečně zpět dříve, než začalo první jednání ve věci a než soud ve věci rozhodl, postupoval soud v souladu s § 96 odst. 1, 2 a 4 o.s.ř. a s ohledem na shora uvedené částečné zpětvzetí žaloby řízení v jeho rozsahu (co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 42 722 Kč od [datum] do zaplacení) částečně zastavil (bod I. výroku).

10. Řízení tak bylo nadále vedeno o požadavku žalobkyně na zaplacení částky 42 722 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 42 722 Kč od [datum] do zaplacení.

11. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum] podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z jednání omluvila a žalovaný, leč řádně předvolán, se bez omluvy k nařízenému jednání nedostavil.

12. Z informace o pozemku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně je evidována jako vlastník pozemku, jehož součástí je stavba - budova [adresa], [část obce], ulice [ulice].

13. Z listiny označené jako smlouva o nájmu bytu ze dne [datum] soud zjistil, že byla podepsána účastníky, přičemž žalobkyně se zavázala přenechat žalovanému počínaje dnem [datum] na dobu určitou do [datum] do užívání byt. Žalovaný se zavázal hradit žalobkyni měsíční nájemné ve výši 5 400 Kč, jež bylo splatné vždy předem k 10. dni příslušného měsíce, a měsíční zálohy ve výši 2 775 Kč na úhrady služeb spojených s užíváním bytu, a to spolu s nájemným.

14. Z evidenčního listu nájemníka soud zjistil výše měsíčních záloh na úhrady služeb (100 Kč osvětlení, 75 Kč úklid, 800 Kč studená voda, 1 060 Kč teplo, 300 Kč voda pro TUV, 15 Kč internet, 25 Kč odpady, 400 Kč elektřina). Oba účastníci stvrdili listinu svými vlastnoručními podpisy.

15. Z listiny označené jako upomínka ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě částky 34 725 Kč do 14 dnů.

16. Z listiny označené jako předžalobní upomínka ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaného urgoval k úhradě dlužné částky zástupce žalobkyně. Zásilka byla žalovanému odeslána dne [datum].

17. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně, která je evidována jako vlastník pozemku, jehož součástí je stavba - budova [adresa], [část obce], ulice [ulice], a žalovaný podepsali dne [datum] listinu označenou jako smlouva o nájmu bytu, jíž se žalobkyně zavázala přenechat žalovanému k užívání byt a žalovaný se zavázal za užívání bytu hradit nájemné ve výši 5 400 Kč, jež bylo splatné vždy předem k 10. dni příslušného měsíce, a měsíční zálohy ve výši 2 775 Kč na úhrady služeb spojených s užíváním bytu, a to spolu s nájemným. Nájem bytu byl sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum]. Upomínkou ze dne [datum] žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě částky 34 725 Kč do 14 dnů. Následně žalovaného urgoval k úhradě dlužné částky zástupce žalobkyně, a to předžalobní upomínka ze dne [datum], jež byla odeslána žalovanému téhož dne.

18. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

19. Podle § 2246 odst. 1 o.z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

20. Podle § 2247 o.z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2 (odst. 1). Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu (odst. 2). Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis (odst. 3). Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby (odst. 4).

21. Podle § 2251 odst. 1 o.z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.

22. Podle § 2 písm. f) zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen„ ZPSUB“) pro účely tohoto zákona se rozumí vyúčtováním vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období.

23. Podle § 7 ZPSUB není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (odst. 1). Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (odst. 2). Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb (odst. 3).

24. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

26. Na základě shora uvedeného skutkového stavu posouzeného citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla platně uzavřena nájemní smlouva ke shora uvedenému bytu v souladu s § 2201 o.z. Žalobkyně byla povinna předat žalovanému byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistit mu plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním a žalovaný byl povinen hradit nájemné ve výši 5 400 Kč, jež bylo stanovené pevnou měsíční částkou podle § 2246 odst. 1 o.z., a zálohy na služby spojené s nájmem bytu ve výši 2 775 Kč podle § 2247 o.z. Žalobkyně splnila svou povinnost a přenechala byt žalovanému k užívání a zajistila služby související s užíváním bytu. Žalovaný však nájemné a zálohy na služby v souladu s nájemní smlouvou po celou dobu nájmu řádně a včas nehradil, když za srpen 2021 uhradil částku ve výši 6 150 Kč a za měsíce září až prosinec 2021 neuhradil ničeho. Poněvadž žalovaný svoji pasivitou zapříčinil, že v řízení nevyšlo najevo ničeho o tom, že by snad uhradil něčeho více, než tvrdila žalobkyně, soud v otázce úhrad vyšel plně z žalobních tvrzení. Nezbývá tak než uzavřít, že nájemné ve výši 5 400 Kč za srpen 2021 bylo uhrazeno, když žalovaný uhradil částku 6 150 Kč, neuhrazeno pak bylo nájemné za měsíce září až prosinec 2021 v celkové výši 21 600 Kč (4 x 5 400 Kč). K ujednání ohledně splatnosti nájemného ve smlouvě o nájmu bytu (do 10. dne předem) se v souladu s § 2235 odst. 1 o.z. nepřihlíží, jelikož zkracuje práva žalovaného jako nájemce, pročež se uplatní splatnost nájemného dle zákona, a tedy do 5. dne příslušného období dle § 2251 odst. 1 o.z. Poněvadž žalovaný neuhradil nájemné za září až prosinec 2021 řádně a včas, ocitl se vždy 6. dne daného měsíce v prodlení a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši vyplývající z nařízení. Žalobkyně však požaduje úrok z prodlení z dlužného nájemného až od [datum], pročež soud vázán žalobním návrhem nepřekročil požadavek žalobkyně a shledal oprávněným požadavek na zaplacení úroku z prodlení z dlužného nájemného ve výši 21 600 Kč od [datum] do zaplacení, avšak s tím rozdílem, že zákonná sazba úroku z prodlení činí nikoliv požadovaných 11,75 % ročně, nýbrž 8,5 % ročně, jelikož pro její určení je podstatné datum splatnosti jednotlivého nájemného, nikoliv datum, od něhož žalobkyně zaplacení úroku z prodlení požaduje.

27. Pokud jde o zálohy na služby spojené s užíváním bytu za rok [rok], v souladu s § 7 odst. 1 ZPSUB musely být vyúčtovány nejpozději do [datum]. Po tomto datu se již pronajímatel zaplacení samotných záloh domáhat nemůže, avšak do té doby vzniklý nárok na úrok z prodlení nezaniká (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Žalobkyně tvrdila, že služby spojené s užíváním bytu žalovanému vyúčtovala, avšak žádné vyúčtování služeb soudu nepředložila. Nezbývá tak než uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že služby spojené s užíváním bytu za rok [rok] žalovanému vyúčtovala a s jakým výsledkem, tedy zda vznikl tvrzený nedoplatek ve výši 7 997 Kč. Soud zdůrazňuje, že skutečnost, že služby spojené s užíváním bytu za rok [rok] byly vyúčtovány, není prokázána z fotokopie části vyúčtování vložené do podání žalobkyně ze dne [datum], neboť se v prvé řadě nejedná o žádný důkaz, nýbrž o tvrzení, navíc není prokázáno, že by vyúčtování bylo žalovanému doručeno. Přitom základním požadavkem je, aby listina došla do sféry dispozice adresáta. [název soudu] v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], vyložil, že slovním spojením„ dostane do sféry jeho dispozice“ je třeba rozumět konkrétní možnost nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním úkonem. Právní teorie i soudní praxe takovou možností chápe nejen samotné převzetí písemného hmotněprávního úkonu adresátem, ale i ty případy, kdy doručením dopisu či telegramu, obsahujícího projev vůle, do bytu adresáta či do jeho poštovní schránky popřípadě i vhozením oznámení do poštovní schránky o uložení takové zásilky, nabyl adresát hmotněprávního úkonu objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem hmotněprávního úkonu, dostačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit (srov. např. rozsudky [název soudu] z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). K procesní rovině, ohledně procesních břemen, pak Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí uvedl, že jednající je povinen tvrdit a prokázat okolnosti svědčící o odeslání a přepravě hmotněprávního úkonu do sféry dispozice adresáta. Z citovaných rozhodnutí tedy vyplývá, že žalobkyně musí tvrdit a prokázat okolnosti svědčící jak o odeslání, tak o přepravě hmotněprávního úkonu do sféry dispozice adresáta. Nic takového však žalobkyně neučinila, pročež nezbývá než uzavřít, že nedoplatek na vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok [rok] ve výši 7 997 Kč nebyl v projednávané věci prokázán. Nad rámec soud poznamenává, že pokud by žalobkyní uvedený nedoplatek vznikl, nemohla by žalobkyně již požadovat neuhrazené zálohy na služby, neboť ty by měly být již zúčtovány, a tedy obsaženy ve výsledném nedoplatku. Jestliže by výsledný nedoplatek nezohledňoval neuhrazení měsíční záloh na služby, nezbylo by než dospět k závěru, že vyúčtování nebylo řádné.

