75 C 32/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa 3. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované t.č. Vazební věznice Praha-Ruzyně sídlem adresa žalované o zaplacení 39 328,55 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se co do částky 0,01 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 0,01 Kč od [datum] do zaplacení zastavuje.</b> <b>II. Žalovaná [číslo] je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 18 426,25 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 071,35 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 426,25 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žaloba se co do částky 166,67 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 166,67 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>IV. Žalovaná [číslo] je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 10 055,60 Kč k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], LL.M.</b> 1. Žalobkyně se žalobou, podanou soudu dne [datum] (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), původně domáhala proti žalovanému [číslo] [celé jméno žalovaného], žalovanému [číslo] [celé jméno původního účastníka] a žalované [číslo] [celé jméno žalované], každému rovným dílem, zaplacení částky 58 992,82 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“) uzavřela dne [datum] se zůstavitelem [jméno] [celé jméno původního účastníka], [datum narození], zemř. dne [datum] (dále jen„ zůstavitel“) úvěrovou smlouvu [číslo] na jejímž základě byl zůstaviteli poskytnut revolvingový úvěr [číslo] s úvěrovým rámcem do 60 000 Kč. Právní předchůdkyně přihlásila svou pohledávku ve výši 58 992,82 Kč do dědického řízení po zůstaviteli. Pozůstalostní řízení bylo pravomocně skončeno usnesením [název soudu] (správně [název soudu] - pozn. soudu) ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a žalovaní se stali nabyvateli sporného dluhu, a to každý ve výši 1/3. Sporná pohledávka byla následně smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni.

3. V průběhu řízení soud z výpisu z Centrální evidence obyvatel zjistil, že žalovaný [číslo] dne [datum], tedy ještě před podáním žaloby, zemřel. Soud proto usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] řízení ve vztahu k žalovanému [číslo] pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení podle § 104 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) zastavil.

4. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu v rozsahu podílu žalovaného [číslo] [celé jméno původního účastníka] o zaplacení částky 19 664,27 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení vzhledem k jeho úmrtí zpět.

5. Soud proto usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] zastavil řízení co do částky 19 664,27 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 19 664,27 Kč od [datum] do zaplacení.

6. V podání ze dne [datum] žalobkyně popsala průběh zkoumání úvěruschopnosti zůstavitele, když [anonymizováno] provedla lustraci zůstavitele v registrech [příjmení], NRKI, [příjmení] a ISIR, přičemž nebyl nalezen žádný záznam. Dále žalobkyně navrhla změnu žaloby tak, aby bylo žalovanému [číslo] žalované [číslo] každému rovným dílem uloženo zaplatit žalobkyni částku 37 185,85 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 142,70 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 37 185,85 Kč od [datum] do zaplacení, neboť původní žalobou uplatněná částka ve výši 58 992,82 Kč je složena z nesplacené jistiny ve výši 54 868,77 Kč, smluvní pokuty ve výši 500 Kč, poplatků ve výši 410 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 3 214,05 Kč Smluvní pokuta ve výši 500 Kč byla zůstaviteli účtována v důsledku prodlení se splátkou za měsíc prosinec 2016 v souladu s úvěrovými podmínkami, poplatky v celkové výši 410 Kč jsou pak složeny z poplatků za výběr z automatu ve výši 85 Kč a poplatků za vedení účtu ve výši 35 Kč a kapitalizované úroky ve výši 2 142,70 Kč představují 2/3 z dlužného úroku ve výši 26,28 % ročně z dlužné jistiny do zesplatnění. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud změnu žaloby ve vztahu k žalované [číslo] připustil.

7. Žalovaná [číslo] ve svých vyjádřeních k žalobě vůči žalobou uplatněnému nároku v zásadě nic nenamítala, když uvedla, že je se skutečností obeznámena a neví, zda-li se k žalobě připojit. Současně uvedla, že se nachází ve výkonu trestu a není pracovně zařazena. Požádala soud o povolení úhrady dlužné částky ve splátkách, a to až po jejím výstupu z výkonu trestu, jenž je očekáván v roce 2024. Následně uvedla, že nerozumí tomu, proč je tento nárok vůči ní uplatňován, když se vzdala veškerých dědických nároků.

