75 C 313/2022

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 42 722 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 42 722 Kč od datum do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 21 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 21 600 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 125 Kč od datum do datum.

III. Žaloba o zaplacení částky 21 122 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 997 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 125 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 21 600 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 13 125 Kč od datum do datum, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala vůči žalovanému zaplacení částky v celkové výši 34 725 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 025 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 175 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 175 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 175 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 175 Kč od datum do zaplacení a dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že v postavení pronajímatele s žalovaným v postavení nájemce uzavřela dne datum nájemní smlouvu, na jejímž základě žalovanému pronajala byt číslo s příslušenstvím, umístěný v 1. nadzemním podlaží bytového domu adresa, postaveném na pozemku parc. číslo v katastrální uzemí anonymizována dvě slova, územní celek, na adrese adresa (dále též jen„ byt“). Žalobkyně je výlučným vlastníkem uvedeného bytu. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to od datum do datum. Nájemní vztah zanikl ke dni datum. Účastníci si ujednali nájemné ve výši 5 400 Kč měsíčně se splatností do 10. dne příslušného měsíce předem. Kromě nájemného se žalovaný zavázal společně s nájemným platit zálohy na služby spojené s užíváním bytu, a to ve výši 2 775 Kč měsíčně. Za dobu nájmu žalovaný nezaplatil žalobkyni nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu za měsíc 8/ 2021 ve výši 2 025 Kč, když uhradil jen část ve výši 6 150 Kč, za měsíc 9/ 2021 ve výši 8 175 Kč, za měsíc 10/ 2021 ve výši 8 175 Kč, za měsíc 11/ 2021 ve výši 8 175 Kč a za měsíc 12/ 2021 ve výši 8 175 Kč. Dlužnou částku pak neuhradil ani přes předžalobní upomínku ze dne datum.

3. V podání ze dne datum žalobkyně uvedla, že bylo provedeno roční vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za období od datum do datum, z něhož žalovanému vyplynul nedoplatek ve výši 7 997 Kč. Žalobkyně proto změnila žalobu tak, že nově požaduje částku 42 722 Kč (34 725 Kč + 7 997 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 12,5 % ročně z této částky od datum do zaplacení. To textu podání byl vložen náhled na vyúčtování služeb 2021 za období od datum do datum.

4. V podání ze dne datum žalobkyně uvedla, že nepožaduje částku 1 200 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, jelikož nájemní vztah nebyl uzavřen mezi podnikateli. Proto vzala v uvedeném rozsahu žalobu částečně zpět.

5. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, jež nabylo právní moci dne datum, soud připustil změnu žaloby učiněnou v podání ze dne datum tak, že se žalobkyně domáhá částky 42 722 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,5 % ročně z této částky od datum do zaplacení.

6. V podání ze dne datum žalobkyně uvedla, že požaduje úrok z prodlení z dlužné částky od datum do zaplacení toliko ve výši 11,75 % ročně.

7. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.

8. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela (odst. 1). Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí (odst. 2). Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení (odst. 3). Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání (odst. 4).

9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala svůj návrh částečně zpět dříve, než začalo první jednání ve věci a než soud ve věci rozhodl, postupoval soud v souladu s § 96 odst. 1, 2 a 4 o.s.ř. a s ohledem na shora uvedené částečné zpětvzetí žaloby řízení v jeho rozsahu (co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 42 722 Kč od datum do zaplacení) částečně zastavil (bod I. výroku).

10. Řízení tak bylo nadále vedeno o požadavku žalobkyně na zaplacení částky 42 722 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 42 722 Kč od datum do zaplacení.

11. Soud věc projednal na jednání konaném dne datum podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z jednání omluvila a žalovaný, leč řádně předvolán, se bez omluvy k nařízenému jednání nedostavil.

12. Z informace o pozemku ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně je evidována jako vlastník pozemku, jehož součástí je stavba - budova adresa, část obce, ulice ulice.

13. Z listiny označené jako smlouva o nájmu bytu ze dne datum soud zjistil, že byla podepsána účastníky, přičemž žalobkyně se zavázala přenechat žalovanému počínaje dnem datum na dobu určitou do datum do užívání byt. Žalovaný se zavázal hradit žalobkyni měsíční nájemné ve výši 5 400 Kč, jež bylo splatné vždy předem k 10. dni příslušného měsíce, a měsíční zálohy ve výši 2 775 Kč na úhrady služeb spojených s užíváním bytu, a to spolu s nájemným.