28. Žalobkyně se pak svojí neúčastí na jednání konaném dne [datum] sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena podle § 118b o.s.ř. o povinnosti uvést rozhodná tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, jakož i výzvy a poučení podle § 118a o.s.ř. k doplnění chybějících tvrzení a k označení důkazů k prokázání svých tvrzení, jež soud neměl v daném okamžiku za prokázaná, a následně být řádně poučena ohledně následků nesplnění této výzvy. V této souvislosti soud uvádí, že § 118a o.s.ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst.

3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 831, 832 nebo usnesení [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2848/2010).

29. Nezbývá tak než uzavřít, že žalobkyně neprokázala vznik nedoplatku na službách spojených s užíváním bytu za rok [rok] ve výši 7 997 Kč, přičemž zaplacení neuhrazených záloh na služby spojené s užíváním bytu se již žalobkyně domáhat nemůže, jelikož služby za rok [rok] již musely být vyúčtovány. Žalovaný však svoji pasivitou zapříčinil, že v řízení nevyšlo najevo, že by zálohy řádně hradil, pročež soud v otázce úhrad vyšel plně z žalobních tvrzení. Nezbývá tak než uzavřít, že záloha na služby ve výši 2 025 Kč za [anonymizováno] [rok] nebyla uhrazena, když žalovaný uhradil toliko částku 750 Kč (uhrazených 6 150 Kč - 5 400 Kč nájemné), neuhrazeny pak byly zálohy na služby za měsíce září až [anonymizováno] [rok] v celkové výši 11 100 Kč (4 x 2 775 Kč). Zaplacení neuhrazených záloh se žalobkyně již domáhat nemůže, nadále se však může domáhat zaplacení úroku z prodlení z neuhrazených záloh, avšak toliko do doby, kdy měla žalobkyně provést jejich vyúčtování, a tedy do [datum]. Zálohy byly splatné spolu s nájemným, a tedy do 5. dne příslušného období (ze shodných důvodů, jež byly uvedeny shora v odstavci 26.), pročež se žalovaný vždy 6. dne daného měsíce ocitl v prodlení s jejich úhradou a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši vyplývající z nařízení. Žalobkyně však požaduje úrok z prodlení z neuhrazených záloh na služby až od [datum], pročež soud vázán žalobním návrhem nepřekročil požadavek žalobkyně a shledal oprávněným požadavek na zaplacení úroku z prodlení z neuhrazených záloh na služby ve výši 13 125 Kč od [datum] do zaplacení, avšak s tím rozdílem, že zákonná sazba úroku z prodlení činí nikoliv požadovaných 11,75 % ročně, nýbrž 8,5 % ročně, jelikož pro její určení je podstatné datum splatnosti jednotlivé zálohy na služby, nikoliv datum, od něhož žalobkyně zaplacení úroku z prodlení požaduje.

30. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná toliko co do částky 21 600 Kč představující dlužné nájemné za období od září do prosince 2021 a dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužného nájemného ve výši 21 600 Kč v žalobkyní požadovaném rozsahu, a tedy od [datum] do zaplacení, a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z neuhrazených záloh na služby ve výši 13 125 Kč v žalobkyní požadovaném rozsahu, a tedy od [datum] do [datum], pročež v uvedeném rozsahu žalobě vyhověl. Pokud však šlo o výši úroku z prodlení z dlužných částek, soud ji stanovil v zákonné výši za daná období, a to ve výši 8,5 % ročně (bod II. výroku).

31. Ke splnění rozsudkem uložené povinnosti pak soud určil třídenní lhůtu podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

32. Žalobu naopak jako nedůvodnou zamítl co do částky 21 122 Kč a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 997 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 125 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 21 600 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 13 125 Kč od [datum] do [datum], jelikož požadovaný nedoplatek z vyúčtování služeb za rok [rok], který pokud vznikl, dosud není splatný, neboť nebylo prokázáno, že služby za rok [rok] byly žalovanému řádně vyúčtovány, a neuhrazené zálohy na služby již žalobkyně nemůže požadovat, a dále co do úroku z prodlení z částky, s níž žalovaný není v prodlení, a za období, v němž nebyl v prodlení, a dále ve výši přesahující zákonnou sazbu úroku z prodlení (bod III. výroku).

33. Současně soud v bodě IV. výroku rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a § 146 odst. 2 o.s.ř. tak, že vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků i se zohledněním zavinění žalobkyně na zastavení řízení byl v zásadě shodný.