75 C 316/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 6 867 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 6 867 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 667 Kč od datum do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 1 126 Kč k rukám advokátky Mgr. jméno příjmení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) ve znění jejího doplnění ze dne datum domáhala proti žalovanému zaplacení částky 6 867 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 667 Kč od datum do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla značka automobilu anonymizováno, registrační značka s počátkem pojištění od datum, které byl žalovaný předchůdkyni žalobkyně, společnosti právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) povinen platit podle pojistné smlouvy číslo uzavřené mezi účastníky. Pojistné bylo sjednáno v roční výši 21 820 Kč a splatné bylo v pravidelných čtvrtletních platbách. Žalovaný pojistné nehradil od dne datum, přičemž za období od datum do datum požaduje žalobkyně pojistné ve výši 6 667 Kč. Pojistná smlouva zanikla marným uplynutím dodatečné lhůty k úhradě dlužného pojistného ke dni datum. Žalobkyně dále po žalovaném požaduje zaplacení nákladů ve výši 200 Kč za upomínku dlužného pojistného. Na dlužnou částku žalovaný neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.

3. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně svůj souhlas výslovně uvedla již v žalobě a žalovaný souhlas s rozhodnutím soudu bez jednání dal najevo svým postojem, jelikož nijak nereagoval na výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud (podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř.“ /) předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud má tedy za to, že též žalovaný souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pročež postupoval podle § 115a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání ve věci rozhodl.

4. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Dne datum byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným podepsána listina označená jako“ pojistná smlouva – sdružené pojištění vozidla“, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla značka automobilu anonymizováno, registrační značka. Roční pojistné bylo sjednáno ve výši 21 820 Kč a bylo splatné čtvrtletně po 5 455 Kč Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den datum. Účastníci si dále sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí mimo jiné všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní a že byl žalovanému předložen sazebník poplatků, v němž je mimo jiné stanoven poplatek 200 Kč za upomínku dlužného pojistného po zániku pojištění. Dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 5 505 Kč tvořeného dlužným pojistným nejpozději do datum, zároveň jej upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne. Žalovaný pojistné neuhradil, pročež jej žalobkyně dne datum informovala o zániku pojištění ke dni datum a dne datum jej vyzvala předžalobní upomínkou k úhradě dlužného pojistného ve výši 6 667 Kč a poplatku za upomínku ve výši 200 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ještě další předžalobní výzvou ze dne datum a datum. Notářským zápisem ze dne datum, sp. zn. NZ číslo předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně potvrdily, že došlo k převodu pojistného kmene z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.

5. Podle § 105b odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví (dále jen„ ZOP“), dnem, kdy došlo k převodu pojistného kmene nebo jeho části, vstupuje přebírající pojišťovna do všech práv a povinností předávající pojišťovny, které byly předmětem převodu pojistného kmene nebo jeho části; smlouvy týkající se zprostředkování pojištění z převáděných pojistných smluv uzavřené předávající pojišťovnou se tímto dnem považují za smlouvy uzavřené přebírající pojišťovnou.

6. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ ZOPO“) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti.

7. Podle § 12 odst. 1 ZOPO pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká a) dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla, b) dnem, kdy vozidlo, které nepodléhá registraci vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, zaniklo, c) dnem vyřazení tuzemského vozidla z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, pokud se pojistitel a pojistník nedohodli na jeho přerušení, d) odcizením vozidla; nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, považuje se vozidlo za odcizené, jakmile Policie České republiky přijala oznámení o odcizení vozidla, e) dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit, f) výpovědí podle zvláštního právního předpisu, g) dohodou, h) uplynutím doby, na kterou bylo pojištění odpovědnosti sjednáno.

8. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

9. Podle § 2779 o.z. ukládá-li jiný zákon určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, lze se ve smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto oddílu jen tehdy, připouští-li to zákon a nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného jiným zákonem (odst. 1). Stanoví-li tak jiný zákon, vzniká pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby (odst. 2).

10. Podle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

11. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne datum platně uzavřena pojistná smlouva (§ 3 ZOPO a § 2758 a násl. o.z.), podle níž byl žalovaný povinen hradit předchůdkyni žalobkyně sjednané pojistné, které však řádně hrazeno nebylo. Na základě převodu pojistného kmene z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, pak v souladu s § 105b odst. 1 ZOP vstoupila žalobkyně do všech práv a povinností předchůdkyně žalobkyně. Žalobkyně dopisem ze dne datum upomenula žalovaného k zaplacení dlužného pojistného a stanovila mu lhůtu k jeho úhradě do dne datum. Poněvadž žalovaný ani v dodatečně poskytnuté lhůtě - delší než jeden měsíc - přes upomínku dlužné pojistné neuhradil, pojistná smlouva v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) ZOPO zanikla dne datum. Za dobu pojištění (od datum do datum) pak vznikl na pojistném nedoplatek ve výši 6 667 Kč.

15. Soud konstatuje, že pojistná smlouva zanikla v souladu se skutečnostmi presumovanými zákonem (z důvodu neplacení pojistného), přičemž na základě zjištěných skutečností posouzených ve světle výše citovaných právních norem nezbývá než uzavřít, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni nedoplatek na pojistném ve výši 6 667 Kč za uvedené období, neboť do této doby žalobkyně poskytovala žalovanému pojistné krytí.

16. Administrativní náklady za upomínku k zaplacení dlužného pojistného po zániku pojištění ve výši 200 Kč (srov. sazebník poplatků platný od datum) je pak žalovaný povinen žalobkyni uhradit, neboť ho upomínala na vzniklý dluh a vyzývala ho k jeho úhradě (upomínka před podáním žaloby ze dne datum).

17. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil pojistné za období, kdy pojištění trvalo, včas, ocitl se s jeho úhradou v prodlení.

18. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž žalobkyni vedle dlužného pojistného ve výši 6 667 Kč a administrativních nákladů za upomínání ve výši 200 Kč přiznal rovněž úroky z prodlení v souladu s § 1970 o.z. a s § 2 nařízení, a to ve výši 10 % ročně z částky 6 667 Kč od datum do zaplacení.

19. Ke splnění rozsudkem uložené povinnosti pak soud určil třídenní lhůtu podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

20. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 1 v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení plně úspěšné žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení žalobkyně v celkové výši 1 126 Kč pak sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny za zastupování advokátem ve výši 400 Kč za dva úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“)) při sazbě jednoho úkonu ve výši 200 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 200 Kč (2 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř. O plnění k rukám advokáta žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.

21. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení za odměnu advokáta a za paušální náhradu hotových výdajů advokáta za jeden úkon právní služby představující výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé zaslanou zástupkyní žalobkyně, neboť za předžalobní upomínku již soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč a opakovanou předžalobní výzvu soud neshledává účelným úkonem. Soud dále nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení za odměnu advokáta a za paušální náhradu hotových výdajů advokáta za jeden úkon právní služby představující doplnění žaloby ze dne datum, neboť v tomto podání doplněné skutečnosti měly být obsaženy již v podané žalobě, pročež ani náklady na tento úkon právní služby nelze považovat za účelně vynaložené. Obdobné platí pro podání ze dne datum nazvané„ založení do spisu“.

22. Konečně soud podotýká, že výši náhrady nákladů řízení určil podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, jak ostatně požadovala sama žalobkyně. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, lze se po právní moci rozsudku domáhat výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.