8. Žalobkyně k žádosti žalované [číslo] o povolení úhrady dlužné částky ve splátkách uvedla, že s ní nemůže souhlasit, neboť lhůta počínající svůj běh v roce 2024 by byla neúměrně dlouhá, když momentální nepříznivá situace žalované [číslo] nemůže jít k tíži žalobkyně.

9. Usnesením [název soudu] ze dne [datum] č. j. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek žalovaného [číslo] pročež je řízení ve vztahu k žalovanému [číslo] přerušeno dle § 140a zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen„ insolvenční zákon“).

10. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 0,01 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 0,01 Kč od [datum] do zaplacení.

11. Podle § 96 odst. 1 o.s.ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela (odst. 1). Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí (odst. 2). Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení (odst. 3). Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání (odst. 4).

12. Jak dovodil Nejvyšší soud v usnesení ze dne 31. 7. 2019, sp. zn. 29 Cdo 4524/2017, tam, kde se účinností rozhodnutí o úpadku dlužníka (žalovaného) v souladu s ustanovením § 140a odst. 1 věty první insolvenčního zákona přeruší soudní řízení o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, nebo na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené, anebo o pohledávkách, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170 insolvenčního zákona), nebrání zákaz pokračování v přerušeném řízení formulovaný v § 140a odst. 1 větě druhé insolvenčního zákona tomu, aby žalobce (jiný navrhovatel) učinil dispozitivní úkon směřující k ukončení řízení, tedy aby vzal žalobu (jiný návrh na zahájení řízení) zcela nebo zčásti zpět a aby soud o takovém dispozitivním úkonu rozhodl přesto, že trvají účinky rozhodnutí o úpadku.

13. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala svůj návrh částečně zpět dříve, než ve věci začalo první jednání a než soud rozhodl, a tento úkon žalobkyně směřuje k částečnému ukončení řízení, postupoval soud v souladu s § 96 odst. 1, 2 a 4 o.s.ř. a s ohledem na shora uvedené částečné zpětvzetí žaloby řízení v jeho rozsahu částečně zastavil (bod I. výroku).

14. Řízení tak bylo nadále vedeno o požadavku žalobkyně na zaplacení částky 37 185,84 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 142,70 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 37 185,84 Kč od [datum] do zaplacení, a to žalovaným [číslo] žalovanou [číslo] každým rovným dílem.

15. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum] podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované [číslo] jež se z nařízeného jednání omluvila a souhlasila s tím, aby soud věc projednal v její nepřítomnosti.

16. Z listiny označené jako smlouva o hotovostním úvěru a smlouva o revolvingovém úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že ji podepsal zůstavitel a zástupce [anonymizováno]. Celková výše úvěru byla sjednána v částce 10 000 Kč, splácení úvěru bylo dohodnuto ve 12 pravidelných měsíčních splátkách po 1 110 Kč a roční úroková sazba byla stanovena ve výši 43,47 %. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly úvěrové podmínky. Podpisem listiny byla současně uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru, na základě kterého byl zůstavitel oprávněn čerpat úvěr prostřednictvím karty v rozsahu dle úvěrových podmínek.

17. Z listiny označené jako úvěrové podmínky platné od [datum] soud zjistil, že nebyla zůstavitelem podepsána, přičemž úvěrový rámec ke kartě činil 15 000 Kč, úroková sazba revolvingového úroku činila 26,28 % ročně z vyčerpané částky, měsíční poplatek za vedení úvěrového účtu činil 35 Kč, pro případ prodlení se zaplacením splátky bylo stanoveno oprávnění [příjmení] účtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč.

18. Z listiny označené jako výpis čerpání, splátek a úhrad soud zjistil průběh čerpání úvěru, když bylo celkem čerpáno 72 000 Kč, uhrazeno bylo 17 131,23 Kč, pročež dluh činí 54 868,77 Kč, úroky byly vyčísleny ve výši 26 035,82 Kč a uhrazeny byly ve výši 22 821,77 Kč, pročež dlužné úroky činí 3 214,15 Kč, a zůstaviteli byla účtována smluvní pokuta ve výši 500 Kč, dlužné poplatky za výběr z automatu ve výši 340 Kč a dlužné poplatky za vedení účtu ve výši 70 Kč.

19. Z listiny označené jako výzva k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce [anonymizováno] i žalobkyně informoval žalovanou [číslo] o postoupení pohledávky za zůstavitelem z [anonymizováno] na žalobkyni a vyzval žalovanou [číslo] k úhradě dlužné částky ve výši 19 664,28 Kč, jež odpovídá podílu žalované [číslo] na dluhu zůstavitele.

20. Z listiny označené jako předžalobní výzva k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobkyně opakovaně vyzval žalovanou [číslo] k úhradě dlužné částky ve výši 19 664,28 Kč, jež odpovídá podílu žalované [číslo] na dluhu zůstavitele.

21. Z listiny označené jako postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že [anonymizováno] a žalobkyně prohlásily, že [anonymizováno] postoupila pohledávku za zůstavitelem na žalobkyni.

22. Z výpisu žalobkyně z obchodního rejstříku Nizozemska soud ověřil právní subjektivitu žalobkyně.

23. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] soud zjistil, že v řízení o pozůstalosti po zůstaviteli zemřelém dne [datum] byl mimo jiné potvrzen dědický podíl žalované [číslo] ve výši 1/3 vzhledem k celku jako dědice ze zákona, který neuplatnil výhradu soupisu. Zákonní dědici dědictví neodmítli.

24. Na základě provedeného dokazování tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Zůstavitel a zástupce [anonymizováno] dne [datum] podepsali listinu označenou jako smlouva o hotovostním úvěru a smlouva o revolvingovém úvěru, v níž byla výše úvěru sjednána v částce 10 000 Kč, jež měla být splácena ve 12 pravidelných měsíčních splátkách po 1 110 Kč, s roční úrokovou sazbou ve výši 43,47 %. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly úvěrové podmínky. Podpisem listiny byla současně uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru, na základě kterého byl zůstavitel oprávněn čerpat úvěr prostřednictvím karty v rozsahu dle úvěrových podmínek, a tedy s úvěrovým rámcem ve výši 15 000 Kč, úrokovou sazba revolvingového úroku 26,28 % ročně z vyčerpané částky, měsíční poplatkem za vedení úvěrového účtu 35 Kč. Pro případ prodlení se zaplacením splátky bylo stanoveno oprávnění [příjmení] účtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Zůstavitel revolvingový úvěr čerpal, přičemž na vyčerpané částce vznikl dluh ve výši 54 868,77 Kč, neuhrazeny zůstaly úroky ve výši 3 214,15 Kč, zůstaviteli byla účtována smluvní pokuta ve výši 500 Kč, dlužné poplatky za výběr z automatu ve výši 340 Kč a dlužné poplatky za vedení účtu ve výši 70 Kč. Zůstavitel dne [datum] zemřel, načež usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] byl mimo jiné potvrzen dědický podíl žalované [číslo] ve výši 1/3 vzhledem k celku jako dědice ze zákona, který neuplatnil výhradu soupisu. [anonymizováno] postoupila pohledávku za zůstavitelem na žalobkyni, což [anonymizováno] oznámila žalované ve výzvě ze dne [datum], v níž byla žalovaná [číslo] vyzvána k úhradě dlužné částky, stejně jako následně v předžalobní výzvě ze dne [datum].

25. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.

26. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

27. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

28. Protože [anonymizováno] postoupila spornou pohledávku za zůstavitelem na žalobkyni, což žalované [číslo] [anonymizováno] oznámila ve výzvě ze dne [datum], nezbývá než uzavřít (srov. závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sen. zn. 31 Cdo 1328/2007, jenž byl uveřejněn ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] jež jsou zcela použitelné i pro právní poměry, na něž dopadá právní úprava podle o.z.), že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.

29. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.

30. Podle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

31. Protože smlouva o úvěru a smlouva o revolvingovém úvěru byly uzavřeny dne [datum], a tedy před účinností o.z., jež nastala dne [datum], posuzoval soud právní vztahy z těchto smluv vyplývající podle právních předpisů platných do [datum].

32. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“) smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

33. Podle § 499 obch. zák. za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.

34. Podle § 502 obch. zák. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné (odst. 1). V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období (odst. 2).

35. Podle § 504 obch. zák. dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.

36. Podle § 273 obch. zák. část obsahu smlouvy lze určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.

37. Podle § 544 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda (odst. 1). Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení (odst. 2).

38. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že mezi [anonymizováno] a zůstavitelem byly dne [datum] platně v písemné formě uzavřeny smlouva o úvěru a smlouva o revolvingovém úvěru dle § 497 a násl. obch. zák., jejichž součástí byly rovněž obchodní podmínky (§ 273 odst. 1 obch. zák.). Žalobkyně přenechala na požádání zůstaviteli v jeho prospěch ujednané peněžní prostředky v celkové výši 72 000 Kč, které se zůstavitel, a to včetně úroků v ujednané výši (§ 502 obch. zák.), zavázal vrátit sjednaným způsobem. Zůstavitel povinnost vrátit poskytnutý úvěr nesplnil řádně a včas, když neuhrazena zůstala poskytnutá částka ve výši 54 868,77 Kč, úroky ve výši 3 214,05 Kč a poplatky v celkové výši 410 Kč (340 Kč za výběry z automatu a 70 Kč za výpisy z účtu).

39. Pokud jde o požadavek na úhradu částky 500 Kč za smluvní pokutu za prodlení se splátkou za prosinec 2016, soud daný nárok posoudil podle § 544 obč. zák. jako smluvní pokutu sjednanou pro případ porušení povinnosti, neboť má nepochybně sankční povahu (coby sankce za prodlení se zaplacením), přičemž byl taktéž výslovně sjednán jako smluvní pokuta. Bylo tedy třeba, aby byl se zůstavitelem coby spotřebitelem sjednán určitě a srozumitelně, v případě písemné smlouvy v jejím textu, pod který zůstavitel připojuje svůj podpis, a aby takové ujednání nebylo pro spotřebitele překvapivé. V opačném případě je třeba takové ujednání považovat za nepoctivé. Soud v této souvislosti poukazuje na nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, podle nějž v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Soud zdůrazňuje, že pouhý odkaz v textu smlouvy na ustanovení o smluvní pokutě ve všeobecných podmínkách a v dalších specifikovaných i nespecifikovaných dokumentech vytváří pro spotřebitele překážku pro to, aby se s takovým ujednáním před uzavřením smlouvy skutečně seznámil (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

40. Jelikož ujednání o smluvní pokutě není součástí samotného textu smlouvy, pod který zůstavitel připojil svůj podpis, nýbrž je obsaženo pouze v úvěrových podmínkách, na něž daná smlouva odkazuje, dospěl soud k závěru, že smluvní pokuta nebyla se zůstavitelem platně sjednána.

41. Soud tedy konstatuje, že oprávněným shledal toliko požadavek vůči zůstaviteli na úhradu dlužné částky ve výši 54 868,77 Kč, dlužného úroku ve výši 3 214,05 Kč a dlužných poplatků ve výši 410 Kč.

42. Poněvadž však zůstavitel dne [datum] zemřel, zabýval se soud následně pasivní legitimací.

43. Podle § 1635 o.z. v první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem (odst. 1). Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka (odst. 2).

44. Podle § 1701 odst. 1 o.z. dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak.

45. Podle § 1704 o.z. neuplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele v plném rozsahu. Neuplatnilo-li výhradu soupisu více dědiců, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně.

46. Jelikož zůstavitel nezanechal žádné pořízení pro případ smrti, byly k dědictví povolány pozůstalé děti zůstaviteli, mezi něž patřila rovněž žalovaná [číslo] jako dcera zůstavitele. Zákonní dědici (děti zůstavitele) dědictví neodmítli, žalovaná [číslo] pak neuplatnila výhradu soupisu pozůstalosti, pročež na ni přešly dluhy zůstavitele v souladu s § 1701 a § 1704 o.z. v rozsahu jejího podílu, a tedy v rozsahu 1/3.

47. Žalovaná [číslo] sice uváděla, že se vzdala veškerých dědických nároků po zůstaviteli, avšak toto své tvrzení nijak nedoložila. Soud byl v této souvislosti připraven žalovanou [číslo] při jednání v tomto směru poučit, avšak tím, že se žalovaná [číslo] z nařízeného jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci bez její přítomnosti, se tohoto dobrodiní dobrovolně vzdala. Soudní praxe je přitom ustálena v tom, že poučovací povinnost soudu se vztahuje toliko k účastníkovi, který je přítomen u jednání. Uvedený závěr vyplývá rovněž z komentářové literatury, podle níž § 118a o.s.ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst.

3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 831, 832). V řízení tak nevyplynulo, že by žalovaná [číslo] odmítla dědictví po zůstaviteli, naopak usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo prokázáno, že byl potvrzen dědický podíl žalované [číslo] ve výši 1/3 vzhledem k celku jako dědice ze zákona, který neuplatnil výhradu soupisu.

48. Nezbývá tak než uzavřít, že žalovaná jako dědic zůstavitele, který neuplatnil výhradu soupisu, odpovídá za dluhy zůstavitele v rozsahu 1/3, a tedy co do dlužné jistiny a dlužných poplatků v celkové výši 18 426,25 Kč a co do dlužných úroků ve výši 1 071,35 Kč. Poněvadž žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes výzvu žalobkyně, ocitla se s její úhradou v prodlení v souladu s § 1970 o.z. a žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně však požaduje úhradu úroku z prodlení z dlužné jistiny a poplatků toliko od data podání žaloby, a tedy až od [datum] do zaplacení. Soud proto žalobě v uvedeném rozsahu jako důvodné vyhověl (bod II. výroku).

49. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil zákonnou třídenní pariční lhůtu, jelikož pro stanovení lhůty v jiné délce neshledal žádného důvodu. Žalovaná [číslo] sice žádala o povolení úhrady dlužné částky ve splátkách, avšak její žádost byla zcela neurčitá, když žalovaná ani neuvedla výši splátek, které by byly v jejích možnostech. Okolnosti odůvodňující svoji tíživou finanční situaci pak nijak nedoložila a svoji omluvenou neúčastí na jednání se připravila o možnost být soudem vyzvána ke konkretizaci a doložení jejího návrhu na úhradu dlužné částky ve splátkách. Navíc z tvrzení žalované [číslo] že je nemajetná a není pracovně zařazena, se pak podává, že v současné době není ani hrazení splátek v možnostech žalované [číslo]. Pokud pak žalovaná [číslo] navrhovala splatnost první splátky až po jejím propuštění z výkonu, a tedy v roce 2024, nelze po žalobkyni spravedlivě požadovat, aby s úhradou své pohledávky natolik vyčkávala.

50. Poněvadž nebyla smluvní pokuta se zůstavitelem platně sjednána, soud žalobu co požadavku na zaplacení smluvní pokuty (v rozsahu 1/3 odpovídající dědickému podílu žalované [číslo]) ve výši 166,67 včetně požadavku na úhradu úroku z prodlení z neplatně sjednané smluvní pokuty jako nedůvodnou zamítl (bod III. výroku)

51. Současně soud v bodě IV. výroku rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 146 odst. 2 a § 142 odst. 3 v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení úspěšné žalobkyni proti žalované [číslo] právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně sice částečným zpětvzetím žaloby zavinila, že řízení muselo být v tomto rozsahu zastaveno, a byla by tak povinna hradit žalované náklady řízení, a současně byla částečně neúspěšná, avšak s ohledem na skutečnost, že rozsah, v němž bylo řízení zastaveno a v němž byla žalobkyně neúspěšná, je pouze nepatrný, přiznal soud žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně ve výši 10 055,60 Kč pak sestávají z poměrné části (1/3) zaplaceného soudního poplatku ve výši 787 Kč a odměny za zastupování advokátem ve výši 6 460 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“ () při sazbě jednoho úkonu z tarifní hodnoty 19 664 Kč, a tedy ve výši 1 520 Kč (§ 6 odst. 1, § 7 bod 5. a § 12 odst. 4 advokátního tarifu) a za jeden úkon právní služby (účast na jednání dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu) při sazbě jednoho úkonu z tarifní hodnoty 19 664 Kč, a tedy ve výši 1 900 Kč (§ 6 odst. 1 a § 7 bod 5. advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 1 200 Kč (4 x 300 Kč) podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu Náklady řízení žalobkyně pak dále tvoří DPH, jehož je advokát žalobkyně plátcem, v sazbě 21 % z částky 7 660 Kč, a tedy ve výši 1 608,60 Kč O plnění k rukám advokáta žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.

52. Soud konstatuje, že žalobkyni nepřiznal právo na odměnu advokáta a náhradu hotových výdajů spojenou s úkonem – doplnění a změna žaloby ze dne [datum], neboť skutečnosti v tomto podání uváděné měly být již součástí žaloby, pročež náklady spojené s tímto úkonem nelze považovat za účelně vynaložené, a dále odměnu advokáta a náhradu hotových výdajů spojenou s úkonem – částečné zpětvzetí žaloby ze dne [datum], neboť žalobkyně náhradu nákladů spojených s tímto úkonem nepožadovala.