14. Z evidenčního listu nájemníka soud zjistil výše měsíčních záloh na úhrady služeb (100 Kč osvětlení, 75 Kč úklid, 800 Kč studená voda, 1 060 Kč teplo, 300 Kč voda pro TUV, 15 Kč internet, 25 Kč odpady, 400 Kč elektřina). Oba účastníci stvrdili listinu svými vlastnoručními podpisy.

15. Z listiny označené jako upomínka ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě částky 34 725 Kč do 14 dnů.

16. Z listiny označené jako předžalobní upomínka ze dne datum soud zjistil, že žalovaného urgoval k úhradě dlužné částky zástupce žalobkyně. Zásilka byla žalovanému odeslána dne datum.

17. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně, která je evidována jako vlastník pozemku, jehož součástí je stavba - budova adresa, část obce, ulice ulice, a žalovaný podepsali dne datum listinu označenou jako smlouva o nájmu bytu, jíž se žalobkyně zavázala přenechat žalovanému k užívání byt a žalovaný se zavázal za užívání bytu hradit nájemné ve výši 5 400 Kč, jež bylo splatné vždy předem k 10. dni příslušného měsíce, a měsíční zálohy ve výši 2 775 Kč na úhrady služeb spojených s užíváním bytu, a to spolu s nájemným. Nájem bytu byl sjednán na dobu určitou od datum do datum. Upomínkou ze dne datum žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě částky 34 725 Kč do 14 dnů. Následně žalovaného urgoval k úhradě dlužné částky zástupce žalobkyně, a to předžalobní upomínka ze dne datum, jež byla odeslána žalovanému téhož dne.

18. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

19. Podle § 2246 odst. 1 o.z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

20. Podle § 2247 o.z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2 (odst. 1). Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu (odst. 2). Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis (odst. 3). Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby (odst. 4).

21. Podle § 2251 odst. 1 o.z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.

22. Podle § 2 písm. f) zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen„ ZPSUB“) pro účely tohoto zákona se rozumí vyúčtováním vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období.

23. Podle § 7 ZPSUB není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (odst. 1). Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (odst. 2). Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb (odst. 3).

24. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

26. Na základě shora uvedeného skutkového stavu posouzeného citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla platně uzavřena nájemní smlouva ke shora uvedenému bytu v souladu s § 2201 o.z. Žalobkyně byla povinna předat žalovanému byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistit mu plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním a žalovaný byl povinen hradit nájemné ve výši 5 400 Kč, jež bylo stanovené pevnou měsíční částkou podle § 2246 odst. 1 o.z., a zálohy na služby spojené s nájmem bytu ve výši 2 775 Kč podle § 2247 o.z. Žalobkyně splnila svou povinnost a přenechala byt žalovanému k užívání a zajistila služby související s užíváním bytu. Žalovaný však nájemné a zálohy na služby v souladu s nájemní smlouvou po celou dobu nájmu řádně a včas nehradil, když za srpen 2021 uhradil částku ve výši 6 150 Kč a za měsíce září až prosinec 2021 neuhradil ničeho. Poněvadž žalovaný svoji pasivitou zapříčinil, že v řízení nevyšlo najevo ničeho o tom, že by snad uhradil něčeho více, než tvrdila žalobkyně, soud v otázce úhrad vyšel plně z žalobních tvrzení. Nezbývá tak než uzavřít, že nájemné ve výši 5 400 Kč za srpen 2021 bylo uhrazeno, když žalovaný uhradil částku 6 150 Kč, neuhrazeno pak bylo nájemné za měsíce září až prosinec 2021 v celkové výši 21 600 Kč (4 x 5 400 Kč). K ujednání ohledně splatnosti nájemného ve smlouvě o nájmu bytu (do 10. dne předem) se v souladu s § 2235 odst. 1 o.z. nepřihlíží, jelikož zkracuje práva žalovaného jako nájemce, pročež se uplatní splatnost nájemného dle zákona, a tedy do 5. dne příslušného období dle § 2251 odst. 1 o.z. Poněvadž žalovaný neuhradil nájemné za září až prosinec 2021 řádně a včas, ocitl se vždy 6. dne daného měsíce v prodlení a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši vyplývající z nařízení. Žalobkyně však požaduje úrok z prodlení z dlužného nájemného až od datum, pročež soud vázán žalobním návrhem nepřekročil požadavek žalobkyně a shledal oprávněným požadavek na zaplacení úroku z prodlení z dlužného nájemného ve výši 21 600 Kč od datum do zaplacení, avšak s tím rozdílem, že zákonná sazba úroku z prodlení činí nikoliv požadovaných 11,75 % ročně, nýbrž 8,5 % ročně, jelikož pro její určení je podstatné datum splatnosti jednotlivého nájemného, nikoliv datum, od něhož žalobkyně zaplacení úroku z prodlení požaduje.

27. Pokud jde o zálohy na služby spojené s užíváním bytu za rok rok, v souladu s § 7 odst. 1 ZPSUB musely být vyúčtovány nejpozději do datum. Po tomto datu se již pronajímatel zaplacení samotných záloh domáhat nemůže, avšak do té doby vzniklý nárok na úrok z prodlení nezaniká (srov. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Žalobkyně tvrdila, že služby spojené s užíváním bytu žalovanému vyúčtovala, avšak žádné vyúčtování služeb soudu nepředložila. Nezbývá tak než uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že služby spojené s užíváním bytu za rok rok žalovanému vyúčtovala a s jakým výsledkem, tedy zda vznikl tvrzený nedoplatek ve výši 7 997 Kč. Soud zdůrazňuje, že skutečnost, že služby spojené s užíváním bytu za rok rok byly vyúčtovány, není prokázána z fotokopie části vyúčtování vložené do podání žalobkyně ze dne datum, neboť se v prvé řadě nejedná o žádný důkaz, nýbrž o tvrzení, navíc není prokázáno, že by vyúčtování bylo žalovanému doručeno. Přitom základním požadavkem je, aby listina došla do sféry dispozice adresáta. název soudu v rozsudku ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, vyložil, že slovním spojením„ dostane do sféry jeho dispozice“ je třeba rozumět konkrétní možnost nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním úkonem. Právní teorie i soudní praxe takovou možností chápe nejen samotné převzetí písemného hmotněprávního úkonu adresátem, ale i ty případy, kdy doručením dopisu či telegramu, obsahujícího projev vůle, do bytu adresáta či do jeho poštovní schránky popřípadě i vhozením oznámení do poštovní schránky o uložení takové zásilky, nabyl adresát hmotněprávního úkonu objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem hmotněprávního úkonu, dostačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit (srov. např. rozsudky název soudu z datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, z datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, a z datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). K procesní rovině, ohledně procesních břemen, pak Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí uvedl, že jednající je povinen tvrdit a prokázat okolnosti svědčící o odeslání a přepravě hmotněprávního úkonu do sféry dispozice adresáta. Z citovaných rozhodnutí tedy vyplývá, že žalobkyně musí tvrdit a prokázat okolnosti svědčící jak o odeslání, tak o přepravě hmotněprávního úkonu do sféry dispozice adresáta. Nic takového však žalobkyně neučinila, pročež nezbývá než uzavřít, že nedoplatek na vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok rok ve výši 7 997 Kč nebyl v projednávané věci prokázán. Nad rámec soud poznamenává, že pokud by žalobkyní uvedený nedoplatek vznikl, nemohla by žalobkyně již požadovat neuhrazené zálohy na služby, neboť ty by měly být již zúčtovány, a tedy obsaženy ve výsledném nedoplatku. Jestliže by výsledný nedoplatek nezohledňoval neuhrazení měsíční záloh na služby, nezbylo by než dospět k závěru, že vyúčtování nebylo řádné.

28. Žalobkyně se pak svojí neúčastí na jednání konaném dne datum sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena podle § 118b o.s.ř. o povinnosti uvést rozhodná tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, jakož i výzvy a poučení podle § 118a o.s.ř. k doplnění chybějících tvrzení a k označení důkazů k prokázání svých tvrzení, jež soud neměl v daném okamžiku za prokázaná, a následně být řádně poučena ohledně následků nesplnění této výzvy. V této souvislosti soud uvádí, že § 118a o.s.ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst.

3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 831, 832 nebo usnesení název soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 2848/2010).

29. Nezbývá tak než uzavřít, že žalobkyně neprokázala vznik nedoplatku na službách spojených s užíváním bytu za rok rok ve výši 7 997 Kč, přičemž zaplacení neuhrazených záloh na služby spojené s užíváním bytu se již žalobkyně domáhat nemůže, jelikož služby za rok rok již musely být vyúčtovány. Žalovaný však svoji pasivitou zapříčinil, že v řízení nevyšlo najevo, že by zálohy řádně hradil, pročež soud v otázce úhrad vyšel plně z žalobních tvrzení. Nezbývá tak než uzavřít, že záloha na služby ve výši 2 025 Kč za anonymizováno rok nebyla uhrazena, když žalovaný uhradil toliko částku 750 Kč (uhrazených 6 150 Kč - 5 400 Kč nájemné), neuhrazeny pak byly zálohy na služby za měsíce září až anonymizováno rok v celkové výši 11 100 Kč (4 x 2 775 Kč). Zaplacení neuhrazených záloh se žalobkyně již domáhat nemůže, nadále se však může domáhat zaplacení úroku z prodlení z neuhrazených záloh, avšak toliko do doby, kdy měla žalobkyně provést jejich vyúčtování, a tedy do datum. Zálohy byly splatné spolu s nájemným, a tedy do 5. dne příslušného období (ze shodných důvodů, jež byly uvedeny shora v odstavci 26.), pročež se žalovaný vždy 6. dne daného měsíce ocitl v prodlení s jejich úhradou a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši vyplývající z nařízení. Žalobkyně však požaduje úrok z prodlení z neuhrazených záloh na služby až od datum, pročež soud vázán žalobním návrhem nepřekročil požadavek žalobkyně a shledal oprávněným požadavek na zaplacení úroku z prodlení z neuhrazených záloh na služby ve výši 13 125 Kč od datum do zaplacení, avšak s tím rozdílem, že zákonná sazba úroku z prodlení činí nikoliv požadovaných 11,75 % ročně, nýbrž 8,5 % ročně, jelikož pro její určení je podstatné datum splatnosti jednotlivé zálohy na služby, nikoliv datum, od něhož žalobkyně zaplacení úroku z prodlení požaduje.

30. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná toliko co do částky 21 600 Kč představující dlužné nájemné za období od září do prosince 2021 a dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužného nájemného ve výši 21 600 Kč v žalobkyní požadovaném rozsahu, a tedy od datum do zaplacení, a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z neuhrazených záloh na služby ve výši 13 125 Kč v žalobkyní požadovaném rozsahu, a tedy od datum do datum, pročež v uvedeném rozsahu žalobě vyhověl. Pokud však šlo o výši úroku z prodlení z dlužných částek, soud ji stanovil v zákonné výši za daná období, a to ve výši 8,5 % ročně (bod II. výroku).

31. Ke splnění rozsudkem uložené povinnosti pak soud určil třídenní lhůtu podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

32. Žalobu naopak jako nedůvodnou zamítl co do částky 21 122 Kč a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 997 Kč od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 125 Kč od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 21 600 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 13 125 Kč od datum do datum, jelikož požadovaný nedoplatek z vyúčtování služeb za rok rok, který pokud vznikl, dosud není splatný, neboť nebylo prokázáno, že služby za rok rok byly žalovanému řádně vyúčtovány, a neuhrazené zálohy na služby již žalobkyně nemůže požadovat, a dále co do úroku z prodlení z částky, s níž žalovaný není v prodlení, a za období, v němž nebyl v prodlení, a dále ve výši přesahující zákonnou sazbu úroku z prodlení (bod III. výroku).

33. Současně soud v bodě IV. výroku rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a § 146 odst. 2 o.s.ř. tak, že vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků i se zohledněním zavinění žalobkyně na zastavení řízení byl v zásadě shodný. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, lze se po právní moci rozsudku domáhat výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.