75 C 351/2021

Plný text

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 291 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 4 291 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 291 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], LL.M.</b> 1. Žalobkyně se žalobou (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) ve znění jejího doplnění ze dne [datum] (doručeného soudu dne [datum]) domáhala proti žalovanému zaplacení částky ve výši 4 291 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 291 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka] za období od [datum] do [datum], které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky. Pojistné bylo sjednáno v roční výši 14 552 Kč, jelikož však žalovaný nedoložil fotografie vozidla, nedošlo k uzavření havarijního pojištění a tuto částku proto žalobkyně ponížila o 1 600 Kč ročně. Žalovaného následně informovala o navýšení ceny pojistného, kdy měl možnost vyslovit nesouhlas s touto změnou spojený se zánikem smlouvy. Sjednané částky však hradil dále. Nová roční výše činila 13 216 Kč, tedy 3 304 Kč čtvrtletně. Pojistná smlouva zanikla ke dni [datum] z důvodu neplacení pojistného. Dlužné pojistné pak činí 4 291 Kč, přičemž žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, který požaduje až od uplynutí dodatečné doby k plnění tedy od [datum].

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.

3. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně svůj souhlas výslovně uvedla již v žalobě a žalovaný souhlas s rozhodnutím soudu bez jednání dal najevo svým postojem, jelikož nijak nereagoval na výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud (podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř.“ /) předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud má tedy za to, že též žalovaný souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pročež postupoval podle § 115a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání ve věci rozhodl.

4. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Dne [datum] byla žalobkyní vystavena listina„ návrh smlouvy pojištění vozidel [číslo]“, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka], jakož i havarijní pojištění a doplňkové pojištění skel. Roční pojistné bylo sjednáno ve výši 14 552 Kč Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den [datum], přičemž tento návrh byl platný do [datum]. Na základě uhrazení prvního pojistného dne [datum] vystavila žalobkyně žalovanému pojistku dne [datum] a informovala jej o splatnosti dalších plateb. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyrozuměla žalovaného o nové výši ročního pojistného, a to 13 216 Kč. Pojistné hradil žalovaný až do [datum], přičemž celkem uhradil 19 560 Kč. Dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 3 304 Kč tvořeného dlužným pojistným nejpozději do [datum], zároveň jej upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne. Žalovaný pojistné neuhradil, pročež jej žalobkyně dne [datum] informovala o zániku pojištění ke dni [datum] (poslední den pojištění) a vyzvala jej k zaplacení nedoplatku ve výši 4 291 Kč do [datum]. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ještě předžalobní výzvou ze dne [datum].

5. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ ZOPO“) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti.

6. Podle § 12 odst. 1 ZOPO pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká a) dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla, b) dnem, kdy vozidlo, které nepodléhá registraci vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, zaniklo, c) dnem vyřazení tuzemského vozidla z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, pokud se pojistitel a pojistník nedohodli na jeho přerušení, d) odcizením vozidla; nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, považuje se vozidlo za odcizené, jakmile Policie České republiky přijala oznámení o odcizení vozidla, e) dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit, f) výpovědí podle zvláštního právního předpisu, g) dohodou, h) uplynutím doby, na kterou bylo pojištění odpovědnosti sjednáno.

7. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

8. Podle § 2779 o.z. ukládá-li jiný zákon určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, lze se ve smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto oddílu jen tehdy, připouští-li to zákon a nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného jiným zákonem (odst. 1). Stanoví-li tak jiný zákon, vzniká pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby (odst. 2).

9. Podle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

10. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným platně uzavřena pojistná smlouva (§ 3 ZOPO a § 2758 a násl. o.z.), jelikož žalobkyně předložením návrhu pojistné smlouvy učinila žalovanému nabídku k jejímu přijetí, kterou žalovaný přijal zaplacením pojistného v souladu s § 2758 odst. 2 o.z. K návrhu pojistné smlouvy byla dne [datum] přijata platba ve výši 3 638 Kč, jež odpovídala stanovené výši prvního pojistného. Platba byla sice uskutečněna den po stanovené lhůtě k přijetí návrhu smlouvy, avšak žalobkyně žalovaným učiněnou pozdní akceptaci jejího návrhu přijala, když dne [datum] vystavila žalovanému pojistku. Podle § 1743 odst. 1 o.z. má totiž i pozdní přijetí nabídky účinky včasného přijetí, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu alespoň ústně vyrozumí osobu, které nabídku učinil, že přijetí považuje za včasné. To v daném případě žalobkyně učinila. Žalobkyně jednostranně změnila výši pojistného na období od [datum], což žalovaný konkludentně akceptoval a hradil pojistné v nové výši. Na pojistném však vznikl dluh, a proto jej žalobkyně dopisem ze dne [datum] upomenula k zaplacení dlužného pojistného a stanovila mu lhůtu k jeho úhradě do dne [datum]. Poněvadž žalovaný ani v dodatečně poskytnuté lhůtě - delší než jeden měsíc - přes upomínku dlužné pojistné neuhradil, pojistná smlouva v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) ZOPO zanikla dne [datum]. Za dobu pojištění (od [datum] do [datum]) pak vznikl na pojistném nedoplatek ve výši 4 291 Kč.

14. Soud konstatuje, že pojistná smlouva zanikla v souladu se skutečnostmi presumovanými zákonem (z důvodu neplacení pojistného), přičemž na základě zjištěných skutečností posouzených ve světle výše citovaných právních norem nezbývá než uzavřít, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni nedoplatek na pojistném ve výši 4 291 Kč za uvedené období, neboť do této doby žalobkyně poskytovala žalovanému pojistné krytí.

15. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil pojistné za období, kdy pojištění trvalo, včas (do [datum]), ocitl se s jeho úhradou od následujícího dne v prodlení.

16. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž žalobkyni vedle dlužného pojistného ve výši 4 291 Kč přiznal rovněž úroky z prodlení v souladu s § 1970 o.z. a s § 2 nařízení, a to v zákonné výši od [datum] do zaplacení, a tedy toliko v žalobkyní požadovaném rozsahu.

17. Ke splnění rozsudkem uložené povinnosti pak soud určil třídenní lhůtu podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

18. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 1 a v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení zcela procesně úspěšné žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“)) při sazbě jednoho úkonu ve výši 200 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř. O plnění k rukám advokáta žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.

19. Konečně soud podotýká, že výši náhrady nákladů řízení určil podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, jak ostatně požadovala sama žalobkyně.

20. Soud konstatuje, že žalobkyni nepřiznal odměnu a náhradu paušálních nákladů za doplnění žaloby, neboť tyto neshledal účelně vynaloženými, jelikož skutečnosti doplňované měly být již uvedeny v podané žalobě.