75 C 341/2020
č. j. 75 C 341/2020-54
V PLATNOSTICitované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 160 § 202
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1879 § 1880 § 1968 § 1970 § 2758 § 2774 § 2782 § 2804
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr Martinem Rozsypalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 410 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 410 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 410 Kč od 3. 6. 2019 do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 1 368 Kč k rukám advokáta [titul]. et [titul]. [jméno] [příjmení].</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 29. 5. 2020 (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) ve znění jejích doplnění ze dne 22. 10. 2020 a 1. 2. 2021 domáhala vůči žalované zaplacení částky ve výši 410 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 3. 6. 2019 do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ pojišťovna“) uzavřela dne 26. 8. 2018 s žalovanou pojistnou smlouvu - [název] [anonymizováno] [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění podnikatelských rizik. Počátek pojištění byl sjednán na den 27. 8. 2018, pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s pololetním pojistným ve výši 772 Kč. Žalovaná se v pojistné smlouvě zavázala řádně platit pojistné, tuto svou povinnost však porušila. Žalovaná uhradila první pojistné za období od 27. 8. 2018 do 27. 2. 2019. Protože žalovaná ke dni 27. 2. 2019 neuhradila pojistné, byla jí dne 18. 4. 2019 zaslána upomínka s upozorněním na zánik pojistné smlouvy ke dni 2. 6. 2019 v případě, že nebude dlužné pojistné uhrazeno. Z důvodu neplacení pojistného tak došlo ke dni 2. 6. 2019 k zániku pojistné smlouvy, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 21. 6. 2019. Dne 13. 12. 2018 uzavřela pojišťovna s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, ke dni 31. 3. 2020 pak byl dále uzavřen dodatek č. 3 k rámcové smlouvě ze dne 13. 12. 2018, na jejichž základě přešla sporná pohledávka na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem spolu s předžalobní upomínkou ze dne 13. 5. 2020. Žalovaná však na svůj dluh ničeho neuhradila. Žalobkyně proto požaduje po žalované zaplacení dlužného pojistného za období od 27. 2. 2019 do 2. 6. 2019 v celkové výši 410 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 3. 6. 2019 do zaplacení.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala pasivní.
4. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně svůj souhlas výslovně uvedla již v žalobě a žalovaná souhlas s rozhodnutím soudu bez jednání dala najevo svým postojem, jelikož nijak nereagovala na výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud (podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř.“ /) předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud má tedy za to, že též žalovaná souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pročež postupoval podle § 115a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání ve věci rozhodl.
5. Z listiny označené jako [název] [anonymizováno 6 slov] [číslo] soud zjistil, že byla podepsána dne 26. 8. 2018, počátek pojištění byl sjednán ke dni 27. 8. 2018, dohodnuté roční pojistné činilo 1 496 Kč, byla sjednána jeho splatnost pololetně ve výši 771 Kč. Předmětem pojištění bylo pojištění domácnosti – bytu [číslo] na adrese [adresa], a dále pojištění odpovědnosti z vlastnictví, nájmu nebo správy budovy a pozemku. Podpisem pojistné smlouvy žalovaná prohlásila, že se seznámila se všeobecnými pojistnými podmínkami. Nedílnou součástí pojistné smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky – obecná část – UCZ/15 účinné ode dne 1. 2. 2016.
6. Z přehledu předpisů a plateb soud zjistil, že pojistné za období od 27. 8. 2018 do 27. 2. 2019 ve výši 772 Kč bylo dne 16. 11. 2018 uhrazeno, pojistné za období od 27. 2. 2019 do 27. 8. 2019 uhrazeno nebylo.
7. Z upomínky platby ze dne 18. 4. 2019 s dodejkou soud zjistil, že pojišťovna žalovanou upomenula k úhradě pojistného za období od 27. 2. 2019 do 27. 8. 2019 splatného dne 27. 2. 2019 ve výši 772 Kč, přičemž ji současně upozornila, že pokud nebude pojistné uhrazeno do 2. 6 2019, pojištění zanikne. Upomínka byla dne 25. 4. 2019 uložena na poště k vyzvednutí.
8. Z listiny označené jako zánik pojistné smlouvy [číslo] pro neplacení pojistného ze dne 21. 6. 2019 soud zjistil, že pojišťovna informovala žalovanou o zániku sjednaného pojištění ke dni 2. 6. 2019 a vyzvala ji k úhradě dlužného pojistného ve výši 410 Kč.
9. Z listin označených jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne 13. 12. 2018 a dodatek k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 31. 12. 2018 ze dne 31. 3. 2020 soud zjistil, že dne 13. 12. 2018 uzavřela pojišťovna s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, ke dni 31. 3. 2020 pak byl dále uzavřen dodatek č. 3 k rámcové smlouvě ze dne 31. 12. 2018, na jejichž základě přešla sporná pohledávka na žalobkyni.
10. Z listiny označené jako výzva k plnění dle § 142a o.s.ř. ze dne 13. 5. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla urgována k úhradě dlužné částky zástupcem žalobkyně, zároveň bylo oznámeno žalované, že pohledávka za žalovanou byla na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek a dodatku č. 3 k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni.
11. Z předložených listinných důkazů tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Pojišťovna s žalovanou podepsaly dne 26. 8. 2018 listinu označenou jako [název] [anonymizováno 6 slov] [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění domácnosti a odpovědnosti z vlastnictví, nájmu nebo správy budovy a pozemku, jež se pojišťovna z pozice pojistitele zavázala žalované poskytnout, a žalovaná se zavázala hradit pojišťovně pojistné v celkové částce 1 496 Kč, jež mělo být hrazeno pololetně splátkou ve výši 771 Kč Počátek pojištění byl smlouvou sjednán dnem 27. 8. 2018 a pojištění bylo sjednáno do 27. 8. 2019 s automatickým prodlužováním. Smluvní strany si smlouvou sjednaly, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí nejen pojistnou smlouvou, nýbrž také pojistnými podmínkami vydanými pojišťovnou. Žalovaná pojišťovně neuhradila pojistné za období od 27. 2. 2019 do 27. 8. 2019, pročež ji pojišťovna upomenula o zaplacení dlužného pojistného dne 18. 4. 2019 a vyzvala ji k jeho zaplacení, přičemž ji současně informovala o zániku pojištění ke dni 2. 6. 2019, pokud dlužné pojistné neuhradí. Poněvadž žalovaná ani přes tuto výzvu pojistné neuhradila, informovala ji dopisem ze dne 21. 6. 2019 o zániku pojištění ke dni 2. 6. 2019. Dne 13. 12. 2018 uzavřela pojišťovna s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, ke dni 31. 3. 2020 pak byl dále uzavřen dodatek č. 3 k rámcové smlouvě ze dne 31. 12. 2018, na jejichž základě přešla sporná pohledávka na žalobkyni. Následně žalovanou upomenul zástupce žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne 13. 5. 2020, přičemž bylo žalované zároveň oznámeno, že žalovaná pohledávka byla na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek a dodatku č. 3 k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni. Žalovaná ničeho neuhradila.
12. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.
13. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
14. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 15. [právnická osoba] rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 12. 2018 a dodatkem č. 3 k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 31. 3. 2020 postoupila spornou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.
16. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.
17. Podle § 2758 odst. 1 o.z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.
18. Podle § 2774 odst. 1 o.z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.
19. Podle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.
20. Podle § 2804 o.z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.
21. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
22. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
23. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
24. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že dne 26. 8. 2018 byla mezi pojišťovnou [právnická osoba] a žalovanou platně uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 2758 odst. 1 o.z., podle níž byla pojišťovna povinna žalované od sjednaného počátku pojištění dne 27. 8. 2018 poskytnout pojistnou ochranu a žalovaná byl povinna hradit pojišťovně sjednané pojistné, které však řádně hrazeno nebylo. Pojišťovna dopisem ze dne 18. 4. 2019 upomenula žalovanou k zaplacení dlužného pojistného, jež byla podle pojistné smlouvy povinna uhradit, a stanovila jí lhůtu k jeho úhradě s tím, že jinak pojistná smlouva ke dni 2. 6. 2019 zanikne. Žalovaná však ani v dodatečně poskytnuté lhůtě dlužné pojistné neuhradila, pročež pojistná smlouva v souladu s § 2804 o.z. zanikla marným uplynutím lhůty stanovené v upomínce, a tedy dne 2. 6. 2019. Žalované přitom vznikl dluh na pojistném za období od 27. 2. 2019 do 2. 6. 2019 ve výši 410 Kč.
25. Soud konstatuje, že pojistná smlouva zanikla v souladu se skutečnostmi presumovanými zákonem (z důvodu neplacení pojistného), přičemž na základě zjištěných skutečností posouzených ve světle výše citovaných právních norem, nezbývá než uzavřít, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni nedoplatek na pojistném ve výši 410 Kč za uvedené období, neboť do této doby pojišťovna poskytovala žalované pojistné krytí.
26. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila pojistné za období, kdy pojištění trvalo, včas (do 2. 6. 2019), ocitla se s jeho úhradou od následujícího dne v prodlení.
27. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni vedle dlužného pojistného rovněž úroky z prodlení v souladu s § 1970 o.z. a s § 2 nařízení, a to ode dne následujícího po zániku pojistné smlouvy.
28. Ke splnění rozsudkem uložené povinnosti pak soud určil třídenní lhůtu podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
29. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 1 a v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení zcela procesně úspěšné žalobkyni proti žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 368 Kč Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny za zastupování advokátem ve výši 500 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /dále jen„ advokátní tarif“ / a jednoduchá výzva k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h/ advokátního tarifu) při sazbě jednoho úkonu ve výši 200 Kč, resp. 100 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč O plnění k rukám advokáta žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.
30. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení za odměnu advokáta a paušální náhradu hotových výdajů za doplnění žaloby ze dne 22. 10. 2020 a 1. 2. 2021, neboť v těchto podáních doplněné skutečnosti měly být obsaženy již v podané žalobě, pročež ani náklady za tyto úkony nelze považovat za účelně vynaložené.
31. Soud podotýká, že výši náhrady nákladů řízení soud určil podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Soud dospěl k tomuto závěru, neboť žalobkyně v textu žaloby upraví toliko datum uzavření a číslo pojistné smlouvy, dlužnou částku a datum zániku pojištění, přičemž ostatní údaje jsou použitelné v obdobných případech. Obdobné žaloby pak jsou vedeny u zdejšího soudu např. pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] nebo [spisová značka]. Konečně soud dodává, že s tímto názorem koresponduje i přístup dalších subjektů srovnatelných s žalobkyní (pojišťoven), které v žalobách na úhradu dlužného pojistného účtují náhradu nákladů řízení právě podle § 14b advokátního tarifu